https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_jhr13. prosince 2020 17:49
Švédsko kvůli koronaviru zvažuje pomoc od sousedů, vláda chystá změnu kurzuNákaza koronaviru se ve Švédsku šíří dál znepokojivým tempem. Ve Stockholmu jsou jednotky intenzivní péče na 99 procentech obsazenosti. Šéfka komise pro nouzové situace připouští, že země možná požádá o pomoc sousední státy. Švédská vláda kvůli naléhavé situaci navrhuje nový zákon, který by jí poskytl širší pole působnosti.
Bjorn Erikson, šéf Stockholmského zdravotnictví, vyzval soukromé zdravotnické subjekty, aby pomohly s pacienty na jednotkách intenzivní péče, které jsou zaplněny z 99 procent. „Zhruba třetina zdravotní péče ve Stockholmu je poskytována v soukromém sektoru. Dává smysl, aby také (soukromé subjekty) převzaly odpovědnost.“
Počet pacientů během jarního vrcholu epidemie byl vyšší než je tomu v současnosti, kdy je na JIP jen 80-90 pacientů. Na jaře to bylo 230 nakažených. Nyní však jsou na JIP i pacienti s jinými zdravotními problémy, kteří naléhavě potřebují pomoc, uvádí server The Local.
V ostatních regionech podle vedoucí komise pro mimořádné situace Johanny Sandwallové není situace tak naléhavá. Agentura Bloomberg píše, že pokud se kapacity JIP ukáží být nedostatečné, Švédsko pravděpodobně požádá severské sousedy o pomoc.
„Máme model severské spolupráce pro pohotovostní připravenost ve zdravotnictví a podepsali jsme, že si vzájemně pomůžeme v případě krize,“ uvedl Sandwallová. Podle dohody ale před požádáním o pomoc musí nejprve země udělat co je v jejich silách pro navýšení zdravotnických kapacit , vysvětlila švédské zpravodajské agentuře TT.
Dánsko, Norsko a Finsko neskrývaly, že je znepokojuje uvolněný přístup Švédů k zvládání epidemie. Zatímco ostatní severské země byly jedny z prvních, které zavedly tvrdá opatření včetně zavření hranic, Švédsko nechávalo otevřené hranice i restaurace a další zařízení. „Neradi říkáme o Švédsku, že bylo černá ovce, ale bylo odlišná ovce,“ řekla například Vivikka Richtová, mluvčí finského ministerstva zdravotnictví.
Přísnější doporučení Švédsko se nicméně začíná svým sousedům pomalu přibližovat ve svém náhledu na koronavirovou krizi. Vláda omezila už minulý měsíc kvůli stoupajícím číslům počet lidí, kteří se mohou sejít v restauracích. U jednoho stolu může sedět jen osm lidí. Zakázala též prodej alkoholu v barech a restauracích po desáté hodině večer.
Od pondělí budou v Švédsku platit nová národní doporučení, která vystřídají regionální. Švédové by se podle nich neměli setkávat s více než osmi lidmi najednou, měli omezit kontakt s lidmi mimo svou „bublinu“ na minimum a pokud možno, co nejméně cestovat. Vláda se dohodla s hlavními telekomunikačními operátory, že obyvatelům pošle sms zprávu o nových doporučeních.
Některé regiony ve Švédku mají přísnější pravidla než jiná. Unifikace doporučení má zabránit zmatkům během nadcházející vánoční sezóny. „Letošní Vánoce nebudou jako obvykle. Letos nebudeme moci slavit se všemi lidmi, se kterými chceme oslavovat, “ uvedl švédský premiér Stefan Löfven.
Proč se Švédsko liší? Podle listu The Wall Street Journal jedním z klíčových důvodů, proč se Švédsko tak dlouho drželo svého uvolněného přístupu, je vysoká autonomie Agentury pro veřejné zdraví, jejímiž doporučeními se vláda řídí. Agentura stále nechce přistoupit k některým ze zahraničí známých automatických opatření jako je nošení roušek, jež žádají opoziční středopravicové a pravicové opoziční strany.
Existují náznaky nespokojenosti se současnou dělbou moci i u levicové vlády. Návrh nového pandemického zákona, pokud by byl schválen, by jí poskytl možnost omezit otevírací hodiny obchodů a omezit počty lidí na veřejnosti, v nákupních střediscích či fitness centrech. Podle agentury Bloomberg vláda nemohla přistoupit k větším restrikcím, protože to právní normy neumožňovaly.
Švédská ústava prakticky znemožňuje vládě, aby uplatnila městský, regionální či státní lockdown. Bylo by to chápáno jako omezení ústavního práva na svobodu pohybu. Během mírového stavu vláda nemůže vyhlásit ani nouzový stav, poukazuje švédský ekonom Lars Jonung.
Specifická protikoronavirová strategie byla v okolních zemích předmětem údivu od začátku. V létě si média a odborníci si lámali hlavu nad tím, proč počet nakažených v zemi začal vytrvale klesat, zatímco jinde nákaza začala nabírat na síle. Agentura pro veřejné zdraví v čele s „švédským Prymulou“, epidemiologem Andersem Tegnellem, tvrdila, že se u Švédů daří vyvolat imunitu. Další epidemiologové to ale zpochybňovali. Podle další teorie se na poklesu podepsal prázdninový zvyk Švédů trávit léto v chatách mimo město.
Na podzim ale čísla znovu začala výrazně růst. Podle posledních dostupných statistik se ve čtvrtek za 24 hodin objevilo 6 051 nových případů koronaviru. Od začátku epidemie se podle údajů Univerzity Johna Hopkinse ve Švédsku nakazilo 320 098 lidí, 7 514 lidí na covid-19 zemřelo.