Zkusím se na to taky podívat:
Zdeněk píše:Pokud nejsi bdělý, tak zabředneš do popisované reality. Analogicky jako když se onehdy bráchovo 5tiletá dcera dívala zálibně do zrcadla u nás v chodbě, a s láskou pozorujíc se česala si vlásky. A nelibě nesla, když jsem si jí dobíral (jakože co votravuju).
Smyslové vnímání, bez ohledu na to, jestli se díváš přímo na nějaký objekt, nebo ho sleduješ v zrcadle, neumožňuje poznávat celistvost zkoumaného, protože je samo o sobě podmíněné a omezené; dalekohledem a mikroskopem bys viděl víc.
Nicméně správně vidíme, když nic nevidíme. K poznávání Skutečnosti se nepoužívá smyslové vnímání a ani mysl.
Vychází ze zdroje nás samých, proto liška v Malém princi říká to tajemství, že správně vidíme srdcem.
To, co se děje při nejhlubší meditaci a ničím nepodmiňované lásce, je to, že se mysl vrací do zdroje, kde vznikla, kde vznikl pocit "já jsem".
A tady je možné zakoušet Moudrost, o které Veil, říká, že to co vidíš jako něco, není nic. A tady je možné poznávat i to, co říkají Mudrcové, že Láska je vším. Protože tady není nic jiného.
Zdeněk píše:Podobně jako když ty popisuješ tohle (= zrcadlo, které zobrazuje vše), tak protože nejsi bdělý tak jsi tím zrcadlem (tímhle) fascinován. A protože sebe v něm nevidíš (a vidět nemůžeš, neboť odrazem v něm pochopitelně nejsi), tak ti připadá, že v tom zrcadle mluví nikdo, že mluví samo.
Takže na tvoji otázku, Je snad něco jiného, než tohle? lze odpovědět ano, je něco jiného než tohle, ale nenajdeš to v tomhle, najdeš to v bezpředmětové meditaci, když při ní ani neusneš, ani neupadneš do hypnózy či transu.
Dalo by se říct, že největší překážkou k poznání toho, o čem mluví Veil, Martin z Inspiruj a všichni ti Mudrcové, jako Maharaj, Mahariši, Gangaj a další, je už sama představa, že jsi něco, že jsi tělo, forma, hmota a odtud pak hodnotíš všechno, jako formu, podobně jako to dělá Vostál Petr.
"Nejvyšší překážkou je nevědomost. Myšlenka "já jsem tělem" je jejím základem. Proto ani o sobě, ani o jiných nemyslete, jako by byli tělem, ale vždy nejvyšší pravdou."
E. Tomáš