VŠE JE ILUZE
Šrí Siddharáméšvar Mahárádž (1888–1936) patří spolu s Ramanou Maharšim mezi nejvýznamnější učitele advaita védánty 20. století. I když měl v Indii mnoho žáků, na Západě zůstával do relativně nedávné doby neznámý a proslavili ho zde až jeho žáci – Šrí Randžit Mahárádž a Šrí Nisargadatta Mahárádž. Narodil se v malé vesnici blízko Šolapúru. Když se kvůli práci přestěhoval do Bídžapúru, potkal se zde se svým duchovním učitelem Šrí Bhausahebem Mahárádžem (1843–1913). Šrí Siddharáméšvar se věnoval meditační praxi dle instrukcí svého učitele. Jeho potřeba konečného poznání byla tak veliká, že se v roce 1920 rozhodl dosáhnout ho za každou cenu a setrval devět měsíců v meditaci. Tak nakonec díky milosti svého učitele dosáhl realizace. Šrí Siddharáméšvar poté začal učit cestu ptáka (vihangammárga), tj. cestu k poznání ne pomocí meditace, ale díky přímému uvědomění nebo pochopení. V indickém světě slavný Samartha Rámdás ze 17. století o tom napsal: „Cestou meditace neboli mravenčí cestou dosáhne člověk realizace pomalu jako mravenec, který postupuje kousek po kousku. Ovšem je možné letět jako pták cestou ptáka pomocí křídel rozlišování (vivéka) a dosáhnout plodů okamžitě.“
Předmluva Šrí Nisargadatta Maharadže
Toto jsou rozpravy, slova mého Mistra. Nedokážu vysvětlit Jeho slova, a proto o tom moc nemluvím. Když se ego, domnělý pocit „sebe“, utiší, automaticky začne působit „Sóham“ („Já jsem On“). Sóham je nekonečné, neomezené, nezměrné a je poslem Pravdy, která je Samo-zřejmá. V Něm nejsou poselství a posel odděleni. Samotný posel je radostí z užívání si Nekonečného. Popis prožívání Já se v tomto světě, jenž je ve své podstatě přímým popisem událostí, nazývá „rozpravou“. Hlas Mistra se také označuje jako „Slovo Boží“. Jeho řeč a výroky jsou slovem, větami a promluvami Pravdy.
Nebe je prostor a prostor je nesmírná rozloha řeči, kterou je slovo. Slovo je přirozenou kvalitou nebe (větru), jak je dobře známo z dní, kdy vznikly Védy. Nejprve je v prostoru, který je nebem, chvění a vítr, potom tu je zvuk, a až potom se objeví slova. Slova se pak stanou základem obživy všech tvorů a věcí. Nebe je oceánem slov bez konce. Tento oceán zpívá ve chvále Nezměrného. Účelem chvalořečeného zpěvu je odhodit všechny špatné vlastnosti. Tato Božská řeč právě takovou práci ve smyslu odhození dvojnosti (neboli pocitu oddělenosti od Základní Jednoty existence) vykonává skrze vyjadřovací prostředek, kterým jsou ústa Mistra.
Právě v ten okamžik a na tom daném místě, kde v našem srdci vyvstane úcta k Mistrovi, dojde ke zmizení oddělenosti. Ale bohužel, k tomu dochází velice vzácně! Zřídkakdy nastane situace, kdy jeden z miliónů lidí prožije realizaci, ve které si uvědomí, že Mistr je samotná Pravda, Parabrahman, Nejvyšší vtělená Skutečnost. Jakmile se vám učení Mistra stane blízké a zcela přijatelné, když chápete, že nohy Mistra jsou zdrojem spontánní zkušenosti Božského Já hluboko uvnitř vás, řídícího a provádějícího všechny tělesné funkce a činnosti, a když se tedy pevně držíte nohou Mistra hluboko ve svém srdci bez smítka pochybnosti, potom bude neochvějně proudit tok požehnání a klidu ctěného Mistra velice přirozeně zevnitř, což je v podstatě pohyb „Vše-prostupujícího života“. Tam, kde je aktivní naprostá víra v božské nohy Mistra, Milost klidu a blaženosti Mistra spočine v přirozenosti duchovní radosti, zvané „pralhad“. Potom ve vědomí proudí bez zábran nedvojnost, bez skvrny oddělenosti ve smyslu „ty“ a „já“. Neexistuje zde žádné jiné uspokojení, než Milost Mistra, která je naprosto pevným a nepřekonatelným klidem Já.
V době, kdy Mistr Šrí Siddharaméšvar Maharadž dával své přednášky, pisatel této předmluvy byl čerstvý účastník na stezce, a tudíž to byl úplný začátečník. Jediné s čím byl obeznámen, byl právě Maharadž Siddharaméšvar, kterému byl představen a měl příležitost Ho navštěvovat. Autor předmluvy měl tedy možnost poslouchat tyto přednášky, které pak písemně zaznamenal a rozebral do jednotlivých vět. Ani tehdy nevěděl, zda to, co napsal, bylo správně či nikoliv, ale schopnost zapisování všeho, co si vyslechl, postupně rostla, a lze říci, že po čase téměř vše, co slyšel, přímo zaznamenal v přítomnosti Mistra. Byli tu další spolužáci, kteří byli zkušení a sečtělí, a měli příležitost být v Maharadžově společnosti po mnoho let. Oni také zapisovali učení Mistra. Existuje mnoho Maharadžových přednášek, které sepsali právě oni, a které uchovávají. Ale autor předmluvy neporovnával své záznamy se záznamy druhých za účelem prověření jejich přesnosti. Písemný záznam je právě takový, jaký autor předmluvy slyšel a zapsal.
Uplynulo nyní 25 let od doby, kdy Maharadž opustil své fyzické tělo. Během posledních dvou nebo tří let byly záznamy znova přečteny, odpovídajícím způsobem upraveny a správně přepsány. Byl záměr vydat je knižně, ale doposud se to nepodařilo. Avšak dnes, v den 25. výročí odchodu Maharadže z těla, se to stalo možné díky blahodárné milosti příznivé doby. Mí starší spolužáci, kteří jsou velmi zkušení a duchovně zralí, také vydají přednášky našeho Mistra, které u sebe uchovávají.
Prohlašuji ze svého přesvědčení Sebe-poznání, že náš Mistr a Jeho učení je ve světě něčím zcela výjimečným. Říkám to ze své víry v moudrost našeho Učitele a z mé vlastní Sebe-jistoty. Vyřčená slova jsou vyjádřením mé víry. Vaše zkušenost, spokojenost, klid a zadostiučinění jsou takové, jakou máte víru. To vše je výsledek vaší oddanosti. Od té doby, kdy jsem se seznámil se svými staršími spolužáky, jsem se před nimi projevoval skromně, a modlil se ke svému Mistrovi, abych se i nadále před nimi nechoval namyšleně.
Důvod, proč mám naprostou úctu ke svým starším spolužákům, je ten, že se jim podařilo postarat se o našeho Mistra a sloužit Mu po dlouhou dobu, co byl v Bombaji. Poskytovali mu sladké jídlo naplněné svou oddaností a já tak měl příležitost potkat Mistra, jenž je „Oceánem Poznání“. Oni nejen že měli prospěch z toho, že Ho mohli vidět a sloužit Mu s oddaností, ale sami došli k osvobození skrze Sebe-poznání, a stali se tak zachránci dalších adeptů. Vesmír, jenž je universální duch a forma, přebývá v Mistrovi. Celý vesmír se v Něm uchýlil a starší spolužáci byli schopni s Ním navázat tak blízký vztah, že díky tomu došli spásy a stali se osvoboditeli pro druhé. To byla a je nezničitelná síla pohledu (daršan) Mistra a Jeho učení.
I ti, kdo jsou prostomyslní a nijak sečtělí, byli očištěni jen tím, že alespoň jednou spatřili Velkého Mistra, jenž je „Oceánem Světla a Ctnosti“, „Ztělesněním Nauky“ a „Oceánem Moudrosti“. Promluvy a přednášky tohoto Velkého Mistra tvoří obsah této knihy. Ti, kdo je budou číst znova a znova, naučí se je nazpaměť a hluboce proniknou do pravdivého významu tohoto učení, se stanou významnými vtěleními a sami budou posly Já v plném smyslu.
Vyložil jsem tato slova před vás jako předmluvu ke knize. Každá věta v této knize má moc dát vám ovoce Sebe-realizace. Ten, kdo bude pravidelně číst tyto přednášky a rozjímat nad nimi, se sám stane průchodem pro vyjádření neodmyslitelného ducha tohoto textu.
Božské záznamy obsahují stopy všech světců a houf božských lidí, jejich navržené koncepty, přednes, poselství a jejich samotný vnitřní Život. „Realizované bytosti“ opravdu mluví z fontány své vlastní zkušenosti a v řeči je obsaženo velké přesvědčení. Jejich řeč má schopnost odhodit nevědomost ega a každá řádka této knihy vyhladí čtenářovu nevědomost o svém Pravém Já a vynese na povrch Pravou přirozenost jeho Bytí.
Nisargadatta,
Nisargadatta cituje svého gurua Siddharaméšvara
Re: Šrí Siddharaméšvar Maharádž
od Návštěvník » ned 23. čer 2024 13:09:49
VŠE JE ILUZE
1. Ego je plné nevědomosti
Nevědomost se nedá přirovnat k „osvícenému zření“. Nevědomost souvisí s fyzickým vnímáním (nahlížením). Slavné prohlášení „Sarvam Khalu Idam Brahma“ znamená „Všechny věci jsou Brahman“. Přátelé i nepřátelé jsou Brahman, takže vše dobré je Brahman, a vše špatné je také Brahman. Všichni lidé ve světě jsou otroky okolností (iluze). Na základě okolností lze člověka přinutit sebrat dokonce i hovno. Pouze oddanost může odstranit vliv okolností. Prostřednictvím oddanosti k Bohu (Hari) je dosaženo Poznání (džňána). Král je vázán zákony, na základě nichž si vymáhá poslušnost svých poddaných. Zákon by měl vládnout jen naší mysli. Sami bychom se měli rozhodnout, zda se nechat něčím svazovat či nikoliv. Oddanost je „vnitřní zření“ moudrosti. Ten, kdo v průběhu svého života nenabude Sebe-realizaci, může být pokládán za opravdu ztraceného. Kdo se nechá lapit světskými věcmi, je ztracen v proudu světského života. Na duchovní cestě bychom měli kráčet s pevným odhodláním, které jsme přijali za své.
Nenechte se svést iluzí (májou). Iluzi musíte zničit. Iluze rozpráší všechny lidi se stejnou lhostejností. Pouze takový aspirant, jenž prováděl duchovní praxi, kterou však nedokončil, získá (za účelem dokončení) znova lidské kvality a lidskou formu. Iluze se neobává nikoho kromě toho, kdo zná Brahman. Mnoho lidí patří mezi členy sekty Máji, avšak po Stezce Poznání kráčí jen velmi málo následovníků. Vy jste ve své podstatě ztělesněním Božskosti a „do vínku“ vám byl vložen program zničit iluzi. Nezapomeňte, že vás iluze neustále pozoruje a je stále ve střehu. Neztrácejte proto z dohledu svoji přirozenost, svůj pravý domov.
Pokud se chcete stát zvířetem, jako třeba slonem, koněm, apod., pak můžete brát za svůj domov tento svět. Buďte hrdí na svou skutečnou přirozenost. Narodili jsme se pouze se záměrem přetrhnout základní pouta pozemskosti (světskosti). Nejen že musíme dosáhnout vlastního Osvobození, musíme také vysvobodit druhé. Jestliže žijete s přesvědčením, že jste Bůh, pak budete zajisté Bohem.
Bez oddanosti nelze dosáhnout vlastního dobra. Pokud se během života nevydáte na stezku oddanosti, nikdy svobody nedosáhnete. K tomu se hodí toto rčení: „Ten, kdo bdí, ji dosáhne; ten, kdo spí, ji ztratí.“ Nemáte-li oddanost, tak i když umíráte jako dobrý, pobožný člověk, skutečného Osvobození jste nedosáhl. Život bez oddanosti není nic než úpadek. Světci učiní svůj život smysluplný ještě v době, kdy jsou naživu. Dosáhne-li někdo ještě během života konečné osvobození, nebude se trápit tím, kde se jeho fyzické tělo složí v okamžiku smrti. Světec není zrozený, tudíž ani neumírá. Ten, jehož omezená totožnost (ego) umře ještě během života, překročil hranice zrození
a smrti. Syn Gurua (Guru-putra je žák Gurua, jehož vědomí je vždy napojeno na vědomí Gurua) by měl vždy používat rozlišovací schopnost. Žijte v nedvojnosti (advaita). Staňte se aspiranty Pravdy.
1. Ego je plné nevědomosti
Nevědomost se nedá přirovnat k „osvícenému zření“. Nevědomost souvisí s fyzickým vnímáním (nahlížením). Slavné prohlášení „Sarvam Khalu Idam Brahma“ znamená „Všechny věci jsou Brahman“. Přátelé i nepřátelé jsou Brahman, takže vše dobré je Brahman, a vše špatné je také Brahman. Všichni lidé ve světě jsou otroky okolností (iluze). Na základě okolností lze člověka přinutit sebrat dokonce i hovno. Pouze oddanost může odstranit vliv okolností. Prostřednictvím oddanosti k Bohu (Hari) je dosaženo Poznání (džňána). Král je vázán zákony, na základě nichž si vymáhá poslušnost svých poddaných. Zákon by měl vládnout jen naší mysli. Sami bychom se měli rozhodnout, zda se nechat něčím svazovat či nikoliv. Oddanost je „vnitřní zření“ moudrosti. Ten, kdo v průběhu svého života nenabude Sebe-realizaci, může být pokládán za opravdu ztraceného. Kdo se nechá lapit světskými věcmi, je ztracen v proudu světského života. Na duchovní cestě bychom měli kráčet s pevným odhodláním, které jsme přijali za své.
Nenechte se svést iluzí (májou). Iluzi musíte zničit. Iluze rozpráší všechny lidi se stejnou lhostejností. Pouze takový aspirant, jenž prováděl duchovní praxi, kterou však nedokončil, získá (za účelem dokončení) znova lidské kvality a lidskou formu. Iluze se neobává nikoho kromě toho, kdo zná Brahman. Mnoho lidí patří mezi členy sekty Máji, avšak po Stezce Poznání kráčí jen velmi málo následovníků. Vy jste ve své podstatě ztělesněním Božskosti a „do vínku“ vám byl vložen program zničit iluzi. Nezapomeňte, že vás iluze neustále pozoruje a je stále ve střehu. Neztrácejte proto z dohledu svoji přirozenost, svůj pravý domov.
Pokud se chcete stát zvířetem, jako třeba slonem, koněm, apod., pak můžete brát za svůj domov tento svět. Buďte hrdí na svou skutečnou přirozenost. Narodili jsme se pouze se záměrem přetrhnout základní pouta pozemskosti (světskosti). Nejen že musíme dosáhnout vlastního Osvobození, musíme také vysvobodit druhé. Jestliže žijete s přesvědčením, že jste Bůh, pak budete zajisté Bohem.
Bez oddanosti nelze dosáhnout vlastního dobra. Pokud se během života nevydáte na stezku oddanosti, nikdy svobody nedosáhnete. K tomu se hodí toto rčení: „Ten, kdo bdí, ji dosáhne; ten, kdo spí, ji ztratí.“ Nemáte-li oddanost, tak i když umíráte jako dobrý, pobožný člověk, skutečného Osvobození jste nedosáhl. Život bez oddanosti není nic než úpadek. Světci učiní svůj život smysluplný ještě v době, kdy jsou naživu. Dosáhne-li někdo ještě během života konečné osvobození, nebude se trápit tím, kde se jeho fyzické tělo složí v okamžiku smrti. Světec není zrozený, tudíž ani neumírá. Ten, jehož omezená totožnost (ego) umře ještě během života, překročil hranice zrození
a smrti. Syn Gurua (Guru-putra je žák Gurua, jehož vědomí je vždy napojeno na vědomí Gurua) by měl vždy používat rozlišovací schopnost. Žijte v nedvojnosti (advaita). Staňte se aspiranty Pravdy.
- Návštěvník
Re: Šrí Siddharaméšvar Maharádž
od Návštěvník » ned 23. čer 2024 13:12:17
VŠE JE ILUZE
2. Ovoce Já je získané prostřednictvím bezžádostivosti
Je-li někdo „neměnný“, pak je tím někým míněn ten, kdo nezná oddělenost. Odevzdat se značí vzdát se ega a být pokorný. Ve slově „šarana“ je „šara“ označení pro šíp a „na“ značí ne. Protože šíp znázorňovaný slovem „šara“ také značí neohebné ego, pak ten, kdo je „šarana“, neboli ten, kdo se odevzdal, se ve skutečnosti zřekl ztuhlosti a tím se zbavil ega. Společenství světců je vskutku užitečný prostředek k Osvobození. Co je nebe? Pobývat ve společnosti moudrých lidí, to samo o sobě je dosažením nebe. Považujte se za šťastlivce, pokud je vaše mysl přesycena světskými objekty. Bohyni smyslnosti velmi potěší, pokud se jí lidé obětují, a libuje si, když je lidská oběť usmažena zaživa! Otroci svého břicha (žaludku) nemohou zachytit záblesk Boha (Jeho Daršan). Vskutku požehnaný je ten, kdo je zcela bez žádostí.
Vždy si připomínejte, že pocházíme z Příbytku Boha (Vaikuntha), že nás Bůh oprávnil k požívání Nektaru nesmrtelnosti, a že jen na pár dní pobudeme jako návštěvníci v tomto městě, tedy v iluzorním životě. Jediným prostředkem k Osvobození je stav „bezžádostivosti“. Považujte tento stav za nabídku (oběť) vše pohlcující smrti, máte-li několik dětí. Pokud dozraje úroda iluze, smrt ji pozře. Oddanost „pravému Guruovi“, tedy Satguruovi, je místem, kde se rodí pravá spiritualita. Považujte své tělo za iluzi a tím naplňte svůj život. Mistr je šťastný, pokud žák iluzi unikne. Měli byste uspokojit Mistra (splatit mu dluh) svou oddaností (bhadžany zpívanými na jeho počest). Člověk, který byl osvícen Světlem Brahman, by měl být pokládán za velkého, i když může být mladý a chudý. Ten, kdo neustále touží po smyslových objektech, se v nich utápí, a ten, kdo medituje na Já (Átman), se Jím (Já) stává. Neříkejte: „Budu meditovat na Boha později, učiním to jindy.“ Měli byste neustále meditovat, kontemplovat a dovolit své mysli, aby spočívala v Já, a chovala k Já velkou lásku. To je znak Sebe-dosažení.
Nemít zájem o nic jiného než o Já je znakem Sebe-dosažení. Meditace na něco jiného než na Já je spoutaností. Vždy meditujte na „božskou přirozenost“ svého Já. Všechny ostatní věci jsou neskutečné. Veškerá další koncentrace kromě soustředění se na Já, které je Pánem, je svázaností. Jakákoliv meditace nebo přemýšlení na něco jiného, než na přirozenost svého bytí, se stane omezující vazbou. „Svět“ je plný rozdílností všech možných forem, což je jeho podstata. Nikdy nebude fungovat hladce a bez problémů. Jakýkoliv přínos kromě Já je zbytečný. Prosím, hluboce o tom rozjímejte. Jste přitahováni ke všemu, co je objektivní, protože ego nikdy nepřemýšlí o skutečné spokojenosti, kterou lze nalézt jen v Já. Pokud skutečně někdy něco učiníte ve svůj prospěch, pak jedině když zničíte sebe-ztotožnění s egem, oddělenou individualitou, která pak odumře, neboť to, co poté existuje, již není individualita (džíva).
Džíva se obrací ke smyslovým objektům, a tím tíhne k utrpení. Objekty, které se zdají být příjemné, jsou ve skutečnosti nepříjemné. Objekty, které se zdají být přitažlivé, jsou ve skutečnosti velice zhoubné a přinášejí bolest, přesto se individualita stále honí za těmito objekty. Měli byste proto přestat myslet na smyslové objekty a obrátit se k Já a vydat se po stezce oddanosti.
Musíte si představit sebe jako světce a bytost, která je připravená vzdát se všeho. Když si osvojíte učení Mistra, světskost je pryč, je odseknuta, a třebaže někdo takový nadále zůstává ve světě, není již otrokem světa (mysli). Světec Šuka řekl, že člověk by se neměl hnát za smyslovými objekty, ale měl by zůstat nepřipoutaný. Zabývat se smyslovými objekty brání duchovní oddanosti, i když je oddanost vykonávána s náležitou pozorností. Ten, kdo usiluje o Sebe-realizaci, by měl upustit od touhy po smyslovém uspokojení. Je to právě díky touze po smyslovém uspokojení, že džíva (individualita) stále jaksi „přetrvává“. Meditujte pouze na Boha, který je ve vašem srdci. Být oddán „Jedinému Pravému Já“ je skutečná svoboda.
2. Ovoce Já je získané prostřednictvím bezžádostivosti
Je-li někdo „neměnný“, pak je tím někým míněn ten, kdo nezná oddělenost. Odevzdat se značí vzdát se ega a být pokorný. Ve slově „šarana“ je „šara“ označení pro šíp a „na“ značí ne. Protože šíp znázorňovaný slovem „šara“ také značí neohebné ego, pak ten, kdo je „šarana“, neboli ten, kdo se odevzdal, se ve skutečnosti zřekl ztuhlosti a tím se zbavil ega. Společenství světců je vskutku užitečný prostředek k Osvobození. Co je nebe? Pobývat ve společnosti moudrých lidí, to samo o sobě je dosažením nebe. Považujte se za šťastlivce, pokud je vaše mysl přesycena světskými objekty. Bohyni smyslnosti velmi potěší, pokud se jí lidé obětují, a libuje si, když je lidská oběť usmažena zaživa! Otroci svého břicha (žaludku) nemohou zachytit záblesk Boha (Jeho Daršan). Vskutku požehnaný je ten, kdo je zcela bez žádostí.
Vždy si připomínejte, že pocházíme z Příbytku Boha (Vaikuntha), že nás Bůh oprávnil k požívání Nektaru nesmrtelnosti, a že jen na pár dní pobudeme jako návštěvníci v tomto městě, tedy v iluzorním životě. Jediným prostředkem k Osvobození je stav „bezžádostivosti“. Považujte tento stav za nabídku (oběť) vše pohlcující smrti, máte-li několik dětí. Pokud dozraje úroda iluze, smrt ji pozře. Oddanost „pravému Guruovi“, tedy Satguruovi, je místem, kde se rodí pravá spiritualita. Považujte své tělo za iluzi a tím naplňte svůj život. Mistr je šťastný, pokud žák iluzi unikne. Měli byste uspokojit Mistra (splatit mu dluh) svou oddaností (bhadžany zpívanými na jeho počest). Člověk, který byl osvícen Světlem Brahman, by měl být pokládán za velkého, i když může být mladý a chudý. Ten, kdo neustále touží po smyslových objektech, se v nich utápí, a ten, kdo medituje na Já (Átman), se Jím (Já) stává. Neříkejte: „Budu meditovat na Boha později, učiním to jindy.“ Měli byste neustále meditovat, kontemplovat a dovolit své mysli, aby spočívala v Já, a chovala k Já velkou lásku. To je znak Sebe-dosažení.
Nemít zájem o nic jiného než o Já je znakem Sebe-dosažení. Meditace na něco jiného než na Já je spoutaností. Vždy meditujte na „božskou přirozenost“ svého Já. Všechny ostatní věci jsou neskutečné. Veškerá další koncentrace kromě soustředění se na Já, které je Pánem, je svázaností. Jakákoliv meditace nebo přemýšlení na něco jiného, než na přirozenost svého bytí, se stane omezující vazbou. „Svět“ je plný rozdílností všech možných forem, což je jeho podstata. Nikdy nebude fungovat hladce a bez problémů. Jakýkoliv přínos kromě Já je zbytečný. Prosím, hluboce o tom rozjímejte. Jste přitahováni ke všemu, co je objektivní, protože ego nikdy nepřemýšlí o skutečné spokojenosti, kterou lze nalézt jen v Já. Pokud skutečně někdy něco učiníte ve svůj prospěch, pak jedině když zničíte sebe-ztotožnění s egem, oddělenou individualitou, která pak odumře, neboť to, co poté existuje, již není individualita (džíva).
Džíva se obrací ke smyslovým objektům, a tím tíhne k utrpení. Objekty, které se zdají být příjemné, jsou ve skutečnosti nepříjemné. Objekty, které se zdají být přitažlivé, jsou ve skutečnosti velice zhoubné a přinášejí bolest, přesto se individualita stále honí za těmito objekty. Měli byste proto přestat myslet na smyslové objekty a obrátit se k Já a vydat se po stezce oddanosti.
Musíte si představit sebe jako světce a bytost, která je připravená vzdát se všeho. Když si osvojíte učení Mistra, světskost je pryč, je odseknuta, a třebaže někdo takový nadále zůstává ve světě, není již otrokem světa (mysli). Světec Šuka řekl, že člověk by se neměl hnát za smyslovými objekty, ale měl by zůstat nepřipoutaný. Zabývat se smyslovými objekty brání duchovní oddanosti, i když je oddanost vykonávána s náležitou pozorností. Ten, kdo usiluje o Sebe-realizaci, by měl upustit od touhy po smyslovém uspokojení. Je to právě díky touze po smyslovém uspokojení, že džíva (individualita) stále jaksi „přetrvává“. Meditujte pouze na Boha, který je ve vašem srdci. Být oddán „Jedinému Pravému Já“ je skutečná svoboda.
- Návštěvník
Re: Šrí Siddharaméšvar Maharádž
od Návštěvník » ned 23. čer 2024 17:44:51
VŠE JE ILUZE
3. Brahman (Já) může být poznáno pouze prožíváním
Toto Poznání (džňána) je typické tím, že ho nelze pochopit pouhým jeho popisem. Říci někomu, že cukr je sladký, mu ještě neumožní zakusit jeho sladkost. Prostě to musí sám ochutnat. Brahman může být pochopen jeho prožíváním a to je možné pouze díky milosti Satgurua. Jen na kvalitní úrodné půdě ve formě oddané mysli hledajícího se může uskutečnit milost Mistra. Ti, kdo hledají své vlastní Já, sklízí plody požehnání Mistra. Ten, kdo pozná Sebe sama, opravdu „chápe“,
a Sebe-poznáním došel k „osvobození“. Ten, kdo pochopil Sebe sama, nic nepotřebuje, ani si nepřeje něco vlastnit.
Ten, kdo realizoval „Nejvyšší Já“, tedy Paramátman, iluzi k ničemu nepotřebuje. Jste momentálně velice arogantní. Proč? Kvůli přivlastňování, tedy pocitu „moje“. Máte dvě manželky; jednou je „majetek“ a druhou vaše „choť“. Kdo tvrdí, že bez peněz není nic možné, Boha nepotká. Peníze a manžel(ka) jsou určeny pro ego, tedy džívu, a ne pro Boha, tedy Šivu, protože Bůh je bezforemný. On je čirá duchovnost. Převládá chybný názor, že bez vlastnění peněz není oddanost k Všemohoucímu Bohu možná. Duchovnost ve skutečnosti nemá žádnou potřebu peněz. Hledáte-li sami sebe, dost možná se přitom setkáte s vyšším Já, a to v momentu, kdy si uvědomíte, že iluze je bezcenná. Ponechte za sebou ideje „já“ a „moje“. Uvědomit si, že „Nic není moje“, je skutečnou esencí milosti Mistra. Neustále takto přemýšlejte: „Já nejsem tělo. Děti a rodina náleží tělu, ne Mně, čirému nepopsatelnému Já, jenž je bez kvalit.“ Ti, kdo žijí pod vlivem idejí „já“ a „moje“, jsou otroky iluze. Jak pak mohou znát skutečnou hodnotu světce?
Světec nestrpí iluzi. Nedovolí ji být v Jeho blízkosti. „Bohatství iluze“ se nijak nedá srovnat s „Bohatstvím svobody“. Bohyně hojnosti, Lakšmí, učiní žebrákem každého, kdo se Jí dožaduje, avšak pokorně poslouží tomu, kdo se o Ni nestará. Nepožadovat nic od iluze je obdivuhodné. Říkat „já chci, já chci“, je potupné. Dožadovat se něčeho je ponižující. Nedožadovat se ničeho je obdivné. Poznání (džňána) si kromě zřeknutí se nic dalšího nežádá. Vypěstujte si zvyk „odříkání všeho“. Světec Kabír řekl: „Mysl umře, iluze umře a tělo také umře, ale naděje a touha neumírají.“ Pokud umřou naděje a touha, stanete se sami světcem Kabírem. Nektar nesmrtelnosti začnete pít poté, kdy se jed touhy dostane pryč z mysli. Světec Rámdás řekl: „Nechť zde není přítomna touha po smyslových objektech.“ Vzdejte se pocitu „moje“ a jste rázem svobodní.
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
3. Brahman (Já) může být poznáno pouze prožíváním
Toto Poznání (džňána) je typické tím, že ho nelze pochopit pouhým jeho popisem. Říci někomu, že cukr je sladký, mu ještě neumožní zakusit jeho sladkost. Prostě to musí sám ochutnat. Brahman může být pochopen jeho prožíváním a to je možné pouze díky milosti Satgurua. Jen na kvalitní úrodné půdě ve formě oddané mysli hledajícího se může uskutečnit milost Mistra. Ti, kdo hledají své vlastní Já, sklízí plody požehnání Mistra. Ten, kdo pozná Sebe sama, opravdu „chápe“,
a Sebe-poznáním došel k „osvobození“. Ten, kdo pochopil Sebe sama, nic nepotřebuje, ani si nepřeje něco vlastnit.
Ten, kdo realizoval „Nejvyšší Já“, tedy Paramátman, iluzi k ničemu nepotřebuje. Jste momentálně velice arogantní. Proč? Kvůli přivlastňování, tedy pocitu „moje“. Máte dvě manželky; jednou je „majetek“ a druhou vaše „choť“. Kdo tvrdí, že bez peněz není nic možné, Boha nepotká. Peníze a manžel(ka) jsou určeny pro ego, tedy džívu, a ne pro Boha, tedy Šivu, protože Bůh je bezforemný. On je čirá duchovnost. Převládá chybný názor, že bez vlastnění peněz není oddanost k Všemohoucímu Bohu možná. Duchovnost ve skutečnosti nemá žádnou potřebu peněz. Hledáte-li sami sebe, dost možná se přitom setkáte s vyšším Já, a to v momentu, kdy si uvědomíte, že iluze je bezcenná. Ponechte za sebou ideje „já“ a „moje“. Uvědomit si, že „Nic není moje“, je skutečnou esencí milosti Mistra. Neustále takto přemýšlejte: „Já nejsem tělo. Děti a rodina náleží tělu, ne Mně, čirému nepopsatelnému Já, jenž je bez kvalit.“ Ti, kdo žijí pod vlivem idejí „já“ a „moje“, jsou otroky iluze. Jak pak mohou znát skutečnou hodnotu světce?
Světec nestrpí iluzi. Nedovolí ji být v Jeho blízkosti. „Bohatství iluze“ se nijak nedá srovnat s „Bohatstvím svobody“. Bohyně hojnosti, Lakšmí, učiní žebrákem každého, kdo se Jí dožaduje, avšak pokorně poslouží tomu, kdo se o Ni nestará. Nepožadovat nic od iluze je obdivuhodné. Říkat „já chci, já chci“, je potupné. Dožadovat se něčeho je ponižující. Nedožadovat se ničeho je obdivné. Poznání (džňána) si kromě zřeknutí se nic dalšího nežádá. Vypěstujte si zvyk „odříkání všeho“. Světec Kabír řekl: „Mysl umře, iluze umře a tělo také umře, ale naděje a touha neumírají.“ Pokud umřou naděje a touha, stanete se sami světcem Kabírem. Nektar nesmrtelnosti začnete pít poté, kdy se jed touhy dostane pryč z mysli. Světec Rámdás řekl: „Nechť zde není přítomna touha po smyslových objektech.“ Vzdejte se pocitu „moje“ a jste rázem svobodní.
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
- Návštěvník
Re: Šrí Siddharaméšvar Maharádž
od Návštěvník » pon 24. čer 2024 4:10:41
VŠE JE ILUZE
4. Já je „znalec“ ve všech bytostech
Bytí označuje „vědomí" neboli „uvědomění". Mysl, sloužící jiným věcem, je spoutaností. Mysl, která neslouží ničemu jinému, je Brahman. Když v mysli nejsou myšlenky na objekty, je prázdná, čistá a klidná. To je Brahman. Spíte-li šťastně, je to přirozená radost neboli Brahman, jež je bez jakékoliv emoce. Vše, co není zastřené nějakou náladou či postojem, je za emocemi. Jste to „vy", kdo „zná" celý svět, tělo, mysl a všechny smyslové orgány. Tím „vy" se myslí „nejvyšší Já" (Paramátman). Realizovat Paramátman je závěrečným dosažením. Zahoďte touhu věnovat se smyslovým objektům. „Objektivní poznání" je samo o sobě utrpení. Ten, jenž přestane toužit po majetku, se automaticky stane velice silný.
Meditovat na Mistra je pravá svoboda. Poté se vysvobodíte ze všeho soužení, které s sebou světský a duchovní život přináší. Zanechá-li individualita (džíva) zvyku hromadění tužeb, stane se sama Bohem (Šiva). Ten, kdo medituje na Mne (Já), bude Mnou. Do pekla posílám každého, kdo místo aby meditoval na Mne, myslí pouze na rodinu a peníze. Ti, kdo touží mít moji Sílu, by měli meditovat na Mne. Udělím jim veškerou svou Sílu, Pozici a pravé Já.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
4. Já je „znalec“ ve všech bytostech
Bytí označuje „vědomí" neboli „uvědomění". Mysl, sloužící jiným věcem, je spoutaností. Mysl, která neslouží ničemu jinému, je Brahman. Když v mysli nejsou myšlenky na objekty, je prázdná, čistá a klidná. To je Brahman. Spíte-li šťastně, je to přirozená radost neboli Brahman, jež je bez jakékoliv emoce. Vše, co není zastřené nějakou náladou či postojem, je za emocemi. Jste to „vy", kdo „zná" celý svět, tělo, mysl a všechny smyslové orgány. Tím „vy" se myslí „nejvyšší Já" (Paramátman). Realizovat Paramátman je závěrečným dosažením. Zahoďte touhu věnovat se smyslovým objektům. „Objektivní poznání" je samo o sobě utrpení. Ten, jenž přestane toužit po majetku, se automaticky stane velice silný.
Meditovat na Mistra je pravá svoboda. Poté se vysvobodíte ze všeho soužení, které s sebou světský a duchovní život přináší. Zanechá-li individualita (džíva) zvyku hromadění tužeb, stane se sama Bohem (Šiva). Ten, kdo medituje na Mne (Já), bude Mnou. Do pekla posílám každého, kdo místo aby meditoval na Mne, myslí pouze na rodinu a peníze. Ti, kdo touží mít moji Sílu, by měli meditovat na Mne. Udělím jim veškerou svou Sílu, Pozici a pravé Já.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
- Návštěvník
Re: Šrí Siddharaméšvar Maharádž
od Návštěvník » pon 24. čer 2024 9:19:55
VŠE JE ILUZE
5. Sebe-odhalení
Ten, kdo hledá sebe sama ve svém nitru, dosahuje Sebe-poznání. Ty, kdož jsi „znalcem všeho“, jsi sám Brahman. Nedrž se konceptu, že jsi tělo. Vždy pojímej sebe jako Brahman. Každý, kdo se ztotožňuje
s tělem, si nutně musí vytrpět bolesti těla. Slunce, jež je Já, je zatemněné touhami po světských objektech. Žijte jako Slunce, tedy jako Já, a přestaňte se držet všeho, co jste doposud nashromáždili. Vzdáte-li se připoutanosti
k světským objektům během doby zatemnění a rovněž se zřeknete své chtivosti po smyslovém uspokojení, dojde ke zmizení zatemnění. Brahman nelze zakusit, aniž byste se sami stali Brahman. Zlatý den je dnem D, kdy dojde k vytracení vašich konceptuálních představ o vás samotných. To znamená, že vaše ego by v tu dobu mělo zemřít. Mistr požehná každého, kdo se snaží nalézt své Já. Neměli byste se dožadovat nazpět toho, co jste jednou dali. To znamená, že byste měli přestat přijímat objekty smyslů poté, kdy jste je opustili. Nejvyšší Já, Paramátman, je dokonce i za stavem vše-vnímavosti, neboli je „Vše-vidoucí“. Nemá-li konatel činů sebemenší pocit sebe jako konatele, pak je osvobozen od činnosti. Stane se Tím, co je za všemi stavy. Poté, kdy dojde k poznání objektů, čili je provedeno rozlišování, dojde tím ke zničení ega, neboli falešné pýchy na „sebe“.
5. Sebe-odhalení
Ten, kdo hledá sebe sama ve svém nitru, dosahuje Sebe-poznání. Ty, kdož jsi „znalcem všeho“, jsi sám Brahman. Nedrž se konceptu, že jsi tělo. Vždy pojímej sebe jako Brahman. Každý, kdo se ztotožňuje
s tělem, si nutně musí vytrpět bolesti těla. Slunce, jež je Já, je zatemněné touhami po světských objektech. Žijte jako Slunce, tedy jako Já, a přestaňte se držet všeho, co jste doposud nashromáždili. Vzdáte-li se připoutanosti
k světským objektům během doby zatemnění a rovněž se zřeknete své chtivosti po smyslovém uspokojení, dojde ke zmizení zatemnění. Brahman nelze zakusit, aniž byste se sami stali Brahman. Zlatý den je dnem D, kdy dojde k vytracení vašich konceptuálních představ o vás samotných. To znamená, že vaše ego by v tu dobu mělo zemřít. Mistr požehná každého, kdo se snaží nalézt své Já. Neměli byste se dožadovat nazpět toho, co jste jednou dali. To znamená, že byste měli přestat přijímat objekty smyslů poté, kdy jste je opustili. Nejvyšší Já, Paramátman, je dokonce i za stavem vše-vnímavosti, neboli je „Vše-vidoucí“. Nemá-li konatel činů sebemenší pocit sebe jako konatele, pak je osvobozen od činnosti. Stane se Tím, co je za všemi stavy. Poté, kdy dojde k poznání objektů, čili je provedeno rozlišování, dojde tím ke zničení ega, neboli falešné pýchy na „sebe“.
- Návštěvník
Re: Šrí Siddharaméšvar Maharádž
od Návštěvník » pon 24. čer 2024 16:48:37
VŠE JE ILUZE
6. Bůh je nejvyšší Já, Paramátman
Pokud si přejete být s Bohem, zahoďte iluzi. Naděje, jež je ukrytá hluboko v nejniternějších úrovních vašeho srdce a mysli, není nic než iluze. Iluze pokládá závoj na Já. Já je uvnitř a iluze, neboli mája, překrývá Já závojem. Brahman je pouze „čiré vědomí“. Lidská mysl je ve své přirozenosti zaměřena směrem ven, je zaostřena na objekty. Když se mysl stane bezžádostivá a taková zůstane, je Brahman. Nicméně nepokládejte (žádostivou) mysl za Brahman. Neustále přemýšlet o smyslových objektech znamená zastřít Já. Počátek zatemnění je moment, kdy je pozornost odvedena od Já směrem k jiným objektům. To je iluze. To je mysl.
Zůstat bez myšlenek je Brahman. Přirozenost je znakem Brahman. Není zde žádné trápení, žádná chtivost, žádná touha. I kdyby král ztratil celé své království a přitom byl v tomto přirozeném stavu, jeho mysl by nepocítila žádnou úzkost. Když je ukončeno objektivní fungování mysli, nastane zde tento přirozený stav, a vy budete napevno usazeni v Já. Když ustane soužení a trápení se světským životem, skončí tím zatemnění Já. Iluze je potom viděna jako hra Boha (Višnua) a je nahlížena, jako by byla jedině Jím. Je-li iluze viděna jen jako božská hra, dělá to mysl bezžádostivou, a nakonec jí to osvobodí od všech potíží. Naproti tomu iluze individuality není viděna jako božská hra, ale zůstává plná tužeb a žádostí. Individualita, ego (džíva), jde ve své touze a očekávání až tak daleko, že nutí ostatní, aby mu v čase smrti bezpodmínečně dali napít vody, aby tělo nežíznilo. Kdežto „vědomí“, jež je Já, se nikdy o tělo nestará. K čemu by pak bylo pro Já dobré opakovat jméno Boha či mantru v době smrti? To je klíč bezžádostivosti.
Jak dlouhý je celý pozemský život? Jednou nohou jste v hrobě, zatímco druhou ještě v domě. K čemu je tento rodinný život? Mít takový postoj je znakem bezžádostivosti. Avšak člověk, jenž je připoután ke světskému životu, provádí všechny své činnosti stejně dál, jako kdyby měl jeho život trvat stovky let, i když je pravděpodobné, že následující den zemře. Člověk, jenž je bez žádostí, považuje délku života v rozmezí stovek tisíc let za jeden krátký okamžik. Připoutanost v srdci nabírá formy lítosti se všemi bytostmi, což je pouze iluzorní božská hra, která není nic než světskost a trápení. Měli bychom žít pro nejvyšší Já, Paramátman, a dodržovat, aby byl náš čas (život) zužitkován ve službě Paramátman.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
6. Bůh je nejvyšší Já, Paramátman
Pokud si přejete být s Bohem, zahoďte iluzi. Naděje, jež je ukrytá hluboko v nejniternějších úrovních vašeho srdce a mysli, není nic než iluze. Iluze pokládá závoj na Já. Já je uvnitř a iluze, neboli mája, překrývá Já závojem. Brahman je pouze „čiré vědomí“. Lidská mysl je ve své přirozenosti zaměřena směrem ven, je zaostřena na objekty. Když se mysl stane bezžádostivá a taková zůstane, je Brahman. Nicméně nepokládejte (žádostivou) mysl za Brahman. Neustále přemýšlet o smyslových objektech znamená zastřít Já. Počátek zatemnění je moment, kdy je pozornost odvedena od Já směrem k jiným objektům. To je iluze. To je mysl.
Zůstat bez myšlenek je Brahman. Přirozenost je znakem Brahman. Není zde žádné trápení, žádná chtivost, žádná touha. I kdyby král ztratil celé své království a přitom byl v tomto přirozeném stavu, jeho mysl by nepocítila žádnou úzkost. Když je ukončeno objektivní fungování mysli, nastane zde tento přirozený stav, a vy budete napevno usazeni v Já. Když ustane soužení a trápení se světským životem, skončí tím zatemnění Já. Iluze je potom viděna jako hra Boha (Višnua) a je nahlížena, jako by byla jedině Jím. Je-li iluze viděna jen jako božská hra, dělá to mysl bezžádostivou, a nakonec jí to osvobodí od všech potíží. Naproti tomu iluze individuality není viděna jako božská hra, ale zůstává plná tužeb a žádostí. Individualita, ego (džíva), jde ve své touze a očekávání až tak daleko, že nutí ostatní, aby mu v čase smrti bezpodmínečně dali napít vody, aby tělo nežíznilo. Kdežto „vědomí“, jež je Já, se nikdy o tělo nestará. K čemu by pak bylo pro Já dobré opakovat jméno Boha či mantru v době smrti? To je klíč bezžádostivosti.
Jak dlouhý je celý pozemský život? Jednou nohou jste v hrobě, zatímco druhou ještě v domě. K čemu je tento rodinný život? Mít takový postoj je znakem bezžádostivosti. Avšak člověk, jenž je připoután ke světskému životu, provádí všechny své činnosti stejně dál, jako kdyby měl jeho život trvat stovky let, i když je pravděpodobné, že následující den zemře. Člověk, jenž je bez žádostí, považuje délku života v rozmezí stovek tisíc let za jeden krátký okamžik. Připoutanost v srdci nabírá formy lítosti se všemi bytostmi, což je pouze iluzorní božská hra, která není nic než světskost a trápení. Měli bychom žít pro nejvyšší Já, Paramátman, a dodržovat, aby byl náš čas (život) zužitkován ve službě Paramátman.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
- Návštěvník
Re: Šrí Siddharaméšvar Maharádž
od Návštěvník » úte 25. čer 2024 6:48:47
VŠE JE ILUZE
7. Ustane-li vnímání objektů, zanikne tím i pozorovatel
Nahlížet na vše moudře značí vnímat, že „vše je Brahman“. Vyslechli jste si to, ale slyšet to nestačí, je třeba to prožít. Všechny bytosti jsou v podstatě přirozeností Brahman. Pokud začnete hodnotit druhé, stanete se jedním z „hodnocených“, tedy oddělenou entitou, a dostáváte se do spoutanosti. Když pokládáte druhého člověka za zloděje, obsahem vaší mysli je „zloděj“, neboť myslíte na zloděje. Mluvíte-li o světských objektech, pokládáte tím pádem vše za skutečné, a také se podle toho chováte a jednáte. A když si vyslechnete duchovní poučení nebo přijdete sem, abyste je pochopili, zřídkakdy si jeho obsah podržíte v mysli s ujištěním, že je to něco, co je skutečné. Zachovejte postoj, že „vše je Brahman“, a jednejte s přesvědčením, že je to pravda. Nenechte to ve svém životě ležet ladem s průpovídkou: „Jo, to už jsem (někde) slyšel.“ Podrobte to zkoušce ve svém životě a zjistěte, jestli to je pravda, či nikoliv! Pokud se opravdu na vše budete dívat jako na Paramátman, pak se stanete Bohem (Šiva), budete-li však vše projevené vidět jako obyčejný světský život, zůstanete jen jako individualita (džíva).
Svět se jeví podle toho, jak se na něho díváte. Jestliže ho nahlížíte jako Brahman v různých formách, budete všude vidět pouze Brahman. Pokud to uděláte, zmizí horečka ve formě pocitu „mé“ čili „jsem toto tělo“ neboli pýcha ega. Například jestliže zde je manželka, je tu manžel, ale pokud zde žádná manželka není, čí manžel tu pak může být? Protože tu je viděné, je tu vidoucí. Pakliže tu není nic k vidění, jak může začít existovat vidoucí? Pokud vyhodíte viděné, je tu pouze Brahman. O čem by měla poté, kdy pustíte všechny držené věci, mysl přemýšlet? Je-li pocit „já“ utopen, jediné, co zůstává, je Brahman. Rysem čirého Brahman je skutečnost, že v tomto stavu není něco jako „já“ či „mé“. Ať je tu cokoliv, vše je Brahman. To, co vnímáte objektivně jako osobu, které náleží jméno či označení, však Brahman není. K čemu je cestování na posvátná poutní místa jako je Varanásí či nějaká další místa, když jste nezjistili, kdo ve skutečnosti jste? Pokud jste sami neprožili probuzení se do duchovní přirozenosti svého Já, k čemu je mluvení ve formě papouškování o Brahman?
Odstraňte jed, jenž zasáhl vaši mysl. V tom, v čem jste se opakovaně cvičili, budete nabývat zkušenosti. Každý má ve zvyku mluvit o smyslových objektech. Zanechte tento zvyk a mluvte o moudrosti Brahman. V tomto směru se stanete Brahman právě tím, že na „To“ budete neustále myslet. Měli byste trávit svůj čas rozpravami o duchovním poznání. Mluvíte-li neustále o smyslových objektech, stáváte se tím ještě víc ponořeni do světa. Aspirant, toužící po Sebe-realizaci, by měl udržovat úzký kontakt s těmi, kdo se zajímají o stejné záležitosti (Sebe-realizaci). Nepromarněte svůj život povídáním si s ostatními, kteří se o tyto věci nezajímají.
Je to vskutku výjimečné štěstí mít známé a příbuzné, kteří jsou také oddaní. K čemu jsou všechny ty světské činnosti, nemáte-li Sebe-poznání? Poučení, získané od světců, kteří jsou našimi „skutečnými příbuznými“, je přímo použitelné v každodenním životě, neboť jejich rada je rozhovorem v Jednotě. Mistr, jenž nám ukazuje Stezku osvobození, je náš skutečný příbuzný. Měli byste se naladit, podobně jako se vyladí napnuté struny víny
(indický hudební nástroj podobný kytaře). Pokud je nástroj správně naladěn, je jeho zvuk dostatečně znělý. Váš vztah s Mistrem by se tomu měl podobat. Kdo pomáhá sám sobě (svému Já), je opravdu šťastný.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
7. Ustane-li vnímání objektů, zanikne tím i pozorovatel
Nahlížet na vše moudře značí vnímat, že „vše je Brahman“. Vyslechli jste si to, ale slyšet to nestačí, je třeba to prožít. Všechny bytosti jsou v podstatě přirozeností Brahman. Pokud začnete hodnotit druhé, stanete se jedním z „hodnocených“, tedy oddělenou entitou, a dostáváte se do spoutanosti. Když pokládáte druhého člověka za zloděje, obsahem vaší mysli je „zloděj“, neboť myslíte na zloděje. Mluvíte-li o světských objektech, pokládáte tím pádem vše za skutečné, a také se podle toho chováte a jednáte. A když si vyslechnete duchovní poučení nebo přijdete sem, abyste je pochopili, zřídkakdy si jeho obsah podržíte v mysli s ujištěním, že je to něco, co je skutečné. Zachovejte postoj, že „vše je Brahman“, a jednejte s přesvědčením, že je to pravda. Nenechte to ve svém životě ležet ladem s průpovídkou: „Jo, to už jsem (někde) slyšel.“ Podrobte to zkoušce ve svém životě a zjistěte, jestli to je pravda, či nikoliv! Pokud se opravdu na vše budete dívat jako na Paramátman, pak se stanete Bohem (Šiva), budete-li však vše projevené vidět jako obyčejný světský život, zůstanete jen jako individualita (džíva).
Svět se jeví podle toho, jak se na něho díváte. Jestliže ho nahlížíte jako Brahman v různých formách, budete všude vidět pouze Brahman. Pokud to uděláte, zmizí horečka ve formě pocitu „mé“ čili „jsem toto tělo“ neboli pýcha ega. Například jestliže zde je manželka, je tu manžel, ale pokud zde žádná manželka není, čí manžel tu pak může být? Protože tu je viděné, je tu vidoucí. Pakliže tu není nic k vidění, jak může začít existovat vidoucí? Pokud vyhodíte viděné, je tu pouze Brahman. O čem by měla poté, kdy pustíte všechny držené věci, mysl přemýšlet? Je-li pocit „já“ utopen, jediné, co zůstává, je Brahman. Rysem čirého Brahman je skutečnost, že v tomto stavu není něco jako „já“ či „mé“. Ať je tu cokoliv, vše je Brahman. To, co vnímáte objektivně jako osobu, které náleží jméno či označení, však Brahman není. K čemu je cestování na posvátná poutní místa jako je Varanásí či nějaká další místa, když jste nezjistili, kdo ve skutečnosti jste? Pokud jste sami neprožili probuzení se do duchovní přirozenosti svého Já, k čemu je mluvení ve formě papouškování o Brahman?
Odstraňte jed, jenž zasáhl vaši mysl. V tom, v čem jste se opakovaně cvičili, budete nabývat zkušenosti. Každý má ve zvyku mluvit o smyslových objektech. Zanechte tento zvyk a mluvte o moudrosti Brahman. V tomto směru se stanete Brahman právě tím, že na „To“ budete neustále myslet. Měli byste trávit svůj čas rozpravami o duchovním poznání. Mluvíte-li neustále o smyslových objektech, stáváte se tím ještě víc ponořeni do světa. Aspirant, toužící po Sebe-realizaci, by měl udržovat úzký kontakt s těmi, kdo se zajímají o stejné záležitosti (Sebe-realizaci). Nepromarněte svůj život povídáním si s ostatními, kteří se o tyto věci nezajímají.
Je to vskutku výjimečné štěstí mít známé a příbuzné, kteří jsou také oddaní. K čemu jsou všechny ty světské činnosti, nemáte-li Sebe-poznání? Poučení, získané od světců, kteří jsou našimi „skutečnými příbuznými“, je přímo použitelné v každodenním životě, neboť jejich rada je rozhovorem v Jednotě. Mistr, jenž nám ukazuje Stezku osvobození, je náš skutečný příbuzný. Měli byste se naladit, podobně jako se vyladí napnuté struny víny
(indický hudební nástroj podobný kytaře). Pokud je nástroj správně naladěn, je jeho zvuk dostatečně znělý. Váš vztah s Mistrem by se tomu měl podobat. Kdo pomáhá sám sobě (svému Já), je opravdu šťastný.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
- Návštěvník
Re: Šrí Siddharaméšvar Maharádž
od Návštěvník » úte 25. čer 2024 8:45:13
VŠE JE ILUZE
8. Zbavte se lenosti
Jsme v podstatě bezforemní, bez kvalit či tvaru, jako nebe zaplněné „vědomou inteligencí“. Toto se nazývá stavem „Nezahálení“ (stálou činností). Tělesné vědomí neboli koncept „já jsem tělo“, je skutečnou leností. Měli byste se jí navždy zbavit. Poté, kdy se zbavíte této lenosti, byste měli uskutečňovat oddanost k Bohu (Hari-Višnuovi) a měli byste být nadále bezforemným Bohem Šivou.
