Zdeněk píše:Zvrácenost je obhajovat Oshův přepych a zároveň přirovnávat Šarapatkův oběd ke snaze šmejdů okrádat důchodce. To je vskutku zvrácenost a měla by ses Šarapatkovi omluvit. Alespoň v duchu.
Nasycení hladových, ošetření nemocných, starost o sirotky atpod. není komunistické přerozdělování. Našim houmlesákům se dělat nechce. Nechť tedy nejí, to je naprosto křesťanský přístup.
Proto jsem o Oshovi psal v souvislosti s jeho rodnou zemí (která mu byla nakonec dobrá, když ho z USA coby zločince vyhostili a žádný jiný stát mu azyl poskytnout nechtěl). Protože s ní mám velice konkrétní zkušenosti.
Zdenku, určitě se i tady najde spousta potřebných, jako kdekoliv na světě. A netvrdím, že tvou morální povinností je jejich situaci vyřešit, případně i řešit.
Jde tady spíš o jinou věc. Je tady forma a obsah. Forma je povrchní obal, nádoba a obsah je to podstatné. Když dáš vodu do štíhlé vysoké nádoby nebo do kulaté nádoby, je pořád stejnou vodou.
Při duchovním probouzení se se objevuje poznání toho, čemu říká Ramana Mahariši "štěstí pravého Já", je to naprosto dokonalá existence, která nemá chybu a která nic víc nepotřebuje. Tohle Mahariši prezentoval tím, že neměl prakticky vůbec nic. Jeho forma projevu se jevila jako asketická, štíhlá. A lidé, kteří toužili toho stavu Ramany dosáhnout se chytili formy askeze. Něco podobného se už stalo v historii lidstva mnohokrát, stalo se to i před Buddhou, proto Guatama šel zprvu také cestou askeze, až posléze zjistil, že k ničemu nevede.
Když Osho už udělal všechno, co pro své probuzení mohl udělat a všechno vzdal, tak k
probuzení došlo.
Objevilo se poznání toho, co je obsahem všeho, toho, co nic víc ke své dokonalé existenci nepotřebuje.
Bylo možné tohle prezentovat podobně jako Ramana, ale pro lidstvo bylo dobré poznat i opačný extrém, že nevadí ani žádné bohatství, ani to není na překážku, protože tady není ve skutečnosti žádná připoutanost.
Může tady být i kulatá forma, klidně i tantra a obsah je pořád stejný.
Lpění na formě je jednou z největších překážek k okusení obsahu.
Osho dal lidstvu mnohem víc tím, že pomohl k probuzení spoustě lidí. Jeho majetek dostala jeho nadace, která ho používá k prospěchu dalších lidí.
Ve mně je vůči Oshovi nesmírný vděk, protože on je mistr v zastavení mysli. Pokud čteš jeho díla opravdu pozorně a chápeš, co říká, tak staví svým oponováním si Tvou mysl do opozice vůči Tvé vlastní mysli. Najednou se objeví vhled, že stejnou věc můžeš vidět z opačných úhlů pohledů a obojí je správné, pochopitelné. Dospíváš postupně k poznání, že všechno je tak, naopak a ještě i úplně jinak. Mysl s tímhle vhledem klekne a najednou je jasné, že není možné si pravdivě myslet o nikom a ani o ničem vůbec nic. Neznamená to, že se v Tobě neobjeví nějaký názor, který můžeš prezentovat. Jen zmizí lpění na svých myšlenkách a můžeš klesat hlouběji a hlouběji do samotného uvědomění skutečnosti. Jasně zde rozpoznáš, co je pravda a co je jen iluze.
Zdeněk píše:Viz Šarapatka. O tom "víš" hodně.
Nevím o něm vůbec nic. Lída sem dala odkaz na nějaké stránky, kde se tvrdilo, že za peníze pomohou zájemcům naučit se žít.
Něco takového Probuzený nikdy nenabízí.
Zdeněk píše:...To mohou být i teorie o nevím, protože to není praxe. Vidíš tonoucího, podáš mu ruku, nepřemýšlíš o neutopitelnosti Absolutna. Vidíš zbitého - pomůžeš mu, podobenství o milosrdném Samaritánovi asi znáš.
Ano, tohle dělá láska, nepotřebuješ nic vědět milosrdném Samaritánovi, nepotřebuješ mít před sebou mustr, abys věděl, jaká forma je správná. Bezpodmínečná láska dokonce ani nepotřebuje vědět, koho z té vody taháš.