Ego

[irulan]

Nemyslím si, že by to nebylo přirozený, právě že je. Ale není egocentrismus právě přirozený každé individualitě?

egocentrismu je přirozený každé individualitě, ale nenarodíš se tak, je to převzatá záležitost od rodičů a společnosti, která se vnímá a považuje za oddělené, samostatné a nezávislé jedince je to program ... ne přirozenost

nemyslím si. I miminko vnímá ze svého centra a vyjadřuje libost a nelibost bez ohledu na okolí.

[Návštěvník]

Nemyslím si, že by to nebylo přirozený, právě že je. Ale není egocentrismus právě přirozený každé individualitě?

egocentrismu je přirozený každé individualitě, ale nenarodíš se tak, je to převzatá záležitost od rodičů a společnosti, která se vnímá a považuje za oddělené, samostatné a nezávislé jedince je to program ... ne přirozenost

nemyslím si. I miminko vnímá ze svého centra a vyjadřuje libost a nelibost bez ohledu na okolí.

dokonce i tělo probuzeného člověka reaguje na podněty ... není mrtvolou

[irulan]

Můžu vyjádřit jen vlastní názor, který vychází z mých zkušeností. Píše se lecos a něco mi může být bližší a něco ne, zase podle mého vlastního vnitřního světa. No a pokud se podívám na to, že ač se chovám altruisticky - normálně přirozeně pomůžu, protože je mi jasný, že druhý má potíže - je to tím, že je mi jednoduše dobře, když je i okolí (lidem, zvířatům..) dobře. Vychází to tedy z mého centra - "je mi dobře" - ač to nevypadá, je to egocentrismus.
Můj názor, nic víc.

[irulan]

To mi nesmí ani vadit, že soucítím? hned se mi vyčte, že se ozývá ego? Vy byste snad i Ježíšovi vyčetli, že konal ze sobectví, když uzdravoval. To asi proto, že jeho egu bylo blbě mezi chudáky, ne?

taky mi to připadá absurdní ...

jasně že ať si každý myslí co chce, nic se nevyčítá. Neberu to jako nějakou osobní konfrontaci, radu, či posuzování. Prostě jenom polemizuju, že když něco nazveme absolutně - jako altruismus, nemusí to být žádný čistý altruismus, ale pod tím může být jednoduchý motiv "dělá mi to dobře".

[irulan]

Hele, ale beru to jen ze svého sebepozorování. Možná, že jsou opravdu SKUTEČNÍ ALTRUISTI, možná vy sami, ale zatím jsem nic takového u sebe ani u nikoho jiného nepoznala

[Návštěvník]

Můžu vyjádřit jen vlastní názor, který vychází z mých zkušeností. Píše se lecos a něco mi může být bližší a něco ne, zase podle mého vlastního vnitřního světa. No a pokud se podívám na to, že ač se chovám altruisticky - normálně přirozeně pomůžu, protože je mi jasný, že druhý má potíže - je to tím, že je mi jednoduše dobře, když je i okolí (lidem, zvířatům..) dobře. Vychází to tedy z mého centra - "je mi dobře" - ač to nevypadá, je to egocentrismus.
Můj názor, nic víc.

taky se na to můžeš podívat způsobem, že prostě normálně pomůžeš a pak nějaký polemiky jestli je to altruismus absolutní, čirý nebo co je zbytečný

jak už jsem psala, když je u někoho rozvinut altruismu, je to sattvická kvalita a kdybys jim řekla, že jsou altruisté, tak budou nad tím kroutit, hlavou, protože nad tím vůbec nepřemýšlí, nesnaží se to nějak odprezentovat, necítí to jako žádnou svojí osobní zásluhu hodnou obdivu atd.

narozdíl od těch co se prezentují jako altruisté z osobního profitu ....

psal to tu Miroslav naprosto jasně a výstižně

[irulan]

taky se na to můžeš podívat způsobem, že prostě normálně pomůžeš a pak nějaký polemiky jestli je to altruismus absolutní, čirý nebo co je zbytečný

dyť jo, taky se tím v praktickém životě vůbec nezaobírám, pomůžeš, nepomůžeš, život není o polemikách.
Tady se ale filosofuje, tak přemýšlím, no. A když se něco hlásá jako jasná pravda (potvrzená patřičným počtem textů ze "spolehlivých" zdrojů) a smrdí mi to dogmatismem, protože mám jiné postřehy, tak holt polemizuju. O nic nejde. Ale docela mě to baví vyměňovat si postřehy. Můžu to rozvíjet a zamýšlet se nad tím dál, nepotřebuju ustrnout. Je to lepší než se neustále shodovat a poplácávat se po zádech

[Návštěvník]

. Ale docela mě to baví vyměňovat si postřehy.

vyměňování postřehů je dobrý k tomu, že to člověka učí dívat se i jinýma očima než těma vlastníma, rozšiřuje to hranice

[Návštěvník]