Kráčíte-li po cestě již určitou dobu, můžete si ušlou vzdálenost změřit podle ukazatelů na cestě a podle nich se dál řídit. Pokud jako individualita (džíva) provádíte různé činnosti už po sta tisíce let, žádný prospěch jste z toho neměli a ani mít nebudete, ale jestliže se stanete Bohem (Šiva), a následně začnete uctívat Boha, budete sklízet plody svého uctívání. Buďte králem a panujte. Buďte sami Bohem a uctívejte Boha. Někdy je aspirant v uctívání lenivý. Lenivost zde značí opětovné upadnutí na úroveň tělesného vědomí. Uctívejte Boha a zbavíte se zahálčivosti, tedy tělesného vědomí. Toto je třeba dělat znova a znova s pevným odhodláním. Nepoddávejte se lenosti.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
8. Zbavte se lenosti
Jsme v podstatě bezforemní, bez kvalit či tvaru, jako nebe zaplněné „vědomou inteligencí“. Toto se nazývá stavem „Nezahálení“ (stálou činností). Tělesné vědomí neboli koncept „já jsem tělo“, je skutečnou leností. Měli byste se jí navždy zbavit. Poté, kdy se zbavíte této lenosti, byste měli uskutečňovat oddanost k Bohu (Hari-Višnuovi) a měli byste být nadále bezforemným Bohem Šivou.
Kráčíte-li po cestě již určitou dobu, můžete si ušlou vzdálenost změřit podle ukazatelů na cestě a podle nich se dál řídit. Pokud jako individualita (džíva) provádíte různé činnosti už po sta tisíce let, žádný prospěch jste z toho neměli a ani mít nebudete, ale jestliže se stanete Bohem (Šiva), a následně začnete uctívat Boha, budete sklízet plody svého uctívání. Buďte králem a panujte. Buďte sami Bohem a uctívejte Boha. Někdy je aspirant v uctívání lenivý. Lenivost zde značí opětovné upadnutí na úroveň tělesného vědomí. Uctívejte Boha a zbavíte se zahálčivosti, tedy tělesného vědomí. Toto je třeba dělat znova a znova s pevným odhodláním. Nepoddávejte se lenosti.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
- Návštěvník
Re: Šrí Siddharaméšvar Maharádž
od Návštěvník » úte 25. čer 2024 14:38:30
VŠE JE ILUZE
9. Já a ne-Já
S touhou je spojena úzkost (strach). Dokud je mysl plná žádostí, bude tu také úzkost (strach). Ustane-li touha, úzkost zmizí též. Když jdete po ulici, vidíte mnoho věcí, přesto k nim nemáte žádnou připoutanost. Avšak jakmile je pojat pocit „moje“, vyvstane následně touha, a vy se okamžitě stanete zcela zaujati objekty. Cítit, že něco je „moje“, je samotná úzkost. Je ve fyzickém těle vůbec něco opravdu naše? Vzduch uvnitř těla jde z těla ven a vzduch, který je vně, jde dovnitř. Co z toho vám v tomto procesu náleží? V rozmezí okolo dvou stop (cca 61 cm) od těla proudí neustále vzduch. Ten, kdo to dokáže podrobně vidět, si to může uvědomovat.
Proběhne mnoho výjimečných dní a festivalů a vy si myslíte, že věci ve světě jsou trvalé a ve vašem vlastnění, avšak nechápete, že ve skutečnosti jste před všemi těmito objektivními věcmi. Jakmile vnímání objektů skončí, skončí tím také touha po objektech, a je jedno, zda objekty existují či nikoliv. Pokud si myslíte, že nějaký malý kus země je váš, okamžitě se s tímto myšlením stáváte smrtelníky. Mysl, která přebývá v Já, je bezžádostivá, a mysl zaměřená na fyzické tělo v tom smyslu, že ho považuje za „sebe“ či za „své“, je plná žádostí.
Vskutku podivné je toto stvoření složené z pěti elementů. „Jedno jediné Bytí“, skotačící ve všech tělech, je „Vše-prostupující“ universální Já. Pochopte, že „vše je Brahman“. Obecně známý názorný příklad prstenu a zlata se dá k tomuto účelu použít. Pokládáte-li prsten za zlato, pak na zlato nahlížíte jako na podklad (podstatu), jestliže se však na prsten díváte jako na prsten, pak je prsten pokládán za oddělený objekt. Voda je voda, ať už je v oceánu, či džbánku, ale voda ve džbánku je oddělená, vnímáte-li džbánek odděleně. Tudíž ho nedržte stranou a neoddělujte od všeho. Poznejte, že „vše je Brahman“.
Každého pokládejte za svého přítele, a v mysli tudíž není prostor pro vznik dvojnosti či odporu. Proč nedojde na základě prohlášení „vše je Brahman“, které stále opakujete, ke změně vašeho postoje? Protože je vaše myšlení zdeformováno důsledkem představ dobra a zla, a vy si tudíž osvojujete kritický či dualistický postoj. Toho, kdo se vám zavděčí, pokládáte za dobrého, a někdo jiný, kdo vás nepotěší, je pro vás člověk zlý. Ale těch, kdo označí za dobrou tu „špatnou“ osobu, mnoho není, že? Krom toho, do jaké míry jste vy sám dobrý? Nejsou zde tací lidé, co vás považují za toho zlého? I Boha někteří lidé chápou z hlediska dobra či zla.
Moudrý člověk říká, že jelikož jsou všichni otroky okolností (iluze), jak lze rozlišovat mezi dobrými a zlými lidmi. Okolnosti vytvořili různé skupiny lidí, někdo je tesař, jiný švec, atd. Označování různých zaměstnání nám přivodilo způsob myšlení, na jehož základě vidíme lidi odděleně. Existuje vůbec rozdíl kast (skupin) a jiné dělení? Nikdo není ani zlý, ani dobrý. Všechna těla jsou subjektem okolností. Životní etapy od dětství, dospívání, mládí, až po stáří jsou pro každého stejné. Mladý muž nebude mít bílý knír místo svého tmavého a starý bezzubý člověk nedokáže zhltnout naráz spoustu tvrdého pokrmu, atd. Stručně řečeno není důvod zesměšňovat druhé. Všichni jsou subjekty okolností. Někdo má na hlavě dlouhé vlasy nebo třeba nosí vousy, to vše je záležitost vlastního upřednostnění. Proč byste měli někoho nenávidět kvůli těmto věcem? Toho, kdo vás kritizuje, či vám něco vyčítá, považujte za laskavého člověka. S těmi, kdo vám přinášejí mnoho potíží, udržujte tento vlídný postoj, a nepěstujte nepřátelství. Pouze pak budete Brahman.
Úzkost (strach) nás dokáže velice rychle zabít. Ten, kdo se trápí, umírá s tímto soužením, a nenávist jako velká přítěž, se dá ztěžka snést. Višvamitra, jenž byl svobodný muž, a měl za sebou velké množství duchovní praxe, byl připraven dokonce i zabíjet, poté co přišel pln závisti zavraždit světce Vasišthu. Říká se, že z pytle šafránu se stal pytel čpící páchnoucí asafoetidy se silným zápachem a nepříjemnou chutí, a to jen kvůli Višvamitrově blízkosti. Zmizí-li pýcha, pak osten, jenž někoho provokuje, odpadne. Zabijte pýchu a sami se tak stanete božským světcem neboli „Brahmariši“. Padněte na zem před tím, kdo vás nenávidí. Pokud o někom rozhodnete, že je zlý, pak se sami stáváte zlí. Ten, kdo nechová k nikomu žádné nepřátelství, je sám Brahman. Hádka naznačuje nepochopení. Dualita rozlišování mezi smyslovými objekty musí skončit. Nepřemýšlejte z hlediska nenávisti či nepřátelství, nebo dobra či zla. Pouze pak se stanete Brahman. K nikomu nechovejte nepřátelství.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
9. Já a ne-Já
S touhou je spojena úzkost (strach). Dokud je mysl plná žádostí, bude tu také úzkost (strach). Ustane-li touha, úzkost zmizí též. Když jdete po ulici, vidíte mnoho věcí, přesto k nim nemáte žádnou připoutanost. Avšak jakmile je pojat pocit „moje“, vyvstane následně touha, a vy se okamžitě stanete zcela zaujati objekty. Cítit, že něco je „moje“, je samotná úzkost. Je ve fyzickém těle vůbec něco opravdu naše? Vzduch uvnitř těla jde z těla ven a vzduch, který je vně, jde dovnitř. Co z toho vám v tomto procesu náleží? V rozmezí okolo dvou stop (cca 61 cm) od těla proudí neustále vzduch. Ten, kdo to dokáže podrobně vidět, si to může uvědomovat.
Proběhne mnoho výjimečných dní a festivalů a vy si myslíte, že věci ve světě jsou trvalé a ve vašem vlastnění, avšak nechápete, že ve skutečnosti jste před všemi těmito objektivními věcmi. Jakmile vnímání objektů skončí, skončí tím také touha po objektech, a je jedno, zda objekty existují či nikoliv. Pokud si myslíte, že nějaký malý kus země je váš, okamžitě se s tímto myšlením stáváte smrtelníky. Mysl, která přebývá v Já, je bezžádostivá, a mysl zaměřená na fyzické tělo v tom smyslu, že ho považuje za „sebe“ či za „své“, je plná žádostí.
Vskutku podivné je toto stvoření složené z pěti elementů. „Jedno jediné Bytí“, skotačící ve všech tělech, je „Vše-prostupující“ universální Já. Pochopte, že „vše je Brahman“. Obecně známý názorný příklad prstenu a zlata se dá k tomuto účelu použít. Pokládáte-li prsten za zlato, pak na zlato nahlížíte jako na podklad (podstatu), jestliže se však na prsten díváte jako na prsten, pak je prsten pokládán za oddělený objekt. Voda je voda, ať už je v oceánu, či džbánku, ale voda ve džbánku je oddělená, vnímáte-li džbánek odděleně. Tudíž ho nedržte stranou a neoddělujte od všeho. Poznejte, že „vše je Brahman“.
Každého pokládejte za svého přítele, a v mysli tudíž není prostor pro vznik dvojnosti či odporu. Proč nedojde na základě prohlášení „vše je Brahman“, které stále opakujete, ke změně vašeho postoje? Protože je vaše myšlení zdeformováno důsledkem představ dobra a zla, a vy si tudíž osvojujete kritický či dualistický postoj. Toho, kdo se vám zavděčí, pokládáte za dobrého, a někdo jiný, kdo vás nepotěší, je pro vás člověk zlý. Ale těch, kdo označí za dobrou tu „špatnou“ osobu, mnoho není, že? Krom toho, do jaké míry jste vy sám dobrý? Nejsou zde tací lidé, co vás považují za toho zlého? I Boha někteří lidé chápou z hlediska dobra či zla.
Moudrý člověk říká, že jelikož jsou všichni otroky okolností (iluze), jak lze rozlišovat mezi dobrými a zlými lidmi. Okolnosti vytvořili různé skupiny lidí, někdo je tesař, jiný švec, atd. Označování různých zaměstnání nám přivodilo způsob myšlení, na jehož základě vidíme lidi odděleně. Existuje vůbec rozdíl kast (skupin) a jiné dělení? Nikdo není ani zlý, ani dobrý. Všechna těla jsou subjektem okolností. Životní etapy od dětství, dospívání, mládí, až po stáří jsou pro každého stejné. Mladý muž nebude mít bílý knír místo svého tmavého a starý bezzubý člověk nedokáže zhltnout naráz spoustu tvrdého pokrmu, atd. Stručně řečeno není důvod zesměšňovat druhé. Všichni jsou subjekty okolností. Někdo má na hlavě dlouhé vlasy nebo třeba nosí vousy, to vše je záležitost vlastního upřednostnění. Proč byste měli někoho nenávidět kvůli těmto věcem? Toho, kdo vás kritizuje, či vám něco vyčítá, považujte za laskavého člověka. S těmi, kdo vám přinášejí mnoho potíží, udržujte tento vlídný postoj, a nepěstujte nepřátelství. Pouze pak budete Brahman.
Úzkost (strach) nás dokáže velice rychle zabít. Ten, kdo se trápí, umírá s tímto soužením, a nenávist jako velká přítěž, se dá ztěžka snést. Višvamitra, jenž byl svobodný muž, a měl za sebou velké množství duchovní praxe, byl připraven dokonce i zabíjet, poté co přišel pln závisti zavraždit světce Vasišthu. Říká se, že z pytle šafránu se stal pytel čpící páchnoucí asafoetidy se silným zápachem a nepříjemnou chutí, a to jen kvůli Višvamitrově blízkosti. Zmizí-li pýcha, pak osten, jenž někoho provokuje, odpadne. Zabijte pýchu a sami se tak stanete božským světcem neboli „Brahmariši“. Padněte na zem před tím, kdo vás nenávidí. Pokud o někom rozhodnete, že je zlý, pak se sami stáváte zlí. Ten, kdo nechová k nikomu žádné nepřátelství, je sám Brahman. Hádka naznačuje nepochopení. Dualita rozlišování mezi smyslovými objekty musí skončit. Nepřemýšlejte z hlediska nenávisti či nepřátelství, nebo dobra či zla. Pouze pak se stanete Brahman. K nikomu nechovejte nepřátelství.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
- Návštěvník
Re: Šrí Siddharaméšvar Maharádž
od Návštěvník » stř 26. čer 2024 10:16:49
VŠE JE ILUZE
10. Pravé odpoutání
Připoutanost k potěšení je svázaností. Řeknete-li: „Nic nepotřebuji“, pak všechny problémy skončí. Ten, kdo říká: „Já chci“, stejně nic nedostane. Kdo však říká: „Já nechci“, dostane vše. Kvůli připoutanosti k žrádlu je lev lapen do pasti. I slon je do pasti chycen kvůli své fixaci na žrádlo. Tou pastí je iluze. To je tím, čemu se říká spoutanost. Z muže se stane politováníhodná troska kvůli své připoutanosti k ženě. Je chycen do léčky přitažlivosti, neboť dlouhou dobu toužil po požitku a potěšení, což přerostlo v jeho nutkavou potřebu. Je-li víc a víc okouzlován půvabem této ženy, nutně se stane otrokem, jako by byl spoután řetězy. V důsledku zvyšující se žádosti se člověk stává spoutaný jako s nasazenými pouty. Jestliže je touha nahrazena bezžádostivostí, spoutanost přestane existovat, pouta jsou přetržena.
To jsou instrukce Pána Krišny svému žákovi Uddhavovi. Potom se Uddhava zeptal Krišny, jak by se mohl stát zcela bezžádostivý. Chtěl mít „čirou bezžádostivost“, zrozenou ze sattva guny (kvality). Jestliže se někdo stane bezžádostivý po vyslechnutí si varování od ostatních, jaké špatné následky má připoutanost, pak je jeho odpoutanost nazvána „tamasickou bezžádostivostí“. Pokud je něco obětováno za účelem získání Sebe-poznání, pak je tento stav odpoutanosti zrozen z guny radžas. Když je mysl přesvědčena o tom, že všechny objekty jsou iluzorní, tak právě to je tím, co se nazývá „sattvickou bezžádostivostí“. Máte-li „sattvickou bezžádostivost“, pak jste jako ten, kdo se směje poté, když mu někdo sdělí, že se má všeho vzdát.
Kde je jaká svázanost, kterou je zapotřebí rozpustit? Svázali jste se provazy, v podstatě neexistujícími. Třeba prohlásíte, že jste se zbavili pout, ale ve skutečnosti jste se pouze drželi pevně něčeho, co nebylo ani vaše. Co kdy bylo vaše? Čeho jste se zbavili? Právě toto se nazývá skutečným, ryzím sattvickým vzdáním se. Co byste měli zahodit, čeho je zapotřebí se vzdát, když tu nikdy nic nebylo?
Myš může snadno říci, že se vzdala kusu jídla, který ležel přímo před kočkou, ale její vychloubání je zbytečné, neboť ve chvíli, kdy se pokusí sebrat kočce potravu, zajisté zemře. Ale přesto tvrdí, že se toho (jídla) vzdala. Skončilo by to smrtí při pokusu sníst to jídlo. Myš je naživu jen proto, že se o to nepokusila.
Nebýt pyšný na zřeknutí se je také důležité. Pokud jednáte na základě svého přirozeného stavu, pak jakou oběť jste učinili? Kdo byl toto „já“, a jak kdy souviselo toto „já“ s „někým“? Kdo byl „můj“, a co kdy bylo „moje“? To vše byla pouze iluze.
Jedna osoba zaslechla, že když dá jídlo tisíci brahmínům, získá velké zásluhy. Chtěla to udělat, ale neměla dostatek peněz. Tak aby získala tuto zásluhu, dala deset rupií pouze jednomu z nich a ostatním žádné jídlo neposkytla. Tímto způsobem uspokojila pouze jednoho. Jaký druh oběti to byl v tomto případě, kdy se daná osoba vyhnula závazku poskytnout tisíce lidem oběd?
Všimněte si, že ti, kdo se zmiňují o vzdání se, které učinili, jsou ve skutečnosti pouze pokrytci. Byl zde jednou král, který se jmenoval Bhartruhari, který si myslel, že se vzdal všeho. Místo aby soustředil svou mysl na Boha, začal se soustředit na svůj vykonaný skutek, kdy se všeho zřekl. Tato jeho oběť není skutečné obětování. Nechť zde není žádná pýcha, že jste se něčeho zřekli. Ten, kdo říká, že se něčeho zřekl, ve skutečnosti ani není odříkající.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
10. Pravé odpoutání
Připoutanost k potěšení je svázaností. Řeknete-li: „Nic nepotřebuji“, pak všechny problémy skončí. Ten, kdo říká: „Já chci“, stejně nic nedostane. Kdo však říká: „Já nechci“, dostane vše. Kvůli připoutanosti k žrádlu je lev lapen do pasti. I slon je do pasti chycen kvůli své fixaci na žrádlo. Tou pastí je iluze. To je tím, čemu se říká spoutanost. Z muže se stane politováníhodná troska kvůli své připoutanosti k ženě. Je chycen do léčky přitažlivosti, neboť dlouhou dobu toužil po požitku a potěšení, což přerostlo v jeho nutkavou potřebu. Je-li víc a víc okouzlován půvabem této ženy, nutně se stane otrokem, jako by byl spoután řetězy. V důsledku zvyšující se žádosti se člověk stává spoutaný jako s nasazenými pouty. Jestliže je touha nahrazena bezžádostivostí, spoutanost přestane existovat, pouta jsou přetržena.
To jsou instrukce Pána Krišny svému žákovi Uddhavovi. Potom se Uddhava zeptal Krišny, jak by se mohl stát zcela bezžádostivý. Chtěl mít „čirou bezžádostivost“, zrozenou ze sattva guny (kvality). Jestliže se někdo stane bezžádostivý po vyslechnutí si varování od ostatních, jaké špatné následky má připoutanost, pak je jeho odpoutanost nazvána „tamasickou bezžádostivostí“. Pokud je něco obětováno za účelem získání Sebe-poznání, pak je tento stav odpoutanosti zrozen z guny radžas. Když je mysl přesvědčena o tom, že všechny objekty jsou iluzorní, tak právě to je tím, co se nazývá „sattvickou bezžádostivostí“. Máte-li „sattvickou bezžádostivost“, pak jste jako ten, kdo se směje poté, když mu někdo sdělí, že se má všeho vzdát.
Kde je jaká svázanost, kterou je zapotřebí rozpustit? Svázali jste se provazy, v podstatě neexistujícími. Třeba prohlásíte, že jste se zbavili pout, ale ve skutečnosti jste se pouze drželi pevně něčeho, co nebylo ani vaše. Co kdy bylo vaše? Čeho jste se zbavili? Právě toto se nazývá skutečným, ryzím sattvickým vzdáním se. Co byste měli zahodit, čeho je zapotřebí se vzdát, když tu nikdy nic nebylo?
Myš může snadno říci, že se vzdala kusu jídla, který ležel přímo před kočkou, ale její vychloubání je zbytečné, neboť ve chvíli, kdy se pokusí sebrat kočce potravu, zajisté zemře. Ale přesto tvrdí, že se toho (jídla) vzdala. Skončilo by to smrtí při pokusu sníst to jídlo. Myš je naživu jen proto, že se o to nepokusila.
Nebýt pyšný na zřeknutí se je také důležité. Pokud jednáte na základě svého přirozeného stavu, pak jakou oběť jste učinili? Kdo byl toto „já“, a jak kdy souviselo toto „já“ s „někým“? Kdo byl „můj“, a co kdy bylo „moje“? To vše byla pouze iluze.
Jedna osoba zaslechla, že když dá jídlo tisíci brahmínům, získá velké zásluhy. Chtěla to udělat, ale neměla dostatek peněz. Tak aby získala tuto zásluhu, dala deset rupií pouze jednomu z nich a ostatním žádné jídlo neposkytla. Tímto způsobem uspokojila pouze jednoho. Jaký druh oběti to byl v tomto případě, kdy se daná osoba vyhnula závazku poskytnout tisíce lidem oběd?
Všimněte si, že ti, kdo se zmiňují o vzdání se, které učinili, jsou ve skutečnosti pouze pokrytci. Byl zde jednou král, který se jmenoval Bhartruhari, který si myslel, že se vzdal všeho. Místo aby soustředil svou mysl na Boha, začal se soustředit na svůj vykonaný skutek, kdy se všeho zřekl. Tato jeho oběť není skutečné obětování. Nechť zde není žádná pýcha, že jste se něčeho zřekli. Ten, kdo říká, že se něčeho zřekl, ve skutečnosti ani není odříkající.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
- Návštěvník
Re: Šrí Siddharaméšvar Maharádž
od Návštěvník » stř 26. čer 2024 16:43:04
VŠE JE ILUZE
11. Příběh o bitvě mezi Rámou a Ravanou
Král Ráma je v hinduistickém eposu Rámájaně označení pro Já (Átman). Jméno démonického krále Ravany z příběhu je označením pro desatero úst, které symbolizují deset smyslových orgánů (5 orgánů poznání: ruce, uši, nos, jazyk a pokožku; a 5 funkčních orgánů: ruce, nohy, ústa, pohlavní orgány a konečník). Všechny objekty ve světě jsou démony. Každý z objektů (démonů) se pokouší přemoci Já, Rámu. Mysl je opice, Hanuman. Správné myšlenky jsou armádou patřící Rámovi. Klid neboli Síta je jeho oddaná žena. Ravana jí unesl a držel násilím v zajetí. Jakmile poznání smyslových objektů zmizí, armáda Ravany zahyne, a vy pak získáte mír neboli Sítu. Smyslové orgány vytvořily armádu démona Ravany, který měl v plánu vést válku proti Rámovi a s plnou silou své armády Ho chtěl porazit.
Bratr Rámy, Lakšman, je velitel Rámovy armády. „Lakš“ značí pozornost a „mana“ znamená mysl. Meditace by měla být prováděna s plnou pozorností mysli. Lakšman je tchán Indradžita (ega) a ve svém posledním zrození byl „Lakšman“ pomocníkem Ravany. Indradžit (ego) si u Ravany získal velkou přízeň a svůj konec (smrt) našel pouze až v rukách svých příbuzných. Jiným způsobem tedy ego nezemřelo. Indradžit je pocit „já“, tedy ego. Když vaše mysl touží získat „duchovní poznání Brahman“, pak ego, tedy Indradžit, zemře. Tudíž jakmile je pozornost mysli obrácena k Brahman, ego zemře, a naopak, zaměříte-li pozornost mysli na smyslové objekty, stáváte se služebníkem smyslů, čili sluhou Ravany.
Ravana byl nesmrtelný. Šiva ho obdařil schopností umřít, jen pokud si to bude přát. Jakmile byla celá jeho armáda zničena, pomyslel si: „Jaký to má smysl zde dál věznit Sítu? Když umřu rukama Rámy, budu osvobozený. Neuvěznil jsem Sítu, abych zachránil svůj život, ale držel jsem ji v zajetí za účelem získání osvobození. Neukončím vládu svého království tím, že se vzdám Rámovi, musím sám umřít.“
Ravana pohlédl na Rámu a řekl si: „Zamířím na tebe provokativně šípem, abych tě vydráždil.“ Namířil tedy na Rámu šíp, a jakmile to udělal, zemřel. Zde je vysvětlení: pýcha je Ravana, která zhyne pouze na základě své vlastní vůle. To je individualita, džíva. Po vyslechnutí si principů Védánty (ne-dvojného duchovního učení) je individualita připravena zemřít. Skutečná přirozenost Já je překryta pocitem „já jsem“, což je velice jemná pýcha. Tato pýcha je jako Rahu, který vše zastínil (ve védské astrologii Rahu zatemnil Slunce, které v tomto případě symbolizuje Já). Když pýcha říká: „Já jsem Brahman“, tak vše, za co se pokládá a na co odkazuje, je tělo, které má určité jméno, a tento proces se nazývá zatemnění „pravého Já“. Zatímco je individualita pojmenovaným tělem, které je narozené, myslí si, že je to ona (džíva), jež je narozená (ve skutečnosti však je nezrozená). Pokud byste byli opravdu jen svým tělem, pak byste ve chvíli, kdy tělo zemře, umřeli též s ním. Jenže vy jste znalec těla, nejste tělo. Tělo umírá, vy (pravé Já) ne.
Lakšman ničí armádu Ravany pomocí Hanumanovy armády. Mysl prostřednictvím správného myšlení (rozjímání) dochází k pochopení, že to, co se jeví jako skutečné, skutečné opravdu není. Lakšman (správně zaměřená pozornost mysli) to pochopil, a armáda Ravany tím byla zničena. Slovo Satja-naš značí zničení. Významem tohoto slova je to, že to neexistuje, třebaže se to jeví být skutečné. Správné myšlenky jsou jako opice, tedy Hanumanovy opice tvořící armádu „správných myšlenek“, jimiž Hanuman zničil armádu (smyslů) Ravany.
Jakmile zemře Ravana, království Rámy se stává možné. Klid, zosobněný Sítou, přichází domů. Měli byste bojovat, třímajíc meč moudrosti (duchovní poučení) a měli byste opakovaně meditovat (opakovat jméno Rámy). Všichni Bozi utekli ze strachu, který měli z Ravany, a on tímto nabýval na síle a těšil se velké moci. Epos Rámájana byl napsán proto, aby sdělil duchovní poznání. V království Rámy není ani zlost, ani žádostivost, ale klid a štěstí. Já je Rámovo království. Po správném pochopení se všichni stávají Rámou. Zvítězí-li Ráma, Bohové ho zasypou květinami, a pokud zvítězí Ravana, pak začnou tančit všichni démoni. Objekty ve světě jsou démoni, a stav mysli bez jediného objektu (v mysli) je Já, jenž je Bůh neboli Átmaram.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
11. Příběh o bitvě mezi Rámou a Ravanou
Král Ráma je v hinduistickém eposu Rámájaně označení pro Já (Átman). Jméno démonického krále Ravany z příběhu je označením pro desatero úst, které symbolizují deset smyslových orgánů (5 orgánů poznání: ruce, uši, nos, jazyk a pokožku; a 5 funkčních orgánů: ruce, nohy, ústa, pohlavní orgány a konečník). Všechny objekty ve světě jsou démony. Každý z objektů (démonů) se pokouší přemoci Já, Rámu. Mysl je opice, Hanuman. Správné myšlenky jsou armádou patřící Rámovi. Klid neboli Síta je jeho oddaná žena. Ravana jí unesl a držel násilím v zajetí. Jakmile poznání smyslových objektů zmizí, armáda Ravany zahyne, a vy pak získáte mír neboli Sítu. Smyslové orgány vytvořily armádu démona Ravany, který měl v plánu vést válku proti Rámovi a s plnou silou své armády Ho chtěl porazit.
Bratr Rámy, Lakšman, je velitel Rámovy armády. „Lakš“ značí pozornost a „mana“ znamená mysl. Meditace by měla být prováděna s plnou pozorností mysli. Lakšman je tchán Indradžita (ega) a ve svém posledním zrození byl „Lakšman“ pomocníkem Ravany. Indradžit (ego) si u Ravany získal velkou přízeň a svůj konec (smrt) našel pouze až v rukách svých příbuzných. Jiným způsobem tedy ego nezemřelo. Indradžit je pocit „já“, tedy ego. Když vaše mysl touží získat „duchovní poznání Brahman“, pak ego, tedy Indradžit, zemře. Tudíž jakmile je pozornost mysli obrácena k Brahman, ego zemře, a naopak, zaměříte-li pozornost mysli na smyslové objekty, stáváte se služebníkem smyslů, čili sluhou Ravany.
Ravana byl nesmrtelný. Šiva ho obdařil schopností umřít, jen pokud si to bude přát. Jakmile byla celá jeho armáda zničena, pomyslel si: „Jaký to má smysl zde dál věznit Sítu? Když umřu rukama Rámy, budu osvobozený. Neuvěznil jsem Sítu, abych zachránil svůj život, ale držel jsem ji v zajetí za účelem získání osvobození. Neukončím vládu svého království tím, že se vzdám Rámovi, musím sám umřít.“
Ravana pohlédl na Rámu a řekl si: „Zamířím na tebe provokativně šípem, abych tě vydráždil.“ Namířil tedy na Rámu šíp, a jakmile to udělal, zemřel. Zde je vysvětlení: pýcha je Ravana, která zhyne pouze na základě své vlastní vůle. To je individualita, džíva. Po vyslechnutí si principů Védánty (ne-dvojného duchovního učení) je individualita připravena zemřít. Skutečná přirozenost Já je překryta pocitem „já jsem“, což je velice jemná pýcha. Tato pýcha je jako Rahu, který vše zastínil (ve védské astrologii Rahu zatemnil Slunce, které v tomto případě symbolizuje Já). Když pýcha říká: „Já jsem Brahman“, tak vše, za co se pokládá a na co odkazuje, je tělo, které má určité jméno, a tento proces se nazývá zatemnění „pravého Já“. Zatímco je individualita pojmenovaným tělem, které je narozené, myslí si, že je to ona (džíva), jež je narozená (ve skutečnosti však je nezrozená). Pokud byste byli opravdu jen svým tělem, pak byste ve chvíli, kdy tělo zemře, umřeli též s ním. Jenže vy jste znalec těla, nejste tělo. Tělo umírá, vy (pravé Já) ne.
Lakšman ničí armádu Ravany pomocí Hanumanovy armády. Mysl prostřednictvím správného myšlení (rozjímání) dochází k pochopení, že to, co se jeví jako skutečné, skutečné opravdu není. Lakšman (správně zaměřená pozornost mysli) to pochopil, a armáda Ravany tím byla zničena. Slovo Satja-naš značí zničení. Významem tohoto slova je to, že to neexistuje, třebaže se to jeví být skutečné. Správné myšlenky jsou jako opice, tedy Hanumanovy opice tvořící armádu „správných myšlenek“, jimiž Hanuman zničil armádu (smyslů) Ravany.
Jakmile zemře Ravana, království Rámy se stává možné. Klid, zosobněný Sítou, přichází domů. Měli byste bojovat, třímajíc meč moudrosti (duchovní poučení) a měli byste opakovaně meditovat (opakovat jméno Rámy). Všichni Bozi utekli ze strachu, který měli z Ravany, a on tímto nabýval na síle a těšil se velké moci. Epos Rámájana byl napsán proto, aby sdělil duchovní poznání. V království Rámy není ani zlost, ani žádostivost, ale klid a štěstí. Já je Rámovo království. Po správném pochopení se všichni stávají Rámou. Zvítězí-li Ráma, Bohové ho zasypou květinami, a pokud zvítězí Ravana, pak začnou tančit všichni démoni. Objekty ve světě jsou démoni, a stav mysli bez jediného objektu (v mysli) je Já, jenž je Bůh neboli Átmaram.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
- Návštěvník
Re: Šrí Siddharaméšvar Maharádž
od Návštěvník » čtv 27. čer 2024 6:55:29
VŠE JE ILUZE
12. Nezajímejte se o objektivní věci
Našimi nejhoršími nepřáteli není nikdo jiný než my sami. Jsme to my, kdo překáží vlastnímu štěstí. Jste příčina svého konceptuálního poznání. Vše, co vykonáte, bude dosaženo pouze v tomto „světě iluze“. Touha je spoutanost a absence touhy je Brahman. Měli byste meditovat na Já, abyste odstranili připoutanost. Pokud nepřetržitě zůstáváme v naší pravé přirozenosti, touha po objektech v iluzi odpadne. Nejvyšší Já, Paramátman, po ničem netouží. Nepotřebuje nějaký kopanec. Zato vaše tělo si to zaslouží. Měli byste žít s poznáním této skutečnosti v mysli.
Musíte se naučit rozlišovat mezi Já (Átman) a ne-Já (iluze). Jakmile jste přesvědčeni o tom, že vaší přirozeností je blaženost a všechny objekty jsou také blaženost, potom již přirozeně nemáte zájem zabývat se objektivními věcmi. Vaše mysl pak říká: „Nic nechci.“ Budete se cítit trapně (hanebně) při touze po něčem z tohoto světa, podobně jako si žena nepřeje mít knír. Jsem stále bezforemný a za třemi kvalitami (gunami). K čemu jsou mi objekty tohoto světa? Pokud zůstanete s tímto postojem, zanícení pro objekty je pryč. Stejně jako nebude kněz vychvalovat prostitutku, tak vy byste neměli vychvalovat svět, a tudíž byste k němu měli zůstat odtažití a přebývat tak v naprostém uvědomění si své pravé přirozenosti (svarúpa).
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
12. Nezajímejte se o objektivní věci
Našimi nejhoršími nepřáteli není nikdo jiný než my sami. Jsme to my, kdo překáží vlastnímu štěstí. Jste příčina svého konceptuálního poznání. Vše, co vykonáte, bude dosaženo pouze v tomto „světě iluze“. Touha je spoutanost a absence touhy je Brahman. Měli byste meditovat na Já, abyste odstranili připoutanost. Pokud nepřetržitě zůstáváme v naší pravé přirozenosti, touha po objektech v iluzi odpadne. Nejvyšší Já, Paramátman, po ničem netouží. Nepotřebuje nějaký kopanec. Zato vaše tělo si to zaslouží. Měli byste žít s poznáním této skutečnosti v mysli.
Musíte se naučit rozlišovat mezi Já (Átman) a ne-Já (iluze). Jakmile jste přesvědčeni o tom, že vaší přirozeností je blaženost a všechny objekty jsou také blaženost, potom již přirozeně nemáte zájem zabývat se objektivními věcmi. Vaše mysl pak říká: „Nic nechci.“ Budete se cítit trapně (hanebně) při touze po něčem z tohoto světa, podobně jako si žena nepřeje mít knír. Jsem stále bezforemný a za třemi kvalitami (gunami). K čemu jsou mi objekty tohoto světa? Pokud zůstanete s tímto postojem, zanícení pro objekty je pryč. Stejně jako nebude kněz vychvalovat prostitutku, tak vy byste neměli vychvalovat svět, a tudíž byste k němu měli zůstat odtažití a přebývat tak v naprostém uvědomění si své pravé přirozenosti (svarúpa).
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
- Návštěvník
Re: Šrí Siddharaméšvar Maharádž
od Návštěvník » čtv 27. čer 2024 10:33:32
VŠE JE ILUZE
13. Když poznání objektů skončí
Individualita (džíva) existuje ve shodě se svou vírou. Vaše vnímání věcí je v souladu s vaší vírou či přesvědčením. Pochopte, že „vše je falešné“. Dům je postaven z hlíny. Celé velkoměsto Mumbai je postaveno z hlíny. Je to pouze země (stavební materiál), ale my tomu říkáme „Mumbai“. Je to pouze koncept, představa toho, kdo říká „Mumbai“. Pokud nazvete tuto věc židlí, je to židle. Jestliže řeknete, že to je dřevo, je to dřevo. Vše toto je konceptuální stav. Když tu bude žena, bude mít mnoho příbuzných. Někdo ji nazve „manželkou“, jiný ji osloví „sestro“, a další řekne, že je to jeho „matka“. Ve skutečnosti je to jen souhrn masa a kostí. Jak je to možné? Protože zkušenost něčeho závisí na tom, co si člověk představuje.
