marina.zhukovskaya píše:A tak mě zase přepadá smutek... Copak jsem to moc dlouho nevydržela být v pohodě...
Taky to znám, tohle střídání, beru to jako součást života. Vím, že Zdroj tak ve mně čistí něco, o čem ani nevím, že to ve mně je. Děkuju mu za všechno, co se děje, za všechno... A pak se to dá unést. Současně se pokouším uvidět v sobě, co je příčinou, protože vždycky tam nějaká příčina je, jen si ji neuvědomuju. Jakmile se rozpozná, je to už snadnější. Můžu to odevzdat Zdroji a prosit Ho, aby to vyřešil tak, jak je třeba, aby jeho vůle to ve mně pročistila. Tím se moc uleví.