Návštěvník píše:Pokud jde o bolest matky, která ztratila dítě, Ramana Maharishi by mohl...
Cítil její bolest jako svou a uvolnoval ji svým mírem a klidem v tichu. To je prává pomoc Mudrce.
Návštěvník píše:Pokud jde o bolest matky, která ztratila dítě, Ramana Maharishi by mohl...
P.etra píše:Návštěvník píše:Pokud jde o bolest matky, která ztratila dítě, Ramana Maharishi by mohl...
Cítil její bolest jako svou a uvolnoval ji svým mírem a klidem v tichu. To je prává pomoc Mudrce.
Návštěvník píše:Zůstan, prosím, u svého pravého Já. Mně tento koncept nic neříká, nebot "já" nikdy nenabylo takového významu, aby vznikla potřeba to řešit nějakým velkým pravým Já.
Mé zkušenosti odpovídá, jak to popisovala Míla Tomášová: Absolutno jako provaz, na kterém jsou smyčky - jáčka, a když se za něj zatáhne, tak smyčky/jáčka zmizí a zůstává Absolutno.
P.etra píše:Návštěvník píše:Pokud jde o bolest matky, která ztratila dítě, Ramana Maharishi by mohl...
Cítil její bolest jako svou a uvolnoval ji svým mírem a klidem v tichu. To je prává pomoc Mudrce.
Jana píše:V prostředí, kde je tichá čistá prázdná meditativní mysl a uvědomění lásky, se každá mentální bolest rozpouští.
miroslav píše:Jana píše:V prostředí, kde je tichá čistá prázdná meditativní mysl a uvědomění lásky, se každá mentální bolest rozpouští.
To mi připomíná jak jednoho maníka bolel zub, tak si rozhodl, že si ho vytrhne. Přivázal si k němu ocelové lanko druhý konec k teesu ústředního topení a to vyhodil oknem a zub si tak vytrhl.
A posluchač se ptá - "a to neměl strach, že dole někdo půjde a spadne mu to těleso na hlavu?"
"Měl, ale překonal ho."
"Nejvyšší překážkou je nevědomost. Myšlenka "já jsem tělem" je jejím základem. Proto ani o sobě, ani o jiných nemyslete, jako by byli tělem, ale vždy nejvyšší pravdou."
E. Tomáš
P.etra píše:Jana píše:Když umřel tatínek, tak se bolest na okamžik dostavila, bylo to něco jako šok, že netuším, co s tím. Jako bych zůstala na zemi a on odcházel do nekonečna.
Pak se objevilo uvědomění éteričnosti naší skutečné existence, uvědomění že láska, kterou je, není tím mrtvým tělem, ale tím nekonečným, čím jsme. Není tady žádná skutečná oddělenost.
Při maminčině odchodu už nebyla bolest žádná.
Na tom není nic zvláštního, přišel její čas - prožila celý život. U dítě je to něco zcela jiného. Podle Ramany je ztráta dítěte největší bolest, jakou člověk může zažít. Prostě Mudrc.
Mudrc píše:P.etra píše:Jana píše:Když umřel tatínek, tak se bolest na okamžik dostavila, bylo to něco jako šok, že netuším, co s tím. Jako bych zůstala na zemi a on odcházel do nekonečna.
Pak se objevilo uvědomění éteričnosti naší skutečné existence, uvědomění že láska, kterou je, není tím mrtvým tělem, ale tím nekonečným, čím jsme. Není tady žádná skutečná oddělenost.
Při maminčině odchodu už nebyla bolest žádná.
Na tom není nic zvláštního, přišel její čas - prožila celý život. U dítě je to něco zcela jiného. Podle Ramany je ztráta dítěte největší bolest, jakou člověk může zažít. Prostě Mudrc.
Sollen wir tanzen?
Christina nakonec vidí život jako tanec, v závěru rozhovoru.
Když jsem se vrátil z meditačního kláštera v Barmě, většinou se mnou lidé tančit chtěli, ale moje mysl to vůbec nechápala, divila se, proč se ty lidé tak nezvykle chovají. Přitom věděla velmi dobře, jak má taneční mistr vypadat, jaké jsou jemné taneční finesy, vyčetla to z fundovaných knih.
Nakonec si to nějak s úžasem odvodila, že byla se svými znalostmi vedle, jak ta jedle. Dá se říci, že to byl největší omyl v mém životě.
Mezitím se ale ona nevědomá schopnost přirozeně tančit někam vytratila. A tak nezbývá než přiznat, že tančit moc neumím.
Jany mysl zdá se také ví velmi přesně, jak má tanec vypadat. Ale jestli skutečně umí tančit?
Nevím, nejsem Jana, nežiju její život. Ale tady to vypadá, že se k ní lidé na její výzvy spíše obracejí zády. Někteří její původně známí ji dokonce za to sprostě nadávají.
salmo1cz. píše:ODHALENÍ SOCHY PÁNA ŠIVY
Dne 18. června CERN odhalil neobvyklý nový orientační bod, 2m vysokou sochu indického božstva Lorda Shivy.
Jak deska vedle sochy vysvětluje, věří se, že Pán Šiva roztančil vesmír do existence, motivuje ho a nakonec ho uhasí.
Na Východě pro to máme metaforu, je to obraz tanečníka a jeho tance. Bůh je tanečník a stvoření je jeho tanec.
Jana píše:Na Východě pro to máme metaforu, je to obraz tanečníka a jeho tance. Bůh je tanečník a stvoření je jeho tanec.
Je to nádherné rozplynout se a zmizet v náruči Boží lásky, a to, co ze mě tady zůstává, je jen projevem Boží existence.
Tara píše:Jana píše:Na Východě pro to máme metaforu, je to obraz tanečníka a jeho tance. Bůh je tanečník a stvoření je jeho tanec.
Je to nádherné rozplynout se a zmizet v náruči Boží lásky, a to, co ze mě tady zůstává, je jen projevem Boží existence.
Jani a co si myslíš, že tady po tobě zůstane?
Mudrc píše:A cože ten projev Boží existence má s tou babou Janou ještě společnýho?
Což nemohl by mít spíše projev Mudrce?
Kterej ti to tu pak píše.
Jana píše:Boží přítomnost nemá budoucnost, je jen Přítomností, ale za to dokonale Boží.
Návštěvník píše:Že by zrovna dneska objevil Miroslav to ničím nerušené Ticho?
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 54 návštevníků