...Ale i takový sebestředný altruismus je dobrý (lepší třeba než ubližování druhým pro vlastní potěšení), protože postupně (zprvu jen zvolna) zjemňuje ego, oslabuje jeho hrubé sklony a činí ho vnímavější pro méně sebestředné motivace. Otevírá mu srdce a schopnost empatie atd.....

ještě jsem si tak přemýšlela, zda může být altruismus příčinou k ještě "jemnějšímu" altruismu. Můžeš se stát altruistou vůlí? Pokud ano, pak už altruistou jsi, protože realizuješ to, co v sobě už máš, tak mi to přijde logické. Takže si myslím, že míru altruismu (a aplikovaně tak i "míru egoismu ega") nemůžeš ovlivnit. Tedy vůlí. Jediné snad jak se k tomu dostáváš je pochopením ( zkušenostmi, třeba i v "minulých" životech, v nějaké "paměti"). Takže jakoby paradoxně "největším altruistou" je ten, kdo poznal na vlastní kůži ty největší vlastní sviňárny a chápe, že i ke sviňárnám se člověk může "dopracovat" ne vlastní vůlí. Je záhada, jak život dokáže z nevinného miminka udělat vraha a pochybuju, že by se někdo chtěl stát vrahem.

viewtopic.php?f=145&t=3805&p=86728#p86728

[Návštěvník]

Není to ta tak zvaná kamufláž?

To bezpochyby.
Ale hlavně je to jedna z mnoha možností, jak se bavit o hovně.
Jaksi již poučenější, duchovnější.

Proč jinak by já mluvilo o já, žejo? I když mluví-li o něm tak nějak z tísíce způsobů dobře (třeba jako Drtikol), dá se to poslouchat, a nic lepšího vlastně není...

[Návštěvník]

Krišna, například, v tom je dobrej, umí si hrát s egem. Stejně jako třeba Morihei Ueshiba...

[Návštěvník]

Krišna, například, v tom je dobrej, umí si hrát s egem. Stejně jako třeba Morihei Ueshiba...

Akorát je tu nějakej předpoklad, že je tu nějaké ego...

[Návštěvník]

Vzpomínky na staré špatné sklony nesmaže v záblesku první vstup do nebe, naopak - v kritické době vystoupí na povrch a hravě tě přemohou dřív, než si to uvědomíš. Zde bude hrát hlavní slovo úskočnost a mimořádná smyslnost, někdy i povahová tvrdost a hrubost. Jsi přece náhle "velký", proč bys měl být i milosrdný k ubožákům, kteří se nedostali tam, kam ty?

Ego je zrádné a lstivé, začne-li tě znovu ovládat, je království nebeské na opačném konci. Tvoje předsudky i omluvy ega jsou vrozené, a proto vytrvalé. Království nebeského jsi se sotva dotkl, a třebaže ti pomáhá, pomáhá ti v tichu, nenápadně. Musíš k němu zcela přiklonit, máš-li s jeho pomocí vyjít z léčky ega.

Učiň tak ihned! Nikdy to neodkládej. Věž, že duchovní pýcha je nejzatvrzelejší vlastností i vyspělého jogína. Aniž bys co zpozoroval, bude tvá cesta zatarasena nejen vnitřními, ale i zevními okolnostmi, lidmi a hlavně událostmi. Pokušení všeho druhu - káminikáňčana (ženy a zlato) - se budou kolem tebe jen hemžit. Tak můžeš svůj duchovní pokrok buď vůbec zakopat, nebo oddálit o mnoho dlouhých let.

Duchovní pokrok není a ještě asi dlouho nebude masový. Jenom jedinci rychle pokračují. Vyhledávej je a drž se jejich příkladů a rad. Vzdaluj se těch, kteří rozdmychávají nenávist, lhostejno ke komu. I těch, kteří žijí bez zábran. Pozor! Dobro i zlo jsou v lidech smíchány. Obojí existuje dokonce i v těch pokročilejších.


Eduard Tomáš

https://www.databazeknih.cz/knihy/108-m ... cile-32903

My kteří jsme byli žáky duchovního Mistra Eduarda Tomáše víme z vlastní zkušenosti, že učil především způsobu, jakým je možné své ego (tj. osobní já) postupně rozpouštět. To trvá dlouho, obvykle mnoho let nebo i desetiletí. Teprve když ego zeslábne natolik, že přestane rozhodovat o našich reakcích a vnímají se stále víc mezery mezi myšlenkami a pocity, tj.čisté, neosobní, pozorující vědomí, je možné rozpoznat, že i ty jednotlivé projevy ega jsou modifikacemi vědomí.

[Návštěvník]

My kteří jsme byli žáky duchovního Mistra Eduarda Tomáše víme z vlastní zkušenosti, že učil především způsobu, jakým je možné své ego (tj. osobní já) postupně rozpouštět. To trvá dlouho, obvykle mnoho let nebo i desetiletí. Teprve když ego zeslábne natolik, že přestane rozhodovat o našich reakcích a vnímají se stále víc mezery mezi myšlenkami a pocity, tj.čisté, neosobní, pozorující vědomí, je možné rozpoznat, že i ty jednotlivé projevy ega jsou modifikacemi vědomí.

Kdo se to ego učí rozpouštět? Kdo to ego rozpouští? Ego? Nebo někdo jiný?

[Návštěvník]

My kteří jsme byli žáky duchovního Mistra Eduarda Tomáše víme z vlastní zkušenosti, že učil především způsobu, jakým je možné své ego (tj. osobní já) postupně rozpouštět. To trvá dlouho, obvykle mnoho let nebo i desetiletí. Teprve když ego zeslábne natolik, že přestane rozhodovat o našich reakcích a vnímají se stále víc mezery mezi myšlenkami a pocity, tj. čisté, neosobní, pozorující vědomí, je možné rozpoznat, že i ty jednotlivé projevy ega jsou modifikacemi vědomí.

Kdo se to ego učí rozpouštět? Kdo to ego rozpouští? Ego? Nebo někdo jiný?

Poměrně dlouho je to ego, které pochopilo, že svými bezděčnými reakcemi na okolí i na sebe ubližuje druhým i sobě. Proto začalo hledat způsob, jakým by se to dalo změnit, a zjistilo, že neosobním tichým pozorováním myšlenek a emocí slábne jeho navyklý sklon nechat se jimi ovládat; a při téhle vytrvalé praxi se stále víc sám od sebe prohlubuje vnitřní klid.

K tichému neosobnímu pozorováním myšlenek a emocí dochází nejprve jen několikrát denně v meditaci, postupně pak se to pak začne dít i při všech činnostech, od rána do večera. Tahle praxe obvykle trvá mnoho let, její délka závisí na intenzitě původního návyku reagovat egoisticky.

Postupně ale, nejprve jen občas, pak i čím dál častěji se přestává vnímat vlastní identita coby osobní já = ego a ukazuje se, že naše existence trvá dál i po rozpoznání, že ty myšlenky a pocity jsou tvary vědomí, které jsou vnímané čistým neomezeným vědomím.

Upozornění: po zkušenosti neosobního vědomí-Bytí je ovšem možné na tomhle faktu ulpět... a začne se vytvářet znovu osobní já, které už ví, jak to je = duchovní ego, které si tyhle poznatky včetně zkušenosti neduality přivlastňuje. A to může být daleko horší malér než to původní materialistické ego.

[Návštěvník]

Vyplývá snad z toho, že ego skutečně začalo pracovat na své sebedestrukci a sebezničení? Nebo jen pracuje na možnosti dosáhnout duchovní pokročilosti?

Zlo bude tak dlouho ve světě, dokud zde bude vládnout ego

???

[Návštěvník]

Vyplývá snad z toho, že ego skutečně začalo pracovat na své sebedestrukci a sebezničení? Nebo jen pracuje na možnosti dosáhnout duchovní pokročilosti?

Zpočátku má ego zájem na své duchovní pokročilosti, právě proto začalo s touto praxí a pokračuje v ní.

Jenže vytrvalým neosobním pozorováním svých reakcí na dění jeho síla postupně slábne... a začne se nakonec rozpoznávat, že i tahle hra na osobní já je Hrou všetvořícího Bytí.

[Návštěvník]

Vyplývá snad z toho, že ego skutečně začalo pracovat na své sebedestrukci a sebezničení? Nebo jen pracuje na možnosti dosáhnout duchovní pokročilosti?

Zpočátku má ego zájem na své duchovní pokročilosti, právě proto začalo s touto praxí a pokračuje v ní.

Jenže vytrvalým neosobním pozorováním svých reakcí na dění jeho síla postupně slábne... a začne se nakonec rozpoznávat, že i tahle hra na osobní já je Hrou všetvořícího Bytí.

Ego pracuje na své pokročilosti až rozpozná, že je vše hrou všetvořícího Bytí a s pokročilostí zeslábne a pak se zničí?

[Návštěvník]

Vyplývá snad z toho, že ego skutečně začalo pracovat na své sebedestrukci a sebezničení? Nebo jen pracuje na možnosti dosáhnout duchovní pokročilosti?

Zpočátku má ego zájem na své duchovní pokročilosti, právě proto začalo s touto praxí a pokračuje v ní.

Jenže vytrvalým neosobním pozorováním svých reakcí na dění jeho síla postupně slábne... a začne se nakonec rozpoznávat, že i tahle hra na osobní já je Hrou všetvořícího Bytí.

Ego pracuje na své pokročilosti až rozpozná, že je vše hrou všetvořícího Bytí a s pokročilostí zeslábne a pak se zničí?

Nezničí se. Není tu už žádná osobní vůle, nikdo, kdo by chtěl něco takového udělat.

Ego se postupně se rozpouští

vytrvalým neosobním pozorováním reakcí na dění jeho síla postupně slábne... a začne se nakonec rozpoznávat, že i tahle hra na osobní já je Hrou všetvořícího Bytí

tak jako po východu slunce postupně mizí mlha... a nakonec se úplně rozpustí...

[Návštěvník]

Ego se postupně se rozpouští
tak jako po východu slunce postupně mizí mlha... a nakonec se úplně rozpustí...

Dobře, a kdo jsi, když zmizí ego?