miroslav píše:Jak se dá opravdu jednoduchý, perfektní citát - tak trochu koán, rozžvanit.
Miroslave, máš tady šanci tázajícímu nerozžvaněně vyjasnit, co tím Nisargadatta říká.
Místo aby mysl zůstala tichá v pochopení, tak začne generovat spoustu plků.
Všimni si, že na otázky bývá zpravidla odpovídáno.
Já bych se k těm Janiným plkům Jany zeptal - Jak a proč teda vnikla dualita? To udělal nějaký ďábel?
Kdybys pozorně a s porozuměním četl, co Jana píše, tak by Ti neuniklo, že už na tuhle otázku
odpověděla.
Citát v podstatě i na tuto otázku odpovídá a Janin pokus o "lepší" překlad to vrací do jejích omezených začátečnických představ - honem z duality k tomu blaženému v srdci zaměněním smyslu za cíl.
K čemu vedou všechna ta učení probuzených, než k osvobození od utrpení duality a poznání blaženosti Bytí?
Všechny ty promluvy Probuzených vedou k osvobození z utrpení a nalezení Nirvány, Božího království, štěstí pravého Já, sat-čit-ánandy, což je všechno jedno a totéž.
Probuzený je osvobozený od prožívání utrpení - tak jak to učil Buddha. Jeho učení vidíš jako hon z iluze duality k tomu blaženému?
Miroslave, nemám zájem Tě trápit otázku, co jiného je tím cílem, než poznání nejvyšší pravdy, kterou jsme, protože Tvým zvykem je na otázky neodpovídat.
Ale možná by stačilo, kdyby sis uvědomil, že spojení v srdci s tím, kdo je láskou, už štěstím je, spojení s pravým Já (které je absolutně vším) je tím největším štěstím, jaké existuje, a to není žádný hon za něčím. To je dokonalý klid, mír, naplnění, nekonečné blaho.