Realizace

[Tara]

Jste mě pobavili, v dnešním končícím, pro mne náročném, co se fyzičky týče, ale paradoxně se mi ten den mooc líbil :-)

Pedrito, netuším, co je Tara a ani jsem to netušila, když jsem si ho dávala..., tak jako kdysi, kdy jsem si měla vymyslet název emailové adresy - Nada.

Arat, to už je ode mne vyloženě záměr, protože mě nic nenapadalo a nechtělo se mi nic nového vymýšlet, tak to je obráceně tara...

Já jsem taková nepolíbená, v těch pojmech, kterými tady sem tam hážete, zvlášť ta naše Janinka :-)
Sahamhaanandamsatči :-)

Nepolíbená, ach nepolíbená, ach ach ach :-)
Bože a ty mi pošleš do cesty podvodníka, který mi na FB tvrdil, že je lodní manažer, teď už 14 dnů pluje po širém moři do Austrálie s nějakými kontejnéry, ale hned, jak mu vyprší smlouva, se che po x letech vrátit z Itálie do Česka, z kterého odešel s rodiči jako pětiletý. Jak mám krásné oči, duši, že cítí na dálku, jak musím být úžasná, dobrá žena a pak následovalo, jak mne miluje, miláčku sem, zlatíčka onam, jsi mou jedinou láskou po úmrtí mé ženy, až jsem si ho dnes ráno už fakt musela zablokovat natrvalo.
Takové lidi, mi Bože, posíláš do cesty!!!! Že se nestydíš!
A ty, které bych ráda viděla, třeba jenom jednou, jedinkrát, tak ti to odmítají nebo pracují a dělají mrtvého brouka.
Paradox, jo paradox.

A tohle jsou přesně ty učební látky,, které nás učí, alespoň mne - vzlet a pád a zase.... jak dlouho? :-)
Toho ale bohdá nebude, aby Tara z boje utíkala (protože začátečníci, jak psal Miroslav, že jsem začátečník, vrrrrr), z boje neutíkají, protože Miroslave, no, ta tvoje písnička?

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti :-)

[miroslav]

Svět je Brahman, ale jenom tehdy, když je poznáván tak, jak je – ne jako oddělené formy, ale jako čisté Bytí.

Svět je brahman vždy a stále. Na tom jak ho kdo poznává nebo nepoznává to nezáleží.

Stejně tak druzí existují i když si zrovna myslíš že neexistují nebo je zrovna nevnímáš.

Na tobě - na tvém názoru, jestli ty to vidíš tak nebo onak opravdu vůbec nezáleží. To je ta pokora po seberealizaci (sebeskončení) a ne nějaká tvoje velkolepost.

[Tara]

Má omluva Miroslavovi, psal, že jsem hledající, ne začátečník.
To beru.

[Jana]

Svět je Brahman, ale jenom tehdy, když je poznáván tak, jak je – ne jako oddělené formy, ale jako čisté Bytí.

Svět je brahman vždy a stále.

Na tom se shodneme.

Na tom jak ho kdo poznává nebo nepoznává to nezáleží.

Kde jsou všechny tvary, formy, jména, když mysl zmizí v hluboké meditaci, ve spánku beze snů?

Stejně tak druzí existují i když si zrovna myslíš že neexistují nebo je zrovna nevnímáš.

Takhle se to jeví v iluzi oddělenosti, v nevědomosti, při ztotožnění s tělem = formou, tvarem, a jménem = myslí, tedy individualitou.

To, že individuality neexistují, pramení z poznání, že oddělenost je iluzí vytvořenou myslí. Všechno je jedním vědomím, ať už si to uvědomujeme, nebo ne.

Skrz ego vidíme ostatní jako ty druhé, protože díky egu se cítíme být těmi prvními, jak říkáváš - sebestřednými. Kdežto s probuzením je každá bytost stejnou nejvyšší kvalitou, stejnou nejvyšší pravdou, jako my sami.

Milovaný je absolutně vším co je, je Bohem, je Brahman, je časoprostorově neomezeným Bytím nezávislým na existenci a kvalitách těla. Jeho uvědoměním má všechno punc Dokonalosti. Oddanost k němu je tak velká, že je Já. Iluze oddělenosti - ego - je pryč. Proto nic nechybí, není tady žádná touha po ničem, žádný pocit nesvobody...

Tedy ještě jednou - tohle je faktické uvědomění, že Láska = Bůh = Brahman = Bytí je absolutně vším, co je, protože zmizením ega v Boží lásce, tady nic jiného skutečného není.

Všechny ty pokusy popsat nepopsatelné, všechny ty koncepty se v té blaženosti, kterou tohle je, samy rozplývají blahem, tedy jsou zmizelé, nejsou ničím a tahle Dokonalost je vším.

