Téma osvícení

[Pedro.]

A kam se vypařila Jana? Že by do nirvány?

[Pedro.]

Vzpomínka ze sanghy: jelikož muži mají (většinou) silnější pravou stranu - pingalu, a ženy zas levou - idu, sedávali jsme muži vlevo a ženy vpravo, by se ty energie vyrovnávaly.
:-)

No, když už jsem to nakous. Tahle nauka je právě o tý rovnováze těch stran, ženské - citové - měsíční, a mužské - rozumové - sluneční. Páč tehdy se otevírá ten střed mezi - čisté vědomí - Brahma nádí.

[miroslav]

A kam se vypařila Jana? Že by do nirvány?

Jana nejspíš spočívá na výsostech a čeká až utichne rada moudrých a pak opět spustí ten svůj kolovrátek o nepodmíněné lásce a světě probuzených atd.

Už po kolikáté.
V Janině světě probuzených se totiž nic nemění, neděje a nemá to chybu. Takže se ani nedalo nic jiného čekat.

[Jana]

Všimni si, že když položíš Probuzenému otázku, nevysype Ti hned naučenou odpověď z mysli, ale obvykle se na chvíli rozvážně ponoří do sebe.

Zkoumá v sobě ty největší hlubiny poznání ve spojení s nejjasnějšími obrazy, kterými by se dala odpověď vyjádřit.
Jana
moderátor

Příspěvky: 7654
Registrován: pon 25. črc 2011 20:38:09

A takovýhle hlupákum ty věříš

Zřejmě se domnívás že wu wei potřebuje čas na zkoumání

Ale oni ti zahloubání vypadaj efektivně

Jakoby tahali odpověď z paty

Ale odpověď je tady hned

Žádný hlubiny zkoumání

Jenže ty nic nevíš o wu wei

Zato jsi zblbla z mistru hlubin...

Pokud se dáváš jen po povrchu a není tady uvědomění, čím tohle ve skutečnosti je, tak to, co poznáváš, se jeví, že je něčím jiným, než sat-čit-ánandou, že je to tak?

Tvůj svět je proměnlivý, pomíjivý, žiješ v iluzi oddělenosti, že je to tak?

Jak bys chtěl posuzovat, co je pravda?

[Pedro.]

A kam se vypařila Jana? Že by do nirvány?

Jana nejspíš spočívá na výsostech a čeká až utichne rada moudrých

[Jana]

Meditace ti ukáže právě to, o čem furt tak tvrdohlavě mluvím. Tělo není tím, čím se zdá...

Pedrito, teď netuším, o čem tak tvrdohlavě mluvíš. Jestli mluvíš o kráse, tak spíš než tvrdohlavé je to velkosrdcaté.

Což je skvělé.

Možná se to může jevit, že to neměnné a věčné je mrtvé bez krásy, ale právě ta krása, která prozařuje to proměnlivé a pomíjivé je poznáváním toho věčného živého neměnného.

Ono se to bez účasti tý mysli, za vůbec nic nepovažuje, čím by to asi dělalo?
Ty nepoužíváš rozum, cit, paměť, vůli, pozornost? No to je dokupy ale ta mysl.
Duchovňáci maj tu vlastnost, že do těhle pojmů vložej čertíka bertíka.
Jako třeba do toho těla a tvarů. No tak zavři voči, a těš se vnitřní tmou, a třeba se i rozsvítí.

Iluze oddělenosti je myšlenka, že jsi tělo. Tělo které se narodilo a které používá mysl je to zdánlivé poznávání čím to je.

Tobě když se narodilo dítě, tak to byla iluze oddělenosti?

To tělo, které se narodilo, už tady dávno není, tenkrát měřilo půl metru a vážilo tři a půl kila. Tělo je jen projevem, objeví se, celou dobu se mění a zmizí.

To stejné, čím mé dítě celou dobu je, je láska.

[Jana]

Zkoumání není intelektuální proces, ale spíše přímá zkušenost.

Přesně tak, když zkoumám, jakou kvalitu to má, tak má přímá zkušenost, která právě teď je, že tohle všechno, co je, je blaženost, láska, je to dokonalé, neměnné, nádherné.

Bez ohledu na to, co je možné si o tom všem myslet a nepoznávat to.

[Jana]

Láska a pica jsou Brahman,

Ale ty se jedním voblbujes a druhé potlacis

Seš ubohý a hloupý ego

Ale i to je Brahman...

Vidíš Jano, tady to máš v kostce polopatě a výstižně vysvětlené. A když si to nebudeš brát osobně, tak bys to mohla konečně v celé šíři existence pochopit jak to je a co JE. Nic v tom nechybí a nemá to tudíž chybu.
V tom tvém pojetí chybí celý projev a to je zásadní chyba.

Všechno, co skutečně existuje, je Brahman, který je věčný, neměnný, poznávaný jako sat-čit-ánanda.

Tvar a jméno se objeví a zmizí, je jen pouhým projevem, májou, to podstatné zůstává pořád stejné, neměnné.

To, že "seš hloupý a ubohý ego" je pouhou představou v nevědomé mysli, v žádném případě to není poznání nejvyšší pravdy, kterou jsi.

[Jana]

Vzpomínka ze sanghy: jelikož muži mají (většinou) silnější pravou stranu - pingalu, a ženy zas levou - idu, sedávali jsme muži vlevo a ženy vpravo, by se ty energie vyrovnávaly.
:-)

No, když už jsem to nakous. Tahle nauka je právě o tý rovnováze těch stran, ženské - citové - měsíční, a mužské - rozumové - sluneční. Páč tehdy se otevírá ten střed mezi - čisté vědomí - Brahma nádí.

Tak a když je tady tohle uvědomění - jen čisté vědomí - kdo jsi ? Jsi tělo? Jsi svá minulost? Narodil ses? Umřeš? Jaký je Tvůj svět?

Je možné se z tohohle středu nevydělovat a nemyslet si o sobě, že jsi něco jiného?

[Návštěvník]

Zkoumání není intelektuální proces, ale spíše přímá zkušenost.

Přesně tak, když zkoumám, jakou kvalitu to má, tak má přímá zkušenost, která právě teď je, že tohle všechno, co je, je blaženost, láska, je to dokonalé, neměnné, nádherné.

Bez ohledu na to, co je možné si o tom všem myslet a nepoznávat to.

Ano.

To podstatní je preferovat tu přímou zkušenost nad slovními kontrukcemi - přesně, jak to říkával ("vyučoval" - on sám se za učitele nepovažoval) Eduard Tomáš.

"Uchopte tu myšlenku/cit Já jemně svou myslí, prohlédněte si ji - ale nesnažte se ji jakkoli hodnotit a pozorně ji s nádechem pseneste do svého Srdce. Sama pozornot vám pocitem pomůže to místo poznat, a ta 35-ti centimetrová 'cesta', z mysli do Srdce, tu myšlenku očistí od nánosů představ s ní nesouvisejících, takže po samovolném zastavení se Pozornosti v Srdci je tato myšlenka/cit Já jemně rozzáří tím Světlem skutečného Bytí."

Ano, je k tomu potřeba zvládat Pozornost, ale Pozornost je už taková...

Úpřimně ti přeji, aby se ti podařilo ti přímou zkušenost udržet minuty a hodiny, dný i roky. Není žádné náhrady za stav Pravdy.Bytí.Radosti - Já v Srdci je tohoto jediným skutečným zdrojem.

Krásný den nejen Janě, ale i všem.

[Jana]

Je jen tohle. Všechno a nic najednou. Prázdnota tvářící se jako všechno.

Tak, ano. A co by se o téhle prázdnotě tvářící se jako všechno, co je, o tomhle Jsoucnu, které je absolutně vším, říct? Jaké to je? Co je ?

„Co je“ není logické, není závěr. Nedá se to popsat, protože se to nedá s ničím jiným srovnat. Vzhled je popsatelný, to „není“ je nepopsatelné. Protože co je, je současné „je“ a „není“, nelze to popsat. Ačkoli to, co je, nelze popsat, zdá se, že vyvstávají slova: ráj, dokonalý, úžasný, čistý, svobodný, absolutní, nekonečný, láska.

Tomáš učí, že i když je tento svět iluzorní, má svůj význam pro duchovní růst a poznání.

A tady se neshodneme. Nemá žádný význam, protože není pro koho by ho mohl mít. Duchovní růst a poznání jsou jen součástí iluze, že je tu někdo skutečný, kdo se může někam dostat, má svobodnou vůli atd. Není to tak. Duchovní růst a poznání je přesně ta cesta někam, kvůli které to u všech ještě nespadlo.

Klíčovým konceptem v Tomášově učení je iluze, která je ve východní filozofii často označovaná jako májá. Podle něj je iluze to, co způsobuje, že lidé vnímají dualitu a oddělenost v tomto světě.

A zase tu máme tu zlou máju, iluzi, bez ní bude všem líp. Ale komu vlastně, že?

Ono to tak je, že když věříš, že ve skutečnosti existuje něco zlého a Ty jsi tím, kdo to zlé může posoudit a zažít, tak poznání, kdo skutečně jsi/nejsi je osvobozující.

Tato iluze je výsledkem nevědomosti o skutečné povaze reality. Eduard Tomáš často zdůrazňuje, že osvobození od iluze je klíčové pro duchovní probuzení a dosažení nejvyšší pravdy.

Jasně, nevědomost a pravé poznání a pak to poznáte a budete jako Jana plní nesmyslného poznání. Kdepak. Dokud je poznání, dokud je skutečná povaha reality, dokud je kdo by se mohl probudit, dokud jsou nejvyšší pravdy a já jsem tím a já jsem absolutno atd., je to pořád sen.

Nejvyšší pravda, jak ji Tomáš popisuje, je absolutní a neměnná skutečnost, která přesahuje veškeré projevy a iluze.

A zase dualita jako řemen.

Dualitou by to bylo, kdyby iluze byla skutečností. Ale iluze (projev) je jen tím, čemu Jim Newman říká zdánlivé.

I on to má rozdělené na to, co je zdánlivé - všechen projev, tvary, to, co se objevuje a mizí, a na to, čím to všechno je - Absolutno, Jsoucno, Láska....

Tato pravda je jednotou a celistvostí všeho, co existuje.

Pravda je jednotou a celistvostí všeho co existuje? Nic neexistuje a je jen celistvost a jednota.

Jsoucno (pravé Já) existuje, Láska existuje, Absolutno existuje, což je celistvost a jednota.

Veile, zbytek dočtu později. Ale ono to bude asi pořád totéž.

Je nádherné, že poznáváš, čím tohle není. Jen chybí ještě poznání „Co je“ .

[Návštěvník]

Zkoumání není intelektuální proces, ale spíše přímá zkušenost.

Přesně tak, když zkoumám, jakou kvalitu to má, tak má přímá zkušenost, která právě teď je, že tohle všechno, co je, je blaženost, láska, je to dokonalé, neměnné, nádherné.

Bez ohledu na to, co je možné si o tom všem myslet a nepoznávat to.

Ano.

To podstatní je preferovat tu přímou zkušenost nad slovními kontrukcemi - přesně, jak to říkával ("vyučoval" - on sám se za učitele nepovažoval) Eduard Tomáš.

"Uchopte tu myšlenku/cit Já jemně svou myslí, prohlédněte si ji - ale nesnažte se ji jakkoli hodnotit - a pozorně ji s nádechem přeneste do svého Srdce. Sama pozornost vám pocitem pomůže to místo poznat, a ta '35-ti centimetrová cesta', z mysli do Srdce tu myšlenku očistí od nánosů představ s ní nesouvisejících, takže po samovolném zastavení se Pozornosti v Srdci, se tato myšlenka/cit Já jemně rozzáří tím Světlem skutečného Bytí."

Ano, je k tomu potřeba zvládat Pozornost, ale Pozornost je už taková...

Úpřimně ti přeji, aby se ti podařilo ti přímou zkušenost udržet minuty a hodiny, dný i roky. Není žádné náhrady za stav Pravdy.Bytí.Radosti - Já v Srdci je tohoto jediným skutečným zdrojem.

Krásný den nejen Janě, ale i všem.

[Jana]

Zkoumání není intelektuální proces, ale spíše přímá zkušenost.

Přesně tak, když zkoumám, jakou kvalitu to má, tak má přímá zkušenost, která právě teď je, že tohle všechno, co je, je blaženost, láska, je to dokonalé, neměnné, nádherné.

Bez ohledu na to, co je možné si o tom všem myslet a nepoznávat to.

Ano.

To podstatní je preferovat tu přímou zkušenost nad slovními kontrukcemi - přesně, jak to říkával ("vyučoval" - on sám se za učitele nepovažoval) Eduard Tomáš.

"Uchopte tu myšlenku/cit Já jemně svou myslí, prohlédněte si ji - ale nesnažte se ji jakkoli hodnotit a pozorně ji s nádechem pseneste do svého Srdce. Sama pozornot vám pocitem pomůže to místo poznat, a ta 35-ti centimetrová 'cesta', z mysli do Srdce, tu myšlenku očistí od nánosů představ s ní nesouvisejících, takže po samovolném zastavení se Pozornosti v Srdci je tato myšlenka/cit Já jemně rozzáří tím Světlem skutečného Bytí."

Naprosto nádherné.

Ano, je k tomu potřeba zvládat Pozornost, ale Pozornost je už taková...

Pozornost je sama v Pozornosti, protože je ve své podstatě tou Láskou, která tady září.

Úpřimně ti přeji, aby se ti podařilo ti přímou zkušenost udržet minuty a hodiny, dný i roky. Není žádné náhrady za stav Pravdy.Bytí.Radosti - Já v Srdci je tohoto jediným skutečným zdrojem.

Krásný den nejen Janě, ale i všem.

Ano, tohle je dokonalý svět Probuzených.

Tohle je to jediné, co se nemění a co zůstává stále stejné neměnné, ať se děje cokoliv.

Je to přesně to ONO.

Co probudilo největší přikázání.

Tak díky.

[Návštěvník]

Zkoumání není intelektuální proces, ale spíše přímá zkušenost.


Přesně tak, když zkoumám, jakou kvalitu to má, tak má přímá zkušenost, která právě teď je, že tohle všechno, co je, je blaženost, láska, je to dokonalé, neměnné, nádherné.

Bez ohledu na to, co je možné si o tom všem myslet a nepoznávat to.

Ano.

To podstatní je preferovat tu přímou zkušenost nad slovními kontrukcemi - přesně, jak to říkával ("vyučoval" - on sám se za učitele nepovažoval) Eduard Tomáš.

"Uchopte tu myšlenku/cit Já jemně svou myslí, prohlédněte si ji - ale nesnažte se ji jakkoli hodnotit a pozorně ji s nádechem pseneste do svého Srdce. Sama pozornot vám pocitem pomůže to místo poznat, a ta 35-ti centimetrová 'cesta', z mysli do Srdce, tu myšlenku očistí od nánosů představ s ní nesouvisejících, takže po samovolném zastavení se Pozornosti v Srdci je tato myšlenka/cit Já jemně rozzáří tím Světlem skutečného Bytí."

Naprosto nádherné.

Ano, je k tomu potřeba zvládat Pozornost, ale Pozornost je už taková...

Pozornost je sama v Pozornosti, protože je ve své podstatě tou Láskou, která tady září.

Úpřimně ti přeji, aby se ti podařilo ti přímou zkušenost udržet minuty a hodiny, dný i roky. Není žádné náhrady za stav Pravdy.Bytí.Radosti - Já v Srdci je tohoto jediným skutečným zdrojem.

Krásný den nejen Janě, ale i všem.

Ano, tohle je dokonalý svět Probuzených.

Tohle je to jediné, co se nemění a co zůstává stále stejné neměnné, ať se děje cokoliv.

Je to přesně to ONO.

Co probudilo největší přikázání.

Tak díky.

Zkus to bez rozviřování emocí - emoce tu pozornost strhávají zpátky do mysli - a mysl pak jen jimi dál víří a víří.

A hlavně - i v tom vyjádření je zvýrazněno "Nehodnoťte....".

.Zkus to, věřím, že to zvládneš.

.

[Návštěvník]

...

jinými slovy:

Je pochopitelně úžasné, tančit a svíjet se nadšením u ukazatele "už jen 35cm", ale "to" těch 35cm samo "neujde". A podstatné je to "dojít", a k tomu je potřeba i "vydat se na cestu" a udělat onen "první krok správným směrem"...

Vím, že jsem otravný, ale fakt to slovy neokecáš...

.

[Pedro.]

Vzpomínka ze sanghy: jelikož muži mají (většinou) silnější pravou stranu - pingalu, a ženy zas levou - idu, sedávali jsme muži vlevo a ženy vpravo, by se ty energie vyrovnávaly.
:-)

No, když už jsem to nakous. Tahle nauka je právě o tý rovnováze těch stran, ženské - citové - měsíční, a mužské - rozumové - sluneční. Páč tehdy se otevírá ten střed mezi - čisté vědomí - Brahma nádí.

Tak a když je tady tohle uvědomění - jen čisté vědomí - kdo jsi ? Jsi tělo? Jsi svá minulost? Narodil ses? Umřeš? Jaký je Tvůj svět?

Je možné se z tohohle středu nevydělovat a nemyslet si o sobě, že jsi něco jiného?

Tys tu někoho odhalila, že svou podstatu považuje za ideu podoby svého těla?
Nebylo ti už k tomu navysvětlenou řečeno mnohé, porozuměla jsi něčemu z toho?
Nebo jen přejedeš řádky očima, a vidíš jen co ti zní ve vlastní hlavě?

Vzpoměl jsem si na jeden příběh:

Mladý žák zenu Jamaoka Teššú, navštěvoval jednoho mistra po druhém a naplňovalo ho pýchou, když mohl demonstrovat své duchovní vědomosti. Nakonec hovořil před zenovým mistrem Dokuonem ze Šokoku, který právě seděl v zahradě a kouřil dýmku.
Jamaoka řekl: "Duch, Buddha a živí tvorové nakonec neexistují. Pravá přirozenost jevů je prázdnota. Není žádné uskutečnění, žádné mámení, žádná moudrost, žádná prostřednost. Není žádné dávání ani nic, co se přijímá." Dokuon, který tiše pokuřoval, neříkal nic. Najednou uhodil svou bambusovou dýmkou Jamaoku do hlavy. To mladého muže náramně rozhněvalo. "Jestliže nic neexistuje," tázal se Dokuon jemně, "kde se tu vzal ten hněv?"

[Návštěvník]

Zkus to bez rozviřování emocí - emoce tu pozornost strhávají zpátky do mysli - a mysl pak jen jimi dál víří a víří.

A hlavně - i v tom vyjádření je zvýrazněno "Nehodnoťte....".

[Návštěvník]

Uchopte tu myšlenku/cit Já jemně svou myslí, prohlédněte si ji - ale nesnažte se ji jakkoli hodnotit - a pozorně ji s nádechem přeneste do svého Srdce. Sama pozornost vám pocitem pomůže to místo poznat, a ta '35-ti centimetrová cesta', z mysli do Srdce tu myšlenku očistí od nánosů představ s ní nesouvisejících, takže po samovolném zastavení se Pozornosti v Srdci, se tato myšlenka/cit Já jemně rozzáří tím Světlem skutečného Bytí."

To je moc hezká představa,

Že se pocit rozzáří

Ale jinak Já eliminuje já

Jak řekl Ramana

Takže eliminuje a ne rozzáří


Proč věříte takovým blbostem,

Vždyť sám Tomáš přiznal,

Že realizoval těsně před smrtí...

[Návštěvník]

Tys tu někoho odhalila, že svou podstatu považuje za ideu podoby svého těla?
Nebylo ti už k tomu navysvětlenou řečeno mnohé, porozuměla jsi něčemu z toho?
Nebo jen přejedeš řádky očima, a vidíš jen co ti zní ve vlastní hlavě?

Vzpoměl jsem si na jeden příběh:

Mladý žák zenu Jamaoka Teššú, navštěvoval jednoho mistra po druhém a naplňovalo ho pýchou, když mohl demonstrovat své duchovní vědomosti. Nakonec hovořil před zenovým mistrem Dokuonem ze Šokoku, který právě seděl v zahradě a kouřil dýmku.
Jamaoka řekl: "Duch, Buddha a živí tvorové nakonec neexistují. Pravá přirozenost jevů je prázdnota. Není žádné uskutečnění, žádné mámení, žádná moudrost, žádná prostřednost. Není žádné dávání ani nic, co se přijímá." Dokuon, který tiše pokuřoval, neříkal nic. Najednou uhodil svou bambusovou dýmkou Jamaoku do hlavy. To mladého muže náramně rozhněvalo. "Jestliže nic neexistuje," tázal se Dokuon jemně, "kde se tu vzal ten hněv?"

[Návštěvník]

Uchopte tu myšlenku/cit Já jemně svou myslí, prohlédněte si ji - ale nesnažte se ji jakkoli hodnotit - a pozorně ji s nádechem přeneste do svého Srdce. Sama pozornost vám pocitem pomůže to místo poznat, a ta '35-ti centimetrová cesta', z mysli do Srdce tu myšlenku očistí od nánosů představ s ní nesouvisejících, takže po samovolném zastavení se Pozornosti v Srdci, se tato myšlenka/cit Já jemně rozzáří tím Světlem skutečného Bytí."

To je moc hezká představa,

Že se pocit rozzáří

Ale jinak Já eliminuje já

Jak řekl Ramana

Takže eliminuje a ne rozzáří


Proč věříte takovým blbostem,

Vždyť sám Tomáš přiznal,

Že realizoval těsně před smrtí...

Tvé představy ti oslepily zření skutečnosti...

"se tato myšlenka/cit Já jemně rozzáří tím Světlem skutečného Bytí"...

Jen si na to dávej pozor.

.