Když individuální mysl uvěří, že je oddělená od vnějšího světa, tak na tom může stavět. Že čím víc ona bude mít a vlastnit, tím líp se bude mít. Tak si řekne "budu brát z vnějšího světa. Všechno, co jakýmkoliv způsobem urvu, bude moje, protože to je můj zájem a to mi dělá dobře." Tak sama sebe přesvědčuje o nutnosti a správnosti takového počínání, až se dostane do životních situací, kdy musí lhát, aby to pořád naplňovala.
Ego má schopnost se chovat všelijakým způsobem... vymýšlí si hodnoty, přemísťuje, začne si hrát na cokoliv... - na pánaboha... na hodnoty... na úplně všechno.
Dobývá všechno. Chce se nafouknout. Funguje ve smyslu dobývání, rozšiřování pozic vlastněním. "Všechno, co vlastním, co dobydu coby svoje území, to můžu kontrolovat a v tom se cítím bezpečně. Cokoliv se nachází mimo to, může mě ohrozit. To nemám pod kontrolou a je to něco, co bych mohl získat. Proto se musím snažit to dobýt."