Všechno je Brahman.

To, co je důležité, je uvědomit si tuhle pravdu a skutečně ji žít.

Dokonalejší praxe neexistuje.

Na tobě - na tvém názoru, jestli ty to vidíš tak nebo onak opravdu vůbec nezáleží. To je ta pokora po seberealizaci (sebeskončení) a ne nějaká tvoje velkolepost.

Pokora po seberealizaci pramení z pochopení, že jsme všichni jedním. Nejde o velkolepost jednotlivce, ale o rozpoznání jednoty za všemi projevy. Pokora, není v zapírání sebe sama, ale v pochopení, že nikdo není ten druhý. Žádná skutečná oddělenost neexistuje.

[Pedro.]

Pedrito, netuším, co je Tara a ani jsem to netušila, když jsem si ho dávala...

Však proto jsem ti to psal, "Překračující"

Já to taky nevěděl, ale čet jsem si nedávno v sanskrt slovníku,
a hned na mě vyskočila Tara.

[Tara]

Pedrito, netuším, co je Tara a ani jsem to netušila, když jsem si ho dávala...

Však proto jsem ti to psal, "Překračující"

Já to taky nevěděl, ale čet jsem si nedávno v sanskrt slovníku,
a hned na mě vyskočila Tara.

Tak dík. No snad aspoň něco překročím
A když ne, tak zase příště, ale to se mi zase určitě nebude sem chtít, chjo a stejně mě to tu šoupne, kurňa fix

[Pedro.]

(protože začátečníci, jak psal Miroslav, že jsem začátečník, vrrrrr)

Začátky jsou jedny z nejlepších.
Bývaj intenzivní, stavy hluboké, protože nové.
Ono se to pomalu stává samozřejmé.
To máš jako s první láskou, milováním...
:-)

[Tara]

To se Jana má....
Já bych raději, kdyby ani ten začátek nenastal a žila bych dal svůj bezstarostný starý svět, a to myslím fakt. Ale či si můžeš vybrat? Nemůžeš.

[Návštěvník]

Svět je Brahman, ale jenom tehdy, když je poznáván tak, jak je – ne jako oddělené formy, ale jako čisté Bytí.

Svět je brahman vždy a stále.

Na tom se shodneme.

Na tom jak ho kdo poznává nebo nepoznává to nezáleží.

Kde jsou všechny tvary, formy, jména, když mysl zmizí v hluboké meditaci, ve spánku beze snů?

Stejně tak druzí existují i když si zrovna myslíš že neexistují nebo je zrovna nevnímáš.

Miroslav ti vysvětluje, že když jsi ty v hlubokém spánku a přestala jsi vnímat svět, tak tě ostatní mohou pozorovat - at jsou probuzení nebo ne - a vidí, že hluboce spíš. Ty jsi právě v hlubokém spánku. ale oni ne. Pro tebe v tom momentě hlubokého spánku ostatní neexistují, ale ty pro ně existuješ.

Každý má v sobě paprsek Nadjá, který je samozřejmě neustále samotným Nadjá, a proto nemohou být odděleni. Přesto ale mohou v projevu vytvářet mnohost a různorodost. Nebo bys snad chtěla, aby tvůj vnouček vypadal jako ty - tedy jako jeho babička?

Když E. Tomáš vypráví o své ženě Míle a synu Tomášovi, je snad podle tebe v iluzi oddělenosti a nevědomosti? Myslíš si, že se ztotožnuje s tělem?

[Pedro.]

To se Jana má....
Já bych raději, kdyby ani ten začátek nenastal a žila bych dal svůj bezstarostný starý svět, a to myslím fakt. Ale či si můžeš vybrat? Nemůžeš.

No já nevím jak u koho, krom lidí s kterými jsme to aktivně začínali "žít",
A tam byla společná "Touha" z pozoruhodných stavů, kdy prostě člověk neví,
oč jde a rád by tomu přišel na kloub. Ono to postupně tu Touhu přetavuje v
v to vědomí, jak se říká čisté. A ono vlastně tavením tý Touhy vzniká i ta
radost.. tzv duchovní, z Ducha... ale proč se ktomu upínat, žejo, co je přirozené...

[Návštěvník]

To, co je důležité, je uvědomit si tuhle pravdu a skutečně ji žít.

To je tvůj osobní pohled, názor jedné individuality.

Po poznání, že se vše děje spontánně - a že to jinak ani nejde - ztratí osobní názory na důležitosti.

[miroslav]

Má omluva Miroslavovi, psal, že jsem hledající, ne začátečník.
To beru.

Jana taky není začátečník ale ani není hledající, jen se jí líbí některé texty pro začátečníky, které zdánlivě potvrzují její kýženou velkolepost
To si v těch textech vyčerveňuje. Třeba naposledy tohle:

Opakuji, že úspěch, sláva a vliv bytosti, která je oddaná Guruovi nebo Bohu, se rozrůstá. Někteří ji nazvou Bohem, jiní Avatárem, Inkarnací Boha, další „Významným Oddaným“. Ona je vskutku Boží Inkarnací.

[Jana]

Miroslav ti vysvětluje, že když jsi ty v hlubokém spánku a přestala jsi vnímat svět, tak tě ostatní mohou pozorovat - at jsou probuzení nebo ne - a vidí, že hluboce spíš. Ty jsi právě v hlubokém spánku. ale oni ne. Pro tebe v tom momentě hlubokého spánku ostatní neexistují, ale ty pro ně existuješ.

Díky, tohle je dobré prozkoumat. Protože nevědomostí je myšlenka, že jsme každý jiným tělem, individualitami, tedy jen tím, co poznáváme prostřednictvím časoprostorově omezených poznávacích smyslových tělesných orgánů a mysli.

V hluboké meditaci se objevuje uvědomění nejvyšší pravdy, která není časoprostorem omezená. Podobně i ve spánku beze snů, poznávání skutečnosti není zastřeno smyslovým a mentálním zkreslením. V hlubokém spánku mizí iluze individuality, a to je ve skutečnosti blíž pravdě, než jakýkoli koncept "pozorovatelů" nebo "pozorovaného."

Každý má v sobě paprsek Nadjá, který je samozřejmě neustále samotným Nadjá, a proto nemohou být odděleni. Přesto ale mohou v projevu vytvářet mnohost a různorodost. Nebo bys snad chtěla, aby tvůj vnouček vypadal jako ty - tedy jako jeho babička?

Když E. Tomáš vypráví o své ženě Míle a synu Tomášovi, je snad podle tebe v iluzi oddělenosti a nevědomosti? Myslíš si, že se ztotožnuje s tělem?

Dobře. Paprsek Nadjá (nebo Atman, čisté vědomí) není nikdy oddělený od samotného Nadjá (Brahman, absolutno). Mnohost a různorodost, které vidíme v projevu, jsou jenom zdáním. Ve skutečnosti je tu vždycky jenom jedno Nadjá, které se může jevit rozdělené na různé jednotlivé paprsky, ale světlo zůstává jedno a totéž.

Různorodost je součástí hry projevu. Ano, vnouček může vypadat jinak než babička, protože projevený svět je plný forem, barev a rozdílů. Ale kdo skutečně jsi – Nadjá – je beztvaré a mimo všechny rozdíly. Vnouček i všechna další stvoření sdílejí totéž jediné Bytí.

To, co je za těmito jmény a formami, je stále to Jediné.“

Projev je vždycky plný kontrastů, změn a zdánlivých rozdílů. To, co je pravé, je za tím vším – Nadjá, které se nemění a nikdy není dotčeno projevy.

Různé podoby a role (babička, vnouček, atd.) jsou jen dočasné masky, které Nadjá nosí. Základní pravda je pořád stejná, všichni jsou jen Jedno.

To, co skutečně spojuje babičku, vnoučka a všechno ostatní, je ono jediné Bytí – samotné vědomí, samotná láska. Ta podstata, která je za všemi formami, je pořád stejná, vždycky plná štěstí, radosti a klidu. Vnější podoby a rozdíly jsou jen ozdobami té hry projevu. Je nádherné, jak se Jedno prožívá a vyjadřuje v nekonečné rozmanitosti.

Láska a štěstí, které cítíš například k vnoučkovi, jsou ve své podstatě tím samým štěstím, které vyvěrá z čistého Bytí. A v téhle pravdě není třeba nic měnit, není třeba hledat jinou podobu nebo jiný způsob, jak se to projevuje.

[Jana]

Má omluva Miroslavovi, psal, že jsem hledající, ne začátečník.
To beru.

Jana taky není začátečník ale ani není hledající, jen se jí líbí některé texty pro začátečníky, které zdánlivě potvrzují její kýženou velkolepost
To si v těch textech vyčerveňuje. Třeba naposledy tohle:

Opakuji, že úspěch, sláva a vliv bytosti, která je oddaná Guruovi nebo Bohu, se rozrůstá. Někteří ji nazvou Bohem, jiní Avatárem, Inkarnací Boha, další „Významným Oddaným“. Ona je vskutku Boží Inkarnací.

Miroslave, bez iluze oddělenosti nejsem nic jiného, než Ty. A to, co se mi moc líbí, je realizace: "Kéž jsou všechny bytosti šťastné", k čemuž vedou všechny ty promluvy Probuzených.

Až se tady na Poradnu dopíší poslední kapitoly promluv Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunátha Šrí Siddharaméšvara Maharadže Ki Džej a Radžá-Dhi-Rádž Sadgurunátha Šrí Nisargadatta Maharadže Ki Džej, tak se tady postupně objeví celá kniha, kterou Nisargadatta později napsal jen sám za sebe a která původně zůstala omezena jen na 100 výtisků pro nejbližší.

A poslední kapitola téhle knihy nepochybně není věnována začátečníkům. Schválně jestli bys uhádl o čem je poslední text této knihy?

[Tara]

Díky, tohle je dobré prozkoumat.

Jani, tobě by slušel nick Zkumavka :-)))

Nepletu se, že jsi měla kdysi kdysi nick Jety? A byla jsi s námi v té době na setkání v Brně? V Brně jsme šli po posezení na občerstvení potom na Špilberk...

[Tara]

Má omluva Miroslavovi, psal, že jsem hledající, ne začátečník.
To beru.

Jana taky není začátečník ale ani není hledající, jen se jí líbí některé texty pro začátečníky, které zdánlivě potvrzují její kýženou velkolepost
To si v těch textech vyčerveňuje. Třeba naposledy tohle:

Opakuji, že úspěch, sláva a vliv bytosti, která je oddaná Guruovi nebo Bohu, se rozrůstá. Někteří ji nazvou Bohem, jiní Avatárem, Inkarnací Boha, další „Významným Oddaným“. Ona je vskutku Boží Inkarnací.

Kdyby se pustila všech těch vyčtenin, co by jí zbylo...?

[miroslav]

A poslední kapitola téhle knihy nepochybně není věnována začátečníkům. Schválně jestli bys uhádl o čem je poslední text této knihy?

O tobě, samozřejmě

[Jana]

O tobě, samozřejmě

Úplně poslední věty z jeho vlastnoručně napsané knihy jsou:

"Co znamenají slabiky toho, kdo je nepohnut? Naprostou blaženost pravého „Já“. Je to sat (bytí), čit (vědomí) a ánanda (blaženost). Toto je esencí Gájatrí hymny. Její kontemplace přináší svrchované štěstí."

Takže všem přeji hodně štěstí. Berte to tak, že ve vás neexistuje nikdo, kromě vaší vlastní mysli, kdo může rozhodnout o tom, jestli budete nebo nebudete šťastni.

Osvícená mysl je šťastná.





भूर्भुवः स्वः तत्सवितुर्वरेण्यं भर्गो देवस्यः धीमहि धियो यो नः प्रचोदयात्॥ अपने दिन को सकारात्मक ऊर्जा से भरने के लिए सब्सक्राइब कीजिये और अपने मित्र परिवार के साथ शेर कीजिये

"Óm, Země, Nebesa a Nebeská sféra, nechme rozjímat o božském světle Savitry, slunečního boha. Ať nás jeho světlo provází v našich myšlenkách."

[Jana]

Má omluva Miroslavovi, psal, že jsem hledající, ne začátečník.
To beru.

Jana taky není začátečník ale ani není hledající, jen se jí líbí některé texty pro začátečníky, které zdánlivě potvrzují její kýženou velkolepost
To si v těch textech vyčerveňuje. Třeba naposledy tohle:

Opakuji, že úspěch, sláva a vliv bytosti, která je oddaná Guruovi nebo Bohu, se rozrůstá. Někteří ji nazvou Bohem, jiní Avatárem, Inkarnací Boha, další „Významným Oddaným“. Ona je vskutku Boží Inkarnací.

Kdyby se pustila všech těch vyčtenin, co by jí zbylo...?

A kdyby všechno to, čemu říkáš vyčteniny, rezonovalo ve Tvém srdci láskou pramenící z Pravdy, tak bys byla totéž co Já.

Nicméně je tady ta svoboda být tím, s čím se ztotožníme, tím, čemu věříme, že jsme, takže klidně můžeš být na věky hledající.

[Návštěvník]

Miroslav ti vysvětluje, že když jsi ty v hlubokém spánku a přestala jsi vnímat svět, tak tě ostatní mohou pozorovat - at jsou probuzení nebo ne - a vidí, že hluboce spíš. Ty jsi právě v hlubokém spánku. ale oni ne. Pro tebe v tom momentě hlubokého spánku ostatní neexistují, ale ty pro ně existuješ.

Díky, tohle je dobré prozkoumat.

Na tom není co k prozkoumání. Je to popis toho, co se děje.