Mysl

[Návštěvník]

Myšlenky jsou jen vlnky v mysli.
Když je mysl tichá, odráží realitu.

[Návštěvník]

[Návštěvník]

Je to mysl, která vám říká, že existuje.
Nenechte se oklamat.

[Návštěvník]

https://www.youtube.com/shorts/i5BoY47oa_0

"Prostřednictvím zkoumání, které přináší jakousi kritickou schopnost vaší mysli, vezměte na vědomí, že ve skutečnosti používá mysl k tázání v mysli v tomto smyslu. Je to jedna z jejích vyšších schopností a sebeuvědomění a tím můžeme ve skutečnosti zpochybňovat vlastní zkušenost. Můžeme tak zpochybňovat naše vlastní závěry. To je ve skutečnosti velmi vysoký stav mysli. A tak je možné využít duchovní bádání ke zpochybňování přesvědčení, které vytváří hranice vnímání, ve kterých působíme. Můžeme tyto hranice prolomit, nebo tyto hranice posouvat. tak rozšiřujeme a rozšiřujeme a rozšiřujeme náš pohled a naše zkušenosti o sobě a o životě."

Adyashanti

[Návštěvník]

[Návštěvník]

Neuvěřitelná moc mysli

[Návštěvník]

Pokud ovládáte svou mysl, pak jste svými vlastními nejlepšími přáteli.

Pokud ovládá vaše mysl vás, tak je mysl vaším největším nepřítelem...

[Návštěvník]

Vaším cílem je odhalit pravou podstatu mysli.

[Návštěvník]

[Návštěvník]

[Návštěvník]

Otázka: Ať se dívám jakkoli hluboko, nacházím pouze mysl. Vaše slova 'mimo mysl' mi nedávají žádnou smysl.

M: Když se díváte myslí, nemůžete ji překročit. Chcete-li jít dál, musíte odhlédnout od mysli a jejího obsahu.

Otázka: Jakým směrem se mám dívat?

M: Všechny směry jsou v mysli! Nežádám vás, abyste se dívali nějakým konkrétním směrem. Jen se odhlédněte od všeho, co se děje ve vaší mysli, a přiveďte to k pocitu „Já jsem“. „Já jsem“ není směr. Je to negace všech směrů. Nakonec i to „Já jsem“ bude muset odejít, protože nemusíte stále tvrdit, co je zřejmé. Přivedení mysli k pocitu „Já jsem“ pouze pomáhá odvrátit mysl od všeho ostatního.

Otázka: Kam mě to všechno vede?

M: Když je mysl držena stranou od svých starostí, ztichne. Pokud toto ticho nebudete rušit a zůstanete v něm, zjistíte, že je prostoupeno světlem a láskou, kterou jste nikdy nepoznali; a přesto to hned rozpoznáte jako svou vlastní přirozenost. Jakmile jednou projdete touto zkušeností, už nikdy nebudete stejní; neukázněná mysl může zlomit svůj klid a zničit svou vizi; ale musí se vrátit, pokud úsilí vydrží; až do dne, kdy budou přerušena všechna pouta, skončí iluze a připoutanosti a život se svrchovaně soustředí v přítomnosti.

Otázka: Jaký je v tom rozdíl?

M: Mysl už není. Existuje pouze láska v akci.

Nisargadatta
https://www.spiritawake.net/select-teac ... s-masters/

[Návštěvník]

Tok myšlenek můžete zastavit pouze tím, že o ně odmítnete mít o ně zájem.

[Návštěvník]

Mysl

Žádné duchovní poznání není možné, pokud je mysl neklidná a mimo kontrolu. Učedník se musí naučit ovládat mysl. Ano, funkcí mysli je myšlení. Nemusí ale myslet, když to žák nechce a musí přestat myslet, když to přikáže. Abychom se mohli kvalifikovat na žáka, je tento stav mysli velmi nutný.

Svámí Vivékánanda



Více zde: https://ramakrisna.webnode.cz/products/mysl/

[dodo]

Otázka je, či v najvyššej vrstve vnímania, môže byť činná myseľ vôbec prítomná. V nižších, pochopiteľne áno, aby obracala cípky listov pokiaľ nedôjde k poslednému cípku a žiaden ďalší už nebude.
Ako hovoria buddhisti: "Žiadna ďalšia poznateľná zem." Alebo jogíni tuším, : "Nič nad To."

[Návštěvník]

Jak dosáhnout klidu mysli

Když se mysl vrátí do minulosti, zkontrolujte to. Pokud nebudete úspěšní, znovu jej zkontrolujte a přiveďte ji zpět. Sledujte, co se ve vás děje.
Představte si, že jste farmář a že máte býka, který se chodí pást na pastviny jiných farmářů. Ostatní farmáři ho mohou porazit, ale on nebude rozumět důvodu bití, protože pojem vlastnických práv je mu cizí.

Poté, co si ostatní farmáři přijdou stěžovat, musíte najít způsob, jak svého býka přimět k tomu, jak se má chovat. Musíte najít nějaký způsob, jak mu zabránit v bloudění. Takže ho uvážete ve své stáji a postavíte před něj velkou hromadu trávy. Zpočátku to býk bude ignorovat, protože chce jít ven a toulat se kolem. Bude se vztekat a jeden nebo dva dny bude odmítat jíst. Nakonec, když si uvědomí, že nebude vypuštěn, aby se potuloval a kradl cizí trávu, sní jídlo, které má před sebou. Po několika dnech tohoto krmení si býk najednou uvědomí, že potrava je vždy dostupná tam, kde je, a že už ji nemusí hledat jinde.
Myslí si: ‚Proč bych měl chodit hledat trávu na těch polích? Pokaždé, když tam jím, někdo mě zbije. Tady mám trávy, kolik chci.“
Farmář nakonec býka odváže a býk zůstane ve stáji. Může jít ven, pokud chce, ale nepůjde, protože ví, že když se bude snažit uspokojit své choutky jinde, skončí bitím. S vědomím, že vše, co potřebuje, je uvnitř, dobrovolně zůstává tam, kde je.

To je způsob, jak naučit mysl neodcházet do minulosti. Přinuťte ji zůstat doma v přítomnosti tím, že jí nedovolíte, aby se rozvinula jakákoli myšlenka na minulost. Zpočátku bude bojovat, ale po pár dnech, kdy zjistí, že neomezený klid lze najít tím, že nikam nechodí, se uvolní, uklidní a spokojí se s tím, že zůstane tam, kde je. Pokud to uděláte správně, je to jen třídenní záležitost.

Papaji

https://avadhuta.com/8-december-1994-st ... t-wanders/

[Návštěvník]

Michael James - Mája je toliko naše mysl

Mája (iluze, klam) je jen naší myslí. Proto její klam trvá tak dlouho, dokud se mylně pokládáme za mysl.



Dnes mi napsala jedna přítelkyně: „Včera večer kdosi zveřejnil na Facebooku text, z něhož mám opět zamotanou hlavu, protože jsem si myslela, že tušení přicházející realizace ukončí působení máji (iluze).

Citace z FB: Podle Šankary (zakladatele moderní nedvojné filozofie ze 7. století n.l.) je mája věčná. Nikdy nepřestává působit. Je věčná, protože je bezpočáteční. A také nikdy neskončí. Rozdíl mezi osvícením a neosvícením je jen v mysli. Vesmír se nerozplyne. To mysl přestane být popletená povahou vlastního já (já-myšlenkou – pozn. překl.). Těla mohou přicházet a odcházet, ale osvícená mysl k nim není připoutaná a není s nimi ztotožněná. Prostě přicházejí a odcházejí jako mraky na obloze.

Proč lidé vytvářejí rozdílné představy o seberealizaci?“

Následující text vychází z odpovědi, kterou jsem jí napsal.

Bhagaván jednou řekl (týkalo se to knihy, která špatně interpretovala jeho učení): „Totéž učení se v mysli zrcadlí rozličným způsobem, a to podle její čistoty.“ Jinak řečeno, každý z nás hodnotíme a chápeme jakékoli učení podle čistoty naší mysli.

Proto je Šankarovo učení (a filozofie advaity obecně) vykládáno různě různými lidmi, třebaže má značná část jeho učení (přesněji všechny jeho komentáře k Upanišadám, Brahma Sútře a Bhagavadgítě) za cíl objasnit, jak interpretovat tyto klíčové texty Védánty.

O máji Šankara prohlásil, že nemá počátek a ani konec proto, že ve skutečnosti neexistuje. Je jen iluzorním projevením, které se zdá existovat jen v pohledu mysli.

Bhagaván často vysvětloval, že májá znamená "já má", tedy „ta, jež neexistuje“, či „to, co není“, protože ve skutečnosti neexistuje. Taktéž prohlásil, že májou je samotná mysl, proto mája bez mysli neexistuje. Ve spánku beze snů žádnou máju neprožíváme, protože zde chybí mysl. Tak jak bychom ji mohli zažívat, když je mysl zničena čistým sebeuvědoměním (átma džňána)?

Když někteří říkají, že mája existuje dokonce i v átma džňána, pak jen dokazují, jak jsou k máji připoutaní. Jsou tak připoutaní, že se jí nevzdají ani pro átma džňánu. Tito lidé říkají, že manonása (zničení mysli) ve skutečnosti neznamená, že bude mysl zničená, ale že jen přestane být klamána. Jenže skutečnou podstatou mysli je právě klam, protože jak Bhagaván často vysvětloval (například ve 24. verši Ulladu Narpadu), mysl či ego je jen popletenou a klamnou formou sebeuvědomění, které se jeví jako „já jsem tělo“, takže když je klam „já jsem tělo“ zničen čistým sebeuvědoměním (uvědoměním nás samých jako to, co skutečně jsme), jak potom může zůstat nějaká mysl?

Mysl se nyní jeví existovat, protože je tím, čím se my zdáme být. Je to stejné, jako když se nějaký iluzorní had zdá existovat kvůli lanu, kterým je. Takže když jsme si vědomi sebe jako to, čím skutečně jsme, pak zjistíme, že nikdy neexistovalo nic takového jako mysl. Je to stejné, jako když vidíme lano jako to, čím skutečně je. Pak zjistíme, že tu had nikdy neexistoval. Při zjištění, že tu neexistuje žádná mysl shledáme, že také neexistuje žádná mája, protože ta se zdá existovat jen v pohledu mysli, která vlastně neexistuje.

Pak zůstává jen bezpočátečné, věčné, nekonečné a nerozdělitelné bytí-vědomí-blaženost, což Bhagaván potvrzuje ve 28. verši Upadéša Undijár:

Když člověk pozná, co je jeho podstatou, pak (bude existovat a zářit jen) anádi (bezpočátečné), ananta (věčné, neohraničené či nekonečné) a akhanda (celistvé, nerozdělitelné či neporušitelné) sat-čit-ánanda (bytí-vědomí-blaženost).

A ohledně tvrzení, že forma nikdy nepřestávají existovat – ona svoji existenci ukončí vždy, když usneme a znovu se jen objeví při snění nebo ve snu, protože libovolné formy (tvary a jména – pozn. překl.) nemohou existovat, dokud se sami chybně nepovažujeme za formu. Bhagaván na to upozorňuje ve 4. verši Ulladu Narpadu:

Když je člověk ve tvaru, pak je tomu tak i se světem a Bohem. Není-li člověk tvarem, kdo a jak může vidět tvary? Může být viděné (ve své podstatě) jiné než oko (které vidí)? Pravým okem je Já – neomezené oko.

Mylně se považujeme za tvar (formu těla a mysli) jen když vyvstaneme a trváme jako nějaké ego. Takže když je čistým sebeuvědoměním naše ego zničeno, dále už žádné formy nespatřujeme, protože to, čím ve skutečnosti jsme, je antamíla kan, neomezené oko, což je metafora, znamenající neomezené uvědomění. Sami neomezení, jsme bezforemní a jako takoví můžeme vnímat jen to, co je neohraničené a prosté forem, tedy sami sebe.

Proto se spolu s egem objevují a mizí všechny formy, což Bhagaván objasňuje ve 26. verši Ulladu Narpadu:

S objevením se ega, se objeví vše. Když neexistuje ego, neexistuje nic. Ego samo o sobě je (proto) vším. Poznejte, že zkoumání, co je toto ego, je samo o sobě vzdáním se všeho.

Když se (při bdění a snění) jevíme jako ego, pak se v našem pohledu objeví formy. Když se jako ego přestaneme projevovat (jak je tomu ve spánku), formy zmizí. Proto jsou všechny formy jen projekcí našeho ega či mysli, což Bhagaván vysvětluje ve 4. odstavci Nan Yar?:

Kromě myšlenek (či představ) neexistuje zhola nic takového jako samostatný svět. Ve spánku neexistují nijaké myšlenky, a proto tu také není svět. Při bdění a snění jsou myšlenky a je tu také svět. Jako pavouk ze sebe souká vlákno pavučiny a znovu je vtahuje do sebe, tak také mysl ze sebe projektuje svět a znovu jej v sobě rozpouští. Když mysl vychází vně z átma svarúpy (ze skutečné podstaty nás samotných), objeví se svět. Když se tedy objeví svět, není projevená svarúpa. Když se svarúpa projeví (září), svět není projevený.

Mysl vystupuje z átma svarúpy, jen když se chybně bereme za tělo. Takže vždy, když je mysl projevená, nejsme si vědomi sami sebe jako to, čím skutečně jsme. A když jsme si vědomi sami sebe jako to, čím skutečně jsme, mysl se neprojeví. A protože se svět (všechny formy a jevy) objevuje a mizí spolu s myslí, Bhagaván v uvedeném odstavci říká, že když se svět projeví (před zraky nás – mysli), naše pravá podstata se neprojeví, a když naše pravá podstata září (když zříme, co skutečně jsme), svět se neprojeví. Jinak řečeno – jsme-li si vědomi sami sebe jako to, co skutečně jsme, nemohou se projevit žádné formy či jevy.

http://happinessofbeing.blogspot.com/20 ... so-it.html

[Návštěvník]

Pro ty, kteří ovládají mysl, se mysl stává jejich největším přítelem,

pro ty, kdo mysl neovládají se stává mysl jejich největším nepřítelem.

[Návštěvník]

Ovládnutí mysli

Pátým stupněm Pataňdžaliho jógy je pratjáhára. Ovládnutí mysli je jednou z nejobtížnějších jógových technik. Zvláště pro západního člověka, jemuž je stále sdělováno, jak důležité myšlení je. Myšlení samo je skvělou pomůckou v praxi rozlišování (vivéka), pokud je ovšem pod kontrolou svého vlastníka. Vyzkoušejte dvouminutový test: Zavřete oči, uvědomte si, že jste pánem své mysli a zastavte všechny myšlenky, které se do vaší hlavy hrnou. Vaše mysl je prázdná… Dvě minuty nebo více! Velmi obtížné, že? Prázdná mysl je mysl bez myšlenek. Znamená úplné zastavení vnitřního dialogu. Konec života v představách a v denním snění. Konec hodnocení.

Pro mnoho z nás právě tyto věci znamenají únik z každodenní reality. Nebo ještě hůře - každodenní realitu samotnou. Stále přemýšlíme o tom, co bude za hodinu, zítra, kdo řekl co nám, co my jsme řekli komu, kam pojedeme na víkend, co to má sousedka zase na sobě a jestli bychom nepotřebovali něco nového na sebe my. Toho všeho si navíc nejsme úplně vědomi, protože máme pocit, že je to tak správně. Není. Mysl - se svými myšlenkami - by měla být naším poslušným pomocníkem, nikoli pánem. Pratjáhára nejprve vede k uvědomění, co mysl je, jak se chová a velmi často k tomu, že to hned v začátku vzdáme. Jsme úplně ovládnuti vlastními myšlenkami. Nevzdávejme se! Buddhisté mysl adepta přirovnávají ke splašené opici, která běhá sem tam. Je třeba trpělivosti, ZPOMALENÍ, zklidnění. Pomáhají předchozí stupně Pataňdžaliho stezky - ásany, dechová cvičení a charakterová očista. Nejdůležitější ovšem je uvědomění samotné a vůle chtít se změnit. Naučená tendence mysli je dívat se ven a hodnotit, naučená tendence ega (duše, nižšího já) je vyhledávat stále nové podněty k prožitkům. Život člověka je nasměrován ven. Televize, počítače, restaurace, zábava atd. Nejsme naučeni, že ta nejkrásnější zábava a nejvznešenější prožitky jsou uvnitř nás, za hradbou myšlenek a pocitů. Dokud nás ovládají naše myšlenky, ovládají nás naše touhy a přání a my nejsme schopni touto hradbou proniknout. Pratjáhára nás učí klidu mysli a připravuje nás na boření oné hradby - našeho ega. Do té doby nemáme možnost poznat a prožít svou vyšší podstatu, Boha v nás a jednotu vesmíru. Pokud však, alespoň jednou, v sobě Vyšší podstatu prožijeme, víme, že žádná myšlenka, žádná splněná touha nemůže nahradit to, kdo ve skutečnosti jsme. Toho však nemůžeme dosáhnout bez naprostého ztišení mysli. Boha (Osvícení, Kristovo vědomí, Samádhi) je nutné prožít, ne o něm mluvit. Je nutné hledat v sobě Vyšší bytost a uvědomit si, kdo jsem bez těla, bez mysli, bez emocí a rolí, které hraji. Bez zvládnutí tohoto stupně není možné praktikovat stupeň další, kterým je koncentrace - dhárana. Pomůckou pro práci s myslí je uvědomování si dvou forem vzorců, které všichni z nás používáme: lpění a odpor. Nejprve se s nimi setkáme v prvních stupních Pataňdžaliho jógy – jsou jimi jama a nijama neboli charakterové očisty, kde se zbavujeme vzorců vlastního sebeklamu. V pratjáháře se často dostaneme ke kořeni duality, tedy lpění a odporu. Vše v našem životě je těmito vzorci rozděleno. Buď po něčem toužím, dosáhnu toho a pak se toho nechci vzdát, nebo se mi něco příčí a vědomě či podvědomě to odmítám. Je-li pro nás jóga opravdovou cestou a navíc, žijeme- li v materiálním nadbytku, je vždy otázkou, jakými jogíny bychom byli, kdybychom o to vše přišli. Nenarušila by ztráta našeho postavení naši vnitřní bdělost a harmonii? Jak dalece lpíme na svém autě a drahých botách? Je nám odporná představa ztráty svých rolí? Vedle charakterové očisty, kdy jsme schopni sami sobě přiznat své závislosti a lpění, je pak velmi důležitá práce s myslí, neboť právě mysl nás stále strhává zpět do starých vzorců. Bez kontroly mysli a uvědomování není možné nic změnit a beze změny není cesta jógy.

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/398962

[Návštěvník]

Čittavagga 3. Díl: Mysl

33. Těkavou a rozechvělou mysl je těžké uhlídat, těžké zvládnout, srovná ji však ten, kdo je moudrý, tak jako šípař [zbrojíř] hrot.

34. Jako ryba na zem vyvržená, ze svého vodního útulku vytažená, tak se zmítá tato mysl, Márovo panství má-li opustit.

35. Těžko udržitelnou a hbitou která podle libosti poletuje tuto mysl zkrotit je dobré, zkrocená mysl přináší blaženost.

36. Velmi těžko viditelnou a velmi jemnou která podle libosti poletuje tuto mysl hlídat by měl moudrý, střežená mysl přináší blaženost.

37. V dálkách se osaměle toulající nehmotnou a v skrytu sídlící tuto mysl kdo ukázní, osvobodí se z Márových pout.

38. Kdo nemá ustálenou mysl, pravou Dhammu nezná a má chatrnou důvěru, moudrosti naplnění nedojde.

Buddha

[Návštěvník]