Ale je jenom jeden.
Uber, uber, to je příliš moc...
Vždyt je přece všechno jenom sen a snová osoba neexistuje, sen neexistuje, takže tady nic takového není,
a proto ty jsi taky to nic..
Nebo že bys byla jednička ???
Ale je jenom jeden.
Jana píše:Ono to takhle vypadá, že těch životů je hodně, že může být ještě nějaký "příští". Ale je jenom jeden. Napříč časem se to z mého pohledu momentálně jeví mnohem jasněji, než napříč prostorem.
se to z mého pohledu momentálně jeví
Vari píše:No a zítra se to bude jevit jak?
Vari píše:A vůbec co to znamená, že je to jasnější napříč časem než prostorem?
A může tady být i celkem jistota, že tohleto, kdo to všechno prožíval, jsem já.
vostal petr píše:A může tady být i celkem jistota, že tohleto, kdo to všechno prožíval, jsem já.
Když se Vědomí ztotožní s tělem, tak má taky jistotu že todlencto je on (já)
takže se hezky voblbne...
Zajímavé je, že když se vytvoří oblbnutí iluzí oddělenosti, že je možné vidět oblbnutí někoho druhého, namísto vlatsního oblbnutí.
vostal petr píše: principem realizace je vždy uvolnění,
záleží jen na tom, jak se dokáže moc uvolnit a rozpustit připoutanosti...
To je jak v taoismu, vůbec nezáleží na nějaký činnosti kterou ego dělá,
je jedno jestli kydáš hnůj nebo maluješ vobraz či medituješ,
principem je spontánní uvolnění..
vostal petr píše:Takže inkarnace nejsou o ztotožnování s tělem ???
Jak jinak by jsi se sem inkarnovala bez těla ???
vostal petr píše:A osobně dávám přednost iluzi oddělenosti než nějaký kolktivistický iluzi jednoty,
s takovejhlema kolektivistickejma pitomostma postavenýma na ztotožnování se s láskou která má spojovat,
nemíním mít nic společnýho...
salmo1cz píše:Je dobře vědět, že spálení semen připoutanosti se týká spálení všech semen.Tedy v pojetí člověka semen kladných i záporných, to samé se týče i karmy.Proto se kaivalya nazývá izolace.
Jana píše:Vari píše:No a zítra se to bude jevit jak?
No, včera to vypadalo jako rozumné si počkat s odpovědí na zítra, ale ono je pořád ještě dneska, takže, jak se to bude jevit zítra, zatím nevím.
Vari píše:A vůbec co to znamená, že je to jasnější napříč časem než prostorem?
Jana píše:S projekcí času tady mohou být vzpomínky na minulost a může tady být zkoumání té minulosti, může tady být i vhled do minulých inkarnací. A může tady být i celkem jistota, že tohleto, kdo to všechno prožíval, jsem já. Ve snu jsem to já a při probuzení jsem to zase já. To "já jsem", je po celou dobu stejné, i když jsou tady postupně různě velká těla, různé role, různé prožívání reality. V tom samotném "já jsem" je klid a je jasné, že to "já jsem" se nijak nemění.
No a napříč prostorem všechny individuality, které tady jsou, pokud se jich šikovně zeptáme, mohou odpovědět svorně: "Ano, tohle jsem já", mohou (někteří ze zvyku a jiní z přesvědčení) potvrdit bez přemýšlení svou vlastní totožnost - "já jsem". Ale při bližším zkoumání se s málo kým shodneme na tom, že tohle všechno opravdu pořád jsem já.
Tím netvrdím, že ta zkušenost, že existence každého je stejným Bytím a to Bytí je jen jedno, tady nemůže být. Nicméně tohle je mimo jakékoliv časoprostorové vymezování a podmiňování myslí.
Jana píše:
Jedna z nejlepších rad, která mi mohla kdy být udělena, je: "Nedělej nikdy nic, co Tě nebaví".
Bylo by fajn, kdybych si ji dokázala vzít k srdci a uvědomila si, že mě nebaví bavit se s někým, kdo nazývá Buddhu, Ježíše, Tomášovi, Lídu a všechny ty další bytosti, kterých si vážím a ke kterým mám úctu, idioty.
Bylo by fajn kdybych si konečně uvědomila, že mě nebaví bavit se s někým, kdo mi navíc vůbec nerozumí.
Je tady něco živého, co tělo při jeho smrti opouští a co už v něm po jeho smrti není.
Vidíš to, tohle je obrácený pohled. Kdybychom přijali teorii, že to, co oživuje hmotu, je duchovní povahy, tak tělo je tady tím, co umožňuje smyslové rozlišování určité úrovně reality, která díky němu není poznávaná ani v nejhlubším detailu a ani v největší celistvosti.
Milej zlatej, uvolnění je dobrá věc, vo tom žádná, ale je jen jedním ze základních předpokladů poznání, osvobození.
A tomu ostatnímu zkrátka nerozumíš a tak pořád meleš jen to svoje uvolnění a to ostatní jsou pro tebe sračky.
A protože si to ostatní pořád zvošklivuješ, tak to nemůžeš poznat.
Ten tvůj individualismus - originalita je jenom skrytá sebestřednost, pýcha, samosvojnost.
A tím se vyděluješ z celku a proto ho nemůžeš poznat.
A tak meleš pořád jen to svoje uvolnění.
Ten tvůj individualismus - originalita je jenom skrytá sebestřednost, pýcha, samosvojnost.
A tím se vyděluješ z celku a proto ho nemůžeš poznat.
Jedna z nejlepších rad, která mi mohla kdy být udělena, je: "Nedělej nikdy nic, co Tě nebaví".
Bylo by fajn, kdybych si ji dokázala vzít k srdci a uvědomila si, že mě nebaví bavit se s někým, kdo nazývá Buddhu, Ježíše, Tomášovy, Lídu a všechny ty další bytosti, kterých si vážím a ke kterým mám úctu, idioty.
Bylo by fajn kdybych si konečně uvědomila, že mě nebaví bavit se s někým, kdo mi navíc vůbec nerozumí.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 87 návštevníků