Vztah

Soukromá subfóra
Pravidla fóra
Pozor, zde je prostor soukromých fór, kde si každý moderátor určuje svá pravidla a maže příspěvky dle vlastního uvážení. Více než rok neaktivní fóra se v přehledu portálu nezobrazují.

Vztah

Nový příspěvekod miroslav » sob 28. lis 2020 12:19:03

Jak už jsem v diskuzích na jiných vláknech psal, zabývám se otázkou vztahu. Tak jsem pro tohle téma založil nové vlákno

P.N. píše:Když kdysi čet tvůj rohovor s Nikdenikdem, byly jste oba ohnivý. Tak neuhasni, čoveče


Tak jsem se podíval o čem jsme si to s Nikdenikým psali před deseti lety a jsou tam k problematice vztahu docela pěkně popsané zkušenosti a postřehy.
Takže na úvod tohoto vlákna něco z toho, co jsem tam psal, sem ocituji.

Vnitřní a vnější od Miroslava:

"Dokud hledáme svůj opačný pól venku,..."

Když ho - ten pól - hledáme venku, pak je to výraz nějaké potřeby, nikoliv toho mít ho/ji rád.
S tímto hledáním a s tím spojeným úsilím, se běžně setkáváme, dokud člověk není dospělý, zralý.
Nejprve muž hledá ženu, pak ji najde a po čase - když už ji našel, když už ji má a je "zralý" tj. nezakomplexovaný, nepotřebuje si nic prostřednictvím ženy či žen dokazovat, může ji začít mít rád, a když ji má rád, začne se přirozeně zajímat o její duši o její bytost, o ten jev oddělenosti dvou bytostí, když stále více cítí s druhou bytostí rostoucí vnitřní jednotu. Přirozeně tíhne k splynutí a to splynutí je možné jen objevením - zkušeností společného zdroje. Poznání skutečné druhé fyzicky oddělené a zároveň vnitřně neoddělené bytosti mu umožní právě jeho vnitřní anima. Zkušenost jednoty vnějšího a vnitřního.
Spojením vnitřní animy a anima ustává nenaplněnost jen na úrovni vnitřního světa. Spojení - sjednocení dvou fyzicky oddělených bytostí je uskutečněním jednoty i na úrovni vnějšího "hmotného" světa.
Uskutečnění jednoty vnitřního a vnějšího.

Není to věc nějakého úsilí či záměru.
Nesnažíme se něco poznat, ale přirozeně nás zajímá, co máme rádi, stejně jako řeka teče s hor do údolí až do oceánu a není k tomu třeba žádná snaha.

Konec osobní "snahy" vůbec neznamená konec poznávání.

Považovat "vnější" za iluzi a "vnitřní" za skutečnost je naprosto chybné a vyplývá to z chybného pochopení hlubších duchovních nauk, když jsme k nim ještě nedorostli. Máme pak tendenci považovat naše pocity, "cítění", vidění za skutečné a nadřazovat je vnějším jevům. To je ještě zmatenější pohled, než považovat vnější objekty a jevy za nezávisle skutečné. Vnější objekty jsou neutrální, prázdné, ale to co v nás vyvolávají, jejich "významy", osobní interpretace tvoří náš "vnitřní svět" a ten je základem iluze - ega. Když zavřu oči, nepřestane bytost, která přede mnou stála, existovat. Maximálně přestane pro mne představa o ní a moje problémy s ní spojené existovat.
Vše je iluze - vnitřní svět i vnější svět a zároveň obojí skutečně existuje. Protože ta iluze skutečně existuje, je zažívána.

