Srdce

[Návštěvník]

Co je vlastně Srdce?

Posvátné texty jej popisují slovy:
Uprostřed prsou, v hrudníku a nad břichem se nachází šest orgánů různých barev (nejedná se
o čakry – pozn. v textu knihy). Jeden z nich, podobající se poupěti lotosu a umístěný na dva
prsty vpravo od středu hrudi, je Srdcem. Poupě směřuje dolů a uvnitř je drobounký vstupní
otvor, jež je místem neproniknutelné temnoty (nevědomosti), plným tužeb. Veškerý nervový
systém (nádí) je na něm závislý. Je to sídlo životních sil, mysli a světla (vědomí).
Samotné Srdce (hridajam), ačkoli je takto popisováno, znamená pravé Já (Self, átman).
Třebaže je označováno termíny jako bytí, vědomí, blaženost, věčnost a neomezenost (sat,
čit, ánanda, nitja, púrna) neobsahuje žádné rozdělení ve smyslu vnější a vnitřní, či nahoře
a dole. Tento stav, ve kterém všechny myšlenky docházejí svého konce, se nazývá Self. Když
je tento stav dosažen – takový, jaký je – odpadají tím všechny dohady o tom, zda je Srdce
umístěno v těle či mimo něj.

Bhagaván Šrí Ramana Maháriši
Duchovní pokyny

http://www.rudolfskarnitzl.cz/ramana/do ... uction.pdf

[Návštěvník]

Vaše srdce musí vyvinout tu fázi, která nebude obsahovat negativní vlastnosti, jako je základ nenávisti vůči nikomu. Právě vidíte, jak jsou všechny duše vedeny Bohem tajemným způsobem a vy se v tom stanete jeho nástrojem.

[Návštěvník]

[Návštěvník]

Přístup k Pravdě v nekonečném duchovním srdci je hluboký a přesto jednoduchý proces, který spočívá ve vnitřním ztišení a obrácení pozornosti dovnitř. Mohli bychom to shrnout do několika klíčových kroků:

Nejdříve je třeba nechat ustoupit proud myšlenek. Toho se nedosahuje bojem proti nim, ale tím, že je jednoduše pozorujeme a necháme je přirozeně odeznít. Myšlenky nejsou nepřítel, ale nemají ovládnout naši pozornost.

Ve chvíli, kdy se mysl utišuje, obracíme svou pozornost k vnitřnímu prostoru srdce, který je víc než jen fyzickým orgánem. Je to duchovní centrum, které v sobě nese přímý přístup k Pravdě. Místo hledání odpovědí ve vnějších zdrojích, začneme hledat v sobě.

V tichu není potřeba analyzovat, hodnotit nebo rozumově chápat. Stačí být. Toto „bytí“ je stav čistého vědomí, kde mizí hranice mezi „já“ a světem. Je to prostor, kde odhalujeme svoji pravou podstatu.

Když jsme v přítomném okamžiku plně ukotveni, myšlenky a emoce ztrácí svou moc. Pravda, kterou hledáme, není něco, co musíme najít venku, ale je to naše vlastní přirozenost. Je věčná, neměnná a přítomná v tomto tichu.

Jakmile se ponoříme dostatečně hluboko do tohoto prostoru, začneme si uvědomovat, že nejsme oddělenou bytostí, ale jsme součástí nekonečného vědomí. Tady mizí všechny iluze oddělenosti.

V praxi to znamená vytvořit si pravidelný prostor pro meditaci, ticho, kontemplaci nebo prosté bytí v přítomnosti. Každý člověk má tento „bod“ v sobě, i když ho nemusí vědomě vnímat. Je to stav, kdy člověk přesahuje slova, formy a koncepty a zakouší čistou realitu - Pravdu - přímo.

[Návštěvník]

IGNOROVANO