Návštěvník píše:Hvízdavý píše:Myslíš? A co kdyby tvůj krásnej pohodoceh život narušila, třeba nějaká blbost stran sousedů... Větve stromu, co sypou na tvůj, a jeho, pozemek jabka, atd... A máš válku jako sviňa (záleží na sousedech).
To máš tak špatnou zkušenost se sousedy?
Asi mám dobrou karmu, protože sousedi jsou prima. Když nám odnich spadla obrovská větev na terasu, tak se to bez problémů vyřešilo.
Návštěvník píše:Hvízdavý Dan píše:Jasně že máš dobrou karmu,
Závidíš?
Návštěvník píše:Hvízdavý Dan píše:Jasně že máš dobrou karmu,
Závidíš?
Návštěvník píše:Návštěvník píše:Hvízdavý Dan píše:Jasně že máš dobrou karmu,
Závidíš?
Teď to máš skvělé, ale co v příštím životě?!?
A je to důležité? Tlačení sebe od někud někam? Kam?
Návštěvník píše:A je to důležité? Tlačení sebe od někud někam? Kam?
Uzto tu padlo karma je mýtus.
Tak, co je důležité?
Hvízdavý píše:Návštěvník píše:A je to důležité? Tlačení sebe od někud někam? Kam?
Uzto tu padlo karma je mýtus.
Tak, co je důležité?
Nepochopení Navštěvníku.
Karna je i není mýtus, stejnak jako vědomí je, či není čisté.
Jednoduché ne?
Návštěvník píše:A je to důležité? Tlačení sebe od někud někam? Kam?
Uzto tu padlo karma je mýtus.
Tak, co je důležité?
Nepochopení Navštěvníku.
Karna je i není mýtus, stejnak jako vědomí je, či není čisté.
Jednoduché ne?
Já vím. Nepochopení tu je i není. Je to jednoduché.
Stavím děla z písku, z toho, co je po ruce, abych střílel na hradby, které se tváří jako pancíř. Ale jsou jen z písku a má munice je také z písku. Já to vím. Ten, kdo je uvnitř hradeb to taky ví. I když na hradbách jsou stráže, co netuší, co zapomněly.
Nejen lidé, celé stvoření ne úžasné. I tento moment, tento rozjitřený, bolestivý moment je úžasný. Najít uhel pohledu, ze kterého je to zřejmé... Právě teď je spousta přležitostí. Pro změnu úhlu pohledu.
Návštěvník píše:No a jestli karma není?
Je jedno, o co jsi přišel, jestli o dobrou karmu do budoucna nebo čest v romto životě.
Když velký buje slabšího, je na místě se slabšího zastat a bití velkému zamezit.
Až porom je možné řešit příčiny, jestly slabý moc neprovokoval, jestli velkého někdo nenavedl, jestli je psychicky ok, jesrli to není frustrací, že už nehraje 1.ligu. Dokud velký nepřestane bít menšího, není vhodné na menšího pokřikovat, že si zato může sám, protože se chtěl kamarádit s jinými a že se na velkého křivě koukal.
Už není čas relativizovat.
Je čas říct, toto je zlo.
Zdeněk píše:Christina von Dreien:
Drazí přátelé
Všechen strach, který je nyní na Zemi přítomen, který se šíří všemi druhy médií a dotýká se mnoha lidí, nás svírá v křeči.
Pokud jsme sevřeni, nejsme schopni otevřít své vědomí Božství. Nejsme schopni spojit naše vědomí s tím, čím skutečně jsme.
Potom nejsme vůbec schopni cítit svou intuici.
Proto je tak důležité zbavit se svého strachu.
Problémy mohou stále existovat, ale můžeme je řešit mnohem lépe, pokud máme přístup ke své intuici.
Ale právě tuto schopnost přístupu k naší intuici ztratíme pokud žijeme ve strachu. Protože pak jsme tak sevření, že není místo pro intuici a nejsme schopni ani jasně myslet. Není možné najít dobré řešení tímto způsobem.
Své vnitřní vedení můžeme vnímat pouze tehdy, jsme-li skutečně otevření.
Abychom se dostali z této stísněnosti, můžeme udělat různé věci.
Jednou z nich je zaměřit naše vědomí na naše světelné tělo.
Pomáhá, když se nejprve několikrát zhluboka nadechneme. Pak si představíme, že jsme uvnitř zcela naplněni světlem. Nejlépe je cvičit to znovu a znovu ve chvílích, kdy jsme uvolnění, protože pak to můžeme dělat mnohem snadněji.
V našem světelném těle není žádný strach, a proto se strach musí zmenšit, pokud nasměrujeme své vědomí do našeho nejvnitřnějšího bytí, kde jsme pouze světlem a láskou. Je to protože naše pocity následují naše myšlenky.
To je to, co bychom si měli vždy pamatovat, cvičit a snažit se to cítit.
Vaše Christina
Návštěvník píše:
Pro tebe to tak je, ok. Jíš ze stromu poznání dobrého a zlého. Je to tvoje osobní rozhodnutí a nemáš právo ho někomu vnucovat.
Návštěvník píše:Návštěvník píše:No a jestli karma není?
Je jedno, o co jsi přišel, jestli o dobrou karmu do budoucna nebo čest v romto životě.
Když velký buje slabšího, je na místě se slabšího zastat a bití velkému zamezit.
Až porom je možné řešit příčiny, jestly slabý moc neprovokoval, jestli velkého někdo nenavedl, jestli je psychicky ok, jesrli to není frustrací, že už nehraje 1.ligu. Dokud velký nepřestane bít menšího, není vhodné na menšího pokřikovat, že si zato může sám, protože se chtěl kamarádit s jinými a že se na velkého křivě koukal.
Už není čas relativizovat.
Je čas říct, toto je zlo.
Pro tebe to tak je, ok. Jíš ze stromu poznání dobrého a zlého. Je to tvoje osobní rozhodnutí a nemáš právo ho někomu vnucovat.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 95 návštevníků