A dále myšlenky z následující diskuse


Člověk soudí podle sebe. Když vidí, jak se někdo projevuje, dosazuje si za daný projev motivaci, kterou on by měl, kdyby se sám takto projevoval.
Dokud nepřekročí hranice své osoby a myslí si, že může dojít osvobození nezávisle na ostatních, dokud zušlechťuje svoji osobu, až k její "neexistenci" místo aby sám sebe obětoval pro druhé, pak se z tohoto omezení nevymaní a vidí svět jen "svýma" očima a čichá je "svým" nosem ;-)

Rčení "překročit svoji osobu" je metafora.
Dost dobře nelze to, co by mělo být obsahem, slovy přímo sdělit.
Takže tvoje nelibost či podiv je zcela na místě.
Zatím mne nenapadá nic moc životnějšího.
Snad by dalo říci, že se jedná o poznání, že není jen moje osoba, můj vnější a vnitřní svět a moje prázdnota, moje "dosažení", (můj) Celek, ale že je opravdu i něco druhého.
Zní to sice na první poslech trochu ne-advaitisticky, ale to jen zdání.
Nedvojnost v sobě zahrnuje mnohost, jinak by to byla jen "jednost".

Zevnitř osoba není vidět, nekonfrontuje-li se naše bytí s něčím opravdu "druhým", pokud je zde jen svět Já a ono a ne svět Já a Ty (jak to hezky zformuloval Buber), můžeme tedy snadno podlehnout iluzi, že naše osoba neexistuje, protože ji už nevidíme, nepociťujeme a že je zde to, co nazýváme Celek. To je past "jednosti" ve které je většina sebestředných advaitistů chycena, v této pasti vcházejí, vycházejí, povídají si mezi sebou zenovými příběhy, přivoňují k druhým či se s odporem odvracejí, posuzují, poučují, obhajují svůj "stav" atd. a nevědí proč a zač to vlastně dělají.

"Jednost", jak jsem to označil, "je to popis mysli uzavřené v osobním vnímání" jak píšeš ty.
S tím plně souhlasím a zde se mi snad konečně podařilo pro tebe srozumitelně popsat, jak může vzniknout klamné zdání konce "osoby", zkušenost "dosažení", absolutní harmonie, "Celku" nekonečného bytí apod. a to jednoduše tím, že vyloučíme vnější svět. Toto je past sebeklamu, do které se může snadno upadnout následovník advaity, nemá-li kvalifikovaného osobního učitele, který by ho z této slepé uličky hned vyvedl. Ale i když nemá učitele, po čase ho vyvede z tohoto uvíznutí sám život, obvykle nějakým větším životním utrpením.
V buddhistické terminologii je tato fáze cyklu ega označována jako říše bohů.
Charakteristickým znakem tohoto stavu je absence soucitu, který zde logicky nemá místo.
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3407
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Pro Trini

Nový příspěvekod miroslav » pon 30. lis 2020 17:57:48

Vostála mám nejradši,
tomu žádnej nestačí,
Vostála mám nejradši,
protože je kus.

Když se Vostál zasměje,
ohýbaj se koleje,
Vostála mám nejradši,
protože je kus.

Když zavlaje zástava
toho mýho Vostála,
když zavlaje zástava,
tak jsem šťastná hned.

Hej, pak užijem veselí
ve sklenici vod zelí,
Vostála mám nejradši,
protože je kus.

Když zavlaje zástava
toho mýho Vostála,
obestře mě záplava
světel rozličných.

V průduškách mi kvete květ,
Vostál je tu zase zpět,
když zavlaje zástava,
tak jsem šťastná hned.

Více zde:


:)
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3407
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Vztah

Nový příspěvekod vostal petr » úte 01. pro 2020 7:33:48

Charakteristickým znakem tohoto stavu je absence soucitu, který zde logicky nemá místo.


Ty sis zase vybral jednu pitomost z budhismu,

kolem který se furt točíš jak pes když se honí za vlastním vocasem,

a stejně jako Jana ze štěstí děláš ze soucitu nirvánu...

Kdybys měl hezký vztah sám se sebou, tak nemusíš vo nějakým soucitu vůbec psát,

protože tydle věci patří do kolektivního vědomí a jsou tak přirozené, jako dejchat vzduch,

i když samozřejmě do toho zasahuje i ego, takže jsou různé úrovně soucitu stejně jako lásky

Tak si to svý ego aspon trošku srovnej třeba psaním básniček,

to by ti mohlo srovnat pocity a tudíž i mysl...

