Jana píše:Zdenku, co vlastně přesně hledáš? O co Ti doopravdy jde? Kdy budeš moci prohlásit, že jsi nalezl to, cos hledal, to o co jsi usiloval? Co se musí stát, abys to bylo to ONO?
Zdeněk píše:Jana píše:Zdenku, co vlastně přesně hledáš? O co Ti doopravdy jde? Kdy budeš moci prohlásit, že jsi nalezl to, cos hledal, to o co jsi usiloval? Co se musí stát, abys to bylo to ONO?
Já svojí aktivitu zde nemám spojenou s těmito otázkami (proč, už jsem několikrát implicitně zmiňoval, třeba tady).
Zdeněk píše:Pamatuji se na dobu, kdy jsem byl na pokraji sebevraždy a cestoval Indií. Měl jsem nastudovaný mahájánový i vadžrajánový buddhizmus, skvělé, hluboké texty. Ale všichni učitelé, které jsem tam osobně měl možnost poznat, mě nijak vnitřně neoslovili. Kolikrát ani nemuseli nic říkat, prostě jsem věděl, že mi nepomohou. Zdrcen jsem se tedy dobelhal k možnosti poslední, k hínajáně, což je takový podřadný buddhizmus, pro blbé, pro sobce. Zkusit by se ale měly všechny možnosti, než se člověk zabije. A v Barmě jsem shodou náhod krátce rozmlouval s jedním starším mnichem. Nebyl ze mě nijak nadšen, ale já jsem poprvé ve svém životě poznal (nikoli ale ze slov), že ten člověk ví a že ví jak mi pomoci. To bylo pro mě jako voda živá. Ubytoval jsem se v tom jeho klášteře a po asi dvou dnech jsem se k němu odhodlal přijít, rozrušen, k zásadní osvětlující rozmluvě. Smůla, právě odjel, přijede za dva měsíce. Myslel jsem si, že mě jebne. Protože 14 hod. meditace denně, to bylo už skutečně za hranicí mých fyzických možností. Ale přece nebudu někam utíkat. Tak jsem to tam vydržel (šidil jsem to, jak se dalo). A když konečně přijel, tak jsem zjistil, že vůbec nechápe, o čem mluvím. Jakoby to ani nebylo v jeho možnostech. Zlobit jsem se na něj nemohl (prostě to nešlo) a zjevně to byla moje chyba. Takže jsem se zase spletl a odjel jsem.
Až později mi začalo docházet, že už se nepotřebuji zabít, ani zchlastat do němoty. Nechápal jsem užaslé pohledy mých blízkých či známých. Lidi se na mě na ulici usmívali. To už dávno neplatí :-), ta atmosféra mě znovu semlela, byť už nikoli na tu samou původní úroveň.
Chápeš? Kdyby kuriózní okolnosti moji mysl neoklamaly, tak by mě ta moje mysl, úžasnými texty o projekcích, oddělenosti, jednotě bytí atd. kojená, zabila.
Až později mi začalo docházet, že už se nepotřebuji zabít, ani zchlastat do němoty. Nechápal jsem užaslé pohledy mých blízkých či známých. Lidi se na mě na ulici usmívali.
Zdeněk píše:Prostě si hraju.
Jana píše:Chtěl ses zabít. Proč? Tvá existence Ti připadala tak nepřijatelná, že jsi ztratil chuť dál žít?
Jana píše:Začala být Tvá existence přijatelná pro Tebe
Jana píše:Jeví se Ti, že tímhle stylem hry, kdy pro svůj pocit moci děláš druhým to nejhorší, co můžeš, získá Tvá existence na větší přijatelnosti, nebo nepřijatelnosti?
Jana píše:některé bytosti mohou tyhle mocenské hrátky na dominanci a submisivitu bavit. Ale musí s tím zúčastnění souhlasit
salmo1cz. píše:Jo to je tak když si někdo něco myslí.
Ten kocour je mainský mývalí kříženec, tyto kočky jsou šlechteny na lov a zabíjení.Určitě vám neuniklo, že kocour nejde po chňapce ale po člověku.
Je velmi pravděpodobné že blbec co si ,,hraje,, dříve či později skončí na chirurgii.Když to skončí šítím tak OK, pokud přijde o oko...pravda zbude mu ještě jedno.
