Nová fakta o koronaviru:

[Návštěvník]

Obavy lékařů se potvrdily. Do 90 dnů od vyléčení Covidu-19 dostihnou velkou část lidí vážné příznaky

Kromě toho, že lékaři neustále objevují nové příznaky samotného Covidu-19, zaměstnává je spolu s vědci možná ještě důležitější otázka. Nebude mít tato epidemie dlouhodobé následky na zdraví lidí? Vakcíny jsou sice na spadnutí, ale škody už mohou být napáchány. Jen v České republice oficiálně onemocnělo více než 600 tisíc lidí a klidně to může být i dvojnásobek, vzhledem k tomu, že ne každý se nechá otestovat. Pokud určitá část těchto lidí bude mít dlouhodobé problémy, může to být obrovská zátěž pro ekonomiku i zdravotnický systém do budoucna.

Dlouhodobé následky

Bohužel některé studie přesně toto potvrzují. Pozitivních zpráv příliš mnoho nepřinášejí. Vědci už přinesly první zprávy o tom, že pacienti pociťují po vyléčení z Covidu-19 dlouhodobou únavu, bolesti hlavy či dezorientaci. Mnohým se do původní kondice nevrátily plíce, a tak se stále potýkají s dušností. Problémem je i napadení dalších orgánů.

Jedna z nejnovějších studií se potom zaměřovala na to, jaký dopad má koronavirus na psychické zdraví lidí. Pracovali na ní vědci z Oxfordské univerzity a zveřejnili ji v časopise Lancet Psychiatry. Tato studie je zcela výjimečná tím, že pracuje s obrovským vzorkem dat. Vychází ze záznamů 69 milionů lidí ze Spojených států amerických, z nichž 62 tisíc skutečně prodělalo Covid-19. Jde přitom o oficiálně zjištěné případy.

Pětina lidí má problémy

Vědci bohužel došli k nepříznivému závěru. U více než 20 % lidí vyléčených z Covidu-19 dochází do tří měsíců k rozvoji duševní poruchy. Mezi nejčastěji uvádění patří deprese, nespavost a úzkost. “Měli jsme strach, že pacienti kteří překonali Covid-19, budou čelit vyššímu riziku problémů psychického zdraví. Ukázalo se, že je to velmi pravděpodobné,” říká profesor psychiatrie na Oxfordu, Paul Harrison. Ukázalo se to navíc v míře, kterou čekal skutečně málokdo.

Nejde přitom jen o nějaké pocity lidí. Vzhledem k tomu, že vědci vycházeli z lékařských záznamů, jde skutečně o lidi, kteří po překonání Covidu-19 vyhledali lékařskou péči kvůli poruše svého psychického zdraví. Ve skutečnosti jich tak může být ještě mnohem více, protože ne každý jde s depresí či nespavostí hned k lékaři.

Vědci docházejí také k tomu, že Covid-19 pravděpodobně do budoucna velmi promění zdravotnickou péči po celém světě. Bude zapotřebí řešit velké množství případů lidí s různými zdravotními problémy, které se v této míře dosud nevyskytovaly.
https://www.aazdravi.cz/author/a-stepankova/

[Návštěvník]

https://www.novinky.cz/zahranicni/evrop ... e-40345646

Koronavirus má u hospitalizovaných třikrát vyšší smrtnost než chřipka, ukázala studie z Francie


Studie z Francie zveřejněná v prestižním lékařském časopisu Lancet potvrzuje, že covid-19 je mnohem nebezpečnější než sezonní chřipka. Nejenže bylo hospitalizováno mnohem více lidí s covidem-19 než s chřipkou, ale hlavně byla u těchto pacientů třikrát větší smrtnost než u těch s chřipkou.


Při srovnání byla použita data z jarní první vlny pandemie ve Francii z března a dubna letošního roku, kdy bylo hospitalizováno 89 530 lidí nakažených novým koronavirem. Pro srovnání byla použita data o chřipkové epidemii mezi prosincem 2018 a únorem 2019, kdy skončilo s chřipkou v nemocnicích 45 819 lidí.

Z hospitalizovaných nakažených covidem-19 zemřelo v té době 16,9 procenta, u chřipky to bylo 5,8 procenta.

Profesorka z univerzitní nemocnice v Dijonu Catherina Quantinová, která se podílela na studii, přitom zdůraznila, že rozdíl ve smrtnosti je velmi markantní. Chřipková epidemie z přelomu let 2018 a 2019 měla nejvíce obětí za pět let.

Data také ukázala, že u lidí s covidem-19 jejich větší podíl skončil na JIP, bylo jich 16,3 procenta, zatímco u chřipky jen 10,8 procenta.

Studie také zmiňuje, že chřipka napadá mnohem častěji děti. Z hospitalizovaných s covidem-19 bylo jen 1,4 procenta mladších 18 let, zatímco u chřipky byl podíl dětí a mladistvých 19,5 procenta.

[Návštěvník]

https://www.novinky.cz/koronavirus/clan ... h-40345710

Švédsko poprvé doporučuje lidem nošení roušek

Švédsko bude poprvé doporučovat nošení roušek, a to ve veřejné dopravě. Kromě toho na měsíc zavře veřejná zařízení, pokud nejsou nezbytně důležitá, jako například plovárny nebo knihovny, oznámil v pátek tamější premiér Stefan Löfven. V zemi se razantně šíří nákaza koronavirem. V pátek padl dosavadní rekord v počtu přírůstků nakažených. Přibylo 9654 nových potvrzených případů, ve čtvrtek jich bylo 8881.

Švédsko je známé svým poměrně benevolentním přístupem vůči pandemii, nárůst nemocných ale donutil tamější vládu, aby přijala dosud nejpřísnější opatření proti šíření viru. „Není možné se vrátit k normálnímu každodennímu životu. Pandemie je otázka života a smrti,“ řekl Löfven.

Švédsko se nyní potýká s prudkou druhou vlnou pandemie a rekordní počty nových případů evidovalo téměř každý týden v uplynulých dvou měsících. V desetimilionové skandinávské zemi se přitom dosud nakazilo 357 466 lidí. Dohromady má covid-19 ve Švédsku 7993 obětí, z toho 100 přibylo do průběžné bilance za posledních 24 hodin.

Až do 24. ledna zůstanou podle premiéra uzavřené posilovny, plovárny a knihovny. Roušky by podle něj měli nosit cestující v prostředcích veřejné dopravy ve špičkách. Podle premiéra dosud Švédsko přijímalo správná opatření v pravou chvíli a činí tak i nyní.

Například už od 20. listopadu Švédsko zakázalo podávat v restauracích, hospodách a barech alkohol po 22:00 hodině. Nově bude tento zákaz platit už od 20:00.

Švédské úřady jsou terčem kritiky kvůli tomu, že nedokázaly před infekcí ochránit zejména nejzranitelnější občany v domovech seniorů. Za selhání to označil i král Carl XVI. Gustav.

Země má sice největší počet úmrtí souvisejících s covidem-19 v poměru k počtu obyvatel ze severských států, ale ze srovnání s leckterými dalšími evropskými zeměmi nevychází nejhůře. Například srovnatelně lidnatá Česká republika k pátku eviduje od počátku pandemie už 610 006 případů nákazy koronavirem a 10 163 úmrtí pacientů s nemocí covid-19.

Švédsko se přitom ve své strategii boje proti nemoci covid-19 až dosud vyhýbalo nařizování roušek a uzávěr a jeho strategie je ve světě vnímána jako značně neortodoxní.

[Tara]

Jak vnímám, co se očkování týká:

Co se týká očkování určitě by bylo záhodno (ne-li nutno, a takto by se to mělo hlasitě doporučovat) je, nechat se očkovat až po předešlém testu z krve na přítomnost nebo nepřítomnost protilátek těla na toto onemocnění. Mám pocit, že se o tom povážlivě, pro mě až podezřele, málo hovoří a jen se propaguje očkovat, očkovat, bez bližšího vysvětlení, co to očkování pro tělo znamená. Že v podstatě (alespoň tak jsem jako laik pochopila) jde očkováním vakcínou o to, aby si tělo vytvořilo protilátky, které ale jsou vytvořené, když jsem onemocněním prošel, což právě potvrdí ten test na přítomnost nebo nepřítomnost protilátek v těle. To se mi zdá hodně důležité vědět. A podle toho se mohu rozhodnout, jak dál. Byl by nesmysl se nechat očkovat, když by tělo protilátky mělo!. Další věcí je skutečnost, že tak jako u chřipky tak i u Covidu je to tak, že základ, nosná matice nebo jak to nazvat, je daná a je jednoznačná, ale to před a za toho základu, mutuje. Popisuji to tak, jako laik to vnímám. A to před a za tu matici může působit na tělo a taky působí s tím, že na na setkání s takovým (jiným), zmutovaným virem opět tělo zareaguje adekvátně... podle míry imunity (kterou ovlivňuje hodně věcí....) A tak se každoročně vakcíny na chřipky ve svém složení mění, proto člověk očkovaný proti chřipce může onemocnět v dalším roce, letech zase chřipkou, protože vir je zmutovaný. proto nemá očkování proti chřipce trvalého efektu a "musí" se nechat očkovat další rok znovu.... a znovu.... a stejné to bude i stímto očkováním (když už nebudu zmiňovat enormě krátkou dobu testování a další faktory). Proočkovanost proti chřipce je v naší republice 5%. Dlouhodobě 5 %. 95% lidí se nenachá očkovat, ani o tom neuvažuje, neuvažovalo. Mnozí namítají, že nelze srovnávat "obyčejnou" chřipku s tímto virem. Já říkám a tak to i cítím, že lze. Čísla smrtnosti jsou statisticky - a tím vědecky, jasná. Jasná!. To, co způsobuje horší projevy, je abnormální POZORNOST, která se tomu dala. Která vyvolává v lidech paniku, strach, úzkost, deprese, které vedou psychosomaticky k projevu nemoci. A pak také podle mě přílišné testování i bezpříznakových lidí, které je "uvězňují" doma (zdravotníci, učitelé...) s příslušnými důsledky. nejsou lidi, Nemá kdo léčit, Nemá kdo učit. Problém je na světě. Je mi z celé té situace velmi smutno a nechápu, skutečně nechápu, kam až to tak mohlo - nejen u nás - dojít... A závěrem, bo jsem se nějak rozepsala... jedno krédo, které je zvlášť v této situaci všeříkající: "Strach je špatný rádce". U nás, nejen, se dokonce ten Strach stal Páne. A to už je hodně velký průser.

[Tara]

Epidemiolog Jiří Beran: Kdo prodělal covid, nemusí se očkovat


Svět není jednobarevný. Proto i názory vědeckých kapacit, jejich zkušenosti a výsledky výzkumu mohou přinášet různé pohledy na tentýž problém. Epidemiolog Jiří Beran patří ke špičkám v oboru a do českého povědomí se letos zapsal propagací léku Isoprinosine k eliminaci rozvoje nemoci covid-19. Má jasnou představu o tom, jak chránit nejohroženější skupiny obyvatelstva a kdo by se neměl očkovat vakcínou proti koronaviru.

https://www.denik.cz/z_domova/epidemiol ... rTYftAhj88

[Tara]

Toto se mi zdá hodně důležité, proto to sem dávám jako nový příspěvek:


.... u covidu-19 se hovoří o tříměsíční imunitě. Vakcíny obecně mají zaručit podobně dlouhou ochranu jako protilátky vytvořené prodělanou nemocí. Kdyby po očkování trvala čtvrt roku, má to vůbec cenu?

O tříměsíční imunitě mluví lidé na ministerstvu, ale to není pravda. Kdyby četli, znali by jeden z nejdůležitějších článků, které o covidu vyšly. Publikovali ho vědci z Institutu Karolinska ve Švédsku, kteří poukázali na to, že imunita je dlouhodobá.
Vrtalo jim hlavou, jak je možné, že lidé, kteří měli pozitivní PCR test, nenakazili zbytek rodiny. Vyšetřili ty, kteří měli minimální nebo žádné příznaky. Zjistili, že sice nemají protilátky, ale jejich buněčná imunita, tzv. cytotoxické T-lymfocyty, je totožná jako u lidí, kteří měli protilátek hodně. Ptali se tedy, jaká je buněčná paměť u těch, kteří měli lehký či naopak těžký průběh nemoci. Zjistili, že jsou na tom stejně. Z toho plyne, že je jedno, v jaké formě onemocnění proděláte, protože zanechá otisk v buněčné paměti.
Ze srovnání s pamětí, která se dodnes měří po SARS-CoV-1, vyplynulo, že trvá deset let a je pořád stejná. Kulantně napsali, že prodělaná nemoc covid-19 působí dlouhodobou imunitu v buněčné paměti, která se vyrovná paměti po SARS-CoV-1. U nás se ale hloupě tvrdí, že bude trvat čtvrt roku.
Víte, co mi řekli lidé v hospodě, když jsem tam byl naposledy na pivu? Pokud by to platilo a na očkování potřebuji dvě dávky vakcíny s rozestupem jednoho měsíce a dále čtrnáctidenní ochranu po aplikaci druhé dávky, tak moje ochrana bude trvat jeden měsíc? Kvůli tomu si mám nechat píchnout dvě injekce a pak do toho půjdu znovu?

Takové otázky si před spuštěním vakcinace klademe všichni.

To nemusíte, protože by to byla hloupost. Imunita bude dlouhodobá. Bohužel ministerstvo zdravotnictví ústy profesora Chlíbka říká, že očkování by měli podstoupit všichni, tedy i ti, kteří onemocnění prodělali, neboť to pro ně je nejlepší. Profesor Chlíbek ale zřejmě nečte protokoly klinických zkoušek a neví nic o tom, že ti, kteří mají onemocnění za sebou, byli vždycky ze všech studií vylučováni. Neexistují validní data o tom, jak se tito lidé chovají.
V tom případě ovšem nevíme ani to, jak by zareagovali na vakcínu.
Nechci vyvolávat paniku, ale klikněte si do googlu na horečku dengue na Filipínách. Tam se dozvíte, že protilátky vytvořené po vakcinaci mohou mít vážné vedlejší účinky. Francouzská firma vyrobila vakcínu proti této horečce, výzkumníci řekli, že je vše v pořádku, takže ji začali aplikovat na žáky základních škol.
Vakcína v jejich těle vytvořila protilátky, a když přišlo skutečné onemocnění, u několika set dětí probíhalo podstatně hůř, s krvácivými projevy. Vakcína se stáhla z trhu a řeklo se, že ji bude možné používat jen u lidí, kteří nemoc už měli. U covidu-19 to může působit obráceně. Byl bych tedy velmi opatrný při očkování lidí, kteří ho prodělali. Ministerstvo by mělo podrobně naplánovat vakcinaci společnosti.

Jak jistě víte, jsem na webu ministerstva zdravotnictví veden jako dezinformátor. Nebudu to vyvracet, ani doporučovat. Vývoji vakcín se věnuji 30 let a nemám v Česku konkurenci, v Evropě snad jen profesora Geerta Leroux-Roelse. Nikdo neudělal víc studií než já.
Nebudu radit lidem, jak by se měli zachovat. Ministerstvo má svoje experty, tak ať vysvětlují, jak to s vakcinací je. Nedostanete ze mě vyjádření, zda se nechat, či nenechat očkovat. Mohu jen říct, že podle mého přesvědčení lidé, kteří covid prodělali, se očkovat nemusí.



https://www.denik.cz/z_domova/epidemiol ... 3SSQK3RW7w

[Návštěvník]

Toto se mi zdá hodně důležité, proto to sem dávám jako nový příspěvek:


.... u covidu-19 se hovoří o tříměsíční imunitě. Vakcíny obecně mají zaručit podobně dlouhou ochranu jako protilátky vytvořené prodělanou nemocí. Kdyby po očkování trvala čtvrt roku, má to vůbec cenu?

O tříměsíční imunitě mluví lidé na ministerstvu, ale to není pravda. Kdyby četli, znali by jeden z nejdůležitějších článků, které o covidu vyšly. Publikovali ho vědci z Institutu Karolinska ve Švédsku, kteří poukázali na to, že imunita je dlouhodobá.
Vrtalo jim hlavou, jak je možné, že lidé, kteří měli pozitivní PCR test, nenakazili zbytek rodiny. Vyšetřili ty, kteří měli minimální nebo žádné příznaky. Zjistili, že sice nemají protilátky, ale jejich buněčná imunita, tzv. cytotoxické T-lymfocyty, je totožná jako u lidí, kteří měli protilátek hodně. Ptali se tedy, jaká je buněčná paměť u těch, kteří měli lehký či naopak těžký průběh nemoci. Zjistili, že jsou na tom stejně. Z toho plyne, že je jedno, v jaké formě onemocnění proděláte, protože zanechá otisk v buněčné paměti.
Ze srovnání s pamětí, která se dodnes měří po SARS-CoV-1, vyplynulo, že trvá deset let a je pořád stejná. Kulantně napsali, že prodělaná nemoc covid-19 působí dlouhodobou imunitu v buněčné paměti, která se vyrovná paměti po SARS-CoV-1. U nás se ale hloupě tvrdí, že bude trvat čtvrt roku.
Víte, co mi řekli lidé v hospodě, když jsem tam byl naposledy na pivu? Pokud by to platilo a na očkování potřebuji dvě dávky vakcíny s rozestupem jednoho měsíce a dále čtrnáctidenní ochranu po aplikaci druhé dávky, tak moje ochrana bude trvat jeden měsíc? Kvůli tomu si mám nechat píchnout dvě injekce a pak do toho půjdu znovu?

Takové otázky si před spuštěním vakcinace klademe všichni.

To nemusíte, protože by to byla hloupost. Imunita bude dlouhodobá. Bohužel ministerstvo zdravotnictví ústy profesora Chlíbka říká, že očkování by měli podstoupit všichni, tedy i ti, kteří onemocnění prodělali, neboť to pro ně je nejlepší. Profesor Chlíbek ale zřejmě nečte protokoly klinických zkoušek a neví nic o tom, že ti, kteří mají onemocnění za sebou, byli vždycky ze všech studií vylučováni. Neexistují validní data o tom, jak se tito lidé chovají.
V tom případě ovšem nevíme ani to, jak by zareagovali na vakcínu.
Nechci vyvolávat paniku, ale klikněte si do googlu na horečku dengue na Filipínách. Tam se dozvíte, že protilátky vytvořené po vakcinaci mohou mít vážné vedlejší účinky. Francouzská firma vyrobila vakcínu proti této horečce, výzkumníci řekli, že je vše v pořádku, takže ji začali aplikovat na žáky základních škol.
Vakcína v jejich těle vytvořila protilátky, a když přišlo skutečné onemocnění, u několika set dětí probíhalo podstatně hůř, s krvácivými projevy. Vakcína se stáhla z trhu a řeklo se, že ji bude možné používat jen u lidí, kteří nemoc už měli. U covidu-19 to může působit obráceně. Byl bych tedy velmi opatrný při očkování lidí, kteří ho prodělali. Ministerstvo by mělo podrobně naplánovat vakcinaci společnosti.

Jak jistě víte, jsem na webu ministerstva zdravotnictví veden jako dezinformátor. Nebudu to vyvracet, ani doporučovat. Vývoji vakcín se věnuji 30 let a nemám v Česku konkurenci, v Evropě snad jen profesora Geerta Leroux-Roelse. Nikdo neudělal víc studií než já.
Nebudu radit lidem, jak by se měli zachovat. Ministerstvo má svoje experty, tak ať vysvětlují, jak to s vakcinací je. Nedostanete ze mě vyjádření, zda se nechat, či nenechat očkovat. Mohu jen říct, že podle mého přesvědčení lidé, kteří covid prodělali, se očkovat nemusí.



https://www.denik.cz/z_domova/epidemiol ... 3SSQK3RW7w

Dobré je nakouknout trochu do zákulisí, vlastníkem http://www.denik.cz je Penta. Je to kyperský podnik, který se specializuje na dlouhodobé investice zejména ve zdravotnictví. Nemá žádný profit z prodeje vakcíny, ale naopak může profitovat ze zvýšených investic do zdravtnictví způsobených pandemií.

Jeho zájmem nemusí být blaho a zdraví obyvatel naší zemně, ale naopak může těžit z toho, když bude co nejvíce nemocných.

[Tara]

I kdyby tento rozhovor vyšel v Blesku, nevadilo by mi to.

Dám hodně na svou intuici...

[Tara]

*

[Návštěvník]

Dám hodně na svou intuici...

Jestli máš spolehlivou intuici, tak máš epesní život, který ti asi ostatní závidí.

[Tara]

22.12. 2020 Poslanecká Sněmovna Parlamentu České republiky, Sněmovní, Praha 1
RaptorTV.cz, kamera Jan Dolens

Virolog Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc promluvil v Poslanecké Sněmovně Parlamentu České republiky za účasti poslanců Lubomíra Volného a Mariana Bojka. Prohlásil, že klinické studie v domovech seniorů potvrdily účinost tradičního léku Isoprinosine při infekci Covidem-19. Nejohroženější skupině 75 - 85 let lze podáváním léku Isoprinosine snížit smrtnost třikrát.

[Návštěvník]

V Motole naočkovaný Pafko nerozumí lidem, kteří se vakcinace bojí

V pražské Fakultní nemocnici v Motole byl prvním očkovaným proti koronaviru známý chirurg Pavel Pafko. Ten podle svých slov nerozumí té části populace, která váhá s očkováním, řekl před samotným vpichem jehly. V nemocnici bylo připraveno 1975 dávek vakcíny, denně se zvládne v tomto ústavu naočkovat kolem 500 lidí, řekl novinářům ředitel nemocnice Miloslav Ludvík (ČSSD).

"Nerozumím těm 45 procentům českých obyvatel, kteří váhají s vakcinací," řekl Pafko. Podle něj by lidé měli věřit lékařům nikoliv až v době, kdy se dostanou na jednotky intenzivní péče, ale i při prevenci. Podle něj je přitom mnoho lidí, kteří se nemohou nechat očkovat s nejrůznějších důvodů. Pode Pafka by se lidé, kteří se očkování bojí, měli poradit se svým lékařem. Vakcína od firem Pfizer a BioNTech má podle něj 93procentní účinnost a byla otestována na více než 40.000 lidech, není tak podle něj proč se obávat.

Nemocnice získá další dávky vakcíny nejspíš 7. ledna a potom je bude získávat s týdenním intervalem. Jako první se budou podle Ludvíka očkovat zdravotníci a pacienti z léčebny dlouhodobě nemocných. V nemocnici je připraveno pět očkovacích týmů, v každém by měl sloužit lékař, dvě sestry a dva administrativní pracovníci. Pacient by při očkování měl podle ředitele strávit v nemocnici necelou hodinu, většinu času zabere čekání na možnou reakci jako při každém podobném očkování, a také informování lékaře o anamnéze. Ludvík doufá, že se nechá naočkovat všech 6300 zaměstnanců, kteří v Motole pracují.

Denně nemocnice zvládne naočkovat kolem 500 lidí, po 21 dnech bude ale třeba kapacity rozdělovat, aby mohli lidé přicházet pro druhou vakcinační dávku. Ludvík sám očkováním zatím neprojde, má vysoké hodnoty protilátek kvůli prodělanému koronaviru. Až klesnou, tak se vakcinovat nechá.

Do Česka v sobotu dorazilo prvních 9750 dávek vakcíny, v prosinci a lednu by jich podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mělo být dohromady 355.000.
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-mot ... .seznam.cz

[Návštěvník]

https://www.novinky.cz/koronavirus/clan ... u-40346247

Očkování proti covidu je v Česku v plném proudu. Po Babišovi dostal vakcínu i Blatný

V neděli časně ráno se v Česku začalo očkovat proti nemoci covid-19, a to ve čtyřech pražských a dvou brněnských nemocnicích. Aktuálně je k dispozici 9750 dávek vakcíny od firem Pfizer a BioNTech, ty jsou určeny především zdravotníkům a seniorům. Jako první dostal v Ústřední vojenské nemocnici Praha (ÚVN) vakcínu premiér Andrej Babiš (ANO). V Brně byl následně očkován ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

„Tento rok byl nejhorší v naší moderní historii. Kvůli covidu zemřela spousta našich spoluobčanů. Vakcína je naděje, že se vrátíme do normálního života,“ zdůraznil Babiš. Připomněl zároveň, že očkovat začala v neděli dle předchozí domluvy celá Evropská unie.

Prakticky okamžitě po jeho vyjádření usedl premiér na křeslo a zdravotníci mu vpíchli do pravé ruky vakcínu. Následně obdržel očkovací průkaz, ve kterém má informace o druhém plánovaném očkování za 21 dnů.

„Zatím se nic neděje, jsem v pohodě,“ reagoval Babiš na podání vakcíny. Pár minut poté očkovací centrum opustil. Podle lékařů musí být nyní 30 minut v klidovém stavu, což platí pochopitelně i pro další očkované.

Společně s Babišem dostala v ÚVN vakcínu také válečná veteránka Emilie Řepíková.

Ještě v neděli se budou očkovat také zdravotníci a senioři. „V tuto chvíli se nám přihlásilo téměř 700 zdravotníků,“ prohlásil Miroslav Zavoral, ředitel ÚVN.

Očkování v Motole
Očkovací látku mají k dispozici pražské nemocnice v Motole, Všeobecná fakultní nemocnice, Ústřední vojenská nemocnice a Nemocnice na Bulovce. V Brně se pak jedná o Fakultní nemocnici Brno a Fakultní nemocnici u svaté Anny. Každá nemocnice zvládne naočkovat stovky lidí denně. Očkuje se ve dvou dávkách, obvykle do svalu v horní části paže, a to s odstupem minimálně 21 dní.

V pražské Fakultní nemocnici v Motole byl prvním očkovaným proti koronaviru známý chirurg Pavel Pafko. Ten podle svých slov nerozumí té části populace, která váhá s očkováním, řekl před samotným vpichem jehly.

„Nerozumím těm 45 procentům českých obyvatel, kteří váhají s vakcinací,“ řekl Pafko. Podle něj by lidé měli věřit lékařům nikoliv až v době, kdy se dostanou na jednotky intenzivní péče, ale i při prevenci. Podle něj je přitom mnoho lidí, kteří se nemohou nechat očkovat s nejrůznějších důvodů.

V Motole bylo v neděli ráno připraveno 1975 dávek vakcíny, denně se zvládne v tomto ústavu naočkovat kolem 500 lidí, řekl novinářům ředitel nemocnice Miroslav Ludvík (ČSSD).

Fakultní nemocnice Brno v neděli také zahájila očkování proti covidu-19. Prvním očkovaným byl krátce po 10. hodině ministr zdravotnictví Jan Blatný. Vakcínu mu podal primář Diagnosticko-terapeutického centra Petr Benda. Nemocnice má asi 3000 vakcín.

Jediné schválené očkovací sérum
Očkovací sérum firem Pfizer a BioNTech je první a zatím jediné, které Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) zaregistrovala pro použití v EU. Další vakcíny nyní posuzuje. Do tuzemska by ještě do konce roku mělo podle Blatného dorazit dalších 20 000 dávek, celkem má Česko zajištěno téměř 12 milionů dávek skoro pro sedm milionů osob. Centrální rezervační systém, který umožní objednat se na očkování široké veřejnosti, by měl být spuštěn od února.

Prezident Miloš Zeman v sobotu vybídl všechny občany, aby se nechali proti covidu-19 očkovat. Jeho výzvu ocenila většina politiků. Opozice v posledních týdnech kritizuje postup vlády při očkování, podle ní kabinet přípravu tak masivní a logisticky náročné akce podcenil.

[Návštěvník]

https://www.novinky.cz/zahranicni/clane ... 9-40346253

Itálie, Polsko i Rakousko. Evropská unie začala s očkováním proti covidu-19

V některých zemích Evropské unie začalo v neděli koordinované očkování proti covidu-19 vakcínou společností Pfizer a BioNTech. První dávku dnes dostali zdravotníci, senioři či politici v Itálii, Rakousku nebo v Česku.

"Dnes se Itálie probouzí, je den vakcinace," napsal na twitteru italský premiér Giuseppe Conte. Jako první v jeho zemi byla v 7:20 hodin naočkována zdravotní sestra Claudia Aliverniniová. Spolu s ní dostali dávku v nemocnici Spallanzani v Římě další čtyři zdravotníci.

O deset minut později začalo očkování v Polsku. V Ústřední nemocnici Ministerstva vnitra ve Varšavě, která se specializuje na boj s koronavirem, dostala vakcínu jako první hlavní sestra ústavu Alicja Jakubowská. Kromě ní podstoupilo vakcinaci ještě pět zaměstnanců nemocnice.

Už v sobotu začalo s očkováním zdravotníků Maďarsko, večer na Slovensku jako první vakcínu obdržel infektolog a člen vládní pandemické komise Vladimír Krčméry. Dávku dostali včera i obyvatelé a zaměstnanci domova pro seniory ve středoněmeckém Halberstadtu.

Z evropských politiků se dnes nechal očkovat český premiér Andrej Babiš. V neděli by měla vakcinaci podle médií podstoupit také slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

[Tara]

[Návštěvník]

ANKETA: ‚Omlouvat se nemám žádný důvod.‘ Peková, Šmucler a další výroků o koronaviru nelitují

Soňa Peková, Miloslav Ludvík, Roman Šmucler, Jan Pirk a Jan Žaloudík. Pětice, která letos často vystupovala v médiích a za svá slova si mnohdy vysloužila kritiku. Třeba kvůli tomu, že jejich vyjádření mohla nahrávat „popíračům covidu“. Server iROZHLAS.cz se jich nyní zeptal, jak hodnotí současnou situaci. A jak se zpětně dívají na to, co během roku tvrdili.

„Stála při nás svatá prostota. Česko i Slovensko si mohou pogratulovat, jak to zvládly,“ prohlásila v červnu v rozhovoru pro Právo molekulární genetička Soňa Peková.

A pokračovala. Například prohlášením, že „covid do Vánoc zmizí“. „Domnívám se, že žádná druhá vlna nebude. Plošně mezi lidmi už se to šířit nebude. Tady jsme to vyčistili,“ tvrdila lékařka.

Jenže druhá vlna na podzim přišla a nebylo jednoduché ji zvládnout. Jak se Peková na své červnové výroky dívá s odstupem? „Určitě nechci odvolat nic, co jsem o koronaviru kdy řekla. Omlouvat se nemám žádný důvod – vše, co jsem řekla, nadále platí,“ řekla serveru iROZHLAS.cz.

Podle ní druhou vlnu způsobil jiný kmen covidu-19. „Objevil na přelomu září a října, to jsme těžko mohli kdo tušit,“ reagovala na dotaz s tím, že nyní „musíme počkat, až tento kmen zmizí, stejně jako vymizel ten jarní“.

‚Jako z Rudého práva‘

Jedním z nejhlasitějších kritiků protikoronavirových opatření je zubař a šéf České stomatologické komory Roman Šmucler. Ten dlouhodobě vyzývá, ať vláda nestraší lidi víc, než je nutné. Zásadní je podle něj chránit lidi z rizikových skupin.

Na jaře podepsal takzvanou Výzvu jedenácti, na podzim pak petici proti opatřením, kterou iniciovala homeopatka Kateřina Lucká. „Jsme si plně vědomi vážnosti situace i zdravotních rizik, která s sebou přináší. Mnohem větší nebezpečí ohrožení celkového zdraví lidu však vidíme v drastických vládních opatřeních než v nemoci jako takové,“ píše se v popisku petice, kterou dosud podpořilo téměř 76 tisíc lidí.

V pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus pak význam petice vysvětloval: „Celá naše iniciativa je o tom, že neničme 95 procent národa, kterého se to svým způsobem netýká, ale soustřeďme se na to, že zachráníme co nejvíc lidí.“

Jeho „protivník“ v tomto duelu, šéf České lékařské komory Milan Kubek, tehdy dokument označil za jeden z nejhloupějších textů, který kdy četl.

I po zkušenostech z druhé vlny by se Šmucler rád soustředil hlavně na ohrožené skupiny. „Je důležité, abychom proočkovali všechny, kterým hrozí smrt. Doufám, že to má stát dobře nachystané. Zachraňme co nejvíc životů,“ nabádá.

A dodává: „Mám řadu známých v Británii a všichni už mají proočkovanou babičku.“

Za nic, co v souvislosti s covidem řekl do médií, se omluvit nechce. „Vždycky jsem se snažil předávat informace ze světa, svoje názory moc nemám. To je vůbec chyba té debaty: že je o emocích, ne o vědě. Lidé se spolu navzájem nebaví. Ta otázka je taková, že si připadám jako Jan Hus. Že mám odvolat, nebo neodvolat. Je to jako z Rudého práva,“ prohlásil.

Pirkovo ‚plošné imunizování‘

Dva výše zmíněné dokumenty podepsal i známý kardiochirurg Jan Pirk. Ten na jaře koronavirus označil za „chřipku“. O několik dní později ale změnil názor a v rozhovoru pro Deník N prohlásil, že covid „není sranda“.

„Musíme to brát vážně, ale ať lidi neblázní. Už bych to nezlehčoval. Jak se říká: jenom hlupák nikdy nemění názor,“ uvedl.

Na kritice vládních opatření nicméně věhlasný lékař trvá i po silné druhé vlně, kterou předpovídal v dubnovém rozhovoru pro Lidové noviny. „Pokud budeme příliš dlouho v přísné karanténě, mám opravdu obavu, že až nastane podzimní chřipkové období, může přijít druhá, možná i mnohem vážnější epidemie této chřipky,“ řekl.

Proč mu opatření vadí? „Je vidět, že nehrají v průběhu této epidemie tak zásadní roli, jak se nám někteří snaží vysvětlit, protože průběh epidemie je přibližně stejný ve všech zemích Evropy,“ napsal kardiochirurg serveru iROZHLAS.cz.

Jedinou zásadní změnu může podle něj přinést plošná imunizace populace. K té Pirk vidí dvě cesty, které „fungují synergicky“: očkování dobrou vakcínou a zisk přirozené imunity proděláním nemoci.

Omluvit by se tak chtěl kardiochirurg zejména za to, že používal termín „promořování“, nyní by prý řekl raději „plošně se imunizovat“. „Lépe to zní, ale jinak je to to samé,“ přiznává.

Chřipka, covid a zápal plic

O koronaviru mluvil v médiích často i Miloslav Ludvík. Šéf Fakultní nemocnice Motol například prohlašoval, že jím vedené zdravotnické zařízení, největší v Česku, má dostatek kapacity, podobně jako další. A to v době, kdy už třeba Uherskohradišťská nemocnice praskala ve švech.

V listopadu Ludvík nemoc sám prodělal, a dokonce ho hospitalizovali v „jeho“ nemocnici. „Spíše bych řekl, že mám zápal plic,“ řekl tehdy serveru Seznam Zprávy. „Ale ano, byl jsem pozitivně testován na covid.“

V říjnu Ludvík neúspěšně kandidoval do Senátu. A pro server iROZHLAS.cz popřel, že by jeho „zlehčování“ covidu souviselo s kandidaturou. „Já pandemii nezlehčuji, jen tam podávám informace o situaci ve Fakultní nemocnici Motol,“ uvedl.

Život s virem podle něj není možné rozdělit na jednotlivé vlny. „Aktuálně je chřipková sezona. Zkrátka je teď ta virová nálož v populaci větší. Říkal jsem ale celou dobu, že v prosinci a v lednu to tak bude,“ připomíná Ludvík, který před kombinací chřipky a covidu varoval už květnovém rozhovoru v pořadu Prostor X.

Opatření nicméně komentovat nechce. „Rozhoduje o nich vláda, která k tomu má i data, takže to hodnotit nechci,“ uvedl. Omluvit by se chtěl jen za to, že v únoru v nějakém rozhovoru řekl, že „by jel lyžovat do Itálie“.

Senátor: Nebudu o tom mluvit

K nemoci se hojně vyjadřoval také senátor a onkolog Jan Žaloudík. Známé je například jeho vyjádření z pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus. „Kdo víc testuje, víc natestuje. Kdo často chodí na houby, najde houby. Takže se trošku protestováváme k mezinárodnímu průšvihu,“ prohlásil v polovině září.

Ke koronaviru se už ale víc vyjadřovat nechce. „Nebudu o tom mluvit. Vrátím se zpět do života, až bude svět normální. Tady ve špitále je normální. Voláte mi do onkologického ústavu, kde je svět normální. Není o čem se bavit, ptát se musíte hlavně ve vládě nebo na ministerstvu, kde vám řeknou, jak se máte chovat,“ řekl pro iROZHLAS.cz.

Martin Štorkán

[Tara]

*

[Návštěvník]

Bill Gates v rozhovoru pro TED odhalil, že pro obnovu globálního cestování po světě budou lidé muset mít Průkaz Digitální Imunity, který ponese informace o tom, jestli je člověk očkovaný proti COVID-19, anebo jestli v minulosti nemoc prodělal a má tudíž protilátky! Nikdo bez digitálního průkazu se už nikam v blízké době nedostane, informace se zřejmě stane součástí biometrických záznamů v pasech, informace o očkování a o prodělání nemoci se stane klíčovou i pro učitele, prodavače, pokladní, úředníky a pro miliony zaměstnanců ve službách, kde lidé přichází do kontaktu s většími objemy lidí!

https://www.vipnoviny.cz/video-bill-gat ... SQw4N5hbn8

[Návštěvník]

Oč. či neoč.?

To je oč tu běží, říkám spolu W. Shakespearem… V tomto směru existují tři skupiny lidí:
1. Chci se očkovat – je to zadarmo a plynou z toho samé výhody. Budu zdravý a navíc mi úřady budou vycházet vstříc. Stanu se svobodným občanem. Zjednodušeně řečeno. Takových lidí je t.č. dle statistických průzkumů cca 40 %.
2. Očkovat určitě NE! Za prvé vím o očkování své a zde navíc jde o vakcínu s novým principem navozování protilátek, navíc vyvinutou v šíleném spěchu hnaném jednak aktuální potřebou a také konkurenčním bojem… Pro příklad: Vakcína proti lidským papilomavirům (z nichž některé typy mohou za jistých podmínek vyvolat rakovinu děložního čípku) se vyvíjela a zkoušela 15 let – není spolehlivá a je provázena celou řadou závažných vedlejších účinků. Vakcína proti Covid 19 byla ready za méně než rok. A tak zcela rozumím lidem, kteří „si počkají“… ti patří do
3. třetí skupiny t.č. nerozhodnutých. Bohužel, je zde významný faktor, právě pro lidi z této skupiny (u nás cca 20 % - ale počet se může dle okolností významně měnit) – a tím je zásadní nedostatek vědeckých a klinických informací. Odpusť vážený čtenáři, ale mně ta rozbíhající se praxe připomíná cejchování dobytka někde v Texasu. Já bych si, najivka, představoval, že si se mnou nějaký sám dobře informovaný odborník, lékař- vakcinolog nejlépe, na hodinku sedne a vše ohledně tak zásadního zásahu do mého života mi v klidu vysvětlí a zodpoví mé všetečné dotazy. Pokud mě nepřesvědčí, uctivě poděkuji s tím, že si to ještě rozmyslím a že si zase sednem a popovídáme po jisté době, kdy ž bude k dispozici více evidentních klinických zkušeností. A pak třeba kývnu nebo ten odborník sám uzná, že by mi očkování nedoporučil pro velký nepoměr mezi zdravotními riziky a přínosem.

Toto je ale utopie, nic takového nelze očekávat. Politici do toho nemají co kecat a odborníci mlčí. A nevěřím, že se to v dohledné době změní. Nyní ještě otázky, které bych odborníkům rád položil, než do mě zaboří jehlu:
Za jak dlouho po vakcinaci si mé tělo vytvoří dostatečné množství specifických protilátek, abych měl jistotu, že Covidem neonemocním?
Jak dlouho tento požehnaný imunitní stav vydrží?
Bude tato vakcína zaručovat 100% imunitu vůči novým typům Covidu, jež se stále vznikají (je logický předpoklad, že zasáhneme-li do jejich mikroekologického systému, budou se nové mutace rojit jak sršni a budou pp stále chytřejší). Nebo budu každý rok lítat na další a další typ („zmodernizované“ vakcíny)?
Pokud jsem Covid prodělal, měl bych se nechat očkovat. A proč? Proč mi nezměříte hladinu anticovidových protilátek, než mě naočkujete?
Jak vysvětlíte, že zde přestalo platit staré epidemiologické pravidlo: V době rozvinuté epidemie se již neočkuje. (?)
Budu nějakým způsobem znevýhodněn, pokud se naočkovat nenechám? Jak? Bude to v souladu s Mezinárodními úmluvami v oblasti zdravotní péče?
Budou naočkovaní schopni infikovat své okolí? Proč se tak hloupě ptám: Je vědecky mnohonásobně prokázáno, (u běžných očkování, např. proti chřipce nebo dětským nemocem), že očkovaní, ač sami většinou neonemocní, jsou mnohonásobnými přenašeči než neočkovaní nemocní.
Podepíšete mi (Vy, osobně, pane doktore), že vakcína, kterou mi nyní aplikujete je pro mne bezpečná a neohrozí mé zdraví a život? Pokud nepodepíšete (realita), proč?? Čeho se bojíte? Pokud nepodepíšete, nechtějte na mě podpis informovaného souhlasu, prosím…
Není vyloučeno, že by z upřímného pohovoru vyplynuly i další důležité podotázky…
Zdravotníci ruku v ruce s politiky (a samozřejmě výrobci vakcín) budou na odmítače apelovat „zdravotním zájmem“ společnosti, kolektivní imunitou a osobní morálkou. A jistě budou lákat na mnoho výhod oproti neočkovaným. Myslíte je fantazíruji?...
Na závěr jen připomínám důležitou větu s Mezinárodní úmluvy práv a svobod (jejíž jsme signatáři):
Zájmy a blaho každého jednotlivce je NADŘAZENO zájmům společnosti, korporací a profesních sdružení.
PS: Jestli se bude vyvíjet scénář dnes předpokládaným směrem a neočkovaných bude většina, stálo by za úvahu založit leteckou společnost NO VAX AIR… a podobné legrácky… Ovšem jde o to, aby nás bylo opravdu dost… Tímto textem jsem jasně vyjádřil svůj postoj vůči novému očkování a množství dotazů typu „Mám, nemám, co myslíte…?“ již ponechám s jedinou odpovědí: „je to jen na vás, přátelé.“

MUDr. Tomáš Lebenhart, 27.12.20

[Návštěvník]

Oč. či neoč.?

To je oč tu běží, říkám spolu W. Shakespearem… V tomto směru existují tři skupiny lidí:
1. Chci se očkovat – je to zadarmo a plynou z toho samé výhody. Budu zdravý a navíc mi úřady budou vycházet vstříc. Stanu se svobodným občanem. Zjednodušeně řečeno. Takových lidí je t.č. dle statistických průzkumů cca 40 %.
2. Očkovat určitě NE! Za prvé vím o očkování své a zde navíc jde o vakcínu s novým principem navozování protilátek, navíc vyvinutou v šíleném spěchu hnaném jednak aktuální potřebou a také konkurenčním bojem… Pro příklad: Vakcína proti lidským papilomavirům (z nichž některé typy mohou za jistých podmínek vyvolat rakovinu děložního čípku) se vyvíjela a zkoušela 15 let – není spolehlivá a je provázena celou řadou závažných vedlejších účinků. Vakcína proti Covid 19 byla ready za méně než rok. A tak zcela rozumím lidem, kteří „si počkají“… ti patří do
3. třetí skupiny t.č. nerozhodnutých. Bohužel, je zde významný faktor, právě pro lidi z této skupiny (u nás cca 20 % - ale počet se může dle okolností významně měnit) – a tím je zásadní nedostatek vědeckých a klinických informací. Odpusť vážený čtenáři, ale mně ta rozbíhající se praxe připomíná cejchování dobytka někde v Texasu. Já bych si, najivka, představoval, že si se mnou nějaký sám dobře informovaný odborník, lékař- vakcinolog nejlépe, na hodinku sedne a vše ohledně tak zásadního zásahu do mého života mi v klidu vysvětlí a zodpoví mé všetečné dotazy. Pokud mě nepřesvědčí, uctivě poděkuji s tím, že si to ještě rozmyslím a že si zase sednem a popovídáme po jisté době, kdy ž bude k dispozici více evidentních klinických zkušeností. A pak třeba kývnu nebo ten odborník sám uzná, že by mi očkování nedoporučil pro velký nepoměr mezi zdravotními riziky a přínosem.

Toto je ale utopie, nic takového nelze očekávat. Politici do toho nemají co kecat a odborníci mlčí. A nevěřím, že se to v dohledné době změní. Nyní ještě otázky, které bych odborníkům rád položil, než do mě zaboří jehlu:
Za jak dlouho po vakcinaci si mé tělo vytvoří dostatečné množství specifických protilátek, abych měl jistotu, že Covidem neonemocním?
Jak dlouho tento požehnaný imunitní stav vydrží?
Bude tato vakcína zaručovat 100% imunitu vůči novým typům Covidu, jež se stále vznikají (je logický předpoklad, že zasáhneme-li do jejich mikroekologického systému, budou se nové mutace rojit jak sršni a budou pp stále chytřejší). Nebo budu každý rok lítat na další a další typ („zmodernizované“ vakcíny)?
Pokud jsem Covid prodělal, měl bych se nechat očkovat. A proč? Proč mi nezměříte hladinu anticovidových protilátek, než mě naočkujete?
Jak vysvětlíte, že zde přestalo platit staré epidemiologické pravidlo: V době rozvinuté epidemie se již neočkuje. (?)
Budu nějakým způsobem znevýhodněn, pokud se naočkovat nenechám? Jak? Bude to v souladu s Mezinárodními úmluvami v oblasti zdravotní péče?
Budou naočkovaní schopni infikovat své okolí? Proč se tak hloupě ptám: Je vědecky mnohonásobně prokázáno, (u běžných očkování, např. proti chřipce nebo dětským nemocem), že očkovaní, ač sami většinou neonemocní, jsou mnohonásobnými přenašeči než neočkovaní nemocní.
Podepíšete mi (Vy, osobně, pane doktore), že vakcína, kterou mi nyní aplikujete je pro mne bezpečná a neohrozí mé zdraví a život? Pokud nepodepíšete (realita), proč?? Čeho se bojíte? Pokud nepodepíšete, nechtějte na mě podpis informovaného souhlasu, prosím…
Není vyloučeno, že by z upřímného pohovoru vyplynuly i další důležité podotázky…
Zdravotníci ruku v ruce s politiky (a samozřejmě výrobci vakcín) budou na odmítače apelovat „zdravotním zájmem“ společnosti, kolektivní imunitou a osobní morálkou. A jistě budou lákat na mnoho výhod oproti neočkovaným. Myslíte je fantazíruji?...
Na závěr jen připomínám důležitou větu s Mezinárodní úmluvy práv a svobod (jejíž jsme signatáři):
Zájmy a blaho každého jednotlivce je NADŘAZENO zájmům společnosti, korporací a profesních sdružení.
PS: Jestli se bude vyvíjet scénář dnes předpokládaným směrem a neočkovaných bude většina, stálo by za úvahu založit leteckou společnost NO VAX AIR… a podobné legrácky… Ovšem jde o to, aby nás bylo opravdu dost… Tímto textem jsem jasně vyjádřil svůj postoj vůči novému očkování a množství dotazů typu „Mám, nemám, co myslíte…?“ již ponechám s jedinou odpovědí: „je to jen na vás, přátelé.“

MUDr. Tomáš Lebenhart, 27.12.20

Když bude mít většina Čechů ten samý postoj, tak hrozí tento scénář (2/3 Němců se chce nechat očkovat):

Budoucí možný vývoj. Německo, podzim 2021: Po proočkování se otevírají restaurace a obchody. Ekonomika nabírá na síle a znovu roste. Lidé bez obav cestují, baví se. Roušky nemusí nikdo nosit. Zdravotnictví se neobává zahlcení, funguje jako dřív a úmrtnost klesla na obvyklý průměr.

ČR, podzim 2021: Svobodní lidé se nenechají očkovat. Po šestém downlocku už neexistují restaurace a jiné služby. Jedno euro se rovná 37 korun českých. Svobodní lidé odmítají roušky, očkování a různé uzavírky. Ekonomika klesla o 18%. Nezaměstnanost prudce stoupá. Objednání na různá běžná vyšetření se neustále, kvůli koronaviru, odkládají. Úmrtnost je na dvojnásobku dlouhodobého průměru.

Velmi obdivuji ty, které přemohou strach a nechají se i přes jistá rizika očkovat. Chtějí zpátky normální život.

Jestli to bude s covidem jako se španělskou chřipkou, tak by po druhé velmi silné vlně, měla přijít třetí slabší vlna. Očkováním by měla být ještě víc oslabena. A pak normální život.