Jana píše:Nicméně, je tady i ta možnost, nepoznávat se, myslet si cokoliv, a prožívat život, ve kterém je něco skutečného, co není láskou, a to samo sebou musí pocházet z jiného zdroje, než je Láska.
Jakmile vlna začne sebe samu vnímat jako aspekt oceánu, začne s ním splývat a mizí její dřívější potřeba prezentovat sebe samu sebeobranou nebo agresivitou.
Tak zkus najít ten společný Zdroj všecho.
Třeba je to zdroj těch zrojů...
Nedotýkej se toho, co vidíš, slyšíš, myslíš.
Pedro píše:Návštěvník píše:Jasně
Co na Bimbu říkáš? Není moc moc známej..
A vedle toho je i jasné, že poznávat cokoliv pouze smyslovým vnímáním nebo dokonce jenom myslí, je velmi povrchní a neúplné poznání, není možné z něj dělat bez znalosti hlubší podstaty žádné pravdivé závěry.
Tím původním Zdrojem všeho, co je, je osvícená Mysl - Boží Mysl - která stvořila svět, kde je vše, jak praví Bible - dobré, dokonce velmi dobré. Na této úrovni poznání říká Nisargadatta, že všechno je láska, nic jiného, než láska neexistuje.
Karl: Znamená to, že nemůžeš najít žádnou výhodu. A v tom nenaleznutí nějaké výhody nebo nějakého lepšího místa nebo čeho, pomine třeba ta představa nějaké výhody - když prostě jsi to, co jsi. Protože to, co jsi, nepotřebuje žádnou výhodu nebo nevýhodu, aby mohlo být tím, čím je. Není zde žádný vlastník čehokoliv. Žádné relativní vlastnictví. Ty jsi to. Ale to není něco, co můžeš dostat nebo dosáhnout. V tom, že jsi, co jsi, nemůžeš nic získat a nic ztratit. Nemůžeš dostat více nebo méně než to, co je. Co se tedy dá dělat? Protože to jsi, musíš dělat další zkušenost tvého Sebe. Nemůžeš přestat realizovat sám sebe. Je to nekonečný příběh.
Nisargadatta to nazval "oceánem utrpení". To bývá obvykle přehlédnuto. Oceán relativních zkušeností, který bude vždy plný utrpení. Strastiplné zkušenosti oddělenosti. Ty to nemůžeš zastavit. Neexistuje žádná jiná možnost zažít sám sebe. Bude to vždy zkušenost duality. To Jedno musí samo sebe zažít jako dvojnost. Z toho neexistuje žádná cesta ven. Někdy tady je sjednocení/jednota a někdy oddělenost. Jednotě se dává přednost a tomu druhému se chce vyhnout. Být jedno s milovanou jednotou a potom být zase oddělen.
Vostálník píše:V hlubší úrovni nevědomosti, kdy není šance "vidět jako Bůh" všechno v celku, tvoří světy osobní individuální mysl. A každá osobní mysl tvoří originální svět. Každá individualita má svůj svět zcela jedinečný. Čím hlubší nevědomost, tím větší uzavřenost v poznávání Boží lásky, tím víc je ve světě individuality špatnosti, tím víc je v jejím světě zla, odporu, negativních emocí.
Jak jsi přišla na to zlo, odpor negativní emoce ???
čím nižžší úroven, tím více je zde snaha o dobro, lásku a pozitivní emoce,
protože to je to, co člověku jaksi "chybí"
cesta do pekla není dlážděná zlými úmysly, ale zcela naopak
Pedro píše:No kreslil jsem je hlavně ve škole a nechával kolovat po třídě :-)) musel bych něco vymyslet...
Zpět na Poonja (Púndža, Papadží)
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků