arikiran píše:..mas bod
Díky moc
Tak se jdu věnovat tomu Tvému článku.
arikiran píše:Je to uz po druhe, co mi v nazvu nekdo rika,'jaky jsem a co nejsem...
Asi nejaka psychologicka finta
Neřekla bych, z pohledu pravého Já, tedy z vědomí, kým jsme, jsme všichni tímtéž, tedy není takový problém popsat, co nejsme, horší je to s tím popisem, čím jsme.
...
Jak je mozne, ze pokud jsem duch,'taxi vetsinou neuvedomuju, ze jsem duch?
Jednoducha odpoved: Kouzlo! Nebyt tohoto kouzla,tak to tady muzeme zabalit...
Mudrcové na to říkají: "Oko samo sebe nevidí." Nicméně, je možné si uvědomit, že vidíš, tudíž jsi tím kdo vidí, nikoliv to, co je viděno.
Stejně tak si uvědomuješ, že jsi si toho vědom, tudíž je v Tobě to vědomé vědomí, i když to je tak samozřejmá záležitost, že si jí nikdo nevšímá.
Jsi tím, co je až za tím vším uvědomováním si čehokoliv,
...
Zkoumani starych mistru je zajimave...proc?
Proto, abychom si uvedomili, ze se stali Mistry proto, ze NEPAPOUSKOVALI sve predchudce,'ale razili Novou cestu!
Cti a Uc se, kdo uz jsi trochu schopen!
Uc se : hledat nove vychodiska...a nove myslet vubec...
Je tady jen jedno jediné Já, ze kterého pramení nejhlubší moudrost, proto to vypadá jako když se Mistři papouškují, neexistuje žádný současný Mistr, který by necitoval svého Mistra. Dokonce i Ježíš citoval Písmo.
...
Taky je zajimave, Jani, zes tu dala prispevek, kde se pise o Big Mind...no super...nemluvim ja uz roky o tom?
Konecne se o Mysli, ktera tu byva vetsinou Popelkou, zacina mluvit, zaplatpambu!
Asi uz se blizi Ples!
Big Mind - Boží mysl. Ta vyvstane s osvobozením od připoutanosti k osobní mysli. Tou Boží myslí je stvořený svět, i ten je, jak říkají Mudrcové snem, ale Božím snem. Osobní mysl nabízí hlubokou nevědomost, s připoutaností k ní prožíváme to osobní melodrama, kdy nepoznáváme Boží přítomnost, která tady je a žijeme si svůj život se svým osobním hrdinou v hlavě.
Poznávat Boží přítomnost znamená například nedělat si hlavu s tím, že tělo leží na smrtelné posteli, ale je tady vychutnávání si toho
delikátního koláče.
...
Zaver dle meho by mel vypadat takto:
Neexistuje nic, co by mi mohlo branit v osviceni....zacal dobre, Ken
Ale zapomnel dodat:
Krome Kouzelnika, ktery to tu ma vcetne me na starost a diky jehoz Kouzlu...( viz vyse)... jsem se tu ocitl
Kouzelník je Bůh? Vykouzlil svět s tím vším, co tady je? Být osvícený znamená ztratit touhu být něčím, čím nejsi a poznat to, čím jsi. Tedy tajemstvím je, že nikdy jsi nebyl ničím jiným, než jsi, tudíž jsi nikdy nebyl neosvícený.
Mohu se dopismene ridit moudrymi texty, nekonceptualizovat, milovat jeste vic nez Jana, rozlisovat ci nerozlisovat...a bude mi to stejne na prd...kdyz to tak ten Kouzelnik bude chtit!
Kdo ma zajem seznamit se s Kouzelnikem?
Zdarec a hodne stesti a ssily!
.............
...
Ano, všemohoucí Kouzelník se může chtít stát být na chvíli nemocným bezmocným Peťulou, ale až ho to přestane bavit, bude zase sám sebou, případně zase na chvíli někým jiným, i když ani na okamžik nepřestane být sám sebou. Kouzelník miluje své sny.