Nirvána

[Návštěvník]

NIRVÁNA

V sanskrtu toto slovo znamená anulování, fúzi s absolutnem, duchovní osvobození. Slovo nirvána znamená extatický stav nejvyššího osvobození nebo jinak řečeno úplné duchovní osvícení, charakterizované skrze překonání a transcendenci individuálního já, omezeného pomíjivého ega a vznešeného splynutí nebo „rozpuštění“ v božském absolutnu (brahmanu).

Ten, kdo dosáhne tohoto stavu (nirvána), dosáhne zároveň duchovní nesmrtelnosti a může setrvat (zůstat) navždy v nesmrtelné extázi, ve které je mu zároveň zjevena konečná pravda a intimní poznání zákonů a základních tajných energii makrokosmu.

Nirvána definitivně osvobozuje lidskou bytost od utrpení, ignorance (nevědomosti), smrti, přinucení k reinkarnaci (do jednoho ze tří světu: 1) zemského (fyzického), 2) astrálního, 3) příčinného), také od všech forem zemských, astrálních a příčinných vazeb. Nirvána je stav nejvyššího a transcendentálního vědomí, které proslulý text východní moudrosti Bhagavadgíta nazývá turíja, jógínská filozofie nirbidžasamádhi a védánta nirvikalpasamádhi. Z jógínského hlediska je nirvána ztotožňována se stavem samádhi. Všeobecně je na východě nirvána považována za základní cíl jakékoli duchovní praxe, a to ve všech školách různých směrů a cest božského uskutečnění dokonalé lidské bytosti.

V primitivním buddhismu je nirvána chápána jako osvobození z nutného koloběhu znovuzrození (sansára) a přechod k úplně rozdílným podmínkám souladu a blaženosti. Tento stav značí úplné vítězství nad trojicí zlých kořenů: tyranským chtěním, hněvem a nevědomostí (akušala), spontánní odpoutaností a uklidněním všech nevědomých sobeckých tendencí, které přivazují k jednání (samskára), tak i úplným osvobozením od determinismu spojeného s karmou (díky probuzení schopnosti rozlišovat a duchovní svobodné vůli). Nirvána je považována za nejvyšší blažený stav nepodmínečného vědomí (asamskrita) a charakterizuje se jako úplné zrušení nutností narození, vývoje, přeměny a odchodu, dokonce i v případě propuknutí pralaja.

Nirvána nám umožňuje v úplnosti vnímat vznešený stav jednoty naší vnitřní bytosti, ducha (zjeveného nyní v nás) s makrokosmem nekonečného božského ducha, který se nachází mimo nás a neustále nás obklopuje. Díky úplnému uskutečnění Nirvány máme jasnou intuici „úplného splynutí a sjednocení s božským (nejvyšším) Otcem, který nám zjevuje svojí stálou přítomnost v nás jako individuální božský duch.“ Tento nejvyšší duchovní, slavný, božský stav je popsaný Ježíšem Kristem těmito slovy: „Já jsem v nebeském otci a nebeský otec se nachází ve mně.“

Stav nirvány je plně pociťován jako duchovní, blažená zkušenost splynutí s absolutnem ve vznešené jednotě. Sansára - cyklus existence, který přichází kvůli znovuzrození v rámci různých podmínek projevu (gati), kterým se ignorující individuum nemůže vyhnout nebo se od nich odpoutat tak dlouho, dokud do určité míry nedosáhne osvobození často nazývaného nirvána. Přivázání bytosti k sansáře je výsledkem třech „Kořenů základní nemoci bytosti.“ (akušala) které jsou: hněv (dvéša), tyranické chtění (tršná) a ignorance (nevědomost) (avidjá). Specifické podmínky znovuzrození v různých světech a existenciální stavy jsou vyvolávány osobní karmou.

V Buddhově učení pojem sansára označuje jevový svět. Nirvána je často popisována jako blažená zkušenost trvajícího Absolutna, stav obrovského štěstí, který vyplývá ze zvědomění totožnosti s absolutnem a osvobození od jakékoli připoutanosti k různým iluzím, citům, které na nás působí, a chtění, které nás tyranicky ovládá.

Je evidentní, že následkem toho buddhismus překonává omezený názor jednoduché anihilace, na který je často, kvůli ignoranci, omezen pojem Nirvána na Západě. K vysvětlení, v čem spočívá podstata ideji Nirvány, používají určité tajné texty analogický obraz zhasnutí plamene. Podobně jako oheň, který občas zhasne, nezmizí, ale díky transmutaci a dokonalé sublimaci se stává pouze neviditelným pro některé z nás (ignoranty), přechází ve skutečnosti do jiné dimenze nebo-li mimořádně vytříbeného světa (jako vibrační kmitočet), podobně i pojem Nirvána neoznačuje pojem zničení, ale úplné vznesení, translaci na jiný stav, na jinou Božskou podmínku bytí. Oheň má původ v tajné podstatě prostoru a vrací se zpět do této podstaty prostoru (ignorantovi neznámé). O Nirváně můžeme říct, že v naší bytosti vždycky existovala v latentním stavu jako potenciální duchovní událost v „srdeční sféře“ nezměnitelného bezvývoje. Nirvána je „tajemná země nesmrtelnosti“, kterou je nemožné umístit v hmotném prostoru, protože tento „svět“ je transcendentální a nadpřirozený (lokattara) a je dostupný pouze (jedinečně) díky konečné duchovní zkušenosti (nejvyšší možné). Primitivní buddhismus nevytváří žádné spojení mezi nirvánou a světem: jednoduše říká, že nirvána je oblast spásy nebo-li osvobození a věčné nesmrtelnosti.

https://www.jogin.cz/slovnik/nirvana/

[Návštěvník]

NIRVÁNA

V sanskrtu toto slovo znamená anulování, fúzi s absolutnem, duchovní osvobození. Slovo nirvána znamená extatický stav nejvyššího osvobození nebo jinak řečeno úplné duchovní osvícení, charakterizované skrze překonání a transcendenci individuálního já, omezeného pomíjivého ega a vznešeného splynutí nebo „rozpuštění“ v božském absolutnu (brahmanu).

Ten, kdo dosáhne tohoto stavu (nirvána), dosáhne zároveň duchovní nesmrtelnosti a může setrvat (zůstat) navždy v nesmrtelné extázi, ve které je mu zároveň zjevena konečná pravda a intimní poznání zákonů a základních tajných energii makrokosmu.

Nirvána definitivně osvobozuje lidskou bytost od utrpení, ignorance (nevědomosti), smrti, přinucení k reinkarnaci (do jednoho ze tří světu: 1) zemského (fyzického), 2) astrálního, 3) příčinného), také od všech forem zemských, astrálních a příčinných vazeb. Nirvána je stav nejvyššího a transcendentálního vědomí, které proslulý text východní moudrosti Bhagavadgíta nazývá turíja, jógínská filozofie nirbidžasamádhi a védánta nirvikalpasamádhi. Z jógínského hlediska je nirvána ztotožňována se stavem samádhi. Všeobecně je na východě nirvána považována za základní cíl jakékoli duchovní praxe, a to ve všech školách různých směrů a cest božského uskutečnění dokonalé lidské bytosti.

V primitivním buddhismu je nirvána chápána jako osvobození z nutného koloběhu znovuzrození (sansára) a přechod k úplně rozdílným podmínkám souladu a blaženosti. Tento stav značí úplné vítězství nad trojicí zlých kořenů: tyranským chtěním, hněvem a nevědomostí (akušala), spontánní odpoutaností a uklidněním všech nevědomých sobeckých tendencí, které přivazují k jednání (samskára), tak i úplným osvobozením od determinismu spojeného s karmou (díky probuzení schopnosti rozlišovat a duchovní svobodné vůli). Nirvána je považována za nejvyšší blažený stav nepodmínečného vědomí (asamskrita) a charakterizuje se jako úplné zrušení nutností narození, vývoje, přeměny a odchodu, dokonce i v případě propuknutí pralaja.

Nirvána nám umožňuje v úplnosti vnímat vznešený stav jednoty naší vnitřní bytosti, ducha (zjeveného nyní v nás) s makrokosmem nekonečného božského ducha, který se nachází mimo nás a neustále nás obklopuje. Díky úplnému uskutečnění Nirvány máme jasnou intuici „úplného splynutí a sjednocení s božským (nejvyšším) Otcem, který nám zjevuje svojí stálou přítomnost v nás jako individuální božský duch.“ Tento nejvyšší duchovní, slavný, božský stav je popsaný Ježíšem Kristem těmito slovy: „Já jsem v nebeském otci a nebeský otec se nachází ve mně.“

Stav nirvány je plně pociťován jako duchovní, blažená zkušenost splynutí s absolutnem ve vznešené jednotě. Sansára - cyklus existence, který přichází kvůli znovuzrození v rámci různých podmínek projevu (gati), kterým se ignorující individuum nemůže vyhnout nebo se od nich odpoutat tak dlouho, dokud do určité míry nedosáhne osvobození často nazývaného nirvána. Přivázání bytosti k sansáře je výsledkem třech „Kořenů základní nemoci bytosti.“ (akušala) které jsou: hněv (dvéša), tyranické chtění (tršná) a ignorance (nevědomost) (avidjá). Specifické podmínky znovuzrození v různých světech a existenciální stavy jsou vyvolávány osobní karmou.

V Buddhově učení pojem sansára označuje jevový svět. Nirvána je často popisována jako blažená zkušenost trvajícího Absolutna, stav obrovského štěstí, který vyplývá ze zvědomění totožnosti s absolutnem a osvobození od jakékoli připoutanosti k různým iluzím, citům, které na nás působí, a chtění, které nás tyranicky ovládá.

Je evidentní, že následkem toho buddhismus překonává omezený názor jednoduché anihilace, na který je často, kvůli ignoranci, omezen pojem Nirvána na Západě. K vysvětlení, v čem spočívá podstata ideji Nirvány, používají určité tajné texty analogický obraz zhasnutí plamene. Podobně jako oheň, který občas zhasne, nezmizí, ale díky transmutaci a dokonalé sublimaci se stává pouze neviditelným pro některé z nás (ignoranty), přechází ve skutečnosti do jiné dimenze nebo-li mimořádně vytříbeného světa (jako vibrační kmitočet), podobně i pojem Nirvána neoznačuje pojem zničení, ale úplné vznesení, translaci na jiný stav, na jinou Božskou podmínku bytí. Oheň má původ v tajné podstatě prostoru a vrací se zpět do této podstaty prostoru (ignorantovi neznámé). O Nirváně můžeme říct, že v naší bytosti vždycky existovala v latentním stavu jako potenciální duchovní událost v „srdeční sféře“ nezměnitelného bezvývoje. Nirvána je „tajemná země nesmrtelnosti“, kterou je nemožné umístit v hmotném prostoru, protože tento „svět“ je transcendentální a nadpřirozený (lokattara) a je dostupný pouze (jedinečně) díky konečné duchovní zkušenosti (nejvyšší možné). Primitivní buddhismus nevytváří žádné spojení mezi nirvánou a světem: jednoduše říká, že nirvána je oblast spásy nebo-li osvobození a věčné nesmrtelnosti.
https://www.jogin.cz/slovnik/nirvana/

[Návštěvník]

Nirvána...

Význam tohoto slova se stal synonymem pro uvolněný, blažený stav. Jde o pojem, jehož zkreslený výklad se dostal do lexikonu lidí trpících drogovou závislostí. Představa toho jako euforie není ve skutečnosti pravdivá. Pojem „nirvána“ je jedním z nejsložitějších v buddhismu. Ani slavný Buddha Šákjamuni mu nedokázal dát přesnou definici.

Každý alespoň jednou slyšel výraz „jdi do nirvány“. Co to znamená? Obvykle tato fráze znamená nějaký neuvěřitelně příjemný stav naplněný nekonečnou blažeností, dokonce, dalo by se říci, vrcholem rozkoše. Věří se, že můžete upadnout do nirvány z jakéhokoli důvodu, například při poslechu své oblíbené hudby, při konzumaci lahodného jídla, při blízkosti svého milovaného. Ve skutečnosti je tento názor mylný. Co je tedy nirvána a k čemu slouží? Zkusme na to přijít.

[Návštěvník]

Zmínky o Nirváně
Sám Buddha Šákjamuni mluvil o nirváně (doslovný překlad názvu je „mudrc, probuzená rodina Šákja“) - zakladatel buddhismu, legendární duchovní učitel. Označoval to jako stav ustání utrpení, zatemnění a připoutanosti mysli. Jde o to, že Šákjamuni ani jednou necharakterizoval stav nirvány jako pozitivní. Mluvil jen o tom, co není.

Známý sovětský náboženský učenec Torchinov Jevgenij Alekseevič vyjádřil určitý názor na Buddhu a nirvánu. Vědec dospěl k závěru, že mudrc ve vztahu k nirváně zachovával vznešené ticho. Torchinov shrnul: "Nirvana je stav, který zásadně překračuje hranice empirického poznání a jazyka, který jej popisuje."

[Návštěvník]

Co je nirvána v buddhismu?

Nirvána neboli nibbána je v buddhismu považována za nejvyšší štěstí. Ale v tomto případě by to nemělo být interpretováno jako radostné vzrušení, známé nám v pozemské existenci. Absolutním štěstím buddhisté míní nepřítomnost utrpení, které člověk neustále zažívá v Samsáře. Tento termín označuje koloběh života, omezený karmou.

V buddhismu je nirvána popisována jako něco neurčitého, opaku samsáry. Ona je zase považována za svět iluzí, vášní, připoutaností az toho plynoucího utrpení. Pokud se člověk očistí od uvedených faktorů, pak může „osvícený“ plně zažít, co je nirvána a osvobodit se jak od fyzického těla, tak od představ, tužeb a vědomí obecně. V buddhismu není tento stav považován za absolutní, spojení s Bohem, protože v tomto případě by to znamenalo pokračování vášně pro život.

[Návštěvník]

Mír nebo neexistence?

Znamená výše uvedené, že nirvána je stav naprosté neexistence? Není to tak úplně pravda. Navzdory tomu, že se badatelé a učitelé buddhismu stále přou o správný výklad pojmu „nirvána“, většina z nich se shoduje, že nejde o stav, který by znamenal úplné vymizení veškerého života. V jejich chápání je to jen duševní klid, osvobození od vášní, konfliktů a napětí. Někteří učitelé interpretují nirvánu následovně - nemá život (touhy, myšlenky, pohyby), který je v Samsáře implikován, ale je přítomen její potenciál, energie. Je to asi stejné, jako kdyby tam bylo suché dříví a zápalky, pak by tam byl potenciál pro zapálení plamene, skrytá možnost požáru.

[Návštěvník]

Další typ nirvány v buddhismu

Vše, co bylo řečeno výše, se vztahuje k nirváně pobytu, nebo, jak se také říká, velké. Ti, kterým se podaří tohoto stavu dosáhnout, jsou v naprostém klidu.

Také v buddhismu existuje další verze tohoto konceptu – nirvána nepřítomnosti. Praktiky, kterými je toho dosaženo, se vzdávají stavu úplného odpočinku, aby pomohly jednotlivcům v Samsáře a vedly ostatní praktikující. Obvykle se takoví lidé s vědomím ve stádiu probuzení nazývají pouze bódhisattvové. Co je pro ně nirvána? To je schopnost v neuvěřitelně velké míře generovat soucit ve vlastní duši a pomáhat každému, kdo se na ně obrátí s žádostí o pomoc.

[Návštěvník]

Bódhisattvové: projev v kultuře

Bódhisattvové jsou zmíněni v modlitbách a vyobrazeni na různých typech thangkas (tradiční tibetské vzory látek). Nejznámější ze všech existujících je soucitný a vidoucí Avalokiteshvara. Podle legendy ve chvíli, kdy tento bódhisattva dokázal dosáhnout osvícení, viděl, jak velké utrpení zažili ti, kteří zůstali v Samsáře. Avalokiteshvara byl tímto pohledem tak ohromen, že jeho hlava byla bolestí roztrhána na jedenáct kusů. Ale jiní osvícení mu dokázali pomoci. Sesbírali a uvedli hlavu do původního stavu. Od té doby Avalokiteshvara začal učit ostatní, jak dosáhnout nirvány. Tímto způsobem jim pomohl zbavit se mučivého utrpení.

[Návštěvník]

Dosažení osvíceného stavu

Může každá živá bytost dosáhnout nirvány? Na tuto otázku je těžké odpovědět. Pokud by to bylo dosažitelné, pak by utrpení jako koncept úplně zmizelo. Buddha řekl, že není schopen úplně zbavit každého utrpení s takovou lehkostí, jako je odstranění trnu z nohy. A není v jeho moci smýt špatnou karmu ze všech tak jednoduše, jako se špína smývá vodou. Nabídl pouze osvobození od utrpení a naznačil správnou cestu. Pravděpodobně je taková cesta pro každého velmi dlouhá a může trvat, podstoupí stovky a dokonce tisíce znovuzrození, dokud si člověk nevyčistí karmu a osvobodí svou mysl od zatemnění, které ho zcela mučí. Podle učitelů buddhismu má však každá živá bytost povahu Buddhy, a tedy možnost dosáhnout osvícení.

[Návštěvník]

Co je to nirvána a názor esoteriků



Většina esoteriků ví, co je nirvána, a nějak chápe význam tohoto pojmu. Obecně se uznává, že toto je cílem většiny buddhistů. Někteří z mladých esoteriků ale nirvánu buddhismu nepřipisují a některé stavy ze současného života nazývají tímto pojmem. Tím uvádějí mnoho lidí v omyl. Proto je třeba poznamenat, co nirvána je a co ve skutečnosti není.

1. Toto je místo existence některých zástupců lidstva po smrti. Tento názor sdílí malý počet lidí, kteří dosáhli osvobození, tedy stavu, kterému se ne zcela správně říká osvícení, a kteří se rozhodli sami opustit Samsáru.

2. Nirvana - co tento pojem znamená? Je to výhradně buddhistický termín. Mimo tuto kulturu nemá nirvána žádný význam. Není to trans, není to stav štěstí nebo blaženosti. K nirváně se v podstatě nemohou dostat živí lidé.

[Návštěvník]

Pochybné názory na nirvánu

Mnoho skeptiků tvrdí, že vše, co o nirváně slyšíme a víme, kromě výše uvedeného, ​​jsou fantazie a spekulace. Buddhismus tvrdí, že celý život člověka a jeho stav po smrti, všechna znovuzrození jsou Velkým kolem Samsáry. Jsou v něm dokonce i bódhisattvové. To znamená, že pokud je člověk naživu, pak je v Samsaře - žádné možnosti. Ti, kteří ji opustili, se nevracejí – tento postulát je základním pojmem v buddhismu. Z tohoto důvodu žádný žijící člověk v zásadě nemá spolehlivé informace o nirváně a nemůže o ní nic vědět. Jelikož je tento koncept absolutně pomíjivý, neexistuje jediný důkaz jeho existence. Můžeme tedy dojít k závěru, že naše znalosti o nirváně nelze ověřit.

[Návštěvník]

Jaká je pravda o nirváně?



Nirvána je abstraktním, spekulativním protikladem samsáry, který je známý a může být dokonce prozkoumán. Tyto dva pojmy stále nejsou považovány za antonyma. Pokud ti, kteří trvale žijí v Samsaře, čas od času trpí, pak v nirváně - nikdo nikdy. Může to být pravda, ale není to ničím dokázáno, je to jen domněnka.

Věří se, že Buddha řekl, že nirvána je svět bez utrpení, stav naprosté harmonie a podobně. Nebo možná takový závěr nezazněl? V kódech jeho výroků (súter) jsou slova "Slyšel jsem to." Je zde jediný cíl – neučinit tyto aforismy neměnnými pravdivými, což není (dogmaty) zpochybňováno. Člověk má možnost pochybovat o správnosti výpovědí, protože vypravěč by mohl něco z toho, co slyšel, špatně pochopit nebo zapomenout.

[Návštěvník]

Hledání odpovědí

Takový přístup Buddhy k sútrám by pravděpodobně mohl přimět buddhisty k samostatnému hledání odpovědi na otázku: "Nirvana - co to je?", k racionálnímu, skeptickému vnímání myšlenek v buddhismu. Následně je lze opakovaně kontrolovat. Ale přeci jen je takový přístup pro nirvánu nepřijatelný – člověk není schopen proniknout za hranice možného pochopení a vidět, co se tam děje. Musíte buď fantazírovat, nebo toto zbytečné cvičení dokončit úplně.

Když se podíváte, pro buddhistu je nirvána jakýmsi filtrem, překážkou. Ti, kteří se do toho chtějí dostat, to nemohou udělat, protože skutečnost, že o to usilují, je podstatou projevu neklidných tužeb a mysli. V tomto případě je člověk v Samsáře, ale ne v nirváně. Vstup do ní je pro něj uzavřen. Stejně tak touha vymanit se ze Samsáry je známkou zmatku a uzavírá bránu do nirvány.

[Návštěvník]

Je možné navázat kontakt s obyvateli nirvány?

Případně by se dalo (teoreticky) využít služeb média a zkusit komunikovat s někým, kdo je v nirváně. Ale jeho obyvatelé by ve skutečnosti neměli mít ani touhu, natož žádný důvod odpovídat na otázky, i když je pokládá bódhisattva. Jejich touhy a mysl měly být na dlouhou dobu klidné. I kdyby bylo možné dostat se do nirvány, pak položit otázku těm, kteří jsou v ní, je problematický úkol. Existuje zákon rezonance – abyste jich dosáhli, musíte zcela uklidnit své touhy a mysl. V souladu s tím je také potlačován sklon klást otázku. Obecně je to nemožné.



A přesto se většina buddhistů touží naučit, jak dosáhnout nirvány. To je účel jejich praktik. Je jasné, že nirvána je nesrovnatelná a nemá nic společného s rájem, který je vlastní náboženství křesťanů, ani s jiným druhem odměňující existence po smrti. Toto není část Samsary.

[Návštěvník]

Nirvána – cíl nebo nevyhnutelnost?

Z celé buddhistické teorie o nirváně můžeme usoudit, že poté, co člověk opustí Samsáru, už prostě nemá kam jít. Proto po osvobození z Velkého kola existuje jen jedna cesta – do nirvány. Proto nemá smysl se do toho jako takového chtít pouštět. Koneckonců, dříve nebo později by měl být každý v nirváně. A to i přesto, že některým bude trvat poměrně dlouho, než budou moci opustit Samsaru.

Také nemá smysl chtít pochopit, co je nirvána. Všechno totiž bude možné cítit, když už se do toho dostanete. A touha vědět o tom co nejvíce je projevem zmatku a brání příchodu osvícení.

[Návštěvník]

Vědomé odmítnutí nirvány

Odmítněte to z vlastní svobodné vůle lidé - bódhisattvové. Dosáhnou osvobození, ale přesto raději zůstanou v kole Samsary. Ale zároveň může bódhisattva změnit názor a přejít do nirvány. Například Šákjamuni byl během svého života bódhisattvou. A poté, co zemřel, se stal Buddhou a přešel do nirvány.

Z větší části je myšlenkou takového odmítnutí touha pomoci každé živé bytosti dosáhnout osvobození. Někomu se ale toto vysvětlení zdá pochybné. V tomto případě vyvstává jedna otázka – pokud bódhisattva ještě nebyl v nirváně (protože je naživu a je pro něj nepřístupná), jak může vědět, co se tam děje?

[Návštěvník]

Nirvána je nepopiratelně konečným cílem lidské existence.

Nier je popření wana znamená spojení nebo žízeň a je to síla, která zajišťuje náš přechod z jednoho života do druhého. Proto, Nirvána je existence osvobozená od pout koloběhu života a smrti v důsledku vyblednutí touhy.

Existují tři cesty k Nirváně:

1.Samma-Sambuddha: cesta světového učitele.
2.Nezávislý rozvoj dokonalostí (paramita) bódhisattvy v sobě samém, který se snaží rozvinout potenciál k dosažení osvícení bez pomoci druhých, ve prospěch všech bytostí. Nikdy neexistuje více než jeden Samma-Sambuddha současně.
3.Pratyeka Buddha: Cesta tichého Buddhy.

Nirvána musí být dosaženo během života, není to stav dosažený po smrti. Nirvána, která je dokonalá, radostná a požehnaná, má dva aspekty:

1.Osvícený stav v tomto životě, kdy procesy, které formují naši existenci, jsou stále přítomné.
2.Nirvána po smrti (Mahaparinirvana), kde se ztrácejí vazby pěti skupin připoutanosti.

Nirvána není absence všeho, jen proto, že to nejsme schopni vnímat. Existuje dobrý příběh, který to ilustruje. Byla jednou jedna želva, která se kamarádila s rybami, a po jejím návratu ze země se rybí kamarádka zeptala, kde byla. Když odpověděla, že je na souši, ryba chtěla vědět, co je to země, ale nechápala, jak může být něco pevné, na čem může stát, protože nikdy nepoznala nic jiného než vodu, která ji obklopovala.

[Návštěvník]

Kdo dosáhne osvícení a nirvány?

Neexistuje nic takového jako „já“ nebo duše dosahující osvícení. Je mnohem důležitější zbavit se iluze „já“, než se osvobodit od utrpení. Poutem koloběhu zrození a smrti je oheň přeskakující z jednoho knotu na druhý. Osvícení je jako uhašení ohně. Oheň tu byl, ale kde je teď, nemůžeme říct.

[Návštěvník]

NIRVANA

(skt. nirvána, pálijská nibbána - útlum, zánik, vysychání, klid) - podle všech škol buddhismu lidská existence, jejíž realizace se rovná konečnému zničení utrpení, vyčerpání přílivů postiženého vědomí. , zastavení transmigrace (samsára) a působení mechanismů „zákona karmy“. V buddhistických textech se rozlišuje N. a parinirvana - úplná N., prováděná až s posledním odtělesněním. Jestliže v původním a ortodoxním buddhismu může N. dosáhnout pouze mnich, který dosáhl toho nejvyššího a musí k němu dojít celou dlouhou cestu sám, pak v mahájáně (kde N. získává Absolutno) - každý člověk, který čerpá sílu, aby toho dosáhl prostřednictvím hromadění zásluh a přímé pomoci buddhům a bódhisattvům.

Filosofie: Encyklopedický slovník. - M.: Gardariki. Editoval A.A. Ivina. 2004 .

[Návštěvník]

NIRVANA

(Sanskrt, lit. - chladnutí, blednutí, blednutí), jeden z Centrum. koncepty ind. náboženství a filozofie. Zvláštní přijetí v buddhismu, kde to znamená nejvyšší obecně, nejvyšší člověk. aspirace, mluvení na jedné straně jako etické a praktické. , s jak Centrum. koncept hraní rolí. filozofie.

Buddhistické texty nedefinují N., nahrazují jej četnými. popisy a epiteta, v kryh N. je zobrazován jako opak všeho, co může být, a proto jako nesrozumitelný a nevyjádřitelný. N., mluvící především jako etický. ideál se jeví jako psychologický. stav dokončení vnitřní bytí tváří v tvář vnějšímu bytí, absolutní odtržení od něj. Tento stav značí negativně absenci tužeb, pozitivně jakési neoddělitelné splynutí intelektu a citů. vůle, která se jeví z intelektuální stránky jako pravdivá, z morálně-emocionální stránky - jako morálka. dokonalost, se silnou vůlí - jako břišní svaly. nepropojenost, a obecně ji lze charakterizovat jako vnitřní harmonie, soudržnost všech dostupných schopností, které ji činí zbytečnou ext. aktivita. Neznamená to přitom „já“, ale naopak odhalení jeho skutečné neexistence, protože harmonie znamená nepřítomnost konfliktu s ostatními, nastolení shun yi (zejména absence konfrontace mezi subjektem a objektem). N. je určující. uniknout od obyčejných lidí. hodnoty (dobře dobře), z cíle vůbec a stanovení jejich hodnot: s vnitřní strany jsou mír (blaženost - na rozdíl od štěstí jako pocitu pohybu), s vnějším - stav břišní svaly. nezávislost, svoboda, což v buddhismu znamená nepřekonat svět, ale nad ním. Protože „život“ a „smrt“ samotné jsou odstraněny, spory o tom, zda je N. věčným životem nebo zkázou, se zdají být nesmyslné.

V průběhu vývoje buddhismu se představy o N. jako a břišní svaly. Ve skutečnosti se objevují pokusy o ontologizaci psychologického. státy. V tomto ohledu se hi-najána vyznačuje vibe-hashiki, podle níž N. v roli břišní svaly. realita se jeví jako druh nehybného, ​​neměnného, ​​jedinečného prvku – dharmadhatu; v mahájáně se N. ztotožňuje s dharmakájou – kosmickou. tělo Buddhy. Přestože pojem N. v buddhismu vychází ze všech náboženství v podmíněném i nepodmíněném světě, a navíc, ačkoli je pojem N. v souladu s mystickým. představy o dosažení dokonalého stavu duše, budování „království, které není z tohoto světa v nás“, což je rys buddhistické myšlenky N., který ji odlišuje od bráhmansko-hinduistického konceptu mókša, a od myšlenky manicheismu, súfismu, Kristus. mystika, je břišní svaly. jeho nepropojenost s představou transcendentního boha, prosazování postulátu imanence absolutna vůči světu.

Vallee Poussin L. de la, Nirvana, P., 1925; Steherbatskу T h., Pojetí buddhistické nirvány, Leningrad, 1927; Welbon G. R., Buddhistická nirvána a její západní interpreti, Chi.-L., 1908; Joliansson E., The Psychology of Nirvana, N.Y., 1970 ;

Filosofický encyklopedický slovník. - M.: Sovětská encyklopedie. Ch. redakce: L. F. Iljičev, P. N. Fedosejev, S. M. Kovalev, V. G. Panov. 1983 .