Návštěvník píše:Bůh není láskou, láska je (až ) první emanací Boha, Bytí, Absolutna.
Mňo.. a oduševnělá žena bude nejspíš jeho věčnou emancipací...
Návštěvník píše:Bůh není láskou, láska je (až ) první emanací Boha, Bytí, Absolutna.
Návštěvník píše:Bůh není láskou, láska je (až ) první emanací Boha, Bytí, Absolutna.
Včera jsi s tím byla v souladu, soudě podle tvé reakce.
Návštěvník píše:Bůh není láskou, láska je (až ) první emanací Boha, Bytí, Absolutna.
Včera jsi s tím byla v souladu, soudě podle tvé reakce.
.Petra píše:Návštěvník píše:Bůh není láskou, láska je (až ) první emanací Boha, Bytí, Absolutna.
Včera jsi s tím byla v souladu, soudě podle tvé reakce.
Absolutno v klidu, Absolutno v pohybu. V pohybu se to dá nazvat Bůh Stvořitel a to už je láska a blaženost. (Tomášovi)
K Poznání Pravdy je nutné se dostat až do toho klidu. Zde pak platí Nisargadattovo - "Jsem i mimo lásku". Je To mimo bytí a ne-bytí.
.Petra píše:Návštěvník píše:Bůh není láskou, láska je (až ) první emanací Boha, Bytí, Absolutna.
Včera jsi s tím byla v souladu, soudě podle tvé reakce.
Absolutno v klidu, Absolutno v pohybu. V pohybu se to dá nazvat Bůh Stvořitel a to už je láska a blaženost. (Tomášovi)
K Poznání Pravdy je nutné se dostat až do toho klidu. Zde pak platí Nisargadattovo - "Jsem i mimo lásku". Je To mimo bytí a ne-bytí.
.Petra píše:
Ramana se až tak moc láskou nezabývá. Pro něho je všechno The Self - Nadjá, Jáství, Absolutno.
.Petra píše:Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%A1ska
Láska
Láska označuje silný pozitivní vztah náklonnosti, oddanosti nebo touhy, který se může lišit jak svojí povahou, tak také předmětem.
.Petra píše:.
Další významy
Láska jako ctnost
Lásku lze považovat i za lidskou ctnost. V tomto kontextu vidí lásku například křesťanská víra. Tento význam je zaměnitelný za lásku k lidstvu, v obou případech se jedná o lásku k lidem jako celku a ochotu pomáhat ostatním. Chování sledující prospěch ostatních lidí se nazývá altruismus.
Náboženská láska (láska k Bohu)
V křesťanství je láska základní charakteristikou vztahu jednak mezi Bohem a člověkem a jednak mezi lidmi navzájem, a je tedy také hlavním požadavkem kladeným na každého křesťana. Papež Benedikt XVI. v roce 2006 sepsal encykliku Deus caritas est (Bůh je láska), ve které se zabýval tématem lásky v křesťanství.
Mnoho náboženství také rozlišuje sexuální lásku mezi lidmi a lásku jako základ veškerého bytí, popřípadě jako způsob, jakým dosáhnout osvícení.
.Petra píše:K Absolutno v klidu, Absolutno v pohybu. V pohybu se to dá nazvat Bůh Stvořitel a to už je láska a blaženost. (Tomášovi)
Poznání Pravdy je nutné se dostat až do toho klidu. Zde pak platí Nisargadattovo - "Jsem i mimo lásku". Je To mimo bytí a ne-bytí.
.Petra píše:"Absolutno v klidu, Absolutno v pohybu. V pohybu se to dá nazvat Bůh Stvořitel a to už je láska a blaženost. (Tomášovi)"
A nyní pozor, přátelé. Co zbude z lidí a věcí, když si odmyslíme jejich jména a tvary?
No, přirozeně, absolutní bytí, absolutní vědomí a absolutní blaženost, čili Bůh. Tato skutečnost je metafyzickým odůvodněním jógové filozofie a vyplývají z ní všechny jógové nebo mystické metody bez výjimky. Absolutno, nebo chcete-li Bůh, je všude, ve všech jsoucnostech. Pro člověka však je Bůh nejblíž v něm samém, čili v člověku.
Eduard Tomáš
Jana píše:.Petra píše:
Ramana se až tak moc láskou nezabývá. Pro něho je všechno The Self - Nadjá, Jáství, Absolutno.
Péťo, to nemyslíš vážně, žene?
Jana píše:.Petra píše:K Absolutno v klidu, Absolutno v pohybu. V pohybu se to dá nazvat Bůh Stvořitel a to už je láska a blaženost. (Tomášovi)
Poznání Pravdy je nutné se dostat až do toho klidu. Zde pak platí Nisargadattovo - "Jsem i mimo lásku". Je To mimo bytí a ne-bytí.
Dobré je sem dát odkaz, Péťo.
Jana píše:
Pohyb je možný jen v časoprostoru mysli.
Jana píše:
Protože ona blaženost, která je Bytím, Vědomím, Láskou, je dokonalým klidem a mírem. A to z jednoduchého důvodu, sat-čit-ánanda je to, co přesahuje mysl a je myslí nedotčeno.
Pohyb je možný jen v časoprostoru mysli.
miroslav píše:Takže podle tebe je sat-čit-ánanda a mimo ni něco, co nazýváš "mysl", která se sat-čit-ánandy ani nedotýká?
A tahle "mysl" má v sobě časoprostor, píšeš.
Co to je tahle "mysl"? Kde se vzala?
Co je to mysl?
Mysl pramení V duchovním srdci, potom jde do hlavy a pěti smysly do světa. Cesta k Pravdě je obrácená.
Je to dlouhá cesta?
Ani ne, asi 35 cm. Jenomže mnohý člověk by raději kopal jámu 35 m hlubokou, než aby se vydal na cestu z hlavy do Srdce.
Jana píše:Miroslav píše:Co to je tahle "mysl"? Kde se vzala?
Můžeme to zase zkoumat, jestli chceš. Je to přesně tak, jak říká Eduard Tomáš a můžeš si to ověřit.Co je to mysl?
Mysl pramení V duchovním srdci, potom jde do hlavy a pěti smysly do světa. Cesta k Pravdě je obrácená.
Je to dlouhá cesta?
Ani ne, asi 35 cm. Jenomže mnohý člověk by raději kopal jámu 35 m hlubokou, než aby se vydal na cestu z hlavy do Srdce.
To znamená, že Pravda je v tichu srdce. To je možné ověřit. V tichu srdce není žádná mysl. Mysl je prázdná. Tady je jen Pravda, uvědomění Pravdy je láskou, poroto sat-čit-ánanda.
No a jak mysl stoupá do hlavy a pěti smysly jde do světa, tak se vzdaluje pravdě, pak vznikají všechny ty varianty všeho, co se jeví, že láskou není, je tu ztotožnění vědomí s tělesnými vjemy, s myslí.
Takže to, co se poznává skrz smyslové vnímání, mysl, je to, čemu říkají Probuzení sen, mája, iluze.
Aby se poznalo, čím ta mysl v Pravdě je, tak se musí jít do Srdce, kde mysl je prázdná a tady, jak říkají Probuzení, v Pravdě mysl neexistuje.
Smrt mysli je zrozením moudrosti.
Stačí to vysvětlení takhle?
miroslav píše:Jana píše:Miroslav píše:Co to je tahle "mysl"? Kde se vzala?
Můžeme to zase zkoumat, jestli chceš. Je to přesně tak, jak říká Eduard Tomáš a můžeš si to ověřit.Co je to mysl?
Mysl pramení V duchovním srdci, potom jde do hlavy a pěti smysly do světa. Cesta k Pravdě je obrácená.
Je to dlouhá cesta?
Ani ne, asi 35 cm. Jenomže mnohý člověk by raději kopal jámu 35 m hlubokou, než aby se vydal na cestu z hlavy do Srdce.
To znamená, že Pravda je v tichu srdce. To je možné ověřit. V tichu srdce není žádná mysl. Mysl je prázdná. Tady je jen Pravda, uvědomění Pravdy je láskou, poroto sat-čit-ánanda.
No a jak mysl stoupá do hlavy a pěti smysly jde do světa, tak se vzdaluje pravdě, pak vznikají všechny ty varianty všeho, co se jeví, že láskou není, je tu ztotožnění vědomí s tělesnými vjemy, s myslí.
Takže to, co se poznává skrz smyslové vnímání, mysl, je to, čemu říkají Probuzení sen, mája, iluze.
Aby se poznalo, čím ta mysl v Pravdě je, tak se musí jít do Srdce, kde mysl je prázdná a tady, jak říkají Probuzení, v Pravdě mysl neexistuje.
Smrt mysli je zrozením moudrosti.
Stačí to vysvětlení takhle?
Bez těch tvých doplnění je to perfektní popis prvního kroku k poznání. K poznání Já.
Akorát tímhle tvým dovysvětlováním - jak ty to chápeš: "To znamená, že Pravda je v tichu srdce. To je možné ověřit. V tichu srdce není žádná mysl. Mysl je prázdná. Tady je jen Pravda, uvědomění Pravdy je láskou, poroto sat-čit-ánanda." do toho zase motáš ty svoje představy.
Ale jinak dobrý - na otázku jsi správným citátem dobře odpověděla.
armin=Miroslav píše:JMÉNO a TVAR
Každá existující skutečnost má pět rovnocenných atributů:
Existenci, vědomí, blaho, jméno a tvar.
Probuzení upozorňují na tu existenci vědomí a blaho každé existence (SČA), protože to si lidé v zápalu rozlišování jmen a tvarů většinou neuvědomují.
Chybou ale je, když pak někteří hloupější se domnívají, že existence, vědomí a blaho (SČA) jsou to ono, to duchovní a že jména a tvary je třeba vyloučit, nevnímat a v tom, že spočívá nějaké to probuzení.
Ne, naopak. Celek je existence, vědomí, blaho, jméno a tvar. Všech pět atributů tvoří duchovní, probuzený celek, není žádný z nich lepší, pravdivější, vyšší apod. Jestliže některý z nich chybí, není naše vnímání celé, pravdivé, osvobozující.
A co je to "jméno"? Jméno je význam tvaru. Tvar sám o sobě žádný význam nemá. Proto i ti ďáblíci, když se pojmenují, ztrácejí svůj neuvědomělý, nevědomý význam, "kouzlo" a ve světle pravdivého pojmenování ten nepravdivý, klamný význam ztrácejí.
Probuzení upozorňují na tu existenci vědomí a blaho každé existence (SČA), protože to si lidé v zápalu rozlišování jmen a tvarů většinou neuvědomují.
Chybou ale je, když pak někteří hloupější se domnívají, že existence, vědomí a blaho (SČA) jsou to ono, to duchovní a že jména a tvary je třeba vyloučit, nevnímat a v tom, že spočívá nějaké to probuzení.
Brahman má pět aspektů. Sat-čit-ánanda-náma-rúpa (bytí-vědomí-míruplná blaženost-jméno a forma). První tři aspekty jsou skutečné, věčně osvětlující, zatímco jméno a tvar představují neskutečné aspekty, protože se jenom zdají, že existují a jsou závislé na tom, že je sat-čit-ánanda osvětluje (umožňuje jejich zdánlivou existenci).
Ramana Mahariši
Jana píše:
Možná je to představa pro Tebe, protože zůstáváš v hlavě u všech těch všemožných tvarů a jmen, která jsou vším možným, jen ne láskou, proto dokážeš tvrdit, že sat-čit-ánanda je rovnocenným atributem jménům a tvarům, jelikož si představuješ, že mají stejné typické znaky a vlastnosti.
Je to tak?
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 90 návštevníků