O co nám jde?

[Návštěvník]

Probuzení se nedosahuje.
Psychologie je důležitou částí základny, po které teprve může dojít k Probuzení.

Tady souhlasím se Zdeňkem a jak se zdá, i Miroslav souzní.
Sebečtení, sebeanalyzování, všímání si motivů atd. je stále "práce" ega. osobní mysli,

Toto vše, co zde píšeme, je práce ega, osobní mysli. Ego hledajícího chce dosáhnout Probuzení.

E. Tomáš předložil to srovnání s kostkou cukru - kolik ega se Probuzením rozpustilo. Většinou se nerozpustí celé, a proto je potřeba na sobě dál pracovat. Ten způsob, který doporučuje Lída, je výborný. Zřejmě se to naučila u E. Tomáše.

[Návštěvník]

P.S.
Sám E. Tomáš stále prohluboval Probuzení.
Podle Ramany existují po seberealizaci ještě tři další stupně Poznání.

[Návštěvník]

P.P.S.

Nisargadatta uskutečnil Atmana a teprve později Brahmana.

[...]

Tedy, když budu věřit, že jsem pokročilá, probuzená a Ty jsi nevědomá začátečnice...

Nejde o víru. Když člověk pochopí, jaký a v čem je rozdíl mezi rašící a mezi vzrostlou rostlinou,
nepotřebuje už věřit, že ten rozdíl existuje. Rozpoznává ho.

Když člověk pochopí, jaký a v čem je rozdíl mezi školákem základní školy a maturantem,
nepotřebuje už věřit, že ten rozdíl existuje. Rozpoznává ho.

Když člověk pochopí, jaký a v čem je rozdíl mezi začátečníkem a pokročilým v kterémkoliv oboru,
uvědomuje si a rozpoznává různý stupeň pochopení u každého z nich.

Nepotřebuje už věřit, že mezi nimi existuje rozdíl.
Rozpoznává ho.

A podle toho i s nimi komunikuje.

[..⛵..]

Já jsem prostě na tu hudbu, písničky..., díky :-)
Zajímavé je, že když se zaposloucháš do písničky, hudby, jaxi tě ani nenapadne s ní vést polemiku, rozhovor, vysvětlovat, oponovat, dokazovat.... ♥

[miroslav]

Jako obvykle, jak se do toho vloží Jana, je téma vlákna v pr..li.

[Návštěvník]

Jo ale podle všech těch tvých teorií o vnímání jediného nerozlišeného. Co tady proboha dělá a vůbec kdy dělal hledající???

Krásná otázka, díky.

Když je hledané nalezeno, tak tady žádný hledající samozřejmě není.

Ale vážně.

Ztotožnění s rolí, s iluzí oddělenosti se ukáže jako iluzorní.

A kdy se ukáže jako iluzorní rozlišení před "Když je hledané nalezeno" a po "Když je hledané nalezeno"?

[...]

Jako obvykle, jak se do toho vloží Jana, je téma vlákna v pr..li.

Je to logické. Zmapujme si průběh dění od vzniku fóra až do současnosti:

a) Potřeba si vlastní fórum založit,

b) pak ten založený prostor využít

c) k prezentacím svého mínění

na tom zřejmě nikdo z nás nic nezmění.


Otázkou je, kdy v nás vznikne tušení,

že jediné co to pozmění

je zmizení

našich mínění.

[Návštěvník]

Jako obvykle, jak se do toho vloží Jana, je téma vlákna v pr..li.

Zachovat téma vlákna je dřina. Je potřeba včas odkopírovat off-topic řeči jinam a pak ještě ustát výtky, žes to udělal.

[Návštěvník]

Jako obvykle, jak se do toho vloží Jana, je téma vlákna v pr..li.

Předvádí, o co jí jde, jako vždy.

b) pak ten založený prostor využít

c) k prezentacím svého mínění

[Návštěvník]

Jako obvykle, jak se do toho vloží Jana, je téma vlákna v pr..li.

Předvádí, o co jí jde, jako vždy.

b) pak ten založený prostor využít

c) k prezentacím svého mínění

To my nikdy neděláme ...

[Návštěvník]

b) pak ten založený prostor využít

c) k prezentacím svého mínění

To my nikdy neděláme ...

píšeme tu jen jako hosté,
jelikož jsme to tu nezaložili

[..⛵..]

Hledat pravdu, anebo si lízat rány vztahovačnosti, a olizovat je i domělým ostatním? Toť další z otázek.

Buď a nebo?
Vidíš jen tyto možnosti?

V této souvislosti hej. Hádám že tu nechce nikdo nikoho urážet, proč by to dělal? Těžko zde však je někdo na stejném bodě cesty životem jak kdokoliv jiný. Každý je trochu, byť třeba nepatrně jinde. To je dáno "rozstřelem", kterým to vše kdysi začalo, kterým se vše projevené dalo do pohybu. Jako když rozstřelíš kulečníkové koule. Že se všichni nacházíme v jednom vesmíru, v jednom jsoucnu (na jednom kulečníkovém stole, plátně (vědomí)) tedy neznamená že to všichni vnímáme a chápeme stejně, nebo že to tak dokonce chápat musíme. Tágo osudu s námi hraje tento živoucí billiard, jehož průběh i cíl je zřejmý. Doťukat nás postupně všechny do jamek. Nemá to s námi lehké, protože nám byla dána svoboda volby. Takže jako koule v kulečníku máme schopnost měnit směry, kterými jsme šťouchány, vyhýbat se koulím, co nás mají pošťouchnout blíž, nebo mi je, přibržďovat i zastavovat... V této hře o miliardách koulí - hlav - ve vztahu k srdci..