řeč, na kterou jsem zvyklý

[ros]

malé odbočení.
Ve světě mysli se informace předávají slovem (u nohou guru také vlivem).
Článek od Maharišiho jsem poslal mé známé, aktivní křesťance. Řekl jsem si, že k ní těmito slovy doproudí informace jiné, než jsou v nauce křesťanství obvyklá. Vynechal jsem proto slova zjevně indická (krom slova átmavičára) a slovo guru jsem nahradil slovy duchovní učitel.
K začátku jsem vložil předběžný řádek:
"Úvahy o malém „já“ , egu a velkém „Já“ – jiskry Boží v nás".
Pak jsem se jí ptal, zda to četla. Ano, odpověděla. Ale takových věcí je na internetu plno a zkoumat sebe může i sama.
Znova se pro mne tím vynořil poznatek, že určité úvahy potřebují, aby čtenář byl zvyklý na specifický styl řeči a na slova, která úvahám předcházejí. Zde by to byla slova o hledajícím "já" k "Já", o samostatnosti a nechtění atd. Neboli takový specifický "kolorit", který není předložený v jiných oblastech.
S křesťany je třeba mít jinou řeč, na kterou jsou zvyklí. A v jiných oblastech to platí podobně.
Už císař Ašóka uspořádal kongres, na který pozval lidi z více směrů, aby se dohodli a našli společnou řeč. Byli tam hinduisté, buddhisté, džinisté...
Nedohodli se. Nakonec všichni zůstali u toho svého, co je jim vlastní [slova, mínění, postup].
Můj email ku křesťance jsem nezamýšlel jako pokus, ale vyšlo to perfektně ve smyslu, že pochopena budou jen slova, o kterých se už někdo dozvěděl předtím.
Cituji slova apoštola Pavla z dopisu bratrům Římanům kapit. 10:
8..Blízko tebe jest to slovo, v ústech tvých a v srdci tvém. Toť jest slovo to víry, kteréž kážeme....
13 Každý zajisté, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.
14 Ale kterak budou vzývati toho, v kteréhož neuvěřili? A kterak uvěří tomu, o němž neslyšeli? A kterak uslyší bez kazatele?
15 A kterak kázati budou, jestliže nebudou posláni? Jakož psáno jest:
"Jak krásný je příchod (lidí) zvěstujících pokoj, zvěstujících dobré věci."
16...ale (prorok) Izaiáš praví: Pane, kdo uvěřil kázaní našemu?
17 Tedy víra je ze slyšení, slyšení pak skrze slovo Boží....
20 A Izaiáš směle dí (za Boha): Nalezen jsem od těch, kteříž mne nehledali; zjeven jsem těm, kteříž se na mne neptali.
=
A tak výroky Maharišiho četla, ale nezabrala. Potřebovalo by to jiné názvosloví i jiný postup myšlení. Jinak může dojít k tomuto jevu: hledám, nenalézám, ale nehledám a potom nalézám.
V učení bývají jakési skutečnosti, které nemohu rozebrat, ale vytvářejí u mne jakýsi vjem popsatelný slovy : jiné lešení u stavby.
Slohy u budov a také rozmanitá obydlí duše se liší, barokní, gotický, indický, řecký...
A když stavitel používá lešení odlišného typu, vyroste podle toho budova.
Zdá se, že slova a postupy myšlení nepodporují křesťanovi vybudovat svatyni, která je příhodná pro indickou duši a pod. Umění slov a vývodů spisovatelů z křesťanství zase moc neříkají Arabovi ani Indovi.
A kdo by chtěl někomu poskytnout lešení pro stavbu, měl by ovládat to umění vybrat správné prvky pro stavbu. Nejen slova, ale i způsob myšlení a vůbec přístup.
Někdy dostáváme také vědění, jak mluvit pro koho, tomu jinak a jinému jinak.
Evangelium Lukáše zachycuje slova JK k učedníkům o budoucím postupu:
12, 11: Když pak vás voditi budou do škol (synagog) a k vládařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili.
12 Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti.

[ros]

Zkopírovala jsem to z jiného tématu, protože mi to přijde důležité:
Pokud chci něco zdělit, musím použít jazyk, kterému dotyčný rozumí.

A naopak, chci-li se něco dozvědět, jdu tam, kde budu rozumět.

A to není jen o cizí jazycích...

[Návštěvník]

Zkopírovala jsem to z jiného tématu, protože mi to přijde důležité:
Pokud chci něco zdělit, musím použít jazyk, kterému dotyčný rozumí.

A naopak, chci-li se něco dozvědět, jdu tam, kde budu rozumět.

A to není jen o cizí jazycích...

a taky když se chci něco dozvědět, tak na to musím mít v sobě místo když jsem plný vlastních osobních vědomostí, tak je zbytečné se chodit ptát

[irulan]

Tak mě napadlo - je tady řeč o zvyku v komunikaci nebo i o zvyku obsahu komunikovaného? Mám takové dlouhodobé tušení, že poznávání je právě o bourání zvyků. Potvrzováním si toho navyklého, co známe, hledáním stejných zkušeností a stejných závěrů se utvrzujeme a zpevňujeme v něčem, co se těžko bourá. Ale může se stát a pak je to darda. Něco OPRAVDU víš a najednou zjistíš, že víš úplný kulový. Depka, stopstav, nevím a není to v mé moci. Než se začne egíčko zase sbírat a utvrzovat se v něčem jiném.
Jsem asi trochu mimo téma, ale vyplývá mi z toho - proč nezkoumat i koncepty jiných řečí? Třeba pak objevíme i ten té naší řeči.
Nemusí se povést napoprvé. Například při četbě knihy, kterou jsem nepochopila, jsem nějak tušila, že mi to něco má říci, vrátila jsem se k ní po delší době a ejhle bylo to tam

[ros]

Tak mě napadlo - je tady řeč o zvyku v komunikaci nebo i o zvyku obsahu komunikovaného? Mám takové dlouhodobé tušení, že poznávání je právě o bourání zvyků. Potvrzováním si toho navyklého, co známe, hledáním stejných zkušeností a stejných závěrů se utvrzujeme a zpevňujeme v něčem, co se těžko bourá. Ale může se stát a pak je to darda. Něco OPRAVDU víš a najednou zjistíš, že víš úplný kulový. Depka, stopstav, nevím a není to v mé moci. Než se začne egíčko zase sbírat a utvrzovat se v něčem jiném.
Jsem asi trochu mimo téma, ale vyplývá mi z toho - proč nezkoumat i koncepty jiných řečí? Třeba pak objevíme i ten té naší řeči.
Nemusí se povést napoprvé. Například při četbě knihy, kterou jsem nepochopila, jsem nějak tušila, že mi to něco má říci, vrátila jsem se k ní po delší době a ejhle bylo to tam

Ano, poznávání je o bourání zvyků, paradoxně, aby někdo začal chtít poznávat, musí uslyšet slova, na která zkrátka slyší.

Já bych třeba neustále někomu chtěla vykládat, co říká Mooji, ale s málo kým je to možné. Co je např. pro mě perla může někomu připadat krajně nic neříkající.
Jednou jsem, takhle poslala kamarádku na setkání s Gaiou, protože to bylo blízko města, ve kterém žije (shodou okolností v Hranicích ), aby taky mohla zažít tu atmosféru satsangu. A její resumé bylo, že toho vlastně moc neřekl.

[Jarda Malej]

Já bych třeba neustále někomu chtěla vykládat, co říká Mooji,....

Čím dříve se z toho "syndromu rozzářených očí" vystonáme, tím lépe.

..ale s málo kým je to možné.

A co popovídat si o tom se svým /vnitřním/ guruem?
S tím je to možné vždycky.

[ros]

Já bych třeba neustále někomu chtěla vykládat, co říká Mooji,....

Čím dříve se z toho "syndromu rozzářených očí" vystonáme, tím lépe.

jj, už se cítím lépe a myslí, že okolí moc neobtěžuju, je občas tady, ale tady lidi něco vydrží.

..ale s málo kým je to možné.

A co popovídat si o tom se svým /vnitřním/ guruem?
S tím je to možné vždycky.

jj, to je (vždy a všude), tam se s ním líp mlčí.
Nebo propírám své pochyby, zkusím vnitřní dialog/monolog na téma rozzářených oči ... díky.

[Jarda Malej]

..tam se s ním líp mlčí.

Mlčí.
Ale jak ten panebože mlčí!
Je tam úplně všechno, všechno.
V tom tichu je síla, která tvoří vesmíry.
..a ta krása!

A celý to může odvát jediný slovo.
Jediná zbytečná myšlenka, která se ani nemusí říct nahlas.
Proč v tom očistném tichu nevydržet ..nepobýt?
Co nás z toho žene pryč?

[ros]

..tam se s ním líp mlčí.

Mlčí.
Ale jak ten panebože mlčí!
Je tam úplně všechno, všechno.
V tom tichu je síla, která tvoří vesmíry.
..a ta krása!

A celý to může odvát jediný slovo.
Jediná zbytečná myšlenka, která se ani nemusí říct nahlas.
Proč v tom očistném tichu nevydržet ..nepobýt?
Co nás z toho žene pryč?

Žene nás to ven, abychom zjistili, že nejsme to, co setrvává v tichu a pak z něj vychází.
Jsme to ticho, které je všude a nejde z něj vyjít.
To ticho, které žádná myšlenka nepřehluší.

[Návštěvník]

Mlčí.
Ale jak ten panebože mlčí!
Je tam úplně všechno, všechno.
V tom tichu je síla, která tvoří vesmíry.
..a ta krása!

A celý to může odvát jediný slovo.
Jediná zbytečná myšlenka, která se ani nemusí říct nahlas.
Proč v tom očistném tichu nevydržet ..nepobýt?
Co nás z toho žene pryč?

Že by to bylo tím, že nebe je vidět pouze ze země? Když chceme krásu spatřit, musíme ven. Žijeme ji uvnitř jako jednotu, ale v tom tichu je možnost ji vidět i zvenčí. A když jsme venku, můžeme zatoužit hledat si lepší flek. A máme problém-onu nečistou myšlenku. A nebe? To pak musí počkat, teď je potřeba se vypořádat s tím, co nás na zemi trápí a najít cestu zpět k nebi.

Já nevím, ale přijde mi, že tu nastalo království poznání a rozumu. Výměnný obchod s myšlenkami, obchod s návody, jak dosáhnout šťastného stavu. Když je o těla dobře postaráno, je potřeba nakrmit mysl. A tak mysl vyrábí a doporučuje "obrazy nebe" sama sobě. Každé slovo, i když je věrnou kopií(z čisté mysli), je obrazem. Mysl může nakoupit tisíce dokonalých obrazů a bude tady mít tak bohatou sbírku, jakou ji budou všichni závidět. Jak těžké je tu pomíjivou krásu opustit...

Mám takové dlouhodobé tušení, že poznávání je právě o bourání zvyků. Potvrzováním si toho navyklého, co známe, hledáním stejných zkušeností a stejných závěrů se utvrzujeme a zpevňujeme v něčem, co se těžko bourá. Ale může se stát a pak je to darda. Něco OPRAVDU víš a najednou zjistíš, že víš úplný kulový. Depka, stopstav, nevím a není to v mé moci. Než se začne egíčko zase sbírat a utvrzovat se v něčem jiném.

[Jarda Malej]

Proč v tom očistném tichu nevydržet ..nepobýt?
Co nás z toho žene pryč?

Žene nás to ven, abychom zjistili, že nejsme to, co setrvává v tichu a pak z něj vychází.
Jsme to ticho, které je všude a nejde z něj vyjít.
To ticho, které žádná myšlenka nepřehluší.

Taky krásná definice.
A "co nás z toho žene pryč?"

[ros]

A "co nás z toho žene pryč?"

Vypadáto, že my.

[Návštěvník]

Já nevím, ale přijde mi, že tu nastalo království poznání a rozumu. Výměnný obchod s myšlenkami, obchod s návody, jak dosáhnout šťastného stavu. Když je o těla dobře postaráno, je potřeba nakrmit mysl. A tak mysl vyrábí a doporučuje "obrazy nebe" sama sobě. Každé slovo, i když je věrnou kopií(z čisté mysli), je obrazem. Mysl může nakoupit tisíce dokonalých obrazů a bude tady mít tak bohatou sbírku, jakou ji budou všichni závidět. Jak těžké je tu pomíjivou krásu opustit...

Jasně, žijeme v informačním věku

[ros]

Kdo konkrétně ?

nikdo konkrétní tu není.

[Jarda Malej]

Kdo konkrétně ?

nikdo konkrétní tu není.

Vážně?
Tedy se tu vedou nekonkrétní řeči nekonkrétních entit
..konkrétně o osvícení?

[ros]

Vážně?
Tedy se tu vedou nekonkrétní řeči nekonkrétních entit
..konkrétně o osvícení?

Jak, kdo.
zkusme lehčí otázku, koho to žene ven?

[Jarda Malej]

zkusme lehčí otázku, koho to žene ven?

Otázka: "co nás z toho žene pryč?" se nehodí?

[ros]

zkusme lehčí otázku, koho to žene ven?

Otázka: "co nás z toho žene pryč?" se nehodí?

Kumu?
v mém příspěvku hned na poprvé je odpověď. Na podruhé další. Potřebuješ ještě třetí?
tady je" baví nás prožívání.

[nop]

Vážně?
Tedy se tu vedou nekonkrétní řeči nekonkrétních entit
..konkrétně o osvícení?

Jak, kdo. , zkusme lehčí otázku, koho to žene ven?

někdy se ladí psát zvukomalebně, na př.
"svobodně a odosobněně o osvícení osvobozených osob", nebo mimo mísu
" ti tři tetřevi přišli příště třídit potravu v trávě právě zrána", nebo
"zvědavá veverka večer venku větří větřík ve větvoví".

[ros]

zvědavá veverka ...