To bude mít Miroslav radost, takový krásný příklad vztahu, až za hrob, dokonce nejen svého (sry za ev. Tary mdlobu:-).
Mi stačila už ta fotka té kočky, aby se mi udělalo blujno, nestačí, že se mi dělalo blujno včera zase z fotek toho šílené blázna Flegra :-)
vostal petr píše:Je třeba na sebe zapomenout, k čemuž nejlépe poslouží serfování....
vostal petr píše:Mi stačila už ta fotka té kočky, aby se mi udělalo blujno, nestačí, že se mi dělalo blujno včera zase z fotek toho šílené blázna Flegra :-)
Mně se zase dělá blujno z Jany a Miroslava,
kočka je pouze spálená zatímco ti dva to maj vypálený zevnitř....
Čili navrch huj a vevnitř fuj (tajbl)
Tak jsem hledal na netu, jestli někdo jiný píše takové pitomosti jako já a našel jsem např. tohle:
výceméně
Vždyť je to absurdní, ten říká tomu že je mimo, a ten zas tomu.
Miroslav není případ Jana.
vostal petr píše:Miroslav není případ Jana.
Na těch dvou mně až tak nesejde,
jako spíše na tom sebevoblbovacím principu touhy - totiž "víry, naději a lásce"
Zdeněk píše:Ono sebezapomenutí ve vztahu je analogické sebezapomenutí při běžné souloži. Intenzívní satisfakcí živočišného, tělesného já je duchovní já vytěsněno, z čehož se pak stává habitus, zvyk.
Intenzívní satisfakcí duševního já skrze vztah (viz zamilovanost třeba) je duchovní já vytěsněno zrovnatak, nicméně ona satisfakce nevyprchá tak snadno jako u tělesného já a rozum duševního já je této satisfakci, tomuto chtění, podřízen. Proto je mnohem těžší se z tohoto habitu vymanit (po vzoru Miroslava totiž rozum neřeší zda, ale jak).
Odstranění habitu duševního já se může uskutečnit skrze Temnou noc smyslů. Pak může nastat Temná noc ducha, ukřižování v pravém slova smyslu.
Záleží na každým, jestli to je pro něj jen uvolnění, anebo chová k milujícímu hluboký cit.
což je ale velice vzácné.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 návštevníků