A až budeš sám se sebou v rovnováze, tak pak už se třeba nebudeš posedle honit za nějakými uvědoměními,

soucity, gurui, láskou, lepším zrodem

a dáš si konečně trošku uvolnění a voraz vod pomatení svých tužeb...
vostal petr
 

Re: Vztah

Nový příspěvekod Jana » úte 01. pro 2020 8:51:22

vostal petr píše:
Ty sis zase vybral jednu pitomost z budhismu,

kolem který se furt točíš jak pes když se honí za vlastním vocasem,

a stejně jako Jana ze štěstí děláš ze soucitu nirvánu...

Kdybys měl hezký vztah sám se sebou, tak nemusíš vo nějakým soucitu vůbec psát,

protože tydle věci patří do kolektivního vědomí a jsou tak přirozené, jako dejchat vzduch,

i když samozřejmě do toho zasahuje i ego, takže jsou různé úrovně soucitu stejně jako lásky

Tak si to svý ego aspon trošku srovnej třeba psaním básniček,

to by ti mohlo srovnat pocity a tudíž i mysl...

A až budeš sám se sebou v rovnováze, tak pak už se třeba nebudeš posedle honit za nějakými uvědoměními,

soucity, gurui, láskou, lepším zrodem

a dáš si konečně trošku uvolnění a voraz vod pomatení svých tužeb...


Tady má někdo talent, ať se objeví cokoliv, si vždycky nalézt něco, co je zase špatně a co by se mělo chtít jiného, než je.

Kdeždo Nirvána je tím, v čem při nejlepší vůli ani náhodou nic špatného nenajdeš, proto po ničem víc netoužíš, nic dalšího nechceš.

:)
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6887
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Vztah

Nový příspěvekod miroslav » úte 01. pro 2020 9:33:25

vostal petr píše:A až budeš sám se sebou v rovnováze, tak pak už se třeba nebudeš posedle honit za nějakými uvědoměními,

soucity, gurui, láskou, lepším zrodem



Z čeho usuzuješ, že se za něčím honím?
Já se za ničím nehoním.
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3407
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Vztah

Nový příspěvekod lklknml » úte 01. pro 2020 9:54:45

miroslav píše:Nesnažíme se něco poznat, ale přirozeně nás zajímá, co máme rádi, stejně jako řeka teče s hor do údolí až do oceánu a není k tomu třeba žádná snaha.
Právě ona gravitace, přirozená snaha, je příčinou točení kola karmy. K meditaci je obyčejně třeba se nutit, je to většinou až k smrti nudná záležitost, opak "přirozeného zájmu".

Buddha dal svému prvorozenému synovi jméno Pouto. Asi Miroslava nepotěšil...

miroslav píše:Když zavřu oči, nepřestane bytost, která přede mnou stála, existovat.
To je odhad dualitního myšlení. Bývá správný, ale není to Jedno.

miroslav píše:zušlechťuje svoji osobu, až k její "neexistenci" místo aby sám sebe obětoval pro druhé
Je-li Ty ve vztahu Já-Ty ekvivalentní k Já, pak obětování sebe není než zušlechťování vlastní osoby až k její "neexistenci", neboli obě řešení jsou vzájemně ekvivalentní fikce.
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Vztah

Nový příspěvekod miroslav » úte 01. pro 2020 10:25:17

Zdeněk píše:
miroslav píše:Nesnažíme se něco poznat, ale přirozeně nás zajímá, co máme rádi, stejně jako řeka teče s hor do údolí až do oceánu a není k tomu třeba žádná snaha.
Právě ona gravitace, přirozená snaha, je příčinou točení kola karmy. K meditaci je obyčejně třeba se nutit, je to většinou až k smrti nudná záležitost, opak "přirozeného zájmu".

