Pelvan píše: Hledám spíše cesty sebepomoci, aby si každý mohl pomoci sám sobě podle svých cílů a své píle.
Bez toho to nejde. Používám k tomu cokoliv, co mi to umožní. Tedy i možnost nechat si kineziologicky vytestovat, jaké potravní doplňky a kolik jich tělo právě potřebuje. Především se dá ale vytestovat skrytá příčina toho, co zrovna moje tělo řeší, co v něm právě teď vyvolává určité fyzické dysfunkce nebo poruchy, a co to