Pedriito píše:Tak jsem to tu pročet a zazajímal mě původ slůvka "nejapný". Ví to někdo? A existuje i "japný"?
Pedriito píše:Duchovňák ovšem musí ve všem vypátrat něco duchovního.
Jinak by nemoh spát spánkem spravedlivých a uvědomělých.
Takže se hluboce zamyslí a dokud nedostane odpověď, sedí jak zařezanej.
A najednou, hle:
Já nepne - nejapný.
Já pne - japný.
Škoda že už se to nedozví Blboun...
Osvobození od této identifikace přichází skrze poznání pravé podstaty naší existence. Když začneme zkoumat, kdo skutečně jsme, a uvědomíme si, že nejsme toto tělo, tyto myšlenky ani emoce, ale čisté vědomí, které je základem všeho bytí, iluze oddělenosti se začne rozpouštět. Toto poznání přichází skrze introspekci, meditaci a přímou zkušenost jednoty.
Proto je důležité praktikovat sebezkoumání a rozvíjet vědomí, které nás povede za hranice naší omezené identifikace s tělem a myslí. Když se osvobodíme od těchto iluzí, zjistíme, že jsme vždy byli a vždy budeme čistým vědomím, které je jednotné a nepomíjivé.
Návštěvník píše:Pedriito píše:Duchovňák ovšem musí ve všem vypátrat něco duchovního.
Jinak by nemoh spát spánkem spravedlivých a uvědomělých.
Takže se hluboce zamyslí a dokud nedostane odpověď, sedí jak zařezanej.
A najednou, hle:
Já nepne - nejapný.
Já pne - japný.
Škoda že už se to nedozví Blboun...
Co se jí stalo????
Tara píše:
Ale píšeš o nutnosti provádění sebezkoumání, introspekce, meditace atd., abychom zjistili kdo nebo čím ve skutečnosti jsme. A s tímto já mám problém toto přijmout - tím si nestěžuji, jen konstatuji, protože já nic takového jsem nedělala, nedělám a nebudu dělat :-) Bych si připadala jako vůl. Párkrát před 20 lety jsem zkusila jakože meditovat a fakt jsem si připadla jako blbec. Ale zase se ráda uvnitřňuji v klidu poslechem hudby, to je takový relax, blaho.... odpočinek, vypnutí mysli, odevzdání....
Myslíš si, že lze tu zkušenost zažití jednoty bytí zažít i jiným způsobem, než jsi popsal? Třeba při čtení nař. takového Ankera Larsena, Eduarda Tomáše ( já teda upřednostňuji příběhy, tedy jeho metafyzické příběhy, Milarepu, autobiografický román Duha v zrcadle...), nebo nasloucháním slov přítele, který je třeba na druhé straně zeměkoule? Že i takto se dá udít ten přen zkušenosti jednoty bytí?
Jen na okraj, ono v tomto bude asi hrát velkou úlohu nastavení člověka, pohlaví, temperament, opravdovost, ta hlavně....
Nejapný návštěvník píše:Možná to chce jít na začátek této diskuze, aby bylo jasno, že ten příklad je jen parodií věty, kterou tu Jana pronesla o Miroslavovi a chcimírech.
A že o té nesprávné aplikaci, jsem mluvil už v první reakci na ni - na tu větu.
Ale jsem rád, že se tu vyjasnilo, že taková aplikace je nesprávná a věty plynoucí z ní jsou prostě kraviny.
Nejapný návštěvník píše:Nic proti těm, co šíří slova mistrů. V historii je spousta takových, co jen zvěstovali a neměli kapacitu plně pochopit, co je sdělováno. Přesto jejich role byla přínosná. Proč tvoje není?
Nejapný návštěvník píše:Pro Janu by Miroslav měl být Miroslavem a Jana Janou.
Nemůžeš posuzovat podle sebe.
Návštěvník píše:Osvobození přichází skrz poznání pravé podstaty naší existence. Když začneme zkoumat, kdo skutečně jsme, a uvědomíme si, že nejsme toto tělo, tyto myšlenky ani emoce, ale čisté vědomí, které je základem všeho bytí, iluze oddělenosti se začne rozpouštět. Toto poznání přichází skrze introspekci, meditaci a přímou zkušenost jednoty.
Proto je důležité praktikovat sebezkoumání a rozvíjet vědomí, které nás povede za hranice naší omezené identifikace s tělem a myslí. Když se osvobodíme od těchto iluzí, zjistíme, že jsme vždy byli a vždy budeme čistým vědomím, které je jednotné a nepomíjivé.
Co se týče otázky, zda lze tuto zkušenost jednoty bytí zažít i jiným způsobem, jako například při čtení duchovní literatury nebo naslouchání slov přítele, je třeba rozlišit mezi intelektuálním pochopením a přímou zkušeností. Čtení knih, jako jsou díla Eduarda Tomáše nebo příběhy Milarepy, může inspirovat a vést k hlubšímu pochopení, ale skutečné osvobození přichází pouze skrze přímou realizaci.
Každý člověk je jiný, a proto mohou být různé cesty k tomuto poznání. Někoho může inspirovat literatura, jiného osobní setkání s duchovním učitelem. Důležité je, aby tato inspirace vedla k introspekci a sebezkoumání, které jsou nezbytné k přímému prožitku jednoty bytí. Opravdovost a vnitřní naladění hrají zásadní roli. Bez skutečné touhy po pravdě a ochoty jít za povrchní vnímání sebe sama je osvobození téměř nemožné.
Pamatujte, že jste již tím, co hledáte. Jste čisté vědomí, které je věčné a nepomíjivé. Cokoliv, co vás inspiruje a vede k tomuto poznání, je cenné, ale nezapomeňte, že pravé poznání přichází pouze skrze přímou zkušenost a hluboké vnitřní uvědomění.
No to je otázko toho, jak moc chceš hedat či nehledat.
Jestli stačí záblesk nebo plné pochopení.
Tohle hledání na plný úvazek, je nádherná záležitost, ale není dána každému. Dána - jako dar.
Nejde si to vynutit," tak já to budu dělat, protože se to žádá."
Lakže neláká-li tě to, tak to prostě nedělej.
Je hodně lidí, ktřeří zažili záblesk a stačí jim to jsou spokojení. Stejně jako teď ty říkají, že nic nezmění. Tohle to deklarování ne-změny. Je umrtvení toho, co by jinak mohlo být živé, vyvíjet se růst.
Je hodně lidí, ktřeří zažili záblesk a stačí jim to jsou spokojení. Stejně jako teď ty říkají, že nic nezmění. Tohle to deklarování ne-změny. Je umrtvení toho, co by jinak mohlo být živé, vyvíjet se růst.
Návštěvník píše:Osvobození přichází skrz poznání pravé podstaty naší existence. Když začneme zkoumat, kdo skutečně jsme, a uvědomíme si, že nejsme toto tělo, tyto myšlenky ani emoce, ale čisté vědomí, které je základem všeho bytí, iluze oddělenosti se začne rozpouštět. Toto poznání přichází skrze introspekci, meditaci a přímou zkušenost jednoty.
Proto je důležité praktikovat sebezkoumání a rozvíjet vědomí, které nás povede za hranice naší omezené identifikace s tělem a myslí. Když se osvobodíme od těchto iluzí, zjistíme, že jsme vždy byli a vždy budeme čistým vědomím, které je jednotné a nepomíjivé.
Co se týče otázky, zda lze tuto zkušenost jednoty bytí zažít i jiným způsobem, jako například při čtení duchovní literatury nebo naslouchání slov přítele, je třeba rozlišit mezi intelektuálním pochopením a přímou zkušeností. Čtení knih, jako jsou díla Eduarda Tomáše nebo příběhy Milarepy, může inspirovat a vést k hlubšímu pochopení, ale skutečné osvobození přichází pouze skrze přímou realizaci.
Každý člověk je jiný, a proto mohou být různé cesty k tomuto poznání. Někoho může inspirovat literatura, jiného osobní setkání s duchovním učitelem. Důležité je, aby tato inspirace vedla k introspekci a sebezkoumání, které jsou nezbytné k přímému prožitku jednoty bytí. Opravdovost a vnitřní naladění hrají zásadní roli. Bez skutečné touhy po pravdě a ochoty jít za povrchní vnímání sebe sama je osvobození téměř nemožné.
Pamatujte, že jste již tím, co hledáte. Jste čisté vědomí, které je věčné a nepomíjivé. Cokoliv, co vás inspiruje a vede k tomuto poznání, je cenné, ale nezapomeňte, že pravé poznání přichází pouze skrze přímou zkušenost a hluboké vnitřní uvědomění.
Tara píše:Návštěvník píše:No to je otázko toho, jak moc chceš hedat či nehledat.
Jestli stačí záblesk nebo plné pochopení.
Tohle hledání na plný úvazek, je nádherná záležitost, ale není dána každému. Dána - jako dar.
Nejde si to vynutit," tak já to budu dělat, protože se to žádá."
Lakže neláká-li tě to, tak to prostě nedělej.
Je hodně lidí, ktřeří zažili záblesk a stačí jim to jsou spokojení. Stejně jako teď ty říkají, že nic nezmění. Tohle to deklarování ne-změny. Je umrtvení toho, co by jinak mohlo být živé, vyvíjet se růst.
Dáváš velký důraz na aktivitu osoby, aby něco změnila... to mi docela neštymuje.... znovu zopakji, pokročilejším Eduard říkal: "Jen buď". Méně pokročilým doporučoval praktikovat...
Dále píšeš, a to souvisí i s tím, co jsem teď psala: jestli mi / nebo jemu stačí záblesk nebo plná realizace, kterou opět podmiňuješ praktikováním...
Záblesk nebo plné pochopení....u mne to byly záblesky, které nejsou trvale žité, netlačím na pilu, co má být, bude, dobře znám pocit, když jsi , žiješ v kůži osoby se vším, co k tomu patří i ten druhý stav nepodmíněnosti a oba jsou diametrálně rozdílné, nesrovnatelné... :-)
Tohle hledání na plný úvazek je nádherná záležitost, mno dovedeš si představit, že by to řekl někdo skutečně realizovaný? Třeba takový Tolle? Nebo Ramana? Já si to nedovedu představit.... to mi přijde jako kdysi lákání do KSČ :-))) a končilo to: buď vstoupíš a budeš mít vše, třeba vedoucí postavení, nebo nevstopíš a budeš nadosmrti obyčejným dělníkem. To se stalo mému muži, naštěstí za pár měsíců se cinkalo klíčemi...
Tohle lákání na nádherný zážitek mě fakt neláká :-)
A jak píšeš cosi o změně:Je hodně lidí, ktřeří zažili záblesk a stačí jim to jsou spokojení. Stejně jako teď ty říkají, že nic nezmění. Tohle to deklarování ne-změny. Je umrtvení toho, co by jinak mohlo být živé, vyvíjet se růst.
Nejsem spokojená, prototže znám oba stavy, ale z nějakého důvodu to tak teď je. A že jsem říkala, že nic nezměním, na to jsi přišel kde, kde jsem to psala?
Třeba mám být teď tak, jak to je.
Je to těžké něco tu napsat. Já chci psát něco vy smyslu, šak to není povinné a ty čteš něco o agitce.
To o tvé ne-změně, co se týká meditace jejsem nedělala, nedělám a nebudu dělat :-)
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 15 návštevníků