Bůh

[Návštěvník]

BOŽSKÁ EXTÁZE

Duchovní stav hluboké slasti, úžasu a obdivu. Výraz extáze pochází z řeckého ekstasis, které znamená „bytí vně individuality“ nebo „vytržení“. Extáze je mentálně vytříbený, nádherně intenzivní citový stav oceánské blaženosti a nepopsatelné nebeské radosti, v nichž se jedinec vnitřně rozpíná v závratném štěstí. Extáze provází spojení duše člověka s Bohem, nekonečnou existencí a božskou dokonalostí.

V tomto stavu je egoistická, podmíněná a omezená individualita vystřídána božským kosmickým vědomím. Každá autentická duchovní cesta umožňuje vytrvalému a zapálenému aspirantovi v náležitou chvíli (když je na to připravený) možnost vstoupit do stavu božské, blažené extáze. Všechna svědectví křesťanských světců a mystiků o vytržení Duchem svatým jsou popisy různých forem extáze. Vyznavači Kabaly vstupovali do transu a v tomto extatickém stavu komunikovali s Bohem prostřednictvím archandělů. V józe odpovídá extázi výraz samádhi, završení fáze meditace (dhjána).

Všechny zmíněné duchovní směry nabízí přístup k extázi skrze tichou meditaci a kontemplaci, jsou ale i jiné metody. Například v súfismu dosahují adepti tohoto stavu za pomoci inspirované hudby a zduchovnělého tance. Súfijci ukazují a dokládají, že v prožitku dokonalé extáze se stírají veškeré rozdíly mezi křesťany, židy, muslimy a vyznavači jakýchkoli dalších náboženství.

K fyzickým pocitům obecně spojeným s extází patří mimořádný pocit stoupání, dojem ztráty tělesné váhy (někdy v těchto případech dochází dokonce k levitaci) nebo vize výjimečně intenzivního světla. Stav osvícení je na úrovni mysli prožíván jako pocit bezčasovosti a intenzivní, hluboký a nepopsatelný prožitek klidu a blaženého míru.

Bytost v extázi se setkává s tajemnou božskou silou, která ji přesahuje a transpersonálně s ní splývá. Pro křesťanské mystiky byla extáze totéž jako přímé prožívání Boží přítomnosti, charakterizované „tajemnou duchovní jednotou“ s Bohem. V extatickém duchovním transu může tělo dočasně znehybnět nebo dokonce vypadat jako mrtvé. Během toho zažívají jogíni a mystikové božské, univerzální stavy.

Tajné spisy západního okultismu nazývají tento stav mors osculi neboli „polibek smrti“. „Smrt“ může zůstat v takovém případě trvalá, jedině pokud si to dotyčný pevně přeje. Kabalisté v tomto směru tvrdí, že tímto způsobem umírali starozákonní proroci a že to bylo poslední přání krále Šalamouna, které nacházíme vyjádřené v „Písni písní“.

Moderní věda řadí extázi mezi takzvané vrcholné zkušenosti. Mezi spouštěče nebo katalyzátory, které mohou v člověku probudit či navodit extatický stav, patří mimo jiné velmi silné a vytříbené prožitky – kontemplace nádherné krajiny nebo přírody, závratná vášnivá láska, vytříbená a nesmírně intenzivní erotika se sexuální milostnou kontinencí, umělecká tvorba apod.

Extáze v širším smyslu není vždy totožná s duchovním osvícením, ačkoli se často dostavují současně. Někdy může osvícení vyplynout z neextatické zkušenosti, jako například vědomého setkání se smrtí nebo silnou bolestí.

Protože jogínský stav transcendence omezeného individuálního vědomí obnáší spíše zvnitřnění, navrhuje známý rumunský orientalista Mircea Eliade chápat jógový pojem samádhi jako „enstázi“, znamenající „spočinout uvnitř“, čímž se rozumí nepřetržité udržování jogínova vědomí v jeho nejvyšším Já, átmanu. Když z naší bytosti odchází ego, přichází stav jógy a přináší extázi.

Božská extáze může nastat spontánně, jako nevyjádřitelný stav, kdy jsme boží milostí ponořeni do hluboké blaženosti, úžasu a obdivu. Ve stavu božské extáze se vegetativní funkce (dech, krevní oběh) citelně zpomalují. Když intenzita a hloubka extáze vzroste, přestáváme vnímat okolní svět. Božská extáze se podobá mystické extázi, doprovázené zušlechtěním vědomí, a často uvádí do pohybu obrovské množství energie.

Stavy božské extáze jsou prožívány jako svého druhu „odpoutání“, jímž unikáme do tajemného bezmezného prostoru, vně sebe sama. Stavy božské extáze provází transcendence osobnosti. Vyvolávají určitý druh vybraného bdělého opojení, v němž se vědomí smyslového světa takřka úplně ztrácí. Člověk dosahuje mimořádných stavů božské extáze spontánně, když se v něm vzedme nezkrotná mystická aspirace a intenzivní stesk po Bohu. V božské extázi chápeme díky mystickému spojení s Bohem zcela přirozeně tzv. nadpřirozené skutečnosti.

Některé specifické formy božské extáze mohou být rovněž snadno vyvolány navozením a prohloubením intenzivních a hlubokých stavů blahodárného transu. Především na Východě používají praktikanti jógy pro navození hlubokého prospěšného stavu blahodárného transu jisté harmonické, kývavé, dokonale rytmické pohyby, které mimo jiné přispívají ke zvýšené produkci endorfinů v mozku. Dalo by se říci, že tento typ pohybů plní podobnou úlohu jako užívání některých psychodynamických rostlin.

Když se specifické stavy božské extáze, navozené prováděním vhodných rytmických pohybů, rozvinou, umožňují člověku – díky subtilní energii hromaděné v jeho bytosti – provádět zmíněné pohyby v daleko větším rozsahu, než je běžné fyzicky možné. K navození stavů božské extáze se někdy používají také buď extatické tance, nebo plynule zrychlované otáčení těla, kdy člověk rotuje proti směru chodu hodinových ručiček. Příkladem je otáčení tančících dervišů. Tanec ve stavu intenzivní touhy po Bohu a duchovní vášně má transfigurační a fascinující účinek i na diváky, pokud jsou vnitřně dostatečně probuzení. Když tyto tance velmi pozorně sledujeme, budí dojem nekonečného pohybu. Tento komplexní jev je v ten moment přímým výsledkem tajuplných vznešených energií, proudících z transcendence a napájejících tanečníky plné oddanosti a lásky k Bohu. Harmonický taneční pohyb, vedoucí ke vzniku některých typů božské extáze, neunavuje ani fyzicky nenamáhá, neboť je založen na tom, čemu někteří současní vědci říkají tajemná energie nulového bodu.
https://www.jogin.cz/slovnik/bozska-extaze/

[VOSTÁLNÍK]

Některé specifické formy božské extáze mohou být rovněž snadno vyvolány navozením a prohloubením intenzivních a hlubokých stavů blahodárného transu. Především na Východě používají praktikanti jógy pro navození hlubokého prospěšného stavu blahodárného transu jisté harmonické, kývavé, dokonale rytmické pohyby, které mimo jiné přispívají ke zvýšené produkci endorfinů v mozku. Dalo by se říci, že tento typ pohybů plní podobnou úlohu jako užívání některých psychodynamických rostlin.

No jasně,

jedná se v podstatě o masturbaci a výsledkem je pak kunda v extázi...


Nejrychlejší cestou do nejvyššího stavu extáze je utrpení, jak psychické tak i tělesné,

lze doporučit bičování a ukřižování viz Ježíš

to budete mít endorfinu na rozdávání...

Kam se na to sere nějaká soulož s opačným pohlavím,

kam se na to sere hromadná slouž,

kam se na to sere šukání domácího zvířectva,

nejlepší extáze je skrze utrpení !!!

Harmonický taneční pohyb, vedoucí ke vzniku některých typů božské extáze, neunavuje ani fyzicky nenamáhá, neboť je založen na tom, čemu někteří současní vědci říkají tajemná energie nulového bodu.
https://www.jogin.cz/slovnik/bozska-extaze/

A proto vás mohu v extázi nevyčerpatelně posílat stokráte za den do prdele, kdykoliv vyserete nějaký hovno,

spočívám totiž v tajemném nulovém bodě !!!

To je špatná zpráva pro extatický blby, já totiž extázi vovládám docla dobře,

takže vás mohu kdykoliv nakopat do prdele, když začnete plést extázi a osvícení dohromady,

máte prostě extaticky po píči ...

[Návštěvník]

Nejrychlejší cestou do nejvyššího stavu extáze je utrpení, jak psychické tak i tělesné,

To je tvá zkušenost? Nebo jak jsi na tohle přišel?

[Návštěvník]

Atíšova meditace srdce

„Srdce je transformativní silou: vsakuje utrpení a mění ho v blaženost… a tu pak nechává proudit ven,“ říkal Osho v osmdesátých letech minulého století, když své žáky učil Atíšovu meditaci srdce. Dnes je tato jednoduchá meditace známá po celém světě. Oshovi žáci ji učí své žáky a ti zase své…

Bolest je zcela přirozený jev, musíte ji přijmout. Člověk se ale bolesti bojí a snaží se jí vyhnout. Proto mnozí lidé obcházejí své srdce a lpějí na rozumu. Žijí v hlavě. Je pravda, že srdce často přináší bolest, ale dává nám i spoustu radosti.

Utrpení je branou, jíž vstupuje extáze. Jakmile to člověk pochopí, přijímá bolest jako požehnání. Přístup k bolesti se začne okamžitě měnit. Už se jí nebráníte, proto přestává být bolestí a změní se v přítele. Je ohněm, jenž vás očistí. Způsobuje proměnu a je procesem, během něhož vše staré mizí a dostavují se nové věci. Mysl se vytrácí a srdce začne fungovat naplno. A pak je život požehnáním.

Když se nadechujete – a teď dobře poslouchejte, protože je to jedna z nejúžasnějších metod – představujte si, že vdechujete utrpení všech lidí na celém světě. Vdechujete veškerou temnotu, negativitu, peklo, jež existuje kolem vás. A nechte vše proniknout do svého srdce.

Možná jste četli nebo slyšeli o pozitivním myšlení, které je tak populární na Západě. Jeho zastánci tvrdí pravý opak – nevědí, co říkají. Prohlašují: „Když vydechujete, zbavujte se utrpení a negativity, a když se nadechujete, vdechujte radost, pozitivní věci, štěstí a pohodu.“

Atíša zvolil zcela opačný postup. Když se nadechujete, vdechujte neštěstí a utrpení všech bytostí na celém světě – z minulosti, přítomnosti i budoucnosti. A při výdechu uvolňujte veškerou svou radost, blaženost, vše přínosné, co máte. Vydechujte a vnášejte sami sebe do existence.

Je to metoda soucítění. Pijete veškeré utrpení a vyléváte požehnání. Když to zkusíte, budete překvapeni. Jakmile přijmete utrpení celého světa, přestane existovat. Srdce okamžitě transformuje energii bolesti. Srdce je transformativní silou: vsakuje utrpení a mění ho v blaženost… a tu pak nechává proudit ven. Jakmile pochopíte, že vaše srdce dokáže dělat tento zázrak, budete ho chtít provádět znovu a znovu.

Zkuste to. Je to nesmírně praktická metoda. Je jednoduchá a přináší okamžité výsledky. Ještě dnes ji vyzkoušejte a uvidíte.

https://inspiracesrdcem.cz/atisova-meditace-srdce

(Osho: Transformativní tarot, Maitrea, 2015. Redakčně upraveno, zkráceno.)

[VOSTÁLNÍK]

současní vědci říkají tajemná energie nulového bodu

Jo vědci,

koukaj do mikroskopů a dalekohledů,

ale aby si přečetli Petra Pana, to ne,

tam to totiž maj vysvětlený,

jak se Petr Pna naučil zvovu létat,

stačila mu k tomu jedna štastná myšlenka s kterou se ztotožnil takže zapomněl na sebe,

a už poletoval jak ten motýlek...

Jenže sebezapomění (skrze ztotožnění) je poněkud vopak uvolnění od ztotožnění, jak je tomu v duchovnu,

ale na to sere pes,

když jde vo božskou extázi !!!

[VOSTÁLNÍK]

Je to metoda soucítění. Pijete veškeré utrpení a vyléváte požehnání. Když to zkusíte, budete překvapeni. Jakmile přijmete utrpení celého světa, přestane existovat. Srdce okamžitě transformuje energii bolesti. Srdce je transformativní silou: vsakuje utrpení a mění ho v blaženost… a tu pak nechává proudit ven. Jakmile pochopíte, že vaše srdce dokáže dělat tento zázrak, budete ho chtít provádět znovu a znovu.

Zkuste to. Je to nesmírně praktická metoda. Je jednoduchá a přináší okamžité výsledky. Ještě dnes ji vyzkoušejte a uvidíte.

No jasně,

je to zázraak vy kundy blbý a zasraný !

Ale furt to má hovno společnýho s duchovnem, vy kundy extatický !!!

[VOSTÁLNÍK]

Nejhorší na tom je,

že tydle stavy extáze by měl člověk znát i bez nějakých rad mistrů,

a stejně tak by měl člověk znát i stav osvícení bez nějakých rad mistrů,

ale když nezná ani to a ani to,

tak to pak klundí dohromady a je mu u prdele vo čem je řeč a co jak funguje,

pitomec má prostě svůj nulovej bod...


A už jsem na to několikráte upozornoval,

že stavy pocitové voblblosti a extáze se dostavují především po odpadnutí od Já,

ale stejně tak mohou přicházet i před stavem Já,

proto to pitomci často zaměnují s Já....

A vysvětlovat pak extatickým blbům, že extáze není stavem Já

k tomu je zapotřebí dotyčného pitomce nakopnout do prdele,

ne vždy postačí Drtikolova rada : Nakopni to !

[VOSTÁLNÍK]

Nejrychlejší cestou do nejvyššího stavu extáze je utrpení, jak psychické tak i tělesné,

To je tvá zkušenost? Nebo jak jsi na tohle přišel?

Tak, naopak a ještě jinak...

[VOSTÁLNÍK]

Jinak najít se to dá všude,

dokonce i u mistra Eckharta,

kterej poněkud neprohlédnul ve svém traktátu vo odloučenosti voč běží,

takže jej zakončil pojenáním vo utrpení

(holt to byl křestan takže ani spisy mistrů mu tudle pitomost nevyhnaly z hlavy)

Nyní dávejte pozor, všichni rozvážní lidé! Nejrychlejší zvíře, které vás
nese k této dokonalosti, je utrpení; neboť nikdo nepožívá více věčné sladkosti nežli ti, kteří stojí s Kristem v největší hořkosti. Nic není trpčího než
utrpení, a nic tak medově sladké než žít v utrpení; nic neporuší tělo před
lidmi víc než utrpení, a naopak nic nezdobí duši před Bohem víc než přestálé utrpení. Nejpevnějším základem, na němž tato dokonalost může stát,
je pokora; neboť čí [tělesná] přirozenost se zde plazí v nejhlubší poníženosti, toho duch vzlétá k výšinám božství, neboť láska přináší bolest, a bolest přináší lásku. Kdo proto touží dojít dokonalé odloučenosti, ať usiluje
o dokonalou pokoru, pak přijde do blízkosti božství.
Aby se to stalo nám všem, k tomu nám dopomáhej nejvyšší
Odloučenost, která je Bůh sám. 2 5
Amen.

[VOSTÁLNÍK]

Nejrychlejší cestou do nejvyššího stavu extáze je utrpení, jak psychické tak i tělesné,

To je tvá zkušenost? Nebo jak jsi na tohle přišel?

Tak, naopak a ještě jinak...

Tak hlavně dokážu snadno rozpoznat kdo vo čem mele,

osvícený mluví o něčem zcela jiném než nějaký extatik,

ten mele leda vo nějakým já kterým není nebo který neexistuje a vo svých pocitech nějaký lásky...


To víš,

tuna teorie je stejně užitečná jako tuna praxe...

[VOSTÁLNÍK]

Duchovní stav hluboké slasti, úžasu a obdivu. Výraz extáze pochází z řeckého ekstasis, které znamená „bytí vně individuality“ nebo „vytržení“. Extáze je mentálně vytříbený, nádherně intenzivní citový stav oceánské blaženosti a nepopsatelné nebeské radosti, v nichž se jedinec vnitřně rozpíná v závratném štěstí. Extáze provází spojení duše člověka s Bohem, nekonečnou existencí a božskou dokonalostí.

Ano,

tak to je,

pro mnoho lidí je extáze "domovem"

nebot se takto vracejí zpět na zvířecí úroven pudového jednání,

proto se v extázi cejtěj jak ryba ve vodě...

Je to návrat zpět k přírodě,

nikoliv zpět k bohu samotnému coby tvůrci přírody,

proto také intelekt extatiků je něco co nejen popírají ale i ztrácejí,

nebot intelekt zvířata nepotřebují, jsou totiž řízena pudy,

podobně i extatik je blbem k pohledání a čím větší hovna sere, tím větší blaženosti dosahuje...


A takto zblblý intelekt se pak snadno stává fanatickým vyznavačem nějaké primitivní víry,

obvykle nesmrtelnosti a věčného života,

a ve jménu lásky je pak schopen páchat "zvěrstva" která ovšem zvířata obvykle nepášou,

tedy stává se horším zvířete...


A tak nám historie ukazuje plno náboženských válek kdy extatičtí primitivové se navzájem vraždí a mučí,

nebot utrpení je pro každého extatika něčím co jej nabíjí,

at už trpí on sám nebo utrpení naopak šíří...


Základem každé extáze je mít svou "štastnou myšlenku"

a ta může být jakkoliv pitomá,

čím pitomější tím samozřejmě lepší,

a mou oblíbenou "štastnou myšlenkou je "nakopej každýmu extatickýmu pitomci extaticky prdel"

je to moc krásná a štastná myšlenka co mně přivádí do extáze nebeské blaženosti...

[VOSTÁLNÍK]

Otázka, která je zde na místě :

Může člověk praktikující duchovní cestu dojít do stavu extáze ???



Nepochybně může,

takový stav se nazývá savikalpa samadhi,

ted stav kdy ego si začne uvědomovat "boha"

a s tímto částečný uvědomění se pak ztotožní,

nebot ztotožnit se dá s čímkoliv,

savikalpa samadhi může být jak vnitřní tak i vnější,

tedy bůh může být nejen uvnitř ale i vně,

jenže dojde-li k takovémuto ztotožnění,

je to zároven i konec duchovní cesty....


Proto je důležitá ona "duchovní teorie" nebo vedení skutečným mistrem,

aby člověk pochopil že je třeba tento stav "nebeské blaženosti" pustit,

a ne v něm zůstávat v mylném domnění že jde o osvícení...

V opačném případě je zde vytvořen pevný "zlozvyk"

který neustále váže pozorování až tak, že se z tohoto stavu není možné uvolnit....

[Návštěvník]

Proto je důležitá ona "duchovní teorie" nebo vedení skutečným mistrem,

aby člověk pochopil že je třeba tento stav "nebeské blaženosti" pustit,

a ne v něm zůstávat v mylném domnění že jde o osvícení...

V opačném případě je zde vytvořen pevný "zlozvyk"

který neustále váže pozorování až tak, že se z tohoto stavu není možné uvolnit....

Kdo by tento stav "nebeské blaženosti" mohl pustit jiný, než ego?
A není možné se k Božství přiblížit jinak, než že se ego odevzdá své smrti.
Jsi ztracený, zcela ztracený. Žádné chtění, žádná možnost a paradoxně ani žádný pocit ztráty.

[VOSTÁLNÍK]

Pustit lze spoustu věcí

(třeba hovno do kalhot)

ale ztotožnění pustit nelze,

to je právě ten problém u ztotožnění že je to zcela energetická záležitost podobně jako zlozvyk,

proto to ani ego udělat nemůže,

ale může se to stát...

Dost podobnou situaci zažívají alkoholici,

jsou to prostě jen abstinující alkoholici, jakmile čuchnou ke špuntu,

už v tom zase lítaj,

protože ono ztotožnění nerozpustili, pouze potlačili...

Proto jim to taky okamžitě naskočí,

podobně jako okamžitě naskočí to, s čím jsme ztotožněni...

Proto,

každý kdo si vypěstuje nějaký duchovní zlovyk nebo připoutanost,

je na tom podobně jako abstinující alkoholik...

[salmo1cz.]

Proto se tomu říká chození po ostří nože.

[Návštěvník]

Proto se tomu říká chození po ostří nože.

Tohle?

Proto je důležitá ona "duchovní teorie" nebo vedení skutečným mistrem,

aby člověk pochopil že je třeba tento stav "nebeské blaženosti" pustit,

a ne v něm zůstávat v mylném domnění že jde o osvícení...

V opačném případě je zde vytvořen pevný "zlozvyk"

který neustále váže pozorování až tak, že se z tohoto stavu není možné uvolnit....

Kdo by tento stav "nebeské blaženosti" mohl pustit jiný, než ego?
A není možné se k Božství přiblížit jinak, než že se ego odevzdá své smrti.
Jsi ztracený, zcela ztracený. Žádné chtění, žádná možnost a paradoxně ani žádný pocit ztráty.

Je na tom něco špatně?

[Návštěvník]

Je na tom něco špatně?

Nejspíš je špatně představa, že "nebeská blaženost" je něčím mimo celek, a ego, které je rovněž také mimo celek, se s ní může ztotožnit.

Ve skutečnosti pouze kapka vody, která spadne do oceánu, beznadějně přestane vlastnit svůj tvar kapky. Je jedno, jestli si říkáš, že se kapka ztotožnila s oceánem, nebo že kapka vody v oceánu zmizela. Je jedno, jestli to vidíš, jako špatně, nebo jako skvělé.

[salmo1cz.]

Proto se tomu říká chození po ostří nože.

Tohle?

Proto je důležitá ona "duchovní teorie" nebo vedení skutečným mistrem,

aby člověk pochopil že je třeba tento stav "nebeské blaženosti" pustit,

a ne v něm zůstávat v mylném domnění že jde o osvícení...

V opačném případě je zde vytvořen pevný "zlozvyk"

který neustále váže pozorování až tak, že se z tohoto stavu není možné uvolnit....

Kdo by tento stav "nebeské blaženosti" mohl pustit jiný, než ego?
A není možné se k Božství přiblížit jinak, než že se ego odevzdá své smrti.
Jsi ztracený, zcela ztracený. Žádné chtění, žádná možnost a paradoxně ani žádný pocit ztráty.

Je na tom něco špatně?

Ne není to špatně.Ego pustíte ale zároveň naleznete, naleznete ho jako prostředek.Není nutné lítat nahatej někde po lese, ego je zrovna tak Božské jako cokoli jiného.
Co znamená střední cesta? Střední cesta je střední cesta.
Proto se to přirovnává k ostří nože, ani tak ani tak a přece je to tak i tak.Když uklouzneš jsi vejpůl.Zahojíš se a balancuješ dál.

[Návštěvník]

ego je zrovna tak Božské jako cokoli jiného

Iluze je stejnou skutečností, jako skutečnost?
Opravdu?

[salmo1cz.]

Samozřejmě ...iluze Božského je pořád Božská.