Mainský mývalí útočí hlavně v noci na hlavu oběti... nezapomíná.
Zdeněk píše:
Kdyby ten mladík takto otravoval ....
Zdeněk píše:
Vy dva vůbec nechápete tu situaci. Ten kocour je vztekloun, to jo, ale kdyby (jako průměrná kočka) vytasil drábky, tak by ten mladík měl při takto vážně míněném útoku celý stehna poškrábaný a tekla by krev. Rovněž je vidět, jak se na začátku naučeně chytne té chňapky a s gustem do ní kouše a kope.
Návštěvník píše:Zdeněk píše:
Vy dva vůbec nechápete tu situaci. Ten kocour je vztekloun, to jo, ale kdyby (jako průměrná kočka) vytasil drábky, tak by ten mladík měl při takto vážně míněném útoku celý stehna poškrábaný a tekla by krev. Rovněž je vidět, jak se na začátku naučeně chytne té chňapky a s gustem do ní kouše a kope.
Kdyby to tu kočku nebavilo, tak odejde. Nikdo ji nedržel násilím. Nakonec přesně věděla, kudy zmizet.
Zdeněk píše:salmo1cz. píše:Jo to je tak když si někdo něco myslí.
Ten kocour je mainský mývalí kříženec, tyto kočky jsou šlechteny na lov a zabíjení.Určitě vám neuniklo, že kocour nejde po chňapce ale po člověku.
Je velmi pravděpodobné že blbec co si ,,hraje,, dříve či později skončí na chirurgii.Když to skončí šítím tak OK, pokud přijde o oko...pravda zbude mu ještě jedno.
Mainský mývalí útočí hlavně v noci na hlavu oběti... nezapomíná.
No nevím salmo, neznám tohle plemeno, ale tady píšou, že "mají andělskou duši", "zbožňují mazlení", "jsou velmi hravé a téměř psí připoutanost k člověku jim dodává na půvabu".
Vy dva vůbec nechápete tu situaci. Ten kocour je vztekloun, to jo, ale kdyby (jako průměrná kočka) vytasil drábky, tak by ten mladík měl při takto vážně míněném útoku celý stehna poškrábaný a tekla by krev. Rovněž je vidět, jak se na začátku naučeně chytne té chňapky a s gustem do ní kouše a kope. Zkrátka zná tu chňapku, zná ten pokoj, je dobře živený, česaný, a ten mladík ho má evidentně rád (vůbec Rusové asi mají nejvřelejší vztah ke kočkám, ale kupodivu i k medvědům).
Kdyby ten mladík takto otravoval normálně vychovanou (nikoli takto rozmazlenou) kočku, tak ta prostě uteče, protože takto výhružně a naštvaně prskat na člena domácnosti je prostě nepřijatelné, což by vychovaná kočka dobře věděla.
Vy dva jste ale mimoni... .
salmo1cz. píše:Zachovají si sílu, chytrost, ale přibude vzteklost a touha zabíjet.Ten kocour nikam nezdrhal, ale pronásledoval kořist.
Věř mi že nechceš potkat tohodle kocoura když bude v amoku.
Jana píše:0,16 kočka žalostně zařvala, protože se nemůže hýbat, zmizet v tu chvíli určitě nemůže, chlapce to otravování kočky očividně baví
salmo1cz. píše:Jasně všichni známe kočky jako milá chlupatá klubíčka.Já bych tomu pravděpodobně také nevěřil pokud by mi to někdo psal nebo říkal.Ty situace s těmito kříženci jsem zažil ale opakovaně a nevěřil jsem vlastním očím.Opakovaně ti lidé skončili na chirurgii na šití a kocouři na vyšetření na veterině.Asi to je nějaké nařízení.
Už jenom krátce, je dobré si pamatovat, že pokud vás kocour napadne tak, že se vám zasekne všema čtyřma nohama do ruky nebo nohy(obejme vás). Nejrychlejší pomoc je končetinu i s kocourem dostat pod vodu, nebo alespoň pod sprchu.Sami ho ze sebe neutrhnete v ten moment mají neuvěřitelnou sílu.
U jiných kříženců jsem toto chování neviděl.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků