Uvědomění toho, celá ta perspektiva je iluzorní.
To co píšeš je zcela iluzorní,
Ovšem říkat ti to je také zcela iluzorní
Občas se stane, že se to dění zasekne a jede dokola to samý
A iluzorní...
Uvědomění toho, celá ta perspektiva je iluzorní.
Tohle je nádherně nepodstatné, nikam to nejde. Je to jen tohle.
Veil
Příspěvky: 1660
Registrován: pon 24. srp 2020 13:58:03
Víru a poznání do toho tahají jen mistři, protože trčí hluboko ve snu o já, které se někam má dostat a stát se bohem. Copak to není úplně jasné, že to se může stát jen ve snu?
Průvodce píše:Pedro mně přesvědčil, že bych měl napsat omluvu pro vás
Jana mmně požádala, ať už ničím k vám nepřispívám, že si to už více nepřeje.
Já ji rád vyhovím.
Pedro. píše:Ono se to dá vnímat všelijak - mysticky, poeticky, vědecky, nábožensky, euforicky, metodicky, zenově......
Ale je to furt to vnímání, a to vnímání, i když vychází z Átmá, coby čistá pozornost, tak prochází prostě tou nervovou soustavou, dotýká se smyslových vjemů, vzpomínek, oživuje ta centra logiky a citu... umožní mozku myslet.
Ale nějak, a právě díky tomu živému procesu, dochází v člověku k tomu uvědomění.
A ta pozornost se v tom ztrácet odnaučí.
Třebas tou meditační praxí.
Ale to neznamená že ten mozek tu schopnost uvažovat ztratí,
neboť přece nebude v práci dělat zmetky, atp, a koukat jak puk...
Jestli si někdo myslí, že bez tý schopnosti rozumět a cítit,
pamatovat si, atd, by tu napsal jediný slovo, tak ať to zkusí
Jen ta pozornost přitom může být nespoutaná, vědomá si svého
zdroje...
Návštěvník píše:Už jsem tě několikrát upozorňoval,
Že se máš to duchovno naučit,
Návštěvník píše:Uvědomění světla je známkou duchovního pokroku ega,
Zatímco Světlo je aspektem Já
Veil píše:Pedro. píše:Ono se to dá vnímat všelijak - mysticky, poeticky, vědecky, nábožensky, euforicky, metodicky, zenově......
Ale je to furt to vnímání, a to vnímání, i když vychází z Átmá, coby čistá pozornost, tak prochází prostě tou nervovou soustavou, dotýká se smyslových vjemů, vzpomínek, oživuje ta centra logiky a citu... umožní mozku myslet.
Ale nějak, a právě díky tomu živému procesu, dochází v člověku k tomu uvědomění.
A ta pozornost se v tom ztrácet odnaučí.
Třebas tou meditační praxí.
Ale to neznamená že ten mozek tu schopnost uvažovat ztratí,
neboť přece nebude v práci dělat zmetky, atp, a koukat jak puk...
Jestli si někdo myslí, že bez tý schopnosti rozumět a cítit,
pamatovat si, atd, by tu napsal jediný slovo, tak ať to zkusí
Jen ta pozornost přitom může být nespoutaná, vědomá si svého
zdroje...
A to celé je právě ta iluze. Tohle vůbec není vnímáno. Vnímání, vědomí, mysl, poznání, to všechno je naprostá iluze.
Pedro. píše:Už když něco pojmenuješ a dáš tomu význam, tak to jako by vyzvedneš z tý nerozlišený jednoty do tý svý báně,
a tam s tím nějak voperuješ.
To je celá ta legendární "iluze", a je jen v "tvý" hlavě. Proto se taky říká, "pravda je tam někde venku."
Ale když to prohlédneš, ztrácí ten mentální závoj nad tebou moc.
Jinak si můžeš představovat, co chceš, ale furt v tom sebeklamu vězíš.
Ty to řešíš tím, že si řekneš nejsem...
Veil píše:Pedro. píše:Už když něco pojmenuješ a dáš tomu význam, tak to jako by vyzvedneš z tý nerozlišený jednoty do tý svý báně,
a tam s tím nějak voperuješ.
To je jen další blábol. Další příběh. Kdo to pojmenuje? Kdo tomu dá význam?To je celá ta legendární "iluze", a je jen v "tvý" hlavě. Proto se taky říká, "pravda je tam někde venku."
To víš že jo, pravda je tam někde venku. To říkal Mulder se Skullyovou, viď?Ale když to prohlédneš, ztrácí ten mentální závoj nad tebou moc.
Nesmysl. Kdo to prohlédne? Nad kým moc? To jsou jen nesmysly mistrů. Tohle vůbec není vnímáno. Vnímání, vědomí, mysl, poznání, to všechno je naprostá iluze.Jinak si můžeš představovat, co chceš, ale furt v tom sebeklamu vězíš.
Kdo si co může představovat a kde vězet?Ty to řešíš tím, že si řekneš nejsem...
Já to nijak neřeším. Není žádné já.
Kdo to pojmenuje? Kdo tomu dá význam?
Pedro. píše:No to je právě dobrý zjistit, kdo to rozlišuje, kdo to pojmenovává, kdo si z toho staví ten svůj příběh,
kdo tomu dává ty významy... Ty sis přečet že nikdo, a tomu jsi uvěřil.
Já nikomu slepě nevěřil, ale třeba jsem něco slyšel, a vidím že to je sdělením totéž, co cítím.
A o čem jsem pochyboval, tak jsem to nechal být, a najednou po čase koukám - Áha ...
Jsme prostě na jiné "vlně". Já vycházím z meditace. A ty? Z toho co tvá logika vzala jako hotové.
Pro mě je to, cěmu dáváš definitivní význam, jen přeintelektializovaná advaita, co koketuje s nihilismem.
Veil píše:
Já si nic nepřečetl a ničemu neuvěřil. Prostě jen není žádné já. Žádné já, které by se mohlo stát osvíceným, někam se dostat po nějaké cestě, něco objevit, něčím se stát nebo nestat, odpadnout, nebo neodpadnout, být vším, nebo ničím. Prostě jen není žádné já.
No vidíš, ale posuzuješ to
No vidíš.
4Možná si to myslíš, ale je to celé jen bouda.
Ty vycházíš z toho, že jsi skutečný. To je vše. Je to jen sevřená energie, jen příběh, jen strach. To je všechno. Pak se jeví všechno ostatní také skutečné. Ale prostě a jednoduše není. Ostatně i zdánliví vědci už přišli s tím, že tenhle vesmír není skutečný.
Žiješ jen ve světě příběhů, příteli.
Návštěvník píše:Kdo to posuzuje, když není žádné já?
Kdo vidí, když není žádné já?
Kdo si možná něco může myslet, když není žádné já?
Přítel je skutečný? Nebo je skutečný jen strach a sevřená energie?
Veil píše:Pedro. píše:No to je právě dobrý zjistit, kdo to rozlišuje, kdo to pojmenovává, kdo si z toho staví ten svůj příběh,
kdo tomu dává ty významy... Ty sis přečet že nikdo, a tomu jsi uvěřil.
Já si nic nepřečetl a ničemu neuvěřil. Prostě jen není žádné já. Žádné já, které by se mohlo stát osvíceným, někam se dostat po nějaké cestě, něco objevit, něčím se stát nebo nestat, odpadnout, nebo neodpadnout, být vším, nebo ničím. Prostě jen není žádné já.Já nikomu slepě nevěřil, ale třeba jsem něco slyšel, a vidím že to je sdělením totéž, co cítím.
No vidíš, ale posuzuješ to v té realitě, že ty jsi skutečný. A to je první chyba od které to všechno vede už někam do nesmyslů mistrů.A o čem jsem pochyboval, tak jsem to nechal být, a najednou po čase koukám - Áha ...
No vidíš. A přitom tě žádné to áha nikam neposunulo. Ani o píď. Možná si to myslíš, ale je to celé jen bouda. Vesmírný vtip.Jsme prostě na jiné "vlně". Já vycházím z meditace. A ty? Z toho co tvá logika vzala jako hotové.
Ty vycházíš z toho, že jsi skutečný. To je vše. Je to jen sevřená energie, jen příběh, jen strach. To je všechno. Pak se jeví všechno ostatní také skutečné. Ale prostě a jednoduše není. Ostatně i zdánliví vědci už přišli s tím, že tenhle vesmír není skutečný. V neskutečném vesmíru budou těžko skuteční lidé. https://zoom.iprima.cz/vesmir/vesmir-neexistuje-191856Pro mě je to, cěmu dáváš definitivní význam, jen přeintelektializovaná advaita, co koketuje s nihilismem.
Pro tebe jistě. Ale ty jsi plný nesmyslů a příběhů, kterým věříš. Žiješ jen ve světě příběhů, příteli. Bez nich by to bylo evidentní.
To víš že jo, pravda je tam někde venku. To říkal Mulder se Skullyovou, viď?
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků