Návštěvník píše:
A po čem toužíš ty?
Předpokládáš, že nezbytně musím po něčem toužit?
by ti všichni uvěřili?
K čemu by komu byla prázdná víra, bez samotného poznání?
K čemu by byla víra, že ten život je dobrý, když se dospěje k závěru, že třeba ještě není dost dobrý, nebo že dobrý nebude?
Proč by neměli toužit, proč by se neměli za něčím hnát, když je to baví? Proč by se neměli bát?
Tahle možnost tady je. Můžeš žít s vizí, že to, co je, není ještě takové, jaké by mělo být, že to co bude, může být nebo zcela jistě bude špatné. Může tady být i lízání si ran z představ o minulosti. Může tady být honba za štěstím a zápas s neštěstím.
Může tady být i klid a mír, takový, jaký teď tady je, bez přání si čehokoliv víc.
Může být štěstím už jen to, že jsi.
Může tady být vděk za to, že jsi,
jestliže si o tobě nic špatného nemyslíme, máme radost, že jsi
a nic víc od tebe neočekáváme.
A podobné je to se vším.