To nucení a nuda je zpočátku, než se oslabí tendence mysli stále někam odbíhat a něčeho dosahovat.

Bude to tím těžištěm - když v srdci je objeven a zažíván domov, spočinutí.

Jak píše klasik:
„Navrať se, odkuds vyšel, do domu srdce svého, a zavři po sobě dvéře.“
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3407
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Vztah

Nový příspěvekod lklknml » úte 01. pro 2020 11:01:42

miroslav píše:Bude to tím těžištěm - když v srdci je objeven a zažíván domov, spočinutí.

Jak píše klasik:
„Navrať se, odkuds vyšel, do domu srdce svého, a zavři po sobě dvéře.“

Těžiště je výslednice působících sil. Jestliže síly nepůsobí, kde by se vzalo těžiště, spočinutí, pocit domova?

Jak praví Klasik: Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Vztah

Nový příspěvekod miroslav » úte 01. pro 2020 11:09:15

No tak to není těžiště. Je to to, kde je člověk Doma. Odkud vychází a kam se vrací.
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3407
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Vztah

Nový příspěvekod Jana » úte 01. pro 2020 11:14:39

Zdeněk píše:
miroslav píše:Bude to tím těžištěm - když v srdci je objeven a zažíván domov, spočinutí.

Jak píše klasik:
„Navrať se, odkuds vyšel, do domu srdce svého, a zavři po sobě dvéře.“

Těžiště je výslednice působících sil. Jestliže síly nepůsobí, kde by se vzalo těžiště, spočinutí, pocit domova?

Jak praví Klasik: Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu složil.


Tohle je právě tím matoucím, protože s připoutaností k mysli je tady i připoutanost k tělu. Všechny tělesné vjemy jsou projekcí mysli vztahovány k subjektu. Zjednodušeně řečeno, když věříš, že jsi to, co si myslíš, je vědomí omezeno ve formě a tohle omezení se jeví omezeno nejen prostorově, ale je omezeno i časově.

Kdežto když objevíš Boží království v srdci, není tady žádná časoprostorová projekce. Nejsi omezen na toho, kdo má hlavu a musí ji někde složit. Ať je nebo není hlava někde složená, Tvé skutečné Bytí samo o sobě tuhle starost nemá.

Jak říkají Probuzení: "Není to Tvá starost, Vesmír se stará."
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6887
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Vztah

Nový příspěvekod lklknml » úte 01. pro 2020 14:07:10

Jana píše:Tohle je právě tím matoucím, protože s připoutaností k mysli je tady i připoutanost k tělu. Všechny tělesné vjemy jsou projekcí mysli vztahovány k subjektu.
Tělo není mysl, připoutanost může být i k ideji, třeba vlasti, když je člověk ochoten položit za ní život třeba.
Tělesné vjemy mohou být vztahovány k subjektu, ale otázka právě je, co je tím subjektem, s čím se kdo identifikuje. Může se identifikovat s tělem, myslí... s čímkoli.

Jana píše:Zjednodušeně řečeno, když věříš, že jsi to, co si myslíš, je vědomí omezeno ve formě a tohle omezení se jeví omezeno nejen prostorově, ale je omezeno i časově.

Kdežto když objevíš Boží království v srdci, není tady žádná časoprostorová projekce.
Jak pak tedy můžeš naměřit (i obrazně) těch svých 35cm bez prostoru? Tvé "Boží království v srdci" právě ono "vědomí omezené ve formě". Kde je srdce je i mysl či kalhoty.

Jana píše:Jak říkají Probuzení: "Není to Tvá starost, Vesmír se stará."
Pak je tu tedy rozdělení na Vesmír a já. Vesmír bez já ale není pravý Vesmír tak jako pravé já není bez Vesmíru.
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Vztah

Nový příspěvekod lklknml » úte 01. pro 2020 14:12:23

miroslav píše:No tak to není těžiště. Je to to, kde je člověk Doma. Odkud vychází a kam se vrací.

:hm:

To tvoje Doma je právě to těžiště tyvole.
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Vztah

Nový příspěvekod miroslav » úte 01. pro 2020 14:23:31

Zdeněk píše:
miroslav píše:No tak to není těžiště. Je to to, kde je člověk Doma. Odkud vychází a kam se vrací.

:hm:

To tvoje Doma je právě to těžiště tyvole.

Odvolávám, co sem odvolal, Těžiště.
Posunulo se, protože zeslábly odstředivé a posílily dostředivé síly.
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3407
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Vztah

Nový příspěvekod lklknml » úte 01. pro 2020 14:35:50

miroslav píše:
Zdeněk píše:
miroslav píše:No tak to není těžiště. Je to to, kde je člověk Doma. Odkud vychází a kam se vrací.

:hm:

To tvoje Doma je právě to těžiště tyvole.

Odvolávám, co sem odvolal, Těžiště.
Posunulo se, protože zeslábly odstředivé a posílily dostředivé síly.

Ale jo, neříkám že je to špatně, může to být i dobrý prostředek.

Ale plésti si loďku s pevninou (tj. s Loďkou), ke které by měla doplout, to je šílené.
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Vztah

Nový příspěvekod miroslav » úte 01. pro 2020 18:43:12

Zdeněk píše:Ale plésti si loďku s pevninou (tj. s Loďkou), ke které by měla doplout, to je šílené.

Tohle jsem nepochopil, co tím chceš říci.
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3407
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Re: Vztah

Nový příspěvekod Jana » úte 01. pro 2020 18:52:09

Zdeněk píše:
Jana píše:Tohle je právě tím matoucím, protože s připoutaností k mysli je tady i připoutanost k tělu. Všechny tělesné vjemy jsou projekcí mysli vztahovány k subjektu.
Tělo není mysl, připoutanost může být i k ideji, třeba vlasti, když je člověk ochoten položit za ní život třeba.
Tělesné vjemy mohou být vztahovány k subjektu, ale otázka právě je, co je tím subjektem, s čím se kdo identifikuje. Může se identifikovat s tělem, myslí... s čímkoli.

Říkáš, že "Tělo není mysl". V tom smyslu, že považujeme hmotu jako skutečnou realitu a myšlenku jako něco, co nemá žádný hmotný poklad, se tělo a mysl jeví jako dvě naprosto odlišné věci. Myšlenka je absolutně neskutečná a tělo je skutečné relativně - je skutčné v projekci času a prostoru, což je zase záležitost mysli. Bez projekce času a prostoru neexistuje žádná forma, žádný projev - nic. Tedy mimo mysl neexistuje nic ani relativně skutečného. V meditaci, kontemplaci se zakouší tenhle stav nedotčený myslí. Jen pouhé samotné vědomé Bytí.

Moc pěkně básnicky vyjádřeno:
Duše v srdci tvého srdce
krůpěj ticha v tichu moře...


Tedy tady není vůbec žádné ztotožnění, žádná myšlenka a ani představa osoby, která by za něco položila život. I když přece - obrazně řečeno, ego položilo život za to, aby se objevilo TOHLE, aby zmizelo ztotožnění, individualita, osoba, a zůstalo jen vědomé Bytí. Nicméně zmizelo dřív, než se objevila Pravda v srdci. A paradoxně se tady ukazuje, že ani nikdy nezmizelo, protože nebylo nikdy ničím skutečným, takže nebylo, není a nebude, leda tak v podobě snu - iluze - kterou je možné mylně brát jako skutečnost.

Zjednodušeně řečeno, když věříš, že jsi to, co si myslíš, je vědomí omezeno ve formě a tohle omezení se jeví omezeno nejen prostorově, ale je omezeno i časově.
Kdežto když objevíš Boží království v srdci, není tady žádná časoprostorová projekce.
Jak pak tedy můžeš naměřit (i obrazně) těch svých 35cm bez prostoru? Tvé "Boží království v srdci" právě ono "vědomí omezené ve formě". Kde je srdce je i mysl či kalhoty.

No to je jen orientační míra. První posun je do středu své vlastní existence, do místa, na které ukážeš, když říkáš - "Já jsem", tady je možné ochutnávat pocit bytí, který sám o sobě vtáhne mimo mysl a v tom okamžiku mizí časoprostorová projekce mysli a tím mizí i jakákoliv časoprostorová omezenost. Proto se tady mluví o poznávání nekonečnosti prostoru, věčnosti času, nemožnosti být zrozený a smrtelný.

Jak říkají Probuzení: "Není to Tvá starost, Vesmír se stará."
Pak je tu tedy rozdělení na Vesmír a já. Vesmír bez já ale není pravý Vesmír tak jako pravé já není bez Vesmíru.

Vše je Jedním a to Jedno se stará o vše, čím je.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6887
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Vztah

Nový příspěvekod lklknml » stř 02. pro 2020 7:49:56

Jana píše:
Zdeněk píše:
Jana píše:Tohle je právě tím matoucím, protože s připoutaností k mysli je tady i připoutanost k tělu. Všechny tělesné vjemy jsou projekcí mysli vztahovány k subjektu.
Tělo není mysl, připoutanost může být i k ideji, třeba vlasti, když je člověk ochoten položit za ní život třeba.
Tělesné vjemy mohou být vztahovány k subjektu, ale otázka právě je, co je tím subjektem, s čím se kdo identifikuje. Může se identifikovat s tělem, myslí... s čímkoli.

Říkáš, že "Tělo není mysl". V tom smyslu, že považujeme hmotu jako skutečnou realitu a myšlenku jako něco, co nemá žádný hmotný poklad, se tělo a mysl jeví jako dvě naprosto odlišné věci. Myšlenka je absolutně neskutečná a tělo je skutečné relativně - je skutčné v projekci času a prostoru, což je zase záležitost mysli. Bez projekce času a prostoru neexistuje žádná forma, žádný projev - nic. Tedy mimo mysl neexistuje nic ani relativně skutečného. V meditaci, kontemplaci se zakouší tenhle stav nedotčený myslí. Jen pouhé samotné vědomé Bytí.

Moc pěkně básnicky vyjádřeno:
Duše v srdci tvého srdce
krůpěj ticha v tichu moře...


Tedy tady není vůbec žádné ztotožnění, žádná myšlenka a ani představa osoby, která by za něco položila život. I když přece - obrazně řečeno, ego položilo život za to, aby se objevilo TOHLE, aby zmizelo ztotožnění, individualita, osoba, a zůstalo jen vědomé Bytí. Nicméně zmizelo dřív, než se objevila Pravda v srdci. A paradoxně se tady ukazuje, že ani nikdy nezmizelo, protože nebylo nikdy ničím skutečným, takže nebylo, není a nebude, leda tak v podobě snu - iluze - kterou je možné mylně brát jako skutečnost.

Zjednodušeně řečeno, když věříš, že jsi to, co si myslíš, je vědomí omezeno ve formě a tohle omezení se jeví omezeno nejen prostorově, ale je omezeno i časově.
Kdežto když objevíš Boží království v srdci, není tady žádná časoprostorová projekce.
Jak pak tedy můžeš naměřit (i obrazně) těch svých 35cm bez prostoru? Tvé "Boží království v srdci" právě ono "vědomí omezené ve formě". Kde je srdce je i mysl či kalhoty.

No to je jen orientační míra. První posun je do středu své vlastní existence, do místa, na které ukážeš, když říkáš - "Já jsem", tady je možné ochutnávat pocit bytí, který sám o sobě vtáhne mimo mysl a v tom okamžiku mizí časoprostorová projekce mysli a tím mizí i jakákoliv časoprostorová omezenost. Proto se tady mluví o poznávání nekonečnosti prostoru, věčnosti času, nemožnosti být zrozený a smrtelný.

Jak říkají Probuzení: "Není to Tvá starost, Vesmír se stará."
Pak je tu tedy rozdělení na Vesmír a já. Vesmír bez já ale není pravý Vesmír tak jako pravé já není bez Vesmíru.

Vše je Jedním a to Jedno se stará o vše, čím je.

Máš tam příliš mnoho zkreslení. Ale jedno napravit zkusím - "tenhle stav nedotčený myslí". Nemohu-li se něčeho dotknout/popsat (žádný jiný nástroj k dotyku/popisu než mysl nemám), tak to nemohu popsat než jako fikci. Neboli to, k čemu tak vzhlížíš ("samotné vědomé Bytí" atd.) je iluze, představa zámku na obloze, vytvořená myslí.

Ale na to tě znám dostatečně, abych věděl, že si své iluze vzít nedáš (jak pravil by český filosof Ladislav Klíma, budeš je pro sebe bránit ne méně zuřivěji, než pes kost z držky mu vytrhávanou) :).
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Vztah

Nový příspěvekod lklknml » stř 02. pro 2020 7:53:37

miroslav píše:
Zdeněk píše:Ale plésti si loďku s pevninou (tj. s Loďkou), ke které by měla doplout, to je šílené.

Tohle jsem nepochopil, co tím chceš říci.

Chci tím říci, že jsi VZTAH zaměnil za Cíl.

Podobně jako mladík zamilovaný do slečny se už nesnaží poznat zda má vztah smysl, ale jak tu dívku získat (a když se mu budeš snažit něco namítat tak vymyslí třeba koninu, že se "nesnaží něco poznat, ale přirozeně se zajímá").
:)
lklknml
 
Příspěvky: 2410
Registrován: ned 20. led 2019 18:12:05

Re: Vztah

Nový příspěvekod Jana » stř 02. pro 2020 8:17:16

Zdeněk píše:Máš tam příliš mnoho zkreslení.

To říkáš teď z pozice představy osoby, která si myslí, že ví, jak to je, nebo z vědomého Poznání, ve kterém žádné zkreslení není?

Ale jedno napravit zkusím - "tenhle stav nedotčený myslí". Nemohu-li se něčeho dotknout/popsat (žádný jiný nástroj k dotyku/popisu než mysl nemám), tak to nemohu popsat než jako fikci. Neboli to, k čemu tak vzhlížíš ("samotné vědomé Bytí" atd.) je iluze, představa zámku na obloze, vytvořená myslí.

Operuješ tady pořád s představou osoby, která se nesmí dotknout mysli, ale je to obráceně. Představa osoby není ničím skutečným. Mysl není ničím skutečným. Není tady nic skutečného, co by se mohlo něčeho skutečného dotknout.

Promluvy Probuzených tady jsou, i když se Probuzený ani na okamžik z ticha v srdci nevzdálí.
Jana
moderátor
 
Příspěvky: 6887
Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09

Re: Vztah

Nový příspěvekod miroslav » stř 02. pro 2020 8:41:44

Zdeněk píše:
miroslav píše:
Zdeněk píše:Ale plésti si loďku s pevninou (tj. s Loďkou), ke které by měla doplout, to je šílené.

Tohle jsem nepochopil, co tím chceš říci.

Chci tím říci, že jsi VZTAH zaměnil za Cíl.



No to jsem se asi špatně vyjádřil. VZTAH není cílem, ale prostředkem, loďkou.
Dílčím cílem je osvobodit se ze zajetí ega, sebestřednosti. A k tomu je VZTAH i vztah dobrým prostředkem.

https://www.priznakytransformace.cz/index.php/prace-na-sobe-2/1201-shambhala-sun-intimni-vztah-jako-zkouska-ohnem
Uživatelský avatar
miroslav
 
Příspěvky: 3407
Registrován: čtv 29. kvě 2014 9:33:24

Další

Zpět na Nalézání

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 10 návštevníků