Bůh
Re: Bůh
od Jana » pát 15. zář 2023 9:35:07
„...Já vám říkám: každým svým konáním, každým dechem, každou myšlenkou buďte s láskyplnou bdělostí obráceni k Boží přítomnosti ve vás i ve všem ostatním. Celý váš život je vaší cestou k poznání, k poznání Boha a sebe v něm. Milujte Boha ve všem, co poznáváte, každý váš čin, myšlenka, dech nechť jsou radostnou bohoslužbou. Pak poznáte, že podstata všeho živého je jeden božský život, jediný svatý život proměněný do mnohosti. Tento život se vám zprvu může jevit v rozmanité odlišnosti, od vás snad oddělené, ale při opravdové vnitřní bdělosti poznáte, že je to jen jeden život, jediné vědomí - váš život. A proto jej milujte ve všem láskou nesobeckou, pramenící z božské lásky.“ Míla Tomášová
A tak se usmívejte na Boha všudypřítomného, v sobě, v celé přírodě, v květině, ženě či muži – ve vašich blízkých, kde vám to půjde zpočátku nejsnadněji, a pak zažijete svůj i Boží úsměv všude, kam pohlédnete, kam namíříte svoji mysl, kam rozšíříte své lidské vědomí.
~ Míla Tomášová
A tak se usmívejte na Boha všudypřítomného, v sobě, v celé přírodě, v květině, ženě či muži – ve vašich blízkých, kde vám to půjde zpočátku nejsnadněji, a pak zažijete svůj i Boží úsměv všude, kam pohlédnete, kam namíříte svoji mysl, kam rozšíříte své lidské vědomí.
~ Míla Tomášová
- Jana
- moderátor
- Příspěvky: 9106
- Registrován: pon 25. črc 2011 19:38:09
Re: Bůh
od Návštěvník » stř 04. říj 2023 17:53:28
Vážení přátelé, mám za to, že většina lidí na této planetě, pokud se vůbec zajímá o duchovní život, žije dnes v přibližně stejné racionální sféře. Proto vám nabízím a radím ze své zkušenosti: zkuste si sami tuto zbožnou hru jako kdysi já. Budete stejně překvapeni sympatickou božskou rezonancí, odpovědí na tuto hru a přímou účastí vysokých duchovních sil na ní.
Můžeme si to zkusit hned. Sedněte si klidně do křesla nebo na židli, uvolněte se fyzicky i psychicky, zavřete oči a několikrát zhluboka vydechněte. Nadechněte a vydechněte, abyste si pročistili plíce — a pak několikrát, řekněme 14 x nadechujte zhluboka až z první čakry na konci páteře zvuk ÓM nebo A UM a veďte jej vnitřkem páteře až nad hlavu. A pak zase zpátky dolů až do konce páteře. Nádech provádějte přirozeně, regulujte spíše výdech. Nádech a výdech tvoří společně jeden dechový cyklus. Proveďte jich v plném soustředění na váš dech čtrnáct a později i jednadvacet. A pak myslete jednu až dvě vteřiny na nekonečno, což upevní vaši psychickou i fyzickou stabilitu.
A teď pozor! Vzpomeňte si na někoho, koho jste měli nebo ještě máte opravdu, ale opravdu rádi. Koho jste milovali nebo milujete nade všecko. Myslete na tuto osobu s láskou, jak nejvroucněji umíte a jak nejopravdověji to jen dovedete. Živě si ji představte. A zahalte ji co nejživěji žhavým citem lásky. Tak. A teď znovu pozor! Přeneste tento žhavý, hluboký a horoucí cit do svého duchovního srdce. Ovšem již nikoli s obrazem člověka, jen samotný cit. Nebojte se, že by to mohlo tomu člověku nějak uškodit — vůbec ne, nic mu neubude, nic tím neztratí, právě naopak. Jakmile přenesete cit lásky do svého vlastního duchovního srdce — hledejte ho v místě, kam mimoděk ukážete prsty pravé ruky, když řeknete já —, pocítíte vy sami a někdy i váš milovaný mohutnou odezvu lásky z nitra, protože duchovní srdce je středem vašeho bytí, vaší existence, vašeho vědomí, blaženosti a pochopitelně i lásky. Uvědomte si znovu tento střed vaší bytosti v lásce a s láskou. Bůh je láska, to už jsme si řekli. Jakmile na něj s láskou pomyslíte, ihned se vám ozve, to je vlastní Boží zákon. Ozve se vám zprvu jakýmsi teplým jasem okolo srdce, jako když slunce svítí na paseku v lese a náhle ozáří to vaše tajemné božské místo. Tato citová vize může být někdy provázena i vizí světelnou, světlem čistým, čirým jako křišťál nebo jako tekuté stříbro a někdy mocným jako živý blesk. Vždy je to však zkušenost sympatická, to mi věřte, která vás nikdy nevyděsí a pokaždé potěší. Tyto vize nejsou ani podmínkou úspěchu, ani jeho potvrzením, a nejsou tedy ani nutné.
Uvádím je jen proto, že jsou možné a že jsou krásné. Dostaví-li se, nesnažte se je udržet ani opakovat. Je to totiž milost, která některým uctívatelům Boha přichází sama od sebe. Nyní je potřebné a vlastně i nezbytné jedině prohloubení vaší vlastní pozornosti, bdělosti věnované vašemu nitru. Tuto bdělost je třeba doplnit ještě větší láskou, ještě pokornější oddaností a odevzdaností vlastní lásce samé. Obojí je ve vás. Je to vaše nejvnitřnější podstata, království nebeské, je to vaše pravé já.
Nikoli ego, to je jen snůškou myšlenek, chtění a zvyků, nýbrž pravé božské Kristovo jáství. Toto neosobní božské jáství, můžeme mu říkat bytí nebo kvalita pozornosti , jak chcete, je místem vašeho setkání s Bohem. A vlastně už je Bohem samotným. Nepřestaňte ho ani na chviličku milovat. Otevřete mu své srdce dokořán, až za hranice světů — to je , jak říkají Indové, préma. Blížíte se s láskou k nejvyššímu principu dobra, lásky, moudrosti, bytí, milosrdenství. Uvědomte si, jak rádi byste se s ním setkali, jak rádi byste ho denně zažívali, potkávali ho, a že právě to je nyní ve vašich možnostech, že právě to je náplní vaší každodenní duchovní praxe.
Buďte nyní úplně prosti všeho kromě lásky. A buďte, prosím, nejmenší ze všech. S takovýmto postojem se s plnou důvěrou obraťte k tomuto tajuplnému místu, k sídlu pravdy a míru. Nehledejte ho však myšlenkami nebo v myšlenkách — je za myšlenkami. A teď už, prosím, zatajte dech, na maličký okamžik, na jednu nebo dvě vteřiny a dovolte tomuto zdroji, aby na vás sám zazářil. Aby vás přímo absorboval do sebe. Stane-li se tak, a ono se tak jednou stane, i když ne třeba hned, nebojte se, prosím, a nebraňte se tomu. Jen prohlubujte dál svou lásku — pak ubude vašeho strachu, anebo se nejspíš nedostaví vůbec. Paprsky lásky vás stále objímají. I když to nepozorujete, i když o nich ani nevíte, jste v nich, žijete v nich, milujete v nich — neopustí vás ani na okamžik a ani by vás opustit nemohly.
Teď se vůbec nehýbejte — tělem, myšlenkami ani citem, s výjimkou trvalého hlubokého citu lásky, ta zde zůstat musí, aby se spojila, sjednotila s tím, co přijde. A to, co přijde, je esencí ticha, esencí oceánu milosti Boží. Je to nejintenzivnější uvolnění — opravdová svoboda a život svobody. Je to jistota Boží pravdy, opěrný bod ryzí existence a indiferentního vědomí, příliv světla a dobra. Stáváte se kořistí Boží lásky, kořistí, která se nechce a ani nemůže bránit. Nebraňte se, odevzdejte se úplně. Stáváte se neposkvrněným ryzím bytím, žijícím v současnosti — v teď. Je to tajemství Boží lásky v trvalé přítomnosti, v teď. Nyní víte, že je to univerzální život, jenž nikdy nezačal, a proto nikdy neskončí. Žijte ho v Bohu, neboť on je božský a dobrý. JE. Je to pravá skutečnost v nás i kolem nás. Neuvažujte už o ní, nepřemýšlejte o ní, žijte ji. Staňte se jí napořád a navždy.
ÓM TAT SAT ÓM
Bhaktijoga cvičení – Eduard Tomáš
Můžeme si to zkusit hned. Sedněte si klidně do křesla nebo na židli, uvolněte se fyzicky i psychicky, zavřete oči a několikrát zhluboka vydechněte. Nadechněte a vydechněte, abyste si pročistili plíce — a pak několikrát, řekněme 14 x nadechujte zhluboka až z první čakry na konci páteře zvuk ÓM nebo A UM a veďte jej vnitřkem páteře až nad hlavu. A pak zase zpátky dolů až do konce páteře. Nádech provádějte přirozeně, regulujte spíše výdech. Nádech a výdech tvoří společně jeden dechový cyklus. Proveďte jich v plném soustředění na váš dech čtrnáct a později i jednadvacet. A pak myslete jednu až dvě vteřiny na nekonečno, což upevní vaši psychickou i fyzickou stabilitu.
A teď pozor! Vzpomeňte si na někoho, koho jste měli nebo ještě máte opravdu, ale opravdu rádi. Koho jste milovali nebo milujete nade všecko. Myslete na tuto osobu s láskou, jak nejvroucněji umíte a jak nejopravdověji to jen dovedete. Živě si ji představte. A zahalte ji co nejživěji žhavým citem lásky. Tak. A teď znovu pozor! Přeneste tento žhavý, hluboký a horoucí cit do svého duchovního srdce. Ovšem již nikoli s obrazem člověka, jen samotný cit. Nebojte se, že by to mohlo tomu člověku nějak uškodit — vůbec ne, nic mu neubude, nic tím neztratí, právě naopak. Jakmile přenesete cit lásky do svého vlastního duchovního srdce — hledejte ho v místě, kam mimoděk ukážete prsty pravé ruky, když řeknete já —, pocítíte vy sami a někdy i váš milovaný mohutnou odezvu lásky z nitra, protože duchovní srdce je středem vašeho bytí, vaší existence, vašeho vědomí, blaženosti a pochopitelně i lásky. Uvědomte si znovu tento střed vaší bytosti v lásce a s láskou. Bůh je láska, to už jsme si řekli. Jakmile na něj s láskou pomyslíte, ihned se vám ozve, to je vlastní Boží zákon. Ozve se vám zprvu jakýmsi teplým jasem okolo srdce, jako když slunce svítí na paseku v lese a náhle ozáří to vaše tajemné božské místo. Tato citová vize může být někdy provázena i vizí světelnou, světlem čistým, čirým jako křišťál nebo jako tekuté stříbro a někdy mocným jako živý blesk. Vždy je to však zkušenost sympatická, to mi věřte, která vás nikdy nevyděsí a pokaždé potěší. Tyto vize nejsou ani podmínkou úspěchu, ani jeho potvrzením, a nejsou tedy ani nutné.
Uvádím je jen proto, že jsou možné a že jsou krásné. Dostaví-li se, nesnažte se je udržet ani opakovat. Je to totiž milost, která některým uctívatelům Boha přichází sama od sebe. Nyní je potřebné a vlastně i nezbytné jedině prohloubení vaší vlastní pozornosti, bdělosti věnované vašemu nitru. Tuto bdělost je třeba doplnit ještě větší láskou, ještě pokornější oddaností a odevzdaností vlastní lásce samé. Obojí je ve vás. Je to vaše nejvnitřnější podstata, království nebeské, je to vaše pravé já.
Nikoli ego, to je jen snůškou myšlenek, chtění a zvyků, nýbrž pravé božské Kristovo jáství. Toto neosobní božské jáství, můžeme mu říkat bytí nebo kvalita pozornosti , jak chcete, je místem vašeho setkání s Bohem. A vlastně už je Bohem samotným. Nepřestaňte ho ani na chviličku milovat. Otevřete mu své srdce dokořán, až za hranice světů — to je , jak říkají Indové, préma. Blížíte se s láskou k nejvyššímu principu dobra, lásky, moudrosti, bytí, milosrdenství. Uvědomte si, jak rádi byste se s ním setkali, jak rádi byste ho denně zažívali, potkávali ho, a že právě to je nyní ve vašich možnostech, že právě to je náplní vaší každodenní duchovní praxe.
Buďte nyní úplně prosti všeho kromě lásky. A buďte, prosím, nejmenší ze všech. S takovýmto postojem se s plnou důvěrou obraťte k tomuto tajuplnému místu, k sídlu pravdy a míru. Nehledejte ho však myšlenkami nebo v myšlenkách — je za myšlenkami. A teď už, prosím, zatajte dech, na maličký okamžik, na jednu nebo dvě vteřiny a dovolte tomuto zdroji, aby na vás sám zazářil. Aby vás přímo absorboval do sebe. Stane-li se tak, a ono se tak jednou stane, i když ne třeba hned, nebojte se, prosím, a nebraňte se tomu. Jen prohlubujte dál svou lásku — pak ubude vašeho strachu, anebo se nejspíš nedostaví vůbec. Paprsky lásky vás stále objímají. I když to nepozorujete, i když o nich ani nevíte, jste v nich, žijete v nich, milujete v nich — neopustí vás ani na okamžik a ani by vás opustit nemohly.
Teď se vůbec nehýbejte — tělem, myšlenkami ani citem, s výjimkou trvalého hlubokého citu lásky, ta zde zůstat musí, aby se spojila, sjednotila s tím, co přijde. A to, co přijde, je esencí ticha, esencí oceánu milosti Boží. Je to nejintenzivnější uvolnění — opravdová svoboda a život svobody. Je to jistota Boží pravdy, opěrný bod ryzí existence a indiferentního vědomí, příliv světla a dobra. Stáváte se kořistí Boží lásky, kořistí, která se nechce a ani nemůže bránit. Nebraňte se, odevzdejte se úplně. Stáváte se neposkvrněným ryzím bytím, žijícím v současnosti — v teď. Je to tajemství Boží lásky v trvalé přítomnosti, v teď. Nyní víte, že je to univerzální život, jenž nikdy nezačal, a proto nikdy neskončí. Žijte ho v Bohu, neboť on je božský a dobrý. JE. Je to pravá skutečnost v nás i kolem nás. Neuvažujte už o ní, nepřemýšlejte o ní, žijte ji. Staňte se jí napořád a navždy.
ÓM TAT SAT ÓM
Bhaktijoga cvičení – Eduard Tomáš
- Návštěvník
Re: Bůh
od Návštěvník » úte 28. lis 2023 17:40:08
Uctívání
Člověk, který se ztotožňuje se svým tělem, nemůže uctívat Boha bez formy; cokoliv uctívá, bude pouze uctívání formy a nic jiného.
https://www.sriramanamaharshi.org/teach ... s/?lang=cs
Člověk, který se ztotožňuje se svým tělem, nemůže uctívat Boha bez formy; cokoliv uctívá, bude pouze uctívání formy a nic jiného.
https://www.sriramanamaharshi.org/teach ... s/?lang=cs
- Návštěvník
Re: Bůh
od Návštěvník » sob 03. úno 2024 16:27:47
VIDĚT BOHA VE VŠEM
"Trvalo mi mnoho let, než jsem si uvědomila, že příčinou mé bolesti byly nemilované pocity, které jsem pohřbila pod hromadou popírání. Vztek, hanba, bolest, smutek... to všechno klepalo na dveře mého srdce, ale dlouho jsem odmítala naslouchat a raději jsem se uchýlila do věže ze slonoviny své fantazijní mysli. Nakonec se hráz musela protrhnout a můj dokonale vybudovaný vnitřní (i vnější) svět se zhroutil. Byl to začátek dlouhé cesty rozmotávání identity, přijímání všech pocitů a otevírání se živosti přítomného okamžiku." - Amoda Maa
Většina z nás tráví obrovskou část svého času snahou ovládat život. Chceme, aby byl příjemný a zábavný. Chceme mít všechny dobré věci. Ale ať už jsme jakkoli bohatí, úspěšní nebo mocní, někde hluboko uvnitř si musíme přiznat, že život není vždy tak jednoduchý. Zklamání, neúspěch, ztráta a zranění jsou součástí lidské zkušenosti. Bolest je vetkána do podstaty života. Ať už si chceme dělat věci hezké sebevíc, to, jak dopadnou, prostě neovlivníme. Faktem je, že život je plný rozporů. Může být fascinující ve své složité komplexnosti a úžasný ve své schopnosti povznést naši duši. Může však být také mučivý ve své kruté nepředvídatelnosti a strašlivý ve své schopnosti dovést nás na drsnou hranu, která nás naplňuje hrůzou.
Pravděpodobně jste - stejně jako já - zažili chvíle, kdy život nabral nečekaný směr, a vy jste se ocitli tváří v tvář neznámému. Tehdy máte chuť vrátit čas, kdy se vám chce utéct a schovat se. Nebo se prostě chcete schoulit a zemřít. Nejčastější reakcí je udělat cokoli, jen ne zůstat tam, kde právě jste a cítit nepohodlí. Dnešní zrychlený svět nás jen málo povzbuzuje k tomu, abychom důvěřovali vlnám a proudům života. Moderní média nám prodávají sen o dokonalém životě, v němž máme vše, co chceme, a dějí se jen samé dobré věci. Víte, že život takový ve skutečnosti není, ale nejspíš se tohoto snu stále držíte.
Prakticky až do svých třiceti let jsem se snažila mít dokonalý život. Myslela jsem si, že když budu mít nejlepší oblečení a nejvyšší kvalifikaci, budu šťastná. Byla jsem tak zaneprázdněná honbou za třpytivým snem, že mi unikala syrová krása života přímo pod nosem. Navenek jsem vypadala upraveně a úspěšně, ale uvnitř jsem byla na dně. Bylo zapotřebí všemocného psychického zhroucení, aby se iluze rozbila a já se vzpamatovala. Během několika měsíců se můj dokonalý vnější svět zhroutil a já jsem zůstala doslova bez ničeho. A přestože šlo o jedno z materiálně nejpustších období mého života, bylo zároveň jedním z nejplodnějších z hlediska emocionálního a duchovního růstu. Když jsem konečně pochopila, že poklad, který jsem hledala, mohu nalézt pouze tak, že se ponořím do hlubin svého vnitřního světa, začala nová kapitola mého života.
Většina z nás v určitém období hledá útěchu v nakupování a společenském životě, lpí na jistotě prostřednictvím pojistných systémů a penzijních plánů a možná tlumí nepohodlí omamnými látkami a léky proti bolesti. Když jsme mladí, snadno si namlouváme, že život může být bezbolestný. Ale veškerý půvab a bohatství světa nemohou zakrýt skutečnost, že jednoho dne každý z nás zestárne a zažije určitý stupeň obtíží. Nakonec se všichni musíme postavit tváří v tvář nevyhnutelnosti vlastní smrti. Život a smrt, zisk a ztráta, radost a smutek... to vše je součástí koloběhu existence. Za moderní fasádou štěstí se kolo života točí dál. Stejně jistě jako slunce vychází, slunce zapadá, a stejně jistě se střídá i příliv a odliv. Změna je nevyhnutelnou součástí života. Snažit se řídit přirozený tok jen proto, že chcete, aby věci byly jinak, než jak jsou, dlouhodobě nefunguje. Chtít, aby věci byly větší, lepší, jednodušší a bezpečnější, vás neudělá šťastnými. A neudělá vás to ani svobodnými.
Každá zkušenost vašeho života je Božím voláním. Každá zkušenost - ať už je příjemná, nebo bolestná - je pozváním k přijetí plnosti a hloubky tohoto okamžiku takového, jaký je právě teď. Hluboká intimita s tímto okamžikem nabízí příslib osvobození. Je to pozvání k vaší pravé přirozenosti. Za projevy, za tím, co přichází a odchází, se nacházíte vy, kteří se nemění: vy, kteří nejste ani to, ani ono, ale prostě jste. Tuto část svého já nemůžete najít, když se díváte do budoucnosti nebo se zabýváte minulostí, protože čas je iluze, která vás odvádí od reality přítomnosti. Pravdu o tom, kdo jste, můžete nalézt pouze v absolutní přítomnosti tohoto okamžiku.
V tomto okamžiku jste celiství: není nic, co by se dalo přidat nebo ubrat. A v tomto okamžiku jste posvátní: nejste odděleni od posvátnosti ducha. Ve skutečnosti jste božským stvořením s neomezeným potenciálem. V tomto dokonalém okamžiku jste zajedno sami se sebou, zajedno se životem a zajedno s Bohem. Bůh je totiž vaše základní přirozenost. A moje. A také všech ostatních. Bůh je nekonečná inteligence, která je zdrojem stvoření, Jediný, který je úplností existence. Vše, co existuje, je projevem Jednoho. A to zahrnuje každého člověka, každého živého tvora, vše, co vytváříme, každou událost, čin, myšlenku a pocit. Bůh je život sám. A život je prostě to, co je.
Čím blíže se dostáváte k prožívání čistého, nezkaleného jsoucna života, tím blíže jste Bohu. Jinými slovy, intimita s nahým prožitkem tohoto okamžiku léčí veškerou oddělenost. Je to odevzdání sebe sama jako oddělené entity do neomezené Existence. A objevení přirozené celistvosti v jádru toho všeho. Každá zkušenost vašeho života je projevem Boha.
**
Přeloženo z knihy: Jeevan, Amoda Maa.
"Trvalo mi mnoho let, než jsem si uvědomila, že příčinou mé bolesti byly nemilované pocity, které jsem pohřbila pod hromadou popírání. Vztek, hanba, bolest, smutek... to všechno klepalo na dveře mého srdce, ale dlouho jsem odmítala naslouchat a raději jsem se uchýlila do věže ze slonoviny své fantazijní mysli. Nakonec se hráz musela protrhnout a můj dokonale vybudovaný vnitřní (i vnější) svět se zhroutil. Byl to začátek dlouhé cesty rozmotávání identity, přijímání všech pocitů a otevírání se živosti přítomného okamžiku." - Amoda Maa
Většina z nás tráví obrovskou část svého času snahou ovládat život. Chceme, aby byl příjemný a zábavný. Chceme mít všechny dobré věci. Ale ať už jsme jakkoli bohatí, úspěšní nebo mocní, někde hluboko uvnitř si musíme přiznat, že život není vždy tak jednoduchý. Zklamání, neúspěch, ztráta a zranění jsou součástí lidské zkušenosti. Bolest je vetkána do podstaty života. Ať už si chceme dělat věci hezké sebevíc, to, jak dopadnou, prostě neovlivníme. Faktem je, že život je plný rozporů. Může být fascinující ve své složité komplexnosti a úžasný ve své schopnosti povznést naši duši. Může však být také mučivý ve své kruté nepředvídatelnosti a strašlivý ve své schopnosti dovést nás na drsnou hranu, která nás naplňuje hrůzou.
Pravděpodobně jste - stejně jako já - zažili chvíle, kdy život nabral nečekaný směr, a vy jste se ocitli tváří v tvář neznámému. Tehdy máte chuť vrátit čas, kdy se vám chce utéct a schovat se. Nebo se prostě chcete schoulit a zemřít. Nejčastější reakcí je udělat cokoli, jen ne zůstat tam, kde právě jste a cítit nepohodlí. Dnešní zrychlený svět nás jen málo povzbuzuje k tomu, abychom důvěřovali vlnám a proudům života. Moderní média nám prodávají sen o dokonalém životě, v němž máme vše, co chceme, a dějí se jen samé dobré věci. Víte, že život takový ve skutečnosti není, ale nejspíš se tohoto snu stále držíte.
Prakticky až do svých třiceti let jsem se snažila mít dokonalý život. Myslela jsem si, že když budu mít nejlepší oblečení a nejvyšší kvalifikaci, budu šťastná. Byla jsem tak zaneprázdněná honbou za třpytivým snem, že mi unikala syrová krása života přímo pod nosem. Navenek jsem vypadala upraveně a úspěšně, ale uvnitř jsem byla na dně. Bylo zapotřebí všemocného psychického zhroucení, aby se iluze rozbila a já se vzpamatovala. Během několika měsíců se můj dokonalý vnější svět zhroutil a já jsem zůstala doslova bez ničeho. A přestože šlo o jedno z materiálně nejpustších období mého života, bylo zároveň jedním z nejplodnějších z hlediska emocionálního a duchovního růstu. Když jsem konečně pochopila, že poklad, který jsem hledala, mohu nalézt pouze tak, že se ponořím do hlubin svého vnitřního světa, začala nová kapitola mého života.
Většina z nás v určitém období hledá útěchu v nakupování a společenském životě, lpí na jistotě prostřednictvím pojistných systémů a penzijních plánů a možná tlumí nepohodlí omamnými látkami a léky proti bolesti. Když jsme mladí, snadno si namlouváme, že život může být bezbolestný. Ale veškerý půvab a bohatství světa nemohou zakrýt skutečnost, že jednoho dne každý z nás zestárne a zažije určitý stupeň obtíží. Nakonec se všichni musíme postavit tváří v tvář nevyhnutelnosti vlastní smrti. Život a smrt, zisk a ztráta, radost a smutek... to vše je součástí koloběhu existence. Za moderní fasádou štěstí se kolo života točí dál. Stejně jistě jako slunce vychází, slunce zapadá, a stejně jistě se střídá i příliv a odliv. Změna je nevyhnutelnou součástí života. Snažit se řídit přirozený tok jen proto, že chcete, aby věci byly jinak, než jak jsou, dlouhodobě nefunguje. Chtít, aby věci byly větší, lepší, jednodušší a bezpečnější, vás neudělá šťastnými. A neudělá vás to ani svobodnými.
Každá zkušenost vašeho života je Božím voláním. Každá zkušenost - ať už je příjemná, nebo bolestná - je pozváním k přijetí plnosti a hloubky tohoto okamžiku takového, jaký je právě teď. Hluboká intimita s tímto okamžikem nabízí příslib osvobození. Je to pozvání k vaší pravé přirozenosti. Za projevy, za tím, co přichází a odchází, se nacházíte vy, kteří se nemění: vy, kteří nejste ani to, ani ono, ale prostě jste. Tuto část svého já nemůžete najít, když se díváte do budoucnosti nebo se zabýváte minulostí, protože čas je iluze, která vás odvádí od reality přítomnosti. Pravdu o tom, kdo jste, můžete nalézt pouze v absolutní přítomnosti tohoto okamžiku.
V tomto okamžiku jste celiství: není nic, co by se dalo přidat nebo ubrat. A v tomto okamžiku jste posvátní: nejste odděleni od posvátnosti ducha. Ve skutečnosti jste božským stvořením s neomezeným potenciálem. V tomto dokonalém okamžiku jste zajedno sami se sebou, zajedno se životem a zajedno s Bohem. Bůh je totiž vaše základní přirozenost. A moje. A také všech ostatních. Bůh je nekonečná inteligence, která je zdrojem stvoření, Jediný, který je úplností existence. Vše, co existuje, je projevem Jednoho. A to zahrnuje každého člověka, každého živého tvora, vše, co vytváříme, každou událost, čin, myšlenku a pocit. Bůh je život sám. A život je prostě to, co je.
Čím blíže se dostáváte k prožívání čistého, nezkaleného jsoucna života, tím blíže jste Bohu. Jinými slovy, intimita s nahým prožitkem tohoto okamžiku léčí veškerou oddělenost. Je to odevzdání sebe sama jako oddělené entity do neomezené Existence. A objevení přirozené celistvosti v jádru toho všeho. Každá zkušenost vašeho života je projevem Boha.
**
Přeloženo z knihy: Jeevan, Amoda Maa.
- Návštěvník
Re: Bůh
od Návštěvník » pon 04. bře 2024 10:15:29
"Svojí vlastní silou máji (iluze) skrývá neměnná jednota (Bůh) sama sebe (třebaže září jasněji než cokoli jiného) a do prostoru mysli vyhazuje lano tří stavů a drží ho svisle. Vytváří pak jedince, který mylně považuje tělo za já a v těle balancuje na laně. Takto si Bůh hraje svoji božskou hru!"
https://www.ramana-maharisi.cz/ramana
https://www.ramana-maharisi.cz/ramana
- Návštěvník
Re: Bůh
od Návštěvník » sob 30. bře 2024 7:01:23
Vidět Boha ve všem
"Trvalo mi mnoho let, než jsem si uvědomila, že příčinou mé bolesti byly nemilované pocity, které jsem pohřbila pod hromadou popírání. Vztek, hanba, bolest, smutek... to všechno klepalo na dveře mého srdce, ale dlouho jsem odmítala naslouchat a raději jsem se uchýlila do věže ze slonoviny své fantazijní mysli. Nakonec se hráz musela protrhnout a můj dokonale vybudovaný vnitřní (i vnější) svět se zhroutil. Byl to začátek dlouhé cesty rozmotávání identity, přijímání všech pocitů a otevírání se živosti přítomného okamžiku." - Amoda Maa
Většina z nás tráví obrovskou část svého času snahou ovládat život. Chceme, aby byl příjemný a zábavný. Chceme mít všechny dobré věci. Ale ať už jsme jakkoli bohatí, úspěšní nebo mocní, někde hluboko uvnitř si musíme přiznat, že život není vždy tak jednoduchý. Zklamání, neúspěch, ztráta a zranění jsou součástí lidské zkušenosti. Bolest je vetkána do podstaty života. Ať už si chceme dělat věci hezké sebevíc, to, jak dopadnou, prostě neovlivníme. Faktem je, že život je plný rozporů. Může být fascinující ve své složité komplexnosti a úžasný ve své schopnosti povznést naši duši. Může však být také mučivý ve své kruté nepředvídatelnosti a strašlivý ve své schopnosti dovést nás na drsnou hranu, která nás naplňuje hrůzou.
Pravděpodobně jste - stejně jako já - zažili chvíle, kdy život nabral nečekaný směr, a vy jste se ocitli tváří v tvář neznámému. Tehdy máte chuť vrátit čas, kdy se vám chce utéct a schovat se. Nebo se prostě chcete schoulit a zemřít. Nejčastější reakcí je udělat cokoli, jen ne zůstat tam, kde právě jste a cítit nepohodlí. Dnešní zrychlený svět nás jen málo povzbuzuje k tomu, abychom důvěřovali vlnám a proudům života. Moderní média nám prodávají sen o dokonalém životě, v němž máme vše, co chceme, a dějí se jen samé dobré věci. Víte, že život takový ve skutečnosti není, ale nejspíš se tohoto snu stále držíte.
Prakticky až do svých třiceti let jsem se snažila mít dokonalý život. Myslela jsem si, že když budu mít nejlepší oblečení a nejvyšší kvalifikaci, budu šťastná. Byla jsem tak zaneprázdněná honbou za třpytivým snem, že mi unikala syrová krása života přímo pod nosem. Navenek jsem vypadala upraveně a úspěšně, ale uvnitř jsem byla na dně. Bylo zapotřebí všemocného psychického zhroucení, aby se iluze rozbila a já se vzpamatovala. Během několika měsíců se můj dokonalý vnější svět zhroutil a já jsem zůstala doslova bez ničeho. A přestože šlo o jedno z materiálně nejpustších období mého života, bylo zároveň jedním z nejplodnějších z hlediska emocionálního a duchovního růstu. Když jsem konečně pochopila, že poklad, který jsem hledala, mohu nalézt pouze tak, že se ponořím do hlubin svého vnitřního světa, začala nová kapitola mého života.
Většina z nás v určitém období hledá útěchu v nakupování a společenském životě, lpí na jistotě prostřednictvím pojistných systémů a penzijních plánů a možná tlumí nepohodlí omamnými látkami a léky proti bolesti. Když jsme mladí, snadno si namlouváme, že život může být bezbolestný. Ale veškerý půvab a bohatství světa nemohou zakrýt skutečnost, že jednoho dne každý z nás zestárne a zažije určitý stupeň obtíží. Nakonec se všichni musíme postavit tváří v tvář nevyhnutelnosti vlastní smrti. Život a smrt, zisk a ztráta, radost a smutek... to vše je součástí koloběhu existence. Za moderní fasádou štěstí se kolo života točí dál. Stejně jistě jako slunce vychází, slunce zapadá, a stejně jistě se střídá i příliv a odliv. Změna je nevyhnutelnou součástí života. Snažit se řídit přirozený tok jen proto, že chcete, aby věci byly jinak, než jak jsou, dlouhodobě nefunguje. Chtít, aby věci byly větší, lepší, jednodušší a bezpečnější, vás neudělá šťastnými. A neudělá vás to ani svobodnými.
Každá zkušenost vašeho života je Božím voláním. Každá zkušenost - ať už je příjemná, nebo bolestná - je pozváním k přijetí plnosti a hloubky tohoto okamžiku takového, jaký je právě teď. Hluboká intimita s tímto okamžikem nabízí příslib osvobození. Je to pozvání k vaší pravé přirozenosti. Za projevy, za tím, co přichází a odchází, se nacházíte vy, kteří se nemění: vy, kteří nejste ani to, ani ono, ale prostě jste. Tuto část svého já nemůžete najít, když se díváte do budoucnosti nebo se zabýváte minulostí, protože čas je iluze, která vás odvádí od reality přítomnosti. Pravdu o tom, kdo jste, můžete nalézt pouze v absolutní přítomnosti tohoto okamžiku.
V tomto okamžiku jste celiství: není nic, co by se dalo přidat nebo ubrat. A v tomto okamžiku jste posvátní: nejste odděleni od posvátnosti ducha. Ve skutečnosti jste božským stvořením s neomezeným potenciálem. V tomto dokonalém okamžiku jste zajedno sami se sebou, zajedno se životem a zajedno s Bohem. Bůh je totiž vaše základní přirozenost. A moje. A také všech ostatních. Bůh je nekonečná inteligence, která je zdrojem stvoření, Jediný, který je úplností existence. Vše, co existuje, je projevem Jednoho. A to zahrnuje každého člověka, každého živého tvora, vše, co vytváříme, každou událost, čin, myšlenku a pocit. Bůh je život sám. A život je prostě to, co je.
Čím blíže se dostáváte k prožívání čistého, nezkaleného jsoucna života, tím blíže jste Bohu. Jinými slovy, intimita s nahým prožitkem tohoto okamžiku léčí veškerou oddělenost. Je to odevzdání sebe sama jako oddělené entity do neomezené Existence. A objevení přirozené celistvosti v jádru toho všeho. Každá zkušenost vašeho života je projevem Boha.
**
Přeloženo z knihy: Jeevan, Amoda Maa. Radical Awakening: Discovering the Radiance of Being in the Midst of Everyday Life .
"Trvalo mi mnoho let, než jsem si uvědomila, že příčinou mé bolesti byly nemilované pocity, které jsem pohřbila pod hromadou popírání. Vztek, hanba, bolest, smutek... to všechno klepalo na dveře mého srdce, ale dlouho jsem odmítala naslouchat a raději jsem se uchýlila do věže ze slonoviny své fantazijní mysli. Nakonec se hráz musela protrhnout a můj dokonale vybudovaný vnitřní (i vnější) svět se zhroutil. Byl to začátek dlouhé cesty rozmotávání identity, přijímání všech pocitů a otevírání se živosti přítomného okamžiku." - Amoda Maa
Většina z nás tráví obrovskou část svého času snahou ovládat život. Chceme, aby byl příjemný a zábavný. Chceme mít všechny dobré věci. Ale ať už jsme jakkoli bohatí, úspěšní nebo mocní, někde hluboko uvnitř si musíme přiznat, že život není vždy tak jednoduchý. Zklamání, neúspěch, ztráta a zranění jsou součástí lidské zkušenosti. Bolest je vetkána do podstaty života. Ať už si chceme dělat věci hezké sebevíc, to, jak dopadnou, prostě neovlivníme. Faktem je, že život je plný rozporů. Může být fascinující ve své složité komplexnosti a úžasný ve své schopnosti povznést naši duši. Může však být také mučivý ve své kruté nepředvídatelnosti a strašlivý ve své schopnosti dovést nás na drsnou hranu, která nás naplňuje hrůzou.
Pravděpodobně jste - stejně jako já - zažili chvíle, kdy život nabral nečekaný směr, a vy jste se ocitli tváří v tvář neznámému. Tehdy máte chuť vrátit čas, kdy se vám chce utéct a schovat se. Nebo se prostě chcete schoulit a zemřít. Nejčastější reakcí je udělat cokoli, jen ne zůstat tam, kde právě jste a cítit nepohodlí. Dnešní zrychlený svět nás jen málo povzbuzuje k tomu, abychom důvěřovali vlnám a proudům života. Moderní média nám prodávají sen o dokonalém životě, v němž máme vše, co chceme, a dějí se jen samé dobré věci. Víte, že život takový ve skutečnosti není, ale nejspíš se tohoto snu stále držíte.
Prakticky až do svých třiceti let jsem se snažila mít dokonalý život. Myslela jsem si, že když budu mít nejlepší oblečení a nejvyšší kvalifikaci, budu šťastná. Byla jsem tak zaneprázdněná honbou za třpytivým snem, že mi unikala syrová krása života přímo pod nosem. Navenek jsem vypadala upraveně a úspěšně, ale uvnitř jsem byla na dně. Bylo zapotřebí všemocného psychického zhroucení, aby se iluze rozbila a já se vzpamatovala. Během několika měsíců se můj dokonalý vnější svět zhroutil a já jsem zůstala doslova bez ničeho. A přestože šlo o jedno z materiálně nejpustších období mého života, bylo zároveň jedním z nejplodnějších z hlediska emocionálního a duchovního růstu. Když jsem konečně pochopila, že poklad, který jsem hledala, mohu nalézt pouze tak, že se ponořím do hlubin svého vnitřního světa, začala nová kapitola mého života.
Většina z nás v určitém období hledá útěchu v nakupování a společenském životě, lpí na jistotě prostřednictvím pojistných systémů a penzijních plánů a možná tlumí nepohodlí omamnými látkami a léky proti bolesti. Když jsme mladí, snadno si namlouváme, že život může být bezbolestný. Ale veškerý půvab a bohatství světa nemohou zakrýt skutečnost, že jednoho dne každý z nás zestárne a zažije určitý stupeň obtíží. Nakonec se všichni musíme postavit tváří v tvář nevyhnutelnosti vlastní smrti. Život a smrt, zisk a ztráta, radost a smutek... to vše je součástí koloběhu existence. Za moderní fasádou štěstí se kolo života točí dál. Stejně jistě jako slunce vychází, slunce zapadá, a stejně jistě se střídá i příliv a odliv. Změna je nevyhnutelnou součástí života. Snažit se řídit přirozený tok jen proto, že chcete, aby věci byly jinak, než jak jsou, dlouhodobě nefunguje. Chtít, aby věci byly větší, lepší, jednodušší a bezpečnější, vás neudělá šťastnými. A neudělá vás to ani svobodnými.
Každá zkušenost vašeho života je Božím voláním. Každá zkušenost - ať už je příjemná, nebo bolestná - je pozváním k přijetí plnosti a hloubky tohoto okamžiku takového, jaký je právě teď. Hluboká intimita s tímto okamžikem nabízí příslib osvobození. Je to pozvání k vaší pravé přirozenosti. Za projevy, za tím, co přichází a odchází, se nacházíte vy, kteří se nemění: vy, kteří nejste ani to, ani ono, ale prostě jste. Tuto část svého já nemůžete najít, když se díváte do budoucnosti nebo se zabýváte minulostí, protože čas je iluze, která vás odvádí od reality přítomnosti. Pravdu o tom, kdo jste, můžete nalézt pouze v absolutní přítomnosti tohoto okamžiku.
V tomto okamžiku jste celiství: není nic, co by se dalo přidat nebo ubrat. A v tomto okamžiku jste posvátní: nejste odděleni od posvátnosti ducha. Ve skutečnosti jste božským stvořením s neomezeným potenciálem. V tomto dokonalém okamžiku jste zajedno sami se sebou, zajedno se životem a zajedno s Bohem. Bůh je totiž vaše základní přirozenost. A moje. A také všech ostatních. Bůh je nekonečná inteligence, která je zdrojem stvoření, Jediný, který je úplností existence. Vše, co existuje, je projevem Jednoho. A to zahrnuje každého člověka, každého živého tvora, vše, co vytváříme, každou událost, čin, myšlenku a pocit. Bůh je život sám. A život je prostě to, co je.
Čím blíže se dostáváte k prožívání čistého, nezkaleného jsoucna života, tím blíže jste Bohu. Jinými slovy, intimita s nahým prožitkem tohoto okamžiku léčí veškerou oddělenost. Je to odevzdání sebe sama jako oddělené entity do neomezené Existence. A objevení přirozené celistvosti v jádru toho všeho. Každá zkušenost vašeho života je projevem Boha.
**
Přeloženo z knihy: Jeevan, Amoda Maa. Radical Awakening: Discovering the Radiance of Being in the Midst of Everyday Life .
- Návštěvník
Re: Bůh
od Návštěvník » pát 05. dub 2024 17:28:19
Takže na nějaký čas, pokud si to skutečně vyberete, zažijete tuto oscilaci mezi odchodem do starého stavu a příchodem k osvěžující síle, neposkvrněnosti . A Já a Bůh je Harmonie, Pravda, Bůh je čisté Vědomí, čisté Vědomí je jedno. Jsou to jen rozdílná jména pro stejnou pravdu. Objevuješ svého Boha. Neříkej: "Ach já jsem
Pokud si opravdu vyberete tuto cestu, pak na nějakou dobu zažijete kolísání mezi návratem do starého stavu a opětovným příchodem k osvěžující síle Bytí. Bytí, Já a Bůh jsou v harmonii. Pravda, Bůh je čisté Vědomí, uvědomění je jedno. Jsou to jen různá jména pro stejnou pravdu, kterou objevujete - své božské Já. To neznamená, že byste měli říkat “Jsem Bůh”, ale že jste z Boha. Jsme v Božím domě. Můžete říci: “Ano, nevěřím v Boha, věřím jen v uvědomění.” To je Bůh.
- Návštěvník
Kdo je online
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků