Božská hádanka

[PánBů]

Záudná otázka Jak být lepší než dokonylý? Když jsem Bůh jsem všechno a jsem ve všem úplně dokonalý tudíš ani není žádocí nic dělat. Není tu potřeba nic měnit protože vše už je nejlepší jaké může být. Přesto ale chci být lepší než dokonalý. No a protože jsem dokonlý tak i vím jak na to. Víte také vy mé boží děti se zkušenostmi z absolutna jak být lepší než dokonalý ?

[PánBů]

všichni dokonalí být nemusí ale bůh ten je přece dokonalý naprosto úplně a zcela. Či ne? No a otáka je jak může tato dokonalost sama být ještě lepší?

[Návštěvník]

všichni dokonalí být nemusí ale bůh ten je přece dokonalý naprosto úplně a zcela. Či ne? No a otáka je jak může tato dokonalost sama být ještě lepší?

Třeba sousední Pánbůh je dokonalejší.

[pejaohor]

jo,otázka je záludná
a čím
tím,že nás z přítomného okamžiku vrhá kamsi,kde nic nevidíme,a tak o tom můžem sáhodlouze debatit,jak to furt vidím tady

moje otázka pro mě je:
jak dnes mohu být trochu víc dokonalejší než sem byl včera..toto mi úplně stačí a ani nevíte,co je s jejím řešením práce..

...

[Návštěvník]

Záudná otázka Jak být lepší než dokonylý? Když jsem Bůh jsem všechno a jsem ve všem úplně dokonalý tudíš ani není žádocí nic dělat. Není tu potřeba nic měnit protože vše už je nejlepší jaké může být. Přesto ale chci být lepší než dokonalý. No a protože jsem dokonlý tak i vím jak na to. Víte také vy mé boží děti se zkušenostmi z absolutna jak být lepší než dokonalý ?

Jasněěěěěě, milovat Tě tak, až se stáváme Tebou, tím pádem jsme dokonalejší o to, že jsi milovanej a všechno milované je v našich očích vždycky ještě dokonalejší.

[PánBů]

nás z přítomného okamžiku vrhá kamsi,kde nic nevidíme,a tak o tom můžem sáhodlouze debatit,jak to furt vidím tady

No tohle už skoro úplně přesná odpověď na moji otázku akorát je zamlžená protože používá pojem přítomného okamžiku o kterém můžeme sáhodlouze debatit jak to furt vidim tady

jak dnes mohu být trochu víc dokonalejší než sem byl včera..

No vídíš a tohle mám zase obráceně pořád vidim jak být v něčem lepší ale když už teď jsem dokonalej tak to neni vlastně ani potřeba.

[PánBů]

Jasněěěěěě, milovat Tě tak, až se stáváme Tebou, tím pádem jsme dokonalejší o to, že jsi milovanej a všechno milované je v našich očích vždycky ještě dokonalejší

Jasněěěěěě. když jsi nedokonalej tak sjednocovat se s něčím dokonalým tě udělá lepším. Ale jak být lepším když už jsi dokonalým?

[Návštěvník]

Jasněěěěěě, milovat Tě tak, až se stáváme Tebou, tím pádem jsme dokonalejší o to, že jsi milovanej a všechno milované je v našich očích vždycky ještě dokonalejší

Jasněěěěěě. když jsi nedokonalej tak sjednocovat se s něčím dokonalým tě udělá lepším. Ale jak být lepším když už jsi dokonalým?

To je přece blbost, pokud je Pán Bůh milovanej, tak už to lepší bejt nemůže.

[Linda]

všichni dokonalí být nemusí ale bůh ten je přece dokonalý naprosto úplně a zcela. Či ne? No a otázka je jak může tato dokonalost sama být ještě lepší?

Dokonalost a její opak = nedokonalost ... existují ve Hře na dvojnost
Ta umožňuje, aby lidská mysl viděla něco jako dokonalé, třeba Boha, a něco jiného jako nedokonalé.

Bůh naštěstí není dokonalý. Kdyby ano, byl by to průser, protože všechno nedokonalé coby Jeho opak by se okamžitě natrvalo ocitlo mimo jeho kompetenci. Vznikla by tak na věky věků skutečná dvojnost - na jedné straně oblast skutečné dokonalosti - Boha - a na druhé straně říše skutečné nedokonalosti i s jejím temným Vládcem.

Bůh jen JE, ale jak Indové od pradávna říkají, neví o tom (Vědomí bez pohybu). Proto spustil v Sobě celou tu štrapác (jak Ho to napadlo, když Si Sám Sebe ještě neuvědomoval, nikdo zatím nevysvětlil) - Hru na upadání do nevědomosti a pak zase na probouzení Se z nevědomosti (Vědomí v pohybu).

Je to tedy dost náročná zábava

(utrpení všeho, co iluzorně existuje ve dvojnosti, se děje v Něm - v nekonečném všetvořícím Vědomí, které Si to v Sobě promítá a zároveň to pozoruje)

ale jen tak může dojít nakonec k uvědomění Sebe Sama - že JE.

[Návštěvník]

Bůh naštěstí není dokonalý.

V čem není dokonalý ?
Jak to víš ?
Posuzuješ jeho nedokonalost z osobního pohledu, nebo máš na to nějaké všeobecně platné měřítko?

Kdyby ano, byl by to průser, protože všechno nedokonalé coby Jeho opak by se okamžitě ocitlo natrvalo mimo jeho kompetenci.

To všechno nedokonalé, coby Jeho opak, je nedokonalé jen z Tvého osobního pohledu ? Z osobního pohledu někoho jiného ? Nebo na to, jak má vypadat dokonalost, máš nějaké všeobecně platné měřítko ?

[Linda]

Bůh jen JE, ale jak Indové od pradávna říkají, neví o tom (Vědomí bez pohybu). Proto spustil v Sobě celou tu štrapác (jak Ho to napadlo, když Si Sám Sebe ještě neuvědomoval, nikdo zatím nevysvětlil)

natož aby někdo vyložil, jak by mohl v tomto prvotním stavu zplodit syna, když ještě sám nevěděl, že JE.

[Návštěvník]

Ale i to je samo o sobě pitomost, že bůh jen je a neví o tom,

to by pak bylo, že je úplnej trotl
a proto by nic nemohlo vzniknout
nebot by od boha nevyšel žádnej impuls k tvorbě...

Takže bůh ví že je a je dokonalý...

Bůh ví, že je a že je úplně sám, neboť v Ráji též okusil jablka Poznání. a když se rozhlédl, tak s úžasem zjistil, že druhý Bůh, jenž by mu byl roven, s kým by si mohl poplkat o božských radostech, zkušenostech a problémech nikde v dohledu není.

[Linda]

Bůh naštěstí není dokonalý.

V čem není dokonalý ?
Jak to víš ?
Posuzuješ jeho nedokonalost z osobního pohledu, nebo máš na to nějaké všeobecně platné měřítko?

Kdyby ano, byl by to průser, protože všechno nedokonalé coby Jeho opak by se okamžitě ocitlo natrvalo mimo jeho kompetenci.

To všechno nedokonalé, coby Jeho opak, je nedokonalé jen z Tvého osobního pohledu ? Z osobního pohledu někoho jiného ? Nebo na to, jak má vypadat dokonalost, máš nějaké všeobecně platné měřítko ?

Dokonalost je výmysl lidské mysli. Stejně jako nedokonalost. Je to dualitní hodnocení. Když bývá provázené emocemi, může být obtížné si uvědomit, že jako dokonalé nebo nedokonalé hodnotí všechno, tedy i Boha jedinec = iluzorní samostatně existující "někdo".

[Návštěvník]

Bůh ví, že je a že je úplně sám, neboť v Ráji též okusil jablka Poznání. a když se rozhlédl, tak s úžasem zjistil, že druhý Bůh, jenž by mu byl roven, s kým by si mohl poplkat o božských radostech, zkušenostech a problémech nikde v dohledu není.
A Poznání, že je úplně sám ho zaskočilo, posmutněl, začal se s topit v depresích, nakonec odvrátil božský zrak od vnějšku a začal se věnovat sám sobě....

[Honzam]

„Absolutní dokonalost se zdá rušivá.“
- Lao-c'

[Návštěvník]

Meditující člověk, jenž se má v meditacích dál zdokonalovat, až bude dokonale odpoutaný od pozemského dění, od svých tužeb, citů, emocí, přání, až nic nebude chtít a po ničem toužit, tak v této dokonalosti vyvane do nirvány, včetně svého duhového těla, jenž bývalo původně obyčejným pozemským tělem ale díky práci na dokonalosti přijalo duhovou kvalitu těla. Dokonalé vědomí se vrátilo zpět do dokonalého vědomí, které jinak produkuje do pozemských těl nedokonalá vědomí, která musí na sobě makat, aby se dokonalými stala. Ale kdy se dokonalé vědomí stane nedokonalým? Možná během přestupu z dokonalé božské sféry do nedokonalé hmotné sféry.

[Honzam]

"Dokonalost je znamenitá věc, ale má jednu vadu. Věští konec."
- Jan Werich

[Linda]

Hlavně je třeba počítat s tím, že netvoří bůh, ale syn, tedy UV,
nebot bůh o sobě neví, pouze jen Je.

To je docela originální křesťansko-advaiťácký mix

Advaita to říká následovně:

Neprojevené (Vědomí bez pohybu) i Projevené (Vědomí v pohybu) jsou jedno.
Jsou to dva aspekty jediného Absolutna.

Indičtí mistři advaity nazývali TO JEDINÉ - neduální Existenci - od pradávna BRAHMA (později byl tak pojmenován i jeden z bohů - wiki: "postupem času došlo ke konkretizaci tohoto zcela abstraktního principu a tak vznikl zcela konkrétní bůh Brahma"). Ve dvacátém století začali někteří indičtí mistři advaity v rozhovorech se západními hledajícími používat pojem "Bůh". Patrně předpokládali, že to má stejný význam jako Brahma a netušili, že pro převážnou většinu křesťanů křesťanský Bůh není totéž co Absolutno. Že křesťanský Bůh dobré odměňuje a zlé trestá, že to není Existence nad protiklady, promítající Si v Sobě iluzorní vesmír i s lidskými tvary, které vnímají všechno jako něco skutečného, a proto tomu přisuzují různou hodnotu, např. dokonalost nebo nedokonalost.

[PánBů]

Ale jak být lepším když už jsi dokonalým?

To je přece jednoduchý,
uděláš to přesně tak, jak to udělal bůh,
začneš rozvíjet různé modifikace nedokonalosti

a tím budeš lepší, než být dokonalý...

Tedy všechny "boží omyly " (tedy i my) jsme správně a záměrně nedokonalí aby bůh byl lepší, než dokonalý...

(je to obdobná variace toho, co jsem psal včera na jiném vlákně, že bůh se živí našimi psychickými výtvory... )


TEDY ČTĚTE BEDLIVĚ :

MY LIDÉ JSME ZÁMĚRNĚ NEDOKONALÍ
A JENOM MAGOŘI SI MYSLEJ, ŽE SE MAJÍ STÁT DOKONALÝMI NEBO SE ODSUD VYKOUŘIT...

Vostálík nezkamal. Dobře vysvětlené

To Já kdybych chtěl bejt lepší než dokonlej tak si vytvořim svět ve kterym na sobě budu spatřovat spoustu chyb a vad abych měl prostor k tomu se neustále zlepšovat. a abych tuto svou nedokonalost dotáhl k dokonalosti Tak bych se v něm promítl několikrát abych se mohl vzájemně podrážet a přesvěčovat se jakej jsem neschopa dokud mě to nepřestane bavit Není to dokonalé?

[Honzam]

Ale jak být lepším když už jsi dokonalým?

Aha. Já myslel, že správná odpověď je "zemřít". Existence nad protiklady je přece protimluv.