Jana píše:
Ještě, že je s vámi tady legrace, jinak k čemu by ta Poradna byla?
Dodo je šťastný, že je.
Veil je šťastný, že není.
Péťa Atmanka Trini by byla šťastná, kdyby se už nenarodila.
Ale, Jani, nikdy jsem štěstí neřešila. Neštastná jsem se nikdy necítila, takže jsem netoužila po opaku - být štastná. Nechybělo mi to. Akceptovala jsem všechny mé stavy a pocity a neměla jsem pocit, že by to mělo být jinak.
Tak nák mi bylo jasné, že jsem na tutu planetu přišla vědomě - na tuto krví zbrocenou planetu, kterou jsem dlouho pozorovala z mé "domácí planety" a nemohla pochopit, proč si lidé navzájem tak ubližují - válkami, násilím, bídou, vykořistováním a jinými hrůzami. Zřejmě jsem si myslela, že to budu moct pochopit, když se tady narodím a poznám to na vlastní kůži. Pak jsem si často myslela, že to byl hodně blbý nápad. Mnoho bytostí sem přichází s tím samým nápadem a pak tady nadlouho uváznou. Chýtí se do těch bažin (vytvořených ze silných tužeb), které většinu lidí spoutávájí, a musí zde znovu a znovu inkarnovat - jako většina ostatních lidí.
Podle Joganandy by si lidé měli vzpomenout, že jsou hvězdní cestovatelé, a neulpívat na této planetě. Ale tady jsou lákadla, kterým je velmí těžké odolat - peníze, moc, sex. Touha být bohatý, se může naplnit, jen když je hodně chudých. Touha být mocný se může naplnit, jen když je hodně bezmocných, které je možné ovládat. A sex na této planetě je hodně jiný než jinde, a proto na něm tolik lidí ulpívá.
Co jsem pochopila: Naprostá většina chudých si přeje být jednou bohatá, a proto systém této planety vědomě/nevědomě podporují. Inkarnují se znovu a znovu, až jednou dostanou zkušenost být bohatí, zatímco ti bývalí bohatí jsou zase v rolích těch chudých. Stejně tak je to s tím být mocný.
Prostě lidé to tak chtějí mít, aby se jim aspon jednou mohla naplnit ta obrovská touha být bohatý nebo mocný. A to dává vznikat všem těm s tím spojeným hrůzám - válkám, násilí, bídě, vykořistování atd.
Asi tak: Když to tak lidé chtějí mít, tak at to tak mají. Ale pro mne to není to pravé, a tak se těším domů, na mou "planetu". Ale že bych potom měla být štastná, o to fakt nejde. Přinesu si s sebou poznání, proč to na této planetě je takové, jaké to je. A o to šlo.
.........
No, není to krásná pohádka?
