O co nám jde?

[Návštěvník]

Když si člověk dá facku, je to projev snahy osobního já přinutit se k méně nedovednému jednání a k možnosti dělat věci chytřejším způsobem.

Ne. Jde o vnímání těla a to v žádném případě nejde nahradit "možností dělat věci chytřejším způsobem". Právě tím "člověk zabředne ještě hlouběji do osobních reakcí ve snaze dosáhnout co nejrychleji toho, co jeho osobní já považuje za optimální".

Když si člověk dá facku, je to projev snahy osobního já přinutit se k méně nedovednému jednání a k možnosti dělat věci chytřejším způsobem.

Ne. Jde o vnímání těla...

To si člověk může myslet, jen dokud nezačne věnovat pozornost i svým motivacím - proč to udělal a co tím chce získat.

[Návštěvník]

PS. V naprosté většině případů je lidské chování motivováno nevědomě. Odborníci uvádějí, že až z 90 - 95%. Takže to, o co při reagování ve skutečnosti jde, si člověk většinou při svém spontánním zareagování většinou vůbec neuvědomí a rovnou podle toho zareaguje - často s mylným přesvědčením, že tím sleduje něco pozitivního a že to tak opravdu je. Proto je užitečné se zpětně podívat, jaké všechny skryté (podvědomé) důvody měly za následek, že nás napadla právě tahle reakce.

http://www.psychotesty.psyx.cz/texty/mo ... ologie.htm

[Návštěvník]

A když si dáš facku tak tě to bolí? No tak si dej pořádnou. A Probudil jsi se?

Kdo dává facku? Koho to bolí?
Bolest je v těle. Pozoruje se bolest těla. Při identifikaci s tělem vzniká já, které se samozřejmě identifikuje i s bolestí těla = mám bolest.

[lklknml]

Když si člověk dá facku, je to projev snahy osobního já přinutit se k méně nedovednému jednání a k možnosti dělat věci chytřejším způsobem.

Ne. Jde o vnímání těla a to v žádném případě nejde nahradit "možností dělat věci chytřejším způsobem". Právě tím "člověk zabředne ještě hlouběji do osobních reakcí ve snaze dosáhnout co nejrychleji toho, co jeho osobní já považuje za optimální".

Když si člověk dá facku, je to projev snahy osobního já přinutit se k méně nedovednému jednání a k možnosti dělat věci chytřejším způsobem.

Ne. Jde o vnímání těla...

To si člověk může myslet, jen dokud nezačne věnovat pozornost i svým motivacím - proč to udělal a co tím chce získat.

Vnímání (těla) není myšlení. Myšlení je naopak hledání odpovědi na otázku "proč to udělal". Proč já teď téhle Návštěvnici zpochybňuji její umanutost pátrat po motivech jednání... no... asi chci vyhrát v debatě, to mi dělá dobře; taky ukazuji nebohým cestu, to je přeci ušlechtilé; atpod., jen co mě tak napadá. Nepopírám nikterak, že odhalení motivů jednání je zajímavé a psychologicky důležité. Psychologie ale není duchovní cesta. Nelze jí dosáhnou Probuzení. Buddha se v této činnosti neangažoval. Hlubšího vhledu lze dosáhnout nazíráním/vnímáním snahy Zdeňka po odhalení svých motivů jako snahy Zdeňka po odhalení svých motivů. No tak ať si pátrá Zdeněk, ty máš na starosti si toho všimnout a nenechat se tím strhnout. Oni se zas v mysli vyrojí další ptákoviny...

[Návštěvník]

Proč je prohlubování všímavosti k mysli a k jejím motivacím - spouštěčům jejích reakcí - důležité i na duchovní cestě a jakým způsobem je možné tuto všímavost rozvíjet a stále prohlubovat?

Vysvětluje to Eduard Tomáš v knize

[miroslav]

Vnímání (těla) není myšlení. Myšlení je naopak hledání odpovědi na otázku "proč to udělal". Proč já teď téhle Návštěvnici zpochybňuji její umanutost pátrat po motivech jednání... no... asi chci vyhrát v debatě, to mi dělá dobře; taky ukazuji nebohým cestu, to je přeci ušlechtilé; atpod., jen co mě tak napadá. Nepopírám nikterak, že odhalení motivů jednání je zajímavé a psychologicky důležité. Psychologie ale není duchovní cesta. Nelze jí dosáhnou Probuzení. Buddha se v této činnosti neangažoval. Hlubšího vhledu lze dosáhnout nazíráním/vnímáním snahy Zdeňka po odhalení svých motivů jako snahy Zdeňka po odhalení svých motivů. No tak ať si pátrá Zdeněk, ty máš na starosti si toho všimnout a nenechat se tím strhnout. Oni se zas v mysli vyrojí další ptákoviny...

[reseek.]

Poraďte mi: co je to motivace? Je to příčina, proč člověk něco udělal?

Někdo například praští psa, protože ten pes se právě vrhnul se štěkáním na jeho dvouletého chlapečka a tohle byl jediný způsob, jak tomu psu zabránit, aby ho kousnul.

A někdo jiný praští psa, protože psy nesnáší a navíc ten pes je strašně podobný sousedovic psu, který bůhvíproč štěká často i v noci a on kvůli tomu hajzlovi nemůže spát.

Mně přijde, že v tom prvním případě chtěl táta to svoje dítě chránit a v tom druhém případě toho pána přemohla jeho nesnášenlivost a pomstychtivost, kterou nedokázal zvládnout.

Co si o tom myslíte vy?

[miroslav]

Já si myslím, že pekáč to srovná.
Proč lidé v dnešní době potřebují mít jako rodinné příslušníky psy??

[lklknml]

Proč je prohlubování všímavosti k mysli a k jejím motivacím - spouštěčům jejích reakcí - důležité i na duchovní cestě a jakým způsobem je možné tuto všímavost rozvíjet a stále prohlubovat?

Vysvětluje to Eduard Tomáš v knize

Ahoj Návštěvnice,
tak jestli je ta tvá metoda prohlubování všímavosti tak účinná, jak si myslíš, zkus ten test všímavosti, co je dole. Tedy pokud ho ještě neznáš, samozřejmě:). Pokud zvítězíš, tak klobouk dolů a budu se muset nad tou Tomášovic metodou vážně zamyslet. Na tom videu musíš přesně spočítat počet nahrávek hráčů v bílém. Není to zas taková blbost, jak to na první pohled vypadá:



Jak jsi uspěla??

[Jana]

To "jakmile" je začátečnické, určené pro hledající na začátku cesty. Ti totiž na této úrovni myslí, a proto se jim probuzený nebo pokročilejší učitel přizpůsobí. Ale ulpění na tom, svědčí, že se to nehýbe dál.

To začátečník nemůže zatím pochopit a bude ti oponovat tím, co se doposud naučil. Navíc jeho pochopení v této fázi nemá.
Asi jako kdyby někdo malému dítěti řekl, jak se narodí dítě a ono by zarputile trvalo na tom, že děti nosí čáp a ani by ho nenapadlo poslouchat nebo se zamyslet nad tím, comu říkáš.

Tak si to představuje mnohý hledající. A touží to tak mít. Někdy si začne namlouvat, že to tak má - že svoji představu uskutečnil.

Skutečnost je, že neexistuje žádný probuzený, je jen Probuzení.

Tak jak?

Co je skutečnost? Jestli je tady nějaký začátečník, tak tady musí být i nějaký Probuzený.

A jestli tady není žádný Probuzený, tak kde by se tady vzal začátečník?

Docela jasně jsi k tomu všemu napsala:

Má svůj názor/pohled, který považuje za pravdivý a tvrdě ho prosazuje - nic neobvyklého u neprobuzené/ho.

Ano, přesně takhle to může být. Je možné mít svůj názor/pohled, který je možné považovat za pravdivý a je možné ho i tvrdě prosazovat.

Nicméně s poznáním, že nejsem tělo, nejsem mysl, je nesmyslná i jakákoliv osobní motivace, protože tím pádem by tady muselo být ztotožnění s rolí konatele.

Není ani potřeba si nic o sobě, o Tobě a ani o ničem nic myslet.

A bez připoutanosti k mysli - co tady zůstává?



.... a tenhle okamžik nemá chybu.

[Návštěvník]

Tak si to představuje mnohý hledající. A touží to tak mít. Někdy si začne namlouvat, že to tak má - že svoji představu uskutečnil.

Skutečnost je, že neexistuje žádný probuzený, je jen Probuzení.

Tak jak?

Co je skutečnost? Jestli je tady nějaký začátečník, tak tady musí být i nějaký Probuzený.

Jak řekl E. Tomáš, jedná se o různé úrovně. Pro pokročilého je to zcela jasné. Ví, jaké to bylo, když byl začátečník, a jak se to začátečnické stadium pak měnilo. Kdo tohle nechápe, je stále na úrovni začátečníka.

[Návštěvník]

Psychologie ale není duchovní cesta. Nelze jí dosáhnou Probuzení.

Probuzení se nedosahuje.
Psychologie je důležitou částí základny, po které teprve může dojít k Probuzení.

[..⛵..]

[Návštěvník]

Já si myslím, že pekáč to srovná.
Proč lidé v dnešní době potřebují mít jako rodinné příslušníky psy??

Pes je přítel člověka, se vždy říkalo.

Ale neboj, radikální levicoví ochránci zvířat brzy zakážou, aby lidé mohli mít psa. Ted' už je zákon, že pokud chceš mít doma zvíře, musí jich být více. Jedno prý strašně trpí. Takže lidé musí odevzdávat své miláčky, i když s nimi byli mnoho let. Když takové zvíře podlehne po odebrání depresi, tak se čeká asi rok, jestli se z toho nedostane. Když ne, tak se vrátí páničkovi/paničce - i přes protest radikálů. Jeden pes se smí mít, když není pokud možno nikdy sám - pes je na rozdíl od jiných zvířat vázán na člověka. Vnímá ho jako vůdce smečky.
Ted' se připravuje zákon, že se zvířatům v domácnostech, už nebud smět říkat domácí zvířata.

Zvířata mohou dát člověku velmi důležité lekce na cestě k Poznání. Můj pes mi je kdysi dávno dal. Díky za to.

[Návštěvník]

Autorita se domnívá, že to co prohlašuje je jí zcela jasné.
A jde jí o to přesvědčit všechny pochybovače, že má pravdu.

Intuice je vhled, který sám vyjasňuje skutečnost. Důvěra v autority může být slepá.

Nejhlubší intuice nepotřebuje představu autority k tomu, aby mohla být pravda vyjasněna.

[lklknml]

No, spíš bych si položil otázku, proč má někdo potřebu se informačně zabarikádovat a podstatně tak ztížit možnost ev. námitek, byť plně slyšen být chce .
Ono také nikde není záruka, že podvědomí bude odpovídat správně, nikoli k obrazu svému.

Ta černá gorila, to je v podobenství osvícení. Jakýkoli záměr, jakékoli očekávání, jej odstíní. Dle krásného přirovnání Jana z Kříže, nezáleží, jestli je skřivan připoután okovy nebo nití, nevzlétne.

[Návštěvník]

Záleží asi i na tom, o jaké autority jde. Jsou-li to odborníci v oblasti týkající se např. poznatků vědy, bývá většinou docela užitečné brát v úvahu, co říkají nebo píšou - po čase se obvykle ukáže, nakolik je to co tvrdí pravdivé. U nich se většinou neobjevuje tak silná snaha přesvědčit o svém názoru ostatní, jako tomu bývá třeba v politice.

[Tara]

Já jsem prostě na tu hudbu, písničky..., díky :-)
Zajímavé je, že když se zaposloucháš do písničky, hudby, jaxi tě ani nenapadne s ní vést polemiku, rozhovor, vysvětlovat, oponovat, dokazovat.... ♥

[Tara]

Psychologie ale není duchovní cesta. Nelze jí dosáhnou Probuzení.

Probuzení se nedosahuje.
Psychologie je důležitou částí základny, po které teprve může dojít k Probuzení.

Tady souhlasím se Zdeňkem a jak se zdá, i Miroslav souzní.
Sebečtení, sebeanalyzování, všímání si motivů atd. je stále "práce" ega. osobní mysli, která nechce přijít o privilegium být středobodem vesmíru ... :-)

Dobře píšeš, že Probuzení se nedosahuje... ale když si uvědomíš, co to vlastně Probuzení je, ať již máš tu zkušenost s tím stavem, byť chvilkovou, nebo jen inteligenční, víš, že Probuzení se STAV bez ega.... :-) absolutní odevzdání (se)...

Souhlasím, že jakási sebehygiena, sebeznalost je dobrá, vítáná, aby ses dál nedopouštěl stejných, nebo podobných chyb na cestě, ale držet se toho jako ho*no košule a stále tu metodu doporučovat už zavání úchylkou, ulpěním, signalizujícím strach se i toho pustit.... a jen být....

A když se tu často cituje Eduard Tomáš, také řekl, že dlouhá cesta sice je dobrá, ale pokročilejším doporučoval (jemně převezmi).... jen být.... jen buďte... v opravdovosti svého srdce, bytí.... to je vše.... ♥

[Návštěvník]

Záleží asi i na tom, o jaké autority jde. Jsou-li to odborníci v oblasti týkající se např. poznatků vědy, bývá většinou docela užitečné brát v úvahu, co říkají nebo píšou - po čase se obvykle ukáže, nakolik je to co tvrdí pravdivé. U nich se většinou neobjevuje tak silná snaha přesvědčit o svém názoru ostatní, jako tomu bývá třeba v politice.

Nebo v internetových diskusích