Smrt a umírání
Re: Smrt a umírání
od Návštěvník » ned 24. kvě 2020 6:12:39
Smrt
Smrt už se děje. Ať už se k tomu postavíte čelem, či nikoliv, ať to chcete vidět, či nikoliv, už tady je. Vlastně jako dýchání, s každým nádechem se rodíte, s každým výdechem umíráte. Ten, kdo opravdu žije, se nijak smrti nebojí. Žijte život. Pokud opravdu žijete, smrt jde stranou. Pokud opravdu žijete, tak vás to tak naplní, že kdyby právě teď, v tomto okamžiku přišla smrt a zmizela budoucnost, tak vy budete připraveni. Budete šťastně připraveni. Svůj život jste žili; těšili jste se svému bytí; oslavovali jste jej; jste spokojení.
Bez stěžování, reptání, bez nevole či zášti smrt přivítáte. A dokud nedokážete smrt přivítat, tak je jedno jisté - nežili jste.
- Návštěvník
Re: Smrt a umírání
od Návštěvník » pon 07. zář 2020 5:20:34
Život po smrti existuje, tvrdí vědci z Německa po pozoruhodném experimentu
Zní to neuvěřitelně, ale odborníci mají jasno. Konkrétně tým psychologů a lékařů z Technische Universität v Berlíně oznámili, že klinickými experimenty prokázali existenci nějaké formy života po smrti.
Toto ohromující oznámení se opírá o závěry studie využívající nový typ lékařsky kontrolovaných zážitků blízkých prožitkům smrti, které umožňují pacientům, aby byli klinicky mrtví po dobu téměř 20 minut před tím, než budou znovu oživeni.Tento kontroverzní proces, který se za poslední čtyři roky opakoval na 944 dobrovolnících, vyžaduje komplexní směs léčiv včetně epinefrinu a dimethyltryptaminu, která mohou tělu umožnit přežít stav klinické smrti a reanimačního procesu bez poškození mozku nebo jiných tělesných orgánů.
Tělo subjektu bylo uvedeno do dočasného komatického stavu vyvolaného směsí jiných léků, které musely být zfiltrovány ozonem z jeho krve během reanimačního procesu o 18 minut později.
Mimořádně dlouhé trvání této studie bylo možné prokázat teprve nedávno vyvinutím nového stroje na kardiopulmonální resuscitaci (CPR) zvaného AutoPulse. Tento typ zařízení se již několik let používá k oživení lidí, kteří byli mrtví někde mezi 40 minutami až hodinou.Tým vědců vedený Dr. Bertholdem Ackermannem sledoval operace a shromažďoval data z poznatků těchto subjektů. I když existují určité mírné odchylky u některých jedinců, všechny subjekty si vzpomínají na období klinické smrti. a drtivá většina z nich popsala některé velmi podobné pocity.
Nejběžnější vzpomínky zahrnují pocit odloučení od těla, pocity levitace, naprostý klid, bezpečno, teplo, zážitek absolutního rozpuštění a přítomnost ohromujícího světla.
Vědci tvrdí, že jsou si dobře vědomi toho, že některé poznatky z jejich závěrů by mohly šokovat mnoho lidí. A to zejména kvůli skutečnosti, že náboženská víra různých subjektů vůbec nevedla k dopadům na pocity a zkušenosti, které popsali na konci experimentu.
"Ale určitým způsobem jsme právě odpověděli na jednu z největších otázek v historii lidstva, takže doufám, že nám tito lidé odpustí. Ano, život existuje po smrti a zdá se, že to platí pro všechny," uvedl jeden z vědců.
https://sciencefiles.org/2016/10/14/deu ... h-dem-tod/
Zní to neuvěřitelně, ale odborníci mají jasno. Konkrétně tým psychologů a lékařů z Technische Universität v Berlíně oznámili, že klinickými experimenty prokázali existenci nějaké formy života po smrti.
Toto ohromující oznámení se opírá o závěry studie využívající nový typ lékařsky kontrolovaných zážitků blízkých prožitkům smrti, které umožňují pacientům, aby byli klinicky mrtví po dobu téměř 20 minut před tím, než budou znovu oživeni.Tento kontroverzní proces, který se za poslední čtyři roky opakoval na 944 dobrovolnících, vyžaduje komplexní směs léčiv včetně epinefrinu a dimethyltryptaminu, která mohou tělu umožnit přežít stav klinické smrti a reanimačního procesu bez poškození mozku nebo jiných tělesných orgánů.
Tělo subjektu bylo uvedeno do dočasného komatického stavu vyvolaného směsí jiných léků, které musely být zfiltrovány ozonem z jeho krve během reanimačního procesu o 18 minut později.
Mimořádně dlouhé trvání této studie bylo možné prokázat teprve nedávno vyvinutím nového stroje na kardiopulmonální resuscitaci (CPR) zvaného AutoPulse. Tento typ zařízení se již několik let používá k oživení lidí, kteří byli mrtví někde mezi 40 minutami až hodinou.Tým vědců vedený Dr. Bertholdem Ackermannem sledoval operace a shromažďoval data z poznatků těchto subjektů. I když existují určité mírné odchylky u některých jedinců, všechny subjekty si vzpomínají na období klinické smrti. a drtivá většina z nich popsala některé velmi podobné pocity.
Nejběžnější vzpomínky zahrnují pocit odloučení od těla, pocity levitace, naprostý klid, bezpečno, teplo, zážitek absolutního rozpuštění a přítomnost ohromujícího světla.
Vědci tvrdí, že jsou si dobře vědomi toho, že některé poznatky z jejich závěrů by mohly šokovat mnoho lidí. A to zejména kvůli skutečnosti, že náboženská víra různých subjektů vůbec nevedla k dopadům na pocity a zkušenosti, které popsali na konci experimentu.
"Ale určitým způsobem jsme právě odpověděli na jednu z největších otázek v historii lidstva, takže doufám, že nám tito lidé odpustí. Ano, život existuje po smrti a zdá se, že to platí pro všechny," uvedl jeden z vědců.
https://sciencefiles.org/2016/10/14/deu ... h-dem-tod/
- Návštěvník
Re: Smrt a umírání
od Návštěvník » ned 20. zář 2020 18:05:17
Jak zní odvážná teorie života po smrti? Oživil ji učitel Stephena Hawkinga
Podle elitního fyzika Rogera Penrose (a jeho kolegy anesteziologa) naše vědomí neumírá. To jen z mozku mizí kamsi do vesmíru
Lidský mozek má hmotnost mezi 1 300 až 1 400 gramy. Obsahuje až 100 miliard neuronů, mezi nimiž existuje snad až biliarda (to je číslo tvořené jedničkou a patnácti nulami) synapsí, tedy spojení, sloužících k přenosu vzruchů. Věda vše zatím nedokázala zmapovat, a i kdyby, těžko tím vysvětlí, jak se tvoří naše nehmotné myšlenky. Existuje obrovské množství teorií, ale zatím žádná nezískala všeobecnou podporu. Není se čemu divit. Otázka, co to je lidské vědomí, je logicky pro lidské vědomí docela oříšek.
V současných teoriích o vědomí očividně cosi chybí. Australský filozof David Chalmers se domnívá, že vědomí může existovat mimo nám známou realitu. Jeden z největších problémů současné filosofie mysli je takzvaný Obtížný problém vědomí, což je pojem zavedený právě Davidem Chalmersem. Pokládá otázku, jak je možné, že konkrétní věci v nás vybudí určitý dojem – známe jejich vlastnosti, třeba barvu nebo zvuk, který vydávají, ale krom prostého konstatování, že je to barva modrá a hlas flétny, si uvědomujeme, že je to naše oblíbená tmavomodrá a tón jednočárkované „C“, jejž si spojíme s písničkou, kterou nemůžeme vystát. David Chalmers si klade otázku, proč by mělo zpracování vizuální a akustické informace kognitivními systémy dát základ bohatému vnitřnímu životu.
KVANTOVÝ KLÍČ?
Známý oxfordský fyzik a matematik, kromě jiného učitel a spolupracovník Stephena Hawkinga sir Roger Penrose, hledá vysvětlení s odvážnou a za současného stavu lidského bádání vyloženě provokativní teorií. Říká, že potřebujeme zásadní revoluci v našem chápání fyzického světa, abychom se dopracovali k pochopení vědomí. Je to ale možné, když se při studiu vědomí jej pokusíme pochopit pomocí kvantové mechaniky. To zatím však většina neurobiologů a dalších vědců odmítá. Dokonce nedávno zesnulý Stephen Hawking tuto myšlenku odmítl s tím, že má strach, když teoretičtí fyzici začnou mluvit o vědomí. „Penroseovy argumenty mi připadají, jako že když je vědomí tajemství a kvantová mechanika ve spojení s teorií relativity jsou dalším tajemstvím, tak musí být příbuzné.“
Lidské vědomí jako program možná nepřestává fungovat ani po naší smrti. To pouze mikrotubuly ztratí svůj kvantový stav, ovšem kvantová informace z nich nebude zničena, jen se rozplyne do vesmíru jako celku.
Fyzik Penrose si však našel zajímavého spojence ze zcela jiného vědního oboru. Je jím anesteziolog Stuart Hameroff z Arizonské univerzity v Tusconu. Roger Penrose v odkazu na Gödelovy věty o neúplnosti (zjednodušeně – určité závěry z matematiky jsou pravdivé, ale nemohou být prokázány) uvádí, že jestli je lidská mysl chápe, tak nemůže fungovat jako počítač podle komputační teorie mysli z druhé poloviny minulého století.
MIKROTUBULY
Laskavému čtenáři se omlouváme, ale tento odstavec bude malinko složitý. Slabší povahy ho nicméně mohou přeskočit a v klidu navázat na další odstavec. Tak tedy: Hameroff zkoumal vliv anestezie na mozkové struktury. Spolu pak uvedli teorii, že lidská mysl je nekomputační, protože vlnové funkce kvantových stavů samovolně kolabují, tedy že se ve vnitrobuněčné struktuře nervových buněk (mikrotubulech) redukují vlnové funkce. Teorie o orchestrované objektivní redukci pak dostala zkratku Orch-OR (Orchestrated objective reduction).
Proud znalostí směřuje k nehmotné realitě. Vesmír začíná vypadat více jako velká myšlenka než jak velký stroj.
Nedílnou součástí takovéto kvantové teorie mysli je i domněnka, že k této redukci nedochází náhodně a ani se neřídí nějakým algoritmem. Ovlivňují ji snad informace z Planckovy stupnice, z čehož může vyplývat, že po fyzické smrti člověka se kvantové informace z mikrotubulů neztratí, ale zůstanou ve struktuře vesmíru jako protovědomí.
VELKÁ MYŠLENKA
Teorie protovědomí kvantové struktury reality vychází z toho, co Hameroff naznačuje, že mikrotubuly jsou kvantové zařízení, které Penrose ve své teorii hledal. Zjednodušeně řečeno – lidský mozek sice neodpovídá definici počítače podle otce umělé inteligence Marvina Minsky, jenž prohlásil, že mozek je jen computer vyrobený z masa, ale lidské vědomí je program, který v něm běží, přičemž tento program neboli duše nepřestává fungovat ani po naší smrti. To pouze mikrotubuly ztratí svůj kvantový stav, ovšem kvantová informace z nich nebude zničena, jen se rozplyne do vesmíru jako celku. Jestliže se podaří klinickou smrt překonat, a člověka vrátit k životu, vrátí se podle Hameroffa kvantová informace zpět do mikrotubulů. Resuscitovaný člověk pak může mít vědomí blízké smrti, často popisované jako cesta tunelem za světlem a náhlý návrat.
Sir James Hopwood Jeans, britský fyzik, astronom a matematik, v první polovině minulého století mimo jiné napsal: „Proud znalostí směřuje k nehmotné realitě. Vesmír začíná vypadat více jako velká myšlenka než jak velký stroj.“ Penrose ovšem takový vesmír nechápe tak, jako většina z nás. Zavedl do něj pojem twistor a twistorový prostor, což je prostor matematicky reprezentovaný uspořádanou čtveřicí komplexních čísel, ovšem s projektivním rozšířením tak, že normální světelný paprsek je v něm zobrazen jako bod. Nechápete? Nevadí, může nás blažit vědomí, že jestli mají Roger Penrose a Stuart Hameroff pravdu, naše kvantová nevědomost má šanci to po smrti napravit.
https://www.flowee.cz/clovek/4099-jak-z ... .sznhp.box
Podle elitního fyzika Rogera Penrose (a jeho kolegy anesteziologa) naše vědomí neumírá. To jen z mozku mizí kamsi do vesmíru
Lidský mozek má hmotnost mezi 1 300 až 1 400 gramy. Obsahuje až 100 miliard neuronů, mezi nimiž existuje snad až biliarda (to je číslo tvořené jedničkou a patnácti nulami) synapsí, tedy spojení, sloužících k přenosu vzruchů. Věda vše zatím nedokázala zmapovat, a i kdyby, těžko tím vysvětlí, jak se tvoří naše nehmotné myšlenky. Existuje obrovské množství teorií, ale zatím žádná nezískala všeobecnou podporu. Není se čemu divit. Otázka, co to je lidské vědomí, je logicky pro lidské vědomí docela oříšek.
V současných teoriích o vědomí očividně cosi chybí. Australský filozof David Chalmers se domnívá, že vědomí může existovat mimo nám známou realitu. Jeden z největších problémů současné filosofie mysli je takzvaný Obtížný problém vědomí, což je pojem zavedený právě Davidem Chalmersem. Pokládá otázku, jak je možné, že konkrétní věci v nás vybudí určitý dojem – známe jejich vlastnosti, třeba barvu nebo zvuk, který vydávají, ale krom prostého konstatování, že je to barva modrá a hlas flétny, si uvědomujeme, že je to naše oblíbená tmavomodrá a tón jednočárkované „C“, jejž si spojíme s písničkou, kterou nemůžeme vystát. David Chalmers si klade otázku, proč by mělo zpracování vizuální a akustické informace kognitivními systémy dát základ bohatému vnitřnímu životu.
KVANTOVÝ KLÍČ?
Známý oxfordský fyzik a matematik, kromě jiného učitel a spolupracovník Stephena Hawkinga sir Roger Penrose, hledá vysvětlení s odvážnou a za současného stavu lidského bádání vyloženě provokativní teorií. Říká, že potřebujeme zásadní revoluci v našem chápání fyzického světa, abychom se dopracovali k pochopení vědomí. Je to ale možné, když se při studiu vědomí jej pokusíme pochopit pomocí kvantové mechaniky. To zatím však většina neurobiologů a dalších vědců odmítá. Dokonce nedávno zesnulý Stephen Hawking tuto myšlenku odmítl s tím, že má strach, když teoretičtí fyzici začnou mluvit o vědomí. „Penroseovy argumenty mi připadají, jako že když je vědomí tajemství a kvantová mechanika ve spojení s teorií relativity jsou dalším tajemstvím, tak musí být příbuzné.“
Lidské vědomí jako program možná nepřestává fungovat ani po naší smrti. To pouze mikrotubuly ztratí svůj kvantový stav, ovšem kvantová informace z nich nebude zničena, jen se rozplyne do vesmíru jako celku.
Fyzik Penrose si však našel zajímavého spojence ze zcela jiného vědního oboru. Je jím anesteziolog Stuart Hameroff z Arizonské univerzity v Tusconu. Roger Penrose v odkazu na Gödelovy věty o neúplnosti (zjednodušeně – určité závěry z matematiky jsou pravdivé, ale nemohou být prokázány) uvádí, že jestli je lidská mysl chápe, tak nemůže fungovat jako počítač podle komputační teorie mysli z druhé poloviny minulého století.
MIKROTUBULY
Laskavému čtenáři se omlouváme, ale tento odstavec bude malinko složitý. Slabší povahy ho nicméně mohou přeskočit a v klidu navázat na další odstavec. Tak tedy: Hameroff zkoumal vliv anestezie na mozkové struktury. Spolu pak uvedli teorii, že lidská mysl je nekomputační, protože vlnové funkce kvantových stavů samovolně kolabují, tedy že se ve vnitrobuněčné struktuře nervových buněk (mikrotubulech) redukují vlnové funkce. Teorie o orchestrované objektivní redukci pak dostala zkratku Orch-OR (Orchestrated objective reduction).
Proud znalostí směřuje k nehmotné realitě. Vesmír začíná vypadat více jako velká myšlenka než jak velký stroj.
Nedílnou součástí takovéto kvantové teorie mysli je i domněnka, že k této redukci nedochází náhodně a ani se neřídí nějakým algoritmem. Ovlivňují ji snad informace z Planckovy stupnice, z čehož může vyplývat, že po fyzické smrti člověka se kvantové informace z mikrotubulů neztratí, ale zůstanou ve struktuře vesmíru jako protovědomí.
VELKÁ MYŠLENKA
Teorie protovědomí kvantové struktury reality vychází z toho, co Hameroff naznačuje, že mikrotubuly jsou kvantové zařízení, které Penrose ve své teorii hledal. Zjednodušeně řečeno – lidský mozek sice neodpovídá definici počítače podle otce umělé inteligence Marvina Minsky, jenž prohlásil, že mozek je jen computer vyrobený z masa, ale lidské vědomí je program, který v něm běží, přičemž tento program neboli duše nepřestává fungovat ani po naší smrti. To pouze mikrotubuly ztratí svůj kvantový stav, ovšem kvantová informace z nich nebude zničena, jen se rozplyne do vesmíru jako celku. Jestliže se podaří klinickou smrt překonat, a člověka vrátit k životu, vrátí se podle Hameroffa kvantová informace zpět do mikrotubulů. Resuscitovaný člověk pak může mít vědomí blízké smrti, často popisované jako cesta tunelem za světlem a náhlý návrat.
Sir James Hopwood Jeans, britský fyzik, astronom a matematik, v první polovině minulého století mimo jiné napsal: „Proud znalostí směřuje k nehmotné realitě. Vesmír začíná vypadat více jako velká myšlenka než jak velký stroj.“ Penrose ovšem takový vesmír nechápe tak, jako většina z nás. Zavedl do něj pojem twistor a twistorový prostor, což je prostor matematicky reprezentovaný uspořádanou čtveřicí komplexních čísel, ovšem s projektivním rozšířením tak, že normální světelný paprsek je v něm zobrazen jako bod. Nechápete? Nevadí, může nás blažit vědomí, že jestli mají Roger Penrose a Stuart Hameroff pravdu, naše kvantová nevědomost má šanci to po smrti napravit.
https://www.flowee.cz/clovek/4099-jak-z ... .sznhp.box
- Návštěvník
Re: Smrt a umírání
od Jana » čtv 22. říj 2020 5:27:33
Alan Watts - Co když ve chvíli, kdy umřeme, se probudíme?
Co byste udělali, kdybyste měli tu moc snít v noci jakýkoli sen, který jste chtěli snít? Mohli změnit své vnímání času a sklouznout, řekněme, do 75 let subjektivního trvání času během osmi hodin spánku?
Předpokládejme, že byste začali tím, že byste si splnili všechna svá přání. Mohli byste si stvořit cokoliv, co by pro vás bylo nejvíce vzrušujícím životem – milostné aféry, bankety, tanečnice, úžasné cesty, zahrady, hudbu přesahující hranice představivosti. A pak, po mnoha měsících takového způsobu žití, během 75 let v rámci jediné noci, by se vám zachtělo něčeho jiného.
Přesunuli byste se do dobrodružné dimenze, ve které by vyvstávala náhlá nebezpečí, a přicházela by vzrušení při řešení těchto nebezpečí. Mohli byste zachraňovat princezny ze spár draků a vydávat se na nebezpečné cesty. Provádět senzační výbuchy a všechno vyhodit do povětří. Nakonec se dostat do potyčky s nepřáteli. A tak poté, co byste se s tím po nějakou dobu bavili, byste si vymysleli „novou vrásku na čele“, a to, že byste zapomněli, že pouze sníte.
Takže byste si mysleli, že to všechno je doopravdy a začali byste být plní obav a úzkostí. Protože by to, poté, co byste se probudili, bylo skvělé. Víte, kdybyste řekli, jako děti, které se vzájemně hecují, jak daleko byste mohli zajít? Co byste mohli vyzkoušet? Jak hluboce byste se mohli ztratit, zbaveni své moci, jakou dimenzi něčeho takového byste ustáli?
Mohli byste se takto sami sebe ptát, protože víte, že se v nejhorším probudíte. No a tak byste absolvovali čím dál více dobrodružství a myšlenku na to, o čem vlastně snít, byste dováděli až do krajnosti. Nakonec byste snili sen, ve kterém se ocitáte právě teď. Snili byste sen života, jaký žijete nyní. Měli byste k dispozici nespočetně možností ve hře na to, že nejste Bůh.
Veškerá povaha celé Boží existence dle této myšlenky je hra na to, že jím není. V duchu této ideje je každý ve své podstatě Nejzazší Realitou. Nikoliv Bohem v politickém, královském významu toho slova, nýbrž Bohem ve smyslu Bytí „The SELF“ (SEBOU), tím hlubokým bezmezným základním, cokoliv to znamená. A vy všichni jste tohle. Jen předstíráte, že nikoliv.
- Jana
- moderátor
- Příspěvky: 9106
- Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09
Re: Smrt a umírání
od Návštěvník » sob 29. led 2022 14:51:34
To, čemu říkáte zrození a smrt, jsou pouze proměny, a když se dotknete pokračování, už se nebojíte umírání.
- Návštěvník
Re: Smrt a umírání
od Návštěvník » stř 27. dub 2022 16:01:36
Dochází k duchovnímu osvícení po smrti?
- Návštěvník
Re: Smrt a umírání
od Návštěvník » pát 03. čer 2022 17:38:36
Tazatel: "Jsem naživu? Existuji?"
Papaji: "Bytí je věčné. A bytí je štěstí, mír, je neviditelné, nedotčené, ale ty na to zapomeneš; každý na to zapomene. Pokud nezapomeneš, nebudeš mít žádné potíže. "Já" je myšlenka, minulost . V noci tam žádné 'já' nebylo. Když jsi spal, žádné 'já' tam nebylo. Kdykoli, kdekoli je 'já', je problém a je tu smrt. Tak, jak přežít? Nedotýkej se ' já." Nedotýkej se 'já', pak tě nikdo nemůže zabít."
- Návštěvník
Re: Smrt a umírání
od Návštěvník » stř 27. črc 2022 6:28:06
Povaha a význam zážitků blízké smrti (Ashin Ottama)
Prozkoumávání zážitků blízké smrti - konfrontace a syntéza neurologického, psychologického a duchovního pohledu.
Toto je zkrácená verze „NDE (zážitek blízké smrti) a buddhismus“. Všechna ústřední sdělení originálu jsou zde, ale vysvětlivky byly zkráceny. Pokud chcete jít do hloubky tématu, přejděte na původní 2½hodinové video.
Obsah zkrácené verze:
00:00:02 Úvod
00:03:49 Prezentace 3 existujících způsobů NDE:
vědecký, psychologický, duchovní
00:11:06 Vysvětlení vztahu mezi mozkem a myslí
00:23:11 Příklad autentického zážitku Near Death
00:31:32 Ukotvení a odpojení mysli od mozku
00:31:51 Sny: částečné odstavení
00:34:16 Karma, jak je chápána v buddhismu
00:39:33 Vlivy ze zahraničí
00:40:07 Mozek jako štít, ochránce a blokátor duchovního obsahu
00:41:09 Teorie, argumenty a hypotézy z neurovědy
00:46:42 Mysl nevytváří mozek: důkaz
00:48:59 "Plasticita" mozku: hydrocefalus
00:54:31 Dva druhy mimotělních zážitků (OBE)
00:55:08 OBE doktorky Susan Blackmoreové
00:57:16 Dvě hlavní zprávy od Blackmore's OBE
00:59:46 Veridní vnímání zahrnuje objekty nezávislé na mysli nebo objekty, které existují v prostředí.
01:07:36 NDE a osvícení
01:10:27 3 kategorie zážitků blízko smrti:
1) Zážitky umírání, 2) Zážitky blízké smrti, 3) Podobné jako NDE
01:16:57 Zprávy z Tibetské knihy mrtvých
01:23:19 Zjevný vývoj charakteru NDE v průběhu
historie a různé kultury
01:26:21 Znovuzrození v buddhismu; rozhodující roli karmy při znovuzrození
01:26:56 Plány existence ve „Omniverse“
01:30:27 Peklo NDE
01:30:40 Povaha NDE
01:31:13 Ústřední paradox fenoménu NDE
01:31:48 Vědecké ‚náboženství‘ budoucnosti
01:32:09 Úkol všech velkých duchovních systémů: spojit se s Centrem
01:33:05 Závěr: nesouhlas se všemi
01:34:59 Nehmotná hmota: Abhidhamma vysvětlení ‚materiality‘
01:37:02 ‚Materiálnost‘ podle vědy
'Handshake' mezi teoretickou fyzikou a duchovním vhledem na vysoké úrovni
01:41:06 Podivná ‚realita‘ snů, nebe a pekla
Prozkoumávání zážitků blízké smrti - konfrontace a syntéza neurologického, psychologického a duchovního pohledu.
Toto je zkrácená verze „NDE (zážitek blízké smrti) a buddhismus“. Všechna ústřední sdělení originálu jsou zde, ale vysvětlivky byly zkráceny. Pokud chcete jít do hloubky tématu, přejděte na původní 2½hodinové video.
Obsah zkrácené verze:
00:00:02 Úvod
00:03:49 Prezentace 3 existujících způsobů NDE:
vědecký, psychologický, duchovní
00:11:06 Vysvětlení vztahu mezi mozkem a myslí
00:23:11 Příklad autentického zážitku Near Death
00:31:32 Ukotvení a odpojení mysli od mozku
00:31:51 Sny: částečné odstavení
00:34:16 Karma, jak je chápána v buddhismu
00:39:33 Vlivy ze zahraničí
00:40:07 Mozek jako štít, ochránce a blokátor duchovního obsahu
00:41:09 Teorie, argumenty a hypotézy z neurovědy
00:46:42 Mysl nevytváří mozek: důkaz
00:48:59 "Plasticita" mozku: hydrocefalus
00:54:31 Dva druhy mimotělních zážitků (OBE)
00:55:08 OBE doktorky Susan Blackmoreové
00:57:16 Dvě hlavní zprávy od Blackmore's OBE
00:59:46 Veridní vnímání zahrnuje objekty nezávislé na mysli nebo objekty, které existují v prostředí.
01:07:36 NDE a osvícení
01:10:27 3 kategorie zážitků blízko smrti:
1) Zážitky umírání, 2) Zážitky blízké smrti, 3) Podobné jako NDE
01:16:57 Zprávy z Tibetské knihy mrtvých
01:23:19 Zjevný vývoj charakteru NDE v průběhu
historie a různé kultury
01:26:21 Znovuzrození v buddhismu; rozhodující roli karmy při znovuzrození
01:26:56 Plány existence ve „Omniverse“
01:30:27 Peklo NDE
01:30:40 Povaha NDE
01:31:13 Ústřední paradox fenoménu NDE
01:31:48 Vědecké ‚náboženství‘ budoucnosti
01:32:09 Úkol všech velkých duchovních systémů: spojit se s Centrem
01:33:05 Závěr: nesouhlas se všemi
01:34:59 Nehmotná hmota: Abhidhamma vysvětlení ‚materiality‘
01:37:02 ‚Materiálnost‘ podle vědy
'Handshake' mezi teoretickou fyzikou a duchovním vhledem na vysoké úrovni
01:41:06 Podivná ‚realita‘ snů, nebe a pekla
- Návštěvník
Re: Smrt a umírání
od Návštěvník » úte 06. zář 2022 17:23:53
Bylo to asi šest týdnů předtím, než jsem opustil Madurai nadobro a můj život se zcela změnil. Bylo to docela náhlé. Seděl jsem v pokoji v prvním patře domu mého strýce. Zřídkakdy jsem býval nemocný a ani ten den jsem se necítil nijak nemocen, když mne znenadání přepadl náhlý a silný strach ze smrti. Nic nenasvědčovalo tomu, že jsem nemocen a ani já jsem se nesnažil nějak zjistit, co je příčinou tohoto strachu. Pouze jsem cítil, ´Umírám´ a začal jsem přemýšlet, co s tím. Ani mne nenapadlo volat doktora nebo mé příbuzné či známé. Cítil jsem, že tento problém musím vyřešit sám, v tu chvíli a tam.
Šok ze strachu ze smrti vtáhnul mou mysl dovnitř a já jsem si v duchu řekl, bez toho abych v podstatě slova zformuloval, ´Teď přišla smrt, co to znamená? Co to vlastně umírá? Toto tělo umírá.´ A v tu chvíli jsem si přehrál událost smrti. Lehnul jsem si na zem a nechal jsem své končetiny strnout stejně jak se to děje při rigor mortis a napodoboval jsem mrtvé tělo, abych vnesl větší realitu do vnitřního pátrání. Zadržel jsem dech a sevřel jsem pevně své rty, aby z nich žádný zvuk nemohl uniknout a aby ani slůvko ´já´ či žádné jiné slovo nemohlo být vysloveno. ´Dobrá tedy, řekl jsem si, Tohle tělo je mrtvé. Bude odneseno na hranici a tam bude spáleno. Ale se smrtí tohoto těla jsem i já mrtev? Je toto tělo ´já´? Leží tu tiše a nehybně, ale já stále cítím plnou sílu mé osobnosti a dokonce hlas ´já´ v sobě, odděleně od tohoto těla. To znamená, že já jsem Duch přesahující tělo. Tělo umře, ale Duch, který jej přesahuje, není smrtí dotčen. To znamená, že jsem nesmrtelný Duch.´ Toto vše nebyla pouze mdlá myšlenka, problesklo to mnou zřetelně, jako živoucí pravda, kterou jsem vnímal přímo, téměř bez přemýšlení. ´Já´ bylo něco velmi skutečného, vlastně jediná skutečná věc popisující můj současný stav a všechny vědomé aktivity spojeny s tímto tělem se točili okolo tohoto ´Já´. Od té chvíle se ´Já´ neboli Pravé Já soustředilo samo na sebe s absolutním okouzlením. Strach ze smrti navždy zmizel. Vstřebání v Pravém Já od té již nikdy neustalo. Nějaké myšlenky mohou klidně přijít a zase odejít stejně jako tóny hudby, ale ´Já´ přetrvává jako základní melodie, která se míchá se všemi ostatními tóny. Bez ohledu na to, jestli tělo mluvilo, četlo nebo cokoliv jiného, soustředil jsem se na Pravé Já. Před touto událostí jsem Pravé Já jasně nevnímal a nebyl jsem k němu vědomě přitahován. Nejevil jsem o něj žádný patrný nebo zřejmý zájem, natož pak abych inklinoval k tomu v něm permanentně přebývat.
https://www.sriramanamaharshi.org/raman ... e/?lang=cs
Šok ze strachu ze smrti vtáhnul mou mysl dovnitř a já jsem si v duchu řekl, bez toho abych v podstatě slova zformuloval, ´Teď přišla smrt, co to znamená? Co to vlastně umírá? Toto tělo umírá.´ A v tu chvíli jsem si přehrál událost smrti. Lehnul jsem si na zem a nechal jsem své končetiny strnout stejně jak se to děje při rigor mortis a napodoboval jsem mrtvé tělo, abych vnesl větší realitu do vnitřního pátrání. Zadržel jsem dech a sevřel jsem pevně své rty, aby z nich žádný zvuk nemohl uniknout a aby ani slůvko ´já´ či žádné jiné slovo nemohlo být vysloveno. ´Dobrá tedy, řekl jsem si, Tohle tělo je mrtvé. Bude odneseno na hranici a tam bude spáleno. Ale se smrtí tohoto těla jsem i já mrtev? Je toto tělo ´já´? Leží tu tiše a nehybně, ale já stále cítím plnou sílu mé osobnosti a dokonce hlas ´já´ v sobě, odděleně od tohoto těla. To znamená, že já jsem Duch přesahující tělo. Tělo umře, ale Duch, který jej přesahuje, není smrtí dotčen. To znamená, že jsem nesmrtelný Duch.´ Toto vše nebyla pouze mdlá myšlenka, problesklo to mnou zřetelně, jako živoucí pravda, kterou jsem vnímal přímo, téměř bez přemýšlení. ´Já´ bylo něco velmi skutečného, vlastně jediná skutečná věc popisující můj současný stav a všechny vědomé aktivity spojeny s tímto tělem se točili okolo tohoto ´Já´. Od té chvíle se ´Já´ neboli Pravé Já soustředilo samo na sebe s absolutním okouzlením. Strach ze smrti navždy zmizel. Vstřebání v Pravém Já od té již nikdy neustalo. Nějaké myšlenky mohou klidně přijít a zase odejít stejně jako tóny hudby, ale ´Já´ přetrvává jako základní melodie, která se míchá se všemi ostatními tóny. Bez ohledu na to, jestli tělo mluvilo, četlo nebo cokoliv jiného, soustředil jsem se na Pravé Já. Před touto událostí jsem Pravé Já jasně nevnímal a nebyl jsem k němu vědomě přitahován. Nejevil jsem o něj žádný patrný nebo zřejmý zájem, natož pak abych inklinoval k tomu v něm permanentně přebývat.
https://www.sriramanamaharshi.org/raman ... e/?lang=cs
- Návštěvník
Re: Smrt a umírání
od Návštěvník » ned 30. říj 2022 18:35:52
...ocitla jsem se ve stavu totální lásky a užasle jsem pozorovala vše kolem sebe. Zalila mě vlna nesmírné empatie ke každému lístku, mráčku na obloze, stéblu trávy, ke každé živé bytosti.
- Návštěvník
Re: Smrt a umírání
od Návštěvník » sob 05. lis 2022 21:03:22
...po tomto návratu nezůstávají lidé, kteří "zemřeli", nikdy stejní, jako byli dříve. Přijímají život a jeho plnosti a vyjadřují víru, že láska a vědomost jsou jedinými věcmi, které si můžeme odnést s sebou.
- Návštěvník
Kdo je online
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 návštevníků