miroslav píše:Jana píše:"Nejvyšší překážkou je nevědomost. Myšlenka "já jsem tělem" je jejím základem. Proto ani o sobě, ani o jiných nemyslete, jako by byli tělem, ale vždy nejvyšší pravdou."
E. Tomáš
Tohle je pokyn pro začátečníky - cvičení - jak myslet, jak se dívat aby se tím kompenzoval - rozšířil navyklý způsob myšlení a dívání se na druhé.
Jak si z toho uděláš teorii o nejvyšší pravdě tak už seš úplně vedle.
Vidím to přesně obráceně. Dokud je to jenom teorie, tak něco takového provozuješ možná v meditaci, možná si něco takového představuješ, ale jakmile se to stane skutečným poznáním, duchovní praxe a skutečný život nejsou od sebe nijak odlišeny.
To znamená, že zmizí připoutanost k mysli, realita není jen tím, co zobrazuje smyslové poznání a jak to klasifikuje mysl, ale je především uvědoměním podstaty, která se nijak nemění. Proto ten klid. Proto je to štěstí trvalé. Proto tady neexistuje žádné prožívání utrpení.
Jak si můžeš všimnout Eduard Tomáš tady neříká, že jde o nějaké cvičení pro začátečníky, naopak říká "
vždy". Což znamená už pořád.
Proto také v závěru svého životního díla Eduard Tomáš píše:
"Jste duchovní Já, čili Bytí. Uvědomte si to. Představte si to. Buďte TO!
Protože já to dlouho nevěděl.....
Odložte všechny myšlenky, že jste někým, že jste něčím.
Jste, který jste.
Toto je konečná pravda."
Tedy odložte myšlenky, že jste duchovně pokročilí nebo začátečník, odložte myšlenky, že ten druhý je na rozdíl od vás idiot nebo cokoliv jiného... Nic si o sobě a ani o nikom nemyslet... Dovolit, aby tady bylo jen uvědomění toho, co je.
Nepoutat se k myšlenkám jen proto, že se objeví: "Nemyslet si je."