Taky je zajímavý třeba ten cévní oběh. Jak to srdce pumpuje (leta bez přestání), jak ta krev jde těmi tepnami a ztrácí se ve tkáních a pak se zase objevuje v malých žilkách, velkých žilách a jak to tam krouží porád dokola.
No ale nejzajímavější na tom je, když na todle kroužení a jeho pociťování nebo na ten čakram nebo na ty jemné energie zaměříš pozornost, kdo to pozoruje, kdo si to uvědomuje, kdo si je toho vědom.
Tam teprve začíná intenzivnější, radikálnější, přímá cesta k poznání a osvobození.
Ne v úvahách (o spícím Vesmíru, džnáně, vopicích, atd.)
Tak jasně, v čakramech je prostě vše, veškeré informace tak říkajíc z "první ruky".. to jsou ty vnitřní "texty" všech textů. Co k tobě promlouvaj živou zkušeností. Proto, když o tom listuješ jen v brožurách, aniž by sis to ověřoval v nitru, tak co zvíš, má cenu pouhých konceptů.
Věc ega, o kterém se často zmiňuješ, ptáš se, jak to s ním kdo má, já vnímám jednoduše takhle. Zjistil jsem, že to tzv ego, není nějaká "výpočetní jednotka" někde v mozku. Ale že je to energetický obal. Stejně jako tělo je energetický obal. Stejně jako mysl je energetický obal, podvědomí, sféra čakramů, vědomí.. páště, co zapadaj jeden do druhého, a které "NĚCO" obalují. Od toho hrubého až po ten nejjemňejší. To vše dokupy je lidská bytost, bez jediného z toho všeho, by to nebyla ona. Je to ucelené dílo. A nic z toho není nutně zlé, ani nutně dobré - tohle dělá myšlení, cítění v závislosti na nějakých podmínkách, kterými bytost prochází a v ní se to přemýšlení a pociťování odehrává, díky vzájemnému fungování všech těch "obalů". A to jediné je tu osobní, individuální, to myšlení,... Vše ostatní vždy bylo, je a bude univerzum...