Individualita má některé kvality, jež odpovídají její představivosti a víře. Být na sebe (ego) pyšný se označuje jako Ravana. Ve skutečnosti je vše pouze a jenom Brahman. Ti, kdo vlastní tento dům, který se nazývá tělo, by ho měli opustit. Je tu velmi mnoho vlastníků těla, kteří jsou emocionálně zapleteni do ztotožnění se s tělem. Měli by vyklidit tělesné vědomí, a pak to je On (Brahman) samotný, kdo by měl zůstat. Jsou to smyslové objekty, které jsou démony. Jelikož je uctíváte, stáváte se také démony. Ravana (ego neboli svět smyslů) není skutečný král. Stal se králem pouze v představě. Tímto vymyšleným králem začnete být kvůli tomu, že pokládáte poznání vnějšího světa za skutečné. Pokud chcete uniknout z otroctví iluze, musíte se vzdát důležitosti „poznávat objekty“. Pochopte, že veškeré konceptuální poznání je falešné.
Ravana, který je egem, může být zabit pouze lidskou tělesnou formou. Nezemře rukama nějakého jiného živočišného druhu. Zůstane naživu během statisíců převtělení (reinkarnací). Pět smyslových orgánů, pět funkčních orgánů a čtyři vnitřní principy (mysl neboli manas, intelekt neboli buddhi, myšlení neboli čitta, a pocit „jáství“ neboli ego – aham), dohromady tvoří čtrnáct (bitevních) polí, kde panuje Ravana. Je-li na Zemi nastolena vláda Bohů, démoni se vyklidí do podsvětí (objekty světa jsou zapomenuty). Když vládnou Zemi démoni, Bohové se odklidí na opuštěná místa, kde provádějí duchovní praxi. Když začnete být přesvědčeni, že všechny věci, které se objevují, jsou falešné, pak smrt automaticky zmizí.
Zaujměte postoj: „Já nejsem. Tato osoba neexistuje. Není tu nikdo.“ Je-li někdo, kdo má poznání Brahman, přítomen u společného oběda, pak vidí vše, co se k jídlu váže, jako Brahman. Židle je Brahman, jídlo je Brahman, konzument je Brahman, a ten, kdo podává jídlo, je také Brahman.
Pokud spí, nezapomene, že postel je Brahman, a chatrč, kde spí, také není nic jiného než Brahman. Měli byste svou praxi provádět s konceptem, že „vše je Brahman“. Potom „poznání“ neboli přicházení do kontaktu s objekty skončí, a začne převládat království Boha. Vše viděné je potom právě jen Brahman. Není to tak, že jedna věc je Brahman, a druhá není. Všechny věci jsou Brahman. Je to jako led, který je vodou, a voda, která je ledem. Jestliže se led přemění do tekutého stavu, jeho dřívější tvar zmizí. Po celou dobu je však právě vodou.
Získáte pochopení, ale stejně se dál zajímáte o požitky pro své tělo. Kromě neustálého přitahování k smyslovým požitkům jste vše pochopili. Vzhledem k tomu, že se stále ztotožňujete s tělem a jste na něho takříkajíc pyšní, věříte, že jste individualita (džíva). Ve skutečnosti jste však Brahman. „Projevené“ a „bezforemné“ jsou pouze „Jedním“ a to „Jedno“ nazýváme „Bůh“. Bez jakékoliv úpravy ve formě jste vskutku pouze Brahman. Pokud je tento koncept opravdu pochopen, stanete se Brahman. V tomto okamžiku přichází království Bohů a vláda démonů je pryč. Démoni zmizí. Všechny živé a neživé věci jsou „Jedno“, neboli „Jednota“. Iluze setrvává jen díky sentimentálním konceptům. Když celá iluze zmizí, vše je poznáváno jako Brahman. Ten, kdo konzumuje jídlo s přesvědčením, že to je Brahman, drží půst, i když jí. Vše, co říká, je Védami podložená Pravda. Když chodí a mluví, je to Brahman. Spí, a jeho spánek je samádhí. Není nic než Brahman.
Král zůstane králem, i když se přemístí kamkoliv. Dá-li nařízení i během doby, kdy ho bolí břicho, nijak se to nedotkne jeho postavení, pravomoci. Je nadále králem. Brahman je věčná životní síla, neboli čajtanja. Džňánin, realizovaná bytost, je Brahman, třebaže se může ocitnout v jakékoliv situaci. Ten, kdo dosáhl realizace své pravé přirozenosti, je vždy v království nejvyššího Já, Paramátman. Tělo není nic než továrna na hovna. Můžeš do něho nasoukat sebelepší jídlo, a stejně se přemění v hovna. Tělo je tedy pouze stroj na vytváření hoven. Co je však na tom obdivuhodné, a co je tudíž velký zázrak, je fakt, že to samé tělo je užitečné jako nástroj k realizaci Brahman.
Višnu, jenž je vnitřní princip, neboli vědomí, podal nektar (nesmrtelnost) Bohům a víno (smyslový svět) démonům. Je v naší moci buď nasávat nektar a stát se Bohy nebo jsme schopni pít víno. Čeho by se moudrý napil? Moudří lidé by měli mít pohled stále upřený na Božskost, kdy uvidí pouze Brahman, s ohledem na vše a každého. Zalévejte sazenici tak dlouho, až se z ní stane velký strom. Poté, kdy se stane silný a plně vyvinutý, nebude pak vaši péči již dále potřebovat.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
13. Když poznání objektů skončí
Individualita (džíva) existuje ve shodě se svou vírou. Vaše vnímání věcí je v souladu s vaší vírou či přesvědčením. Pochopte, že „vše je falešné“. Dům je postaven z hlíny. Celé velkoměsto Mumbai je postaveno z hlíny. Je to pouze země (stavební materiál), ale my tomu říkáme „Mumbai“. Je to pouze koncept, představa toho, kdo říká „Mumbai“. Pokud nazvete tuto věc židlí, je to židle. Jestliže řeknete, že to je dřevo, je to dřevo. Vše toto je konceptuální stav. Když tu bude žena, bude mít mnoho příbuzných. Někdo ji nazve „manželkou“, jiný ji osloví „sestro“, a další řekne, že je to jeho „matka“. Ve skutečnosti je to jen souhrn masa a kostí. Jak je to možné? Protože zkušenost něčeho závisí na tom, co si člověk představuje.
Individualita má některé kvality, jež odpovídají její představivosti a víře. Být na sebe (ego) pyšný se označuje jako Ravana. Ve skutečnosti je vše pouze a jenom Brahman. Ti, kdo vlastní tento dům, který se nazývá tělo, by ho měli opustit. Je tu velmi mnoho vlastníků těla, kteří jsou emocionálně zapleteni do ztotožnění se s tělem. Měli by vyklidit tělesné vědomí, a pak to je On (Brahman) samotný, kdo by měl zůstat. Jsou to smyslové objekty, které jsou démony. Jelikož je uctíváte, stáváte se také démony. Ravana (ego neboli svět smyslů) není skutečný král. Stal se králem pouze v představě. Tímto vymyšleným králem začnete být kvůli tomu, že pokládáte poznání vnějšího světa za skutečné. Pokud chcete uniknout z otroctví iluze, musíte se vzdát důležitosti „poznávat objekty“. Pochopte, že veškeré konceptuální poznání je falešné.
Ravana, který je egem, může být zabit pouze lidskou tělesnou formou. Nezemře rukama nějakého jiného živočišného druhu. Zůstane naživu během statisíců převtělení (reinkarnací). Pět smyslových orgánů, pět funkčních orgánů a čtyři vnitřní principy (mysl neboli manas, intelekt neboli buddhi, myšlení neboli čitta, a pocit „jáství“ neboli ego – aham), dohromady tvoří čtrnáct (bitevních) polí, kde panuje Ravana. Je-li na Zemi nastolena vláda Bohů, démoni se vyklidí do podsvětí (objekty světa jsou zapomenuty). Když vládnou Zemi démoni, Bohové se odklidí na opuštěná místa, kde provádějí duchovní praxi. Když začnete být přesvědčeni, že všechny věci, které se objevují, jsou falešné, pak smrt automaticky zmizí.
Zaujměte postoj: „Já nejsem. Tato osoba neexistuje. Není tu nikdo.“ Je-li někdo, kdo má poznání Brahman, přítomen u společného oběda, pak vidí vše, co se k jídlu váže, jako Brahman. Židle je Brahman, jídlo je Brahman, konzument je Brahman, a ten, kdo podává jídlo, je také Brahman.
Pokud spí, nezapomene, že postel je Brahman, a chatrč, kde spí, také není nic jiného než Brahman. Měli byste svou praxi provádět s konceptem, že „vše je Brahman“. Potom „poznání“ neboli přicházení do kontaktu s objekty skončí, a začne převládat království Boha. Vše viděné je potom právě jen Brahman. Není to tak, že jedna věc je Brahman, a druhá není. Všechny věci jsou Brahman. Je to jako led, který je vodou, a voda, která je ledem. Jestliže se led přemění do tekutého stavu, jeho dřívější tvar zmizí. Po celou dobu je však právě vodou.
Získáte pochopení, ale stejně se dál zajímáte o požitky pro své tělo. Kromě neustálého přitahování k smyslovým požitkům jste vše pochopili. Vzhledem k tomu, že se stále ztotožňujete s tělem a jste na něho takříkajíc pyšní, věříte, že jste individualita (džíva). Ve skutečnosti jste však Brahman. „Projevené“ a „bezforemné“ jsou pouze „Jedním“ a to „Jedno“ nazýváme „Bůh“. Bez jakékoliv úpravy ve formě jste vskutku pouze Brahman. Pokud je tento koncept opravdu pochopen, stanete se Brahman. V tomto okamžiku přichází království Bohů a vláda démonů je pryč. Démoni zmizí. Všechny živé a neživé věci jsou „Jedno“, neboli „Jednota“. Iluze setrvává jen díky sentimentálním konceptům. Když celá iluze zmizí, vše je poznáváno jako Brahman. Ten, kdo konzumuje jídlo s přesvědčením, že to je Brahman, drží půst, i když jí. Vše, co říká, je Védami podložená Pravda. Když chodí a mluví, je to Brahman. Spí, a jeho spánek je samádhí. Není nic než Brahman.
Král zůstane králem, i když se přemístí kamkoliv. Dá-li nařízení i během doby, kdy ho bolí břicho, nijak se to nedotkne jeho postavení, pravomoci. Je nadále králem. Brahman je věčná životní síla, neboli čajtanja. Džňánin, realizovaná bytost, je Brahman, třebaže se může ocitnout v jakékoliv situaci. Ten, kdo dosáhl realizace své pravé přirozenosti, je vždy v království nejvyššího Já, Paramátman. Tělo není nic než továrna na hovna. Můžeš do něho nasoukat sebelepší jídlo, a stejně se přemění v hovna. Tělo je tedy pouze stroj na vytváření hoven. Co je však na tom obdivuhodné, a co je tudíž velký zázrak, je fakt, že to samé tělo je užitečné jako nástroj k realizaci Brahman.
Višnu, jenž je vnitřní princip, neboli vědomí, podal nektar (nesmrtelnost) Bohům a víno (smyslový svět) démonům. Je v naší moci buď nasávat nektar a stát se Bohy nebo jsme schopni pít víno. Čeho by se moudrý napil? Moudří lidé by měli mít pohled stále upřený na Božskost, kdy uvidí pouze Brahman, s ohledem na vše a každého. Zalévejte sazenici tak dlouho, až se z ní stane velký strom. Poté, kdy se stane silný a plně vyvinutý, nebude pak vaši péči již dále potřebovat.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
- Návštěvník
Re: Šrí Siddharaméšvar Maharádž
od Návštěvník » sob 29. čer 2024 4:55:24
VŠE JE ILUZE
14. Poté, co si vyslechnete učení, byste podle toho měli jednat
Světci, jako byl Šuka, Valmíki a Nárada – ti všichni dosáhli duchovního cíle, neboť dospěli k Poznání Já. Tohoto cíle je možné dosáhnout nasloucháním duchovních poučení a meditováním o nich. Na základě toho, co jste si vyslechli, byste měli praktikovat. Pouze pak je Sebe-poznání možné. Pouze ten, kdo není přitahován objekty světa, může dosáhnout Sebe-poznání prostřednictvím naslouchání a meditace. Sladké jídlo nepřipravíme tím způsobem, že jeho přípravu jen slovně popíšeme. Musíte ho udělat a potom sníst. Pouze pak získáte patřičný užitek. Studium Já znamená zaujmout postoj sjednocení s Já neboli se svou vlastní přirozeností (svarúpa). Nikdo se nestane světcem jen tak, že na sebe oblékne karmínové roucho, označující asketické zřeknutí se.
Vaše mysl by to, co si vyslechne, měla také přijmout. Mysl by měla být na to, co uslyší, patřičně naladěna. Pozornost mysli by měla být velmi plynulá a nepřetržitá, podobající se rovnoměrnému průtoku oleje z jedné plechovky do druhé, kdy olej teče tenkým plynulým proudem. Vše, co je napsáno, musíte číst stále dokola, protože si to nepamatujete. Důsledkem této své zapomnětlivosti nezakoušíte své spojení s Já. Každý si staví vzdušné zámky. Postaví zámky ve vzduchu. Ve světě se všechno stane díky „slovu“. Nejprve se několikrát mnoha slovy probere návrh stavby (koncept) vysokého domu, poté je samotná stavba realizována a dům pak stojí. Ten, kdo je nevědomý, se stane moudrý pouze díky slovům. Jak může nastat vyslechnutí, neslyšíte-li právě slova světce? Pokoušet se vás pak učit je jako polévat buvola vodou. Tímto vylitím je promrhána všechna voda. Je to proto, že vaše pozornost, která je zaměřena na objekty, neodtrhne od nich svůj zájem. Pokud se přece jen od nich oprostí, práce tím pádem skončí a vy se stanete Brahman. Vaše „Bytí“ by mělo nepřetržitě přebývat jako Brahman.
Všech pět elementů je navzájem jemně promícháno. Já (Átman) v nich také spočívá, avšak nezaujatě. Všechny domy jsou postaveny čistě jen z materiálů, které pocházejí ze země, ovšem jejich tvary a vlastníci (obyvatelé) jsou odlišní. Podobně třebaže lidí je co do počtu mnoho, vnitřní Já, neboli Bůh, a prostor ve všech, je jeden jediný. Je tu určitý faktor, který sebe oslovuje jako „já“. Tento faktor je falešný. Neměl by zde být. Pokud se oddělíte a stanete se na své odloučení pyšní, pak trpíte žalem. Potom je veškeré poslouchání zbytečné, protože je mysl přitahována k smyslovým objektům a ztotožňuje se s myšlenkami.
Získání „Poznání Brahman“ (Brahmavidja) je obtížné, neboť je naše pozornost obrácena k smyslovým objektům. Jestliže někdo s oblibou poslouchá duchovní přednášky a nedostane se mu patřičné zkušenosti, pak něco jaksi není na správném místě. Rozpoložení mysli se změní díky neustálému přebývání v dobré společnosti. O duchovních příkazech, které jste obdrželi, byste měli ve dne v noci, tudíž neustále, rozjímat a meditovat. Vyslechněte si je
a mluvte o nich, ale ještě větší význam bude mít, vnesete-li do praxe správné poučení, které jste obdrželi. Pouhé naslouchání Učení není to nejdůležitější, protože na základě něho musíte získat opravdovou zkušenost a cítit se s ní zajedno. Budete-li schopní to učinit, získáte poté všechny duchovní síly (siddhis). Jaký význam má získání sil či siddhis? To značí, že se vám zcela přirozeně dostane vše potřebné a žijete tudíž spokojený život. Je to proto, že jste bezžádostiví. Všichni lidé se domáhají získat nazpět vše, co sami poskytli. Nenechte se zničit touhou po bohatství. Musíte hájit bezžádostivost, a pak se stanete přirozeností Brahman.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
14. Poté, co si vyslechnete učení, byste podle toho měli jednat
Světci, jako byl Šuka, Valmíki a Nárada – ti všichni dosáhli duchovního cíle, neboť dospěli k Poznání Já. Tohoto cíle je možné dosáhnout nasloucháním duchovních poučení a meditováním o nich. Na základě toho, co jste si vyslechli, byste měli praktikovat. Pouze pak je Sebe-poznání možné. Pouze ten, kdo není přitahován objekty světa, může dosáhnout Sebe-poznání prostřednictvím naslouchání a meditace. Sladké jídlo nepřipravíme tím způsobem, že jeho přípravu jen slovně popíšeme. Musíte ho udělat a potom sníst. Pouze pak získáte patřičný užitek. Studium Já znamená zaujmout postoj sjednocení s Já neboli se svou vlastní přirozeností (svarúpa). Nikdo se nestane světcem jen tak, že na sebe oblékne karmínové roucho, označující asketické zřeknutí se.
Vaše mysl by to, co si vyslechne, měla také přijmout. Mysl by měla být na to, co uslyší, patřičně naladěna. Pozornost mysli by měla být velmi plynulá a nepřetržitá, podobající se rovnoměrnému průtoku oleje z jedné plechovky do druhé, kdy olej teče tenkým plynulým proudem. Vše, co je napsáno, musíte číst stále dokola, protože si to nepamatujete. Důsledkem této své zapomnětlivosti nezakoušíte své spojení s Já. Každý si staví vzdušné zámky. Postaví zámky ve vzduchu. Ve světě se všechno stane díky „slovu“. Nejprve se několikrát mnoha slovy probere návrh stavby (koncept) vysokého domu, poté je samotná stavba realizována a dům pak stojí. Ten, kdo je nevědomý, se stane moudrý pouze díky slovům. Jak může nastat vyslechnutí, neslyšíte-li právě slova světce? Pokoušet se vás pak učit je jako polévat buvola vodou. Tímto vylitím je promrhána všechna voda. Je to proto, že vaše pozornost, která je zaměřena na objekty, neodtrhne od nich svůj zájem. Pokud se přece jen od nich oprostí, práce tím pádem skončí a vy se stanete Brahman. Vaše „Bytí“ by mělo nepřetržitě přebývat jako Brahman.
Všech pět elementů je navzájem jemně promícháno. Já (Átman) v nich také spočívá, avšak nezaujatě. Všechny domy jsou postaveny čistě jen z materiálů, které pocházejí ze země, ovšem jejich tvary a vlastníci (obyvatelé) jsou odlišní. Podobně třebaže lidí je co do počtu mnoho, vnitřní Já, neboli Bůh, a prostor ve všech, je jeden jediný. Je tu určitý faktor, který sebe oslovuje jako „já“. Tento faktor je falešný. Neměl by zde být. Pokud se oddělíte a stanete se na své odloučení pyšní, pak trpíte žalem. Potom je veškeré poslouchání zbytečné, protože je mysl přitahována k smyslovým objektům a ztotožňuje se s myšlenkami.
Získání „Poznání Brahman“ (Brahmavidja) je obtížné, neboť je naše pozornost obrácena k smyslovým objektům. Jestliže někdo s oblibou poslouchá duchovní přednášky a nedostane se mu patřičné zkušenosti, pak něco jaksi není na správném místě. Rozpoložení mysli se změní díky neustálému přebývání v dobré společnosti. O duchovních příkazech, které jste obdrželi, byste měli ve dne v noci, tudíž neustále, rozjímat a meditovat. Vyslechněte si je
a mluvte o nich, ale ještě větší význam bude mít, vnesete-li do praxe správné poučení, které jste obdrželi. Pouhé naslouchání Učení není to nejdůležitější, protože na základě něho musíte získat opravdovou zkušenost a cítit se s ní zajedno. Budete-li schopní to učinit, získáte poté všechny duchovní síly (siddhis). Jaký význam má získání sil či siddhis? To značí, že se vám zcela přirozeně dostane vše potřebné a žijete tudíž spokojený život. Je to proto, že jste bezžádostiví. Všichni lidé se domáhají získat nazpět vše, co sami poskytli. Nenechte se zničit touhou po bohatství. Musíte hájit bezžádostivost, a pak se stanete přirozeností Brahman.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
- Návštěvník
Re: Šrí Siddharaméšvar Maharádž
od Návštěvník » ned 30. čer 2024 7:22:19
VŠE JE ILUZE
15. Je tu pouze Jednota, bez dvojnosti
Je tu pouze Jednota. Není tu nic dalšího. Co je potom to, co se nám jeví jako svět? Vše je zlato, nic jiného. Různé ornamenty neboli objekty, které vnímáme, jsou falešné. Jména nemají žádný význam. Všechna jména a formy jsou neskutečná.
Existuje tu jen a jen jedno Brahman. „Viděné“ je slovo, které označuje projev. Nezapomeňte však, že vším, co je viděné jako objekty světa, prostupuje Brahman. Když se váš stav vědomí stane takto vyzrálý, pak idea vás jako jedné entity a „mne“ jako další entity, zmizí. Dvojnost „tebe“ a „mne“ zanikne. Vše pojímejte jako Brahman, aniž byste přitom prováděli nějaké analyzování či oddělování. Když „Vše je jedno“, pak se nedržte konceptu, že „já jsem oddělená bytost“.
Slunce je natolik skvělé, že nepotřebuje koupel. Čistíte a omýváte oheň, protože pochází z domu takzvaně „nedotknutelného“? Já je věčně zářící. Pokud do Něho nevstoupí pocit (myšlenka) „já“, zůstává pouze jako ryzí Já. Potom pocit „mé“ zmizí a Já zůstává tak úžasně čiré, jaké vždy bylo. Ve všech je jedno a to samé vědomí, tvořící Jednotu ve všem. Kapka mořské vody je v podstatě mořem, ale neměla by být od moře oddělená. V pěti elementech (země, voda, oheň, vzduch a prostor) smrt neexistuje. Smrt se týká pouze touhy a jemného „já“ (ega neboli pocitu „já jsem“), plného vlastních konceptů a emocí. „Žití a umírání“ je použitelné pouze pro tuto oddělenou existenci.
Řeknete-li, že určitá osoba s tím a tím jménem je mrtvá, pak to, co umřelo, není nic než tento koncept, který sebe oddělil a oslovoval se tímto jménem. Stavem „Realizace“ je To, kdy pocit „mne“ (jako oddělené bytosti) zanikne. Tento cizinec, který sebe oslovuje jako Tom, Dick, či Harry, se stal nesprávně vlastníkem těla. Zbavte se ho, a pak „Vy Jste Brahman“. Mějte označení „Já jsem Brahman“ a kráčejte v životě bez rozpaků dál. Pokud je tu pouze Jednota, vše má potom význam. Jakmile tu jsou dva objekty (různost), je tu neshoda a konflikt. Proto žijte v Jednotě, jako Jedno Samotné. Ten, kdo zcela zahodí pocit „ty“ a „já“, je syn Satgurua (Guru-putra).
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
15. Je tu pouze Jednota, bez dvojnosti
Je tu pouze Jednota. Není tu nic dalšího. Co je potom to, co se nám jeví jako svět? Vše je zlato, nic jiného. Různé ornamenty neboli objekty, které vnímáme, jsou falešné. Jména nemají žádný význam. Všechna jména a formy jsou neskutečná.
Existuje tu jen a jen jedno Brahman. „Viděné“ je slovo, které označuje projev. Nezapomeňte však, že vším, co je viděné jako objekty světa, prostupuje Brahman. Když se váš stav vědomí stane takto vyzrálý, pak idea vás jako jedné entity a „mne“ jako další entity, zmizí. Dvojnost „tebe“ a „mne“ zanikne. Vše pojímejte jako Brahman, aniž byste přitom prováděli nějaké analyzování či oddělování. Když „Vše je jedno“, pak se nedržte konceptu, že „já jsem oddělená bytost“.
Slunce je natolik skvělé, že nepotřebuje koupel. Čistíte a omýváte oheň, protože pochází z domu takzvaně „nedotknutelného“? Já je věčně zářící. Pokud do Něho nevstoupí pocit (myšlenka) „já“, zůstává pouze jako ryzí Já. Potom pocit „mé“ zmizí a Já zůstává tak úžasně čiré, jaké vždy bylo. Ve všech je jedno a to samé vědomí, tvořící Jednotu ve všem. Kapka mořské vody je v podstatě mořem, ale neměla by být od moře oddělená. V pěti elementech (země, voda, oheň, vzduch a prostor) smrt neexistuje. Smrt se týká pouze touhy a jemného „já“ (ega neboli pocitu „já jsem“), plného vlastních konceptů a emocí. „Žití a umírání“ je použitelné pouze pro tuto oddělenou existenci.
Řeknete-li, že určitá osoba s tím a tím jménem je mrtvá, pak to, co umřelo, není nic než tento koncept, který sebe oddělil a oslovoval se tímto jménem. Stavem „Realizace“ je To, kdy pocit „mne“ (jako oddělené bytosti) zanikne. Tento cizinec, který sebe oslovuje jako Tom, Dick, či Harry, se stal nesprávně vlastníkem těla. Zbavte se ho, a pak „Vy Jste Brahman“. Mějte označení „Já jsem Brahman“ a kráčejte v životě bez rozpaků dál. Pokud je tu pouze Jednota, vše má potom význam. Jakmile tu jsou dva objekty (různost), je tu neshoda a konflikt. Proto žijte v Jednotě, jako Jedno Samotné. Ten, kdo zcela zahodí pocit „ty“ a „já“, je syn Satgurua (Guru-putra).
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
- Návštěvník
Re: Šrí Siddharaméšvar Maharádž
od Návštěvník » ned 30. čer 2024 14:24:45
VŠE JE ILUZE
16. Poznání v řeči, mysli a činu
Ten, kdo rozpozná Brahman s řečí, myslí a ve fyzickém těle, je „můj oddaný“. Měl by to uskutečňovat, jestliže to říká. Zapomeňte, že je tělo tělem, a pokládejte tělo za Brahman. Žijete-li s pocitem, že Všeprostupující Bůh je uvnitř všeho, pak se s tímto postojem vaše mysl sjednotí s Brahman, a vy se cítíte spojeni se svým skutečným (základním) Bytím. Nabudete potom přirozeně všechny duchovní síly (siddhis). Těchto sil je dohromady osmnáct. Je zde osm významných sil (siddhis) a 10 méně významných. Těch osm významných se vztahuje k vašemu Bytí. Nejjemnější a nejvýznamnější je síla „vstupování do vědomí všech“. Ve skutečnosti jste již v srdcích všech. Být neviditelný znamená zůstat nespatřen ve svém Bytí a upustit od všech sklonů mysli a těla. Král Bharat řekl: „Celá Země je moje, ale když zemřu, budu patřit Zemi.“ To znamená, že kvůli připoutanostem se člověk opět stává spoutaný. Je proto lepší vzdát se všeho už od začátku.
Objekt, který máte v mysli v okamžiku smrti, rozhodne, jaká bude podoba příštího zrození. Touha určí příští postup po smrti těla. Nebuďte proto zapleteni do světa, a to ani s dobrými úmysly pomoci ostatním, protože jakmile se odchýlíte od vlastního Bytí, spadnete do pasti. Nezapomínejte na své Já. Vaše tělo nepochybně jednou podlehne smrti, tak proč se strachovat smrtí již dnes? Ten, kdo je osvobozen od otroctví světa, je skutečný světec. Přijměte fakt, že celý svět je pomíjivý. Nechť pomine dnes, než aby pominul zítra! Přestaňte se o svět starat! Nevzrušujte se tímto světem pěti elementů. Všech osm významných sil (siddhis) bude s vámi spokojených, jen pokud budete takto žít. Existuje osm základních sil vašeho Bytí. Jsou to: 1) síla stát se nepatrný jako atom, 2) síla stát se naopak ohromný, 3) síla být velice lehký, 4) síla dostat to, co je požadováno, 5) síla mít kontrolu nad živými a neživými věcmi, 6) schopnost třímat obrovskou silou, 7) síla využívat takové potěšení smyslů, které je přáno, 8 ) síla nařídit každému dělat to, co si přejete.
Váš život, jaký žijete, je velice přízemní a bezvýznamný. Avšak pokud zůstanete zajedno se svým Bytím, dostanete vše poté, kdy přání vyvstane v mysli. Ti, kdo se neodchýlí od svého Bytí, jsou „mými pravými oddanými“. Měli byste proto takovými zůstat, s celou svou myslí, tělem a řečí.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
16. Poznání v řeči, mysli a činu
Ten, kdo rozpozná Brahman s řečí, myslí a ve fyzickém těle, je „můj oddaný“. Měl by to uskutečňovat, jestliže to říká. Zapomeňte, že je tělo tělem, a pokládejte tělo za Brahman. Žijete-li s pocitem, že Všeprostupující Bůh je uvnitř všeho, pak se s tímto postojem vaše mysl sjednotí s Brahman, a vy se cítíte spojeni se svým skutečným (základním) Bytím. Nabudete potom přirozeně všechny duchovní síly (siddhis). Těchto sil je dohromady osmnáct. Je zde osm významných sil (siddhis) a 10 méně významných. Těch osm významných se vztahuje k vašemu Bytí. Nejjemnější a nejvýznamnější je síla „vstupování do vědomí všech“. Ve skutečnosti jste již v srdcích všech. Být neviditelný znamená zůstat nespatřen ve svém Bytí a upustit od všech sklonů mysli a těla. Král Bharat řekl: „Celá Země je moje, ale když zemřu, budu patřit Zemi.“ To znamená, že kvůli připoutanostem se člověk opět stává spoutaný. Je proto lepší vzdát se všeho už od začátku.
Objekt, který máte v mysli v okamžiku smrti, rozhodne, jaká bude podoba příštího zrození. Touha určí příští postup po smrti těla. Nebuďte proto zapleteni do světa, a to ani s dobrými úmysly pomoci ostatním, protože jakmile se odchýlíte od vlastního Bytí, spadnete do pasti. Nezapomínejte na své Já. Vaše tělo nepochybně jednou podlehne smrti, tak proč se strachovat smrtí již dnes? Ten, kdo je osvobozen od otroctví světa, je skutečný světec. Přijměte fakt, že celý svět je pomíjivý. Nechť pomine dnes, než aby pominul zítra! Přestaňte se o svět starat! Nevzrušujte se tímto světem pěti elementů. Všech osm významných sil (siddhis) bude s vámi spokojených, jen pokud budete takto žít. Existuje osm základních sil vašeho Bytí. Jsou to: 1) síla stát se nepatrný jako atom, 2) síla stát se naopak ohromný, 3) síla být velice lehký, 4) síla dostat to, co je požadováno, 5) síla mít kontrolu nad živými a neživými věcmi, 6) schopnost třímat obrovskou silou, 7) síla využívat takové potěšení smyslů, které je přáno, 8 ) síla nařídit každému dělat to, co si přejete.
Váš život, jaký žijete, je velice přízemní a bezvýznamný. Avšak pokud zůstanete zajedno se svým Bytím, dostanete vše poté, kdy přání vyvstane v mysli. Ti, kdo se neodchýlí od svého Bytí, jsou „mými pravými oddanými“. Měli byste proto takovými zůstat, s celou svou myslí, tělem a řečí.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
- Návštěvník
Re: Šrí Siddharaméšvar Maharádž
od Návštěvník » pon 01. črc 2024 4:53:35
VŠE JE ILUZE
17. Skutečné zřeknutí se a bezžádostivost
Měli byste opustit rodinu, či nikoliv? I když vykonáváte své každodenní činnosti, celkový úhrn vašeho života je stejný. K čemu je nošení věnců a mazání santalové pasty na čelo při provádění duchovních obřadů, když nejste v hloubi duše Skutečností (pravé Já)? Mělo by zde být vnitřní přesvědčení, že svět je iluze. Jaký smysl má stát se sanjásinem (mnich, který se všeho zřekl), pokud nejste schopni dospět k tomuto přesvědčení? Fungujete-li v iluzorním světě s odpoutaností, přičemž si plně uvědomujete, že je celý falešný, pak co je na tom špatného? Tento způsob života je skutečně nejbáječnější. Můžete být kdykoliv na jakémkoliv místě, a stále budete světem neposkvrněni. Myslíte, že platí, že jste světcem jen v odloučení někde o samotě v místnosti, nebo v lese? A pokud vyjdete ven, světec nejste? Ne, takto to neplatí. Musíte být odloučeni vnitřně.
I pro ty, kdo jsou připraveni takto žít, není vyloučené, že upadnou do klamu. Vůči pěti elementům byste měli být co nejvíc na pozoru a chovat se k nim ohleduplně, neboť jinak vás chytí do pasti. Nemyslete si, že tyto elementy jsou laskavé a neškodné. Vytvoří sice ve vaší mysli dojem vlídnosti, ale vy se nenechte jejich zastírací maskou zmást. Nemějte k nim proto důvěru. Nezapomeňte, že pouze předstírají, že jsou poddajné. I když pole, zaplněné pěti elementy, a scenérie, kterou skýtají, mohou být půvabné, vy byste tomu však věřit neměli, neboť tyto scény jsou klamné. Vždy si pamatujte, že jsou jako přízraky v mnoha různých přestrojeních. I když na sobě mohou mít jakýkoliv převlek, přízraky jsou stejně. Vy však nejste nějaký přízrak.Iluze se vždy snaží donutit vás zapomenout na vaší pravou přirozenost a volí k tomu různé triky. Musíte být stále na pozoru. Můžete žít pohodlným životem, ale uvnitř byste měli být od všeho odpoutáni. V mysli, řeči a činech byste měli zůstat ve stavu bezžádostivosti. Musíte žít v Brahman, jako Brahman. Jednou někdo řekl světci, který realizoval Brahman: „Pane, jednou jsem vás již viděl.“ Světec odvětil: „Nemohl jste mne vidět. Nejsem tím, kým se vám zdám být, jsem zcela odlišný.“ I kdybyste opustili světský život a odešli do ústraní, co tím získáte? Není zapotřebí, abyste to dělali. Měli byste prostě jen změnit svůj postoj. Neztrácejte uvědomění, že jste Brahman. Když druhým pícháme do těla očkovací látku, nepřemýšlíme nad tím, zda je pacient malý či velký, prostě je třeba dát všem vakcínu. To, jak se daná osoba zdá vypadat, nehraje žádnou roli. V hlubokém spánku jsou si král a žebrák rovni. Tomu se říká rovnocennost. Žít ve světě je strastiplné. Dospějte k pochopení, že svět je iluze, a pak zakusíte, že tu je radost a spokojenost, dokonce i v tomto zdánlivém světě.
Vždy jste byli a jste „Nejvyšší radost“. Ten, kdo ukrývá v mysli touhy, není nic než nádeník v roli poddaného. Ten, kdo žádnou touhu nemá, je vlastník (pán). Dokud touhou neopovrhnete, nestanete se bezžádostiví. Světec Šuka odešel do lesa jen za tím účelem, aby získal bezžádostivost, zatímco král Džanaka dosáhl toho samého i v době, kdy vládl celému království. Pokud chcete opravdu studovat a praktikovat duchovní způsob života, troufám si říci, že to může být prováděno kdekoliv. Existuje tu snadná cesta. Není důležité, kde jste, ať už v domě nebo v lese, všude můžete vést duchovní život. Není zapotřebí někam utíkat. Světec Pralhad dokázal být ve stavu Brahman, i když byl neustále vyrušován. Pokud tvrdíte, že v období, kdy žijete rodinným životem, nemůžete provádět duchovní praxi (sádhanu), pak vlastně o skutečnou duchovní praxi ani zájem nemáte, to berte za samozřejmost. Ten, kdo chce žít opravdu duchovně, to bude skutečně naplňovat v plné míře, ať už je kdekoliv.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
17. Skutečné zřeknutí se a bezžádostivost
Měli byste opustit rodinu, či nikoliv? I když vykonáváte své každodenní činnosti, celkový úhrn vašeho života je stejný. K čemu je nošení věnců a mazání santalové pasty na čelo při provádění duchovních obřadů, když nejste v hloubi duše Skutečností (pravé Já)? Mělo by zde být vnitřní přesvědčení, že svět je iluze. Jaký smysl má stát se sanjásinem (mnich, který se všeho zřekl), pokud nejste schopni dospět k tomuto přesvědčení? Fungujete-li v iluzorním světě s odpoutaností, přičemž si plně uvědomujete, že je celý falešný, pak co je na tom špatného? Tento způsob života je skutečně nejbáječnější. Můžete být kdykoliv na jakémkoliv místě, a stále budete světem neposkvrněni. Myslíte, že platí, že jste světcem jen v odloučení někde o samotě v místnosti, nebo v lese? A pokud vyjdete ven, světec nejste? Ne, takto to neplatí. Musíte být odloučeni vnitřně.
I pro ty, kdo jsou připraveni takto žít, není vyloučené, že upadnou do klamu. Vůči pěti elementům byste měli být co nejvíc na pozoru a chovat se k nim ohleduplně, neboť jinak vás chytí do pasti. Nemyslete si, že tyto elementy jsou laskavé a neškodné. Vytvoří sice ve vaší mysli dojem vlídnosti, ale vy se nenechte jejich zastírací maskou zmást. Nemějte k nim proto důvěru. Nezapomeňte, že pouze předstírají, že jsou poddajné. I když pole, zaplněné pěti elementy, a scenérie, kterou skýtají, mohou být půvabné, vy byste tomu však věřit neměli, neboť tyto scény jsou klamné. Vždy si pamatujte, že jsou jako přízraky v mnoha různých přestrojeních. I když na sobě mohou mít jakýkoliv převlek, přízraky jsou stejně. Vy však nejste nějaký přízrak.Iluze se vždy snaží donutit vás zapomenout na vaší pravou přirozenost a volí k tomu různé triky. Musíte být stále na pozoru. Můžete žít pohodlným životem, ale uvnitř byste měli být od všeho odpoutáni. V mysli, řeči a činech byste měli zůstat ve stavu bezžádostivosti. Musíte žít v Brahman, jako Brahman. Jednou někdo řekl světci, který realizoval Brahman: „Pane, jednou jsem vás již viděl.“ Světec odvětil: „Nemohl jste mne vidět. Nejsem tím, kým se vám zdám být, jsem zcela odlišný.“ I kdybyste opustili světský život a odešli do ústraní, co tím získáte? Není zapotřebí, abyste to dělali. Měli byste prostě jen změnit svůj postoj. Neztrácejte uvědomění, že jste Brahman. Když druhým pícháme do těla očkovací látku, nepřemýšlíme nad tím, zda je pacient malý či velký, prostě je třeba dát všem vakcínu. To, jak se daná osoba zdá vypadat, nehraje žádnou roli. V hlubokém spánku jsou si král a žebrák rovni. Tomu se říká rovnocennost. Žít ve světě je strastiplné. Dospějte k pochopení, že svět je iluze, a pak zakusíte, že tu je radost a spokojenost, dokonce i v tomto zdánlivém světě.
Vždy jste byli a jste „Nejvyšší radost“. Ten, kdo ukrývá v mysli touhy, není nic než nádeník v roli poddaného. Ten, kdo žádnou touhu nemá, je vlastník (pán). Dokud touhou neopovrhnete, nestanete se bezžádostiví. Světec Šuka odešel do lesa jen za tím účelem, aby získal bezžádostivost, zatímco král Džanaka dosáhl toho samého i v době, kdy vládl celému království. Pokud chcete opravdu studovat a praktikovat duchovní způsob života, troufám si říci, že to může být prováděno kdekoliv. Existuje tu snadná cesta. Není důležité, kde jste, ať už v domě nebo v lese, všude můžete vést duchovní život. Není zapotřebí někam utíkat. Světec Pralhad dokázal být ve stavu Brahman, i když byl neustále vyrušován. Pokud tvrdíte, že v období, kdy žijete rodinným životem, nemůžete provádět duchovní praxi (sádhanu), pak vlastně o skutečnou duchovní praxi ani zájem nemáte, to berte za samozřejmost. Ten, kdo chce žít opravdu duchovně, to bude skutečně naplňovat v plné míře, ať už je kdekoliv.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
- Návštěvník
Re: Šrí Siddharaméšvar Maharádž
od Návštěvník » stř 03. črc 2024 10:35:41
VŠE JE ILUZE
18. Já obsahuje duchovní síly neboli siddhis
Já (Átman) přirozeně obsahuje osm velkých duchovních sil neboli siddhis. Dokud je individualita ovládána iluzí, původní přirozenost Já zůstává ukryta. Pokud duchovním silám nedáváte žádnou hodnotu, tyto síly se automaticky stanou vašim pomocníkem, jste-li bez žádostí. Osmidílná podstata Já je v podstatě osminásobnou silou. Perly jsou dány tomu, kdo je nežádá, ovšem pokud se jich dožadujete, pak nedostanete ani ty nezbytné věci. Ten, kdo se oprostil od všech přání, dostane všech osm sil. Osm sil je totožných s mou přirozeností. Ten, kdo je se mnou sjednocen, získá tyto síly automaticky.
Existuje šest druhů tužeb neboli energií, kterými jsou touha, zlost, chtivost, pýcha, žárlivost a nenávist. Hlad a žízeň jsou pro tělo zcela přirozené. K tomu, abyste zůstali naživu, bezpodmínečně potřebujete jíst a pít. Štěstí a utrpení jsou potíže mysli. Dostanete-li to, co si přejete, jste šťastní, pokud to nedostanete, je to pro vás utrpení. O čem se mysl domnívá, že je dobré, je dobré, a co vnímá jako nedobré, dobré není. „Já“ je koncept, který je bez polohy a tvaru. Prospěšný koncept je vlastní přesvědčení „Já jsem Šiva, Já jsem Šiva“.
Je zde šest sil neboli siddhis, které souvisí s tělem. Nebýt si vědom hladu či žízně je první síla. Druhou silou je schopnost rozumět významu Védánty, což je pravá schopnost slyšet ve skutečnosti odlehlé či dávné zvuky. Jasnovidnost je třetí síla. Vítězství nad myslí je čtvrtá síla. Schopnost kamkoliv se přemístit je pátá síla. Dovednost osvojit si jakoukoliv formu těla je šestá síla. Dále tu jsou čtyři síly, které souvisejí s myslí. Schopnost vstoupit do těla druhých je sedmá síla. Způsobilost opustit tělo či umřít na základě svého odhodlání je ta samá síla. Schopnost vidět Bohy je osmá síla. Být úspěšný dle své vůle je devátá síla; a síla, která přinutí všechny lidi uposlechnout vaše nařízení, je silou desátou.
Je tu pět menších sil. Znát minulost a budoucnost je první z nich. Nebýt postižen větrem a deštěm je druhá z nich. Vědět, na co druhý člověk myslí, je třetí z nich. Být schopen zastavit vítr a oheň je síla čtvrtá, a vždy si ostatní podmanit, neboli nebýt druhými přemožen, je pátou silou.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
18. Já obsahuje duchovní síly neboli siddhis
Já (Átman) přirozeně obsahuje osm velkých duchovních sil neboli siddhis. Dokud je individualita ovládána iluzí, původní přirozenost Já zůstává ukryta. Pokud duchovním silám nedáváte žádnou hodnotu, tyto síly se automaticky stanou vašim pomocníkem, jste-li bez žádostí. Osmidílná podstata Já je v podstatě osminásobnou silou. Perly jsou dány tomu, kdo je nežádá, ovšem pokud se jich dožadujete, pak nedostanete ani ty nezbytné věci. Ten, kdo se oprostil od všech přání, dostane všech osm sil. Osm sil je totožných s mou přirozeností. Ten, kdo je se mnou sjednocen, získá tyto síly automaticky.
Existuje šest druhů tužeb neboli energií, kterými jsou touha, zlost, chtivost, pýcha, žárlivost a nenávist. Hlad a žízeň jsou pro tělo zcela přirozené. K tomu, abyste zůstali naživu, bezpodmínečně potřebujete jíst a pít. Štěstí a utrpení jsou potíže mysli. Dostanete-li to, co si přejete, jste šťastní, pokud to nedostanete, je to pro vás utrpení. O čem se mysl domnívá, že je dobré, je dobré, a co vnímá jako nedobré, dobré není. „Já“ je koncept, který je bez polohy a tvaru. Prospěšný koncept je vlastní přesvědčení „Já jsem Šiva, Já jsem Šiva“.
Je zde šest sil neboli siddhis, které souvisí s tělem. Nebýt si vědom hladu či žízně je první síla. Druhou silou je schopnost rozumět významu Védánty, což je pravá schopnost slyšet ve skutečnosti odlehlé či dávné zvuky. Jasnovidnost je třetí síla. Vítězství nad myslí je čtvrtá síla. Schopnost kamkoliv se přemístit je pátá síla. Dovednost osvojit si jakoukoliv formu těla je šestá síla. Dále tu jsou čtyři síly, které souvisejí s myslí. Schopnost vstoupit do těla druhých je sedmá síla. Způsobilost opustit tělo či umřít na základě svého odhodlání je ta samá síla. Schopnost vidět Bohy je osmá síla. Být úspěšný dle své vůle je devátá síla; a síla, která přinutí všechny lidi uposlechnout vaše nařízení, je silou desátou.
Je tu pět menších sil. Znát minulost a budoucnost je první z nich. Nebýt postižen větrem a deštěm je druhá z nich. Vědět, na co druhý člověk myslí, je třetí z nich. Být schopen zastavit vítr a oheň je síla čtvrtá, a vždy si ostatní podmanit, neboli nebýt druhými přemožen, je pátou silou.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
- Návštěvník
Re: Šrí Siddharaméšvar Maharádž
od Návštěvník » stř 03. črc 2024 19:54:00
VŠE JE ILUZE
19. Myšlenka snu ve snu
Átman (Já), jež je nezrozené a nesmrtelné, usnulo, a ve svém snu mělo další sen. O jaký druh snu se jednalo? Zdání světa byl sen a v tomto snu snilo, že se stalo individualitou (džíva). Pouze proto iluze narostla. Zdání tohoto světského života jako něčeho skutečného je sen. Ten, kdo byl Bůh, se stal sluhou. Považovat za skutečné všechny lidi jako třeba matku, otce, bratra a další, a představovat si tedy celý svět jako skutečný, je snem. Všechny bytosti ve světě si libují v tomto snu. Je to sice výjimka, ale je velice důležité, aby se mezi všemi lidmi objevil někdo, kdo dokáže správně a přesně uvažovat. Mít důvěru ve světce je velice vzácná záležitost, vyskytující se zřídkakdy. Aspirant by měl jednat nesobeckým způsobem. Ten, kdo je plný ega, nebude chtít hodit psovi ani kus chleba. Po vykonání nějaké nezištné dobročinné práce se často dostaví zážitek uvolněnosti (nesobeckosti) či ryzí inteligence, který ve vás vyvstane. Cítit úctu ke světcům je opravdu významná věc. Ohromná je úroda požehnání našich předků, světců, kteří tu byli před námi.
Jen výjimečně dochází k rozlišování (vivéka) mezi podstatným (skutečným) a nepodstatným (neskutečným) během tohoto snového života. Bohatství je druh omamné látky, jakou je třeba i víno. Kvůli zásluhám z minulých životů se obrátíte ke Guruovi a budete na Něm vyzvídat a chtít o Něm vše vědět. Pak budete skutečně schopni zužitkovat sílu rozlišování. Takový člověk jde ke Guruovi a myslí na to, co je podstatné (skutečné), a co je naopak nepodstatné (neskutečné), a dojde k pochopení „Já jsem Brahman“. Až pak si dokáže uvědomit, že svět je iluze, a bude probuzen ze snu. Zakusí ryzí esenci učení a pochopí, že celý svět je iluze, a že „Já je jediná Pravda“. Potom se stane vtělené Šat-čit-ánanda“ (bytí, vědomí a blaženost), a je sjednocen s Brahman.
Poznáte-li význam, a když o něm rozjímáte a říkáte, že „Nyní jsem získal patřičnou zkušenost a jsem probuzen“, pak kdo je tím „já“, které získalo zkušenost? Když tvrdíte, že jste něco zakusil, pak tu je ego neboli „já jsem“ (aham). Věc, která říká „já“ nebo „vy“, ve skutečnosti ničím není. Říkáte, že víte, ale to je pouze ego. Je to klam v iluzi. Například si můžete myslet, že „on je“, nebo „ty jsi“ ta samá entita, které lidé říkají pan XY (Novák), ale nyní se pan Novák stal Brahman. Jestliže učiníte rozhodnutí, že dřívější pan Novák byl pouze iluzí (klamem), a že „ne-entita“ se nyní stala Skutečností, pak vaše iluze není ještě rozptýlena, a tudíž nezmizela. To, co je přirozeně vaše Bytí, je Skutečností jako takovou. Není zde žádné „já“, a to ani v té nejjemnější formě. Dokud toto klamné „já“ v sobě pociťujete i v té nejslabší formě, stále máte potřebu chránit tělo, neboť „já“ dosud nezmizelo. Měl by zde být skutečný pocit, zakoušení, že celý vesmír je ve vás. To je pochopení, že „Vše je On“ a „Já jsem On“.
Housenka bource morušového si staví svůj příbytek neboli zámotek, a potom v něm umře. Také sebe podobným způsobem svazujete. Pokládáte se za fyzické tělo. To samotné je zajetím. Je to, jako byste se stali zámotkem housenky bource. Když polijete vlažnou vodou zámotek, housenka v něm zemře, a vy pak z něho můžete vyndat hedvábí. Pokud se držíte pocitu, že celý vesmír, vzduch a prostor, který je v něm obsažen, je vaším tělem, pak jste automaticky Brahman. Je tu pouze Brahman, jenž je jedním bez druhého. Ten, kdo ví, že tu není nic jiného, je sám Brahman. Ten, jehož dožadování se smyslových objektů je pryč, ten, jehož pocit „já“ jakožto něčeho odděleného od všeho ostatního je pryč, a ten, jehož pýcha je pryč, je Tím, kdo skutečně pochopil Brahman.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
19. Myšlenka snu ve snu
Átman (Já), jež je nezrozené a nesmrtelné, usnulo, a ve svém snu mělo další sen. O jaký druh snu se jednalo? Zdání světa byl sen a v tomto snu snilo, že se stalo individualitou (džíva). Pouze proto iluze narostla. Zdání tohoto světského života jako něčeho skutečného je sen. Ten, kdo byl Bůh, se stal sluhou. Považovat za skutečné všechny lidi jako třeba matku, otce, bratra a další, a představovat si tedy celý svět jako skutečný, je snem. Všechny bytosti ve světě si libují v tomto snu. Je to sice výjimka, ale je velice důležité, aby se mezi všemi lidmi objevil někdo, kdo dokáže správně a přesně uvažovat. Mít důvěru ve světce je velice vzácná záležitost, vyskytující se zřídkakdy. Aspirant by měl jednat nesobeckým způsobem. Ten, kdo je plný ega, nebude chtít hodit psovi ani kus chleba. Po vykonání nějaké nezištné dobročinné práce se často dostaví zážitek uvolněnosti (nesobeckosti) či ryzí inteligence, který ve vás vyvstane. Cítit úctu ke světcům je opravdu významná věc. Ohromná je úroda požehnání našich předků, světců, kteří tu byli před námi.
Jen výjimečně dochází k rozlišování (vivéka) mezi podstatným (skutečným) a nepodstatným (neskutečným) během tohoto snového života. Bohatství je druh omamné látky, jakou je třeba i víno. Kvůli zásluhám z minulých životů se obrátíte ke Guruovi a budete na Něm vyzvídat a chtít o Něm vše vědět. Pak budete skutečně schopni zužitkovat sílu rozlišování. Takový člověk jde ke Guruovi a myslí na to, co je podstatné (skutečné), a co je naopak nepodstatné (neskutečné), a dojde k pochopení „Já jsem Brahman“. Až pak si dokáže uvědomit, že svět je iluze, a bude probuzen ze snu. Zakusí ryzí esenci učení a pochopí, že celý svět je iluze, a že „Já je jediná Pravda“. Potom se stane vtělené Šat-čit-ánanda“ (bytí, vědomí a blaženost), a je sjednocen s Brahman.
Poznáte-li význam, a když o něm rozjímáte a říkáte, že „Nyní jsem získal patřičnou zkušenost a jsem probuzen“, pak kdo je tím „já“, které získalo zkušenost? Když tvrdíte, že jste něco zakusil, pak tu je ego neboli „já jsem“ (aham). Věc, která říká „já“ nebo „vy“, ve skutečnosti ničím není. Říkáte, že víte, ale to je pouze ego. Je to klam v iluzi. Například si můžete myslet, že „on je“, nebo „ty jsi“ ta samá entita, které lidé říkají pan XY (Novák), ale nyní se pan Novák stal Brahman. Jestliže učiníte rozhodnutí, že dřívější pan Novák byl pouze iluzí (klamem), a že „ne-entita“ se nyní stala Skutečností, pak vaše iluze není ještě rozptýlena, a tudíž nezmizela. To, co je přirozeně vaše Bytí, je Skutečností jako takovou. Není zde žádné „já“, a to ani v té nejjemnější formě. Dokud toto klamné „já“ v sobě pociťujete i v té nejslabší formě, stále máte potřebu chránit tělo, neboť „já“ dosud nezmizelo. Měl by zde být skutečný pocit, zakoušení, že celý vesmír je ve vás. To je pochopení, že „Vše je On“ a „Já jsem On“.
Housenka bource morušového si staví svůj příbytek neboli zámotek, a potom v něm umře. Také sebe podobným způsobem svazujete. Pokládáte se za fyzické tělo. To samotné je zajetím. Je to, jako byste se stali zámotkem housenky bource. Když polijete vlažnou vodou zámotek, housenka v něm zemře, a vy pak z něho můžete vyndat hedvábí. Pokud se držíte pocitu, že celý vesmír, vzduch a prostor, který je v něm obsažen, je vaším tělem, pak jste automaticky Brahman. Je tu pouze Brahman, jenž je jedním bez druhého. Ten, kdo ví, že tu není nic jiného, je sám Brahman. Ten, jehož dožadování se smyslových objektů je pryč, ten, jehož pocit „já“ jakožto něčeho odděleného od všeho ostatního je pryč, a ten, jehož pýcha je pryč, je Tím, kdo skutečně pochopil Brahman.
https://www.advaita.cz/24991-sri-siddha ... to-brahman
https://www.youtube.com/results?search_ ... iluze+%7C+
- Návštěvník
Příspěvků: 69
• Stránka 1 z 4 • 1, 2, 3, 4
Zpět na Šrí Siddharaméšvar Maharádž
Kdo je online
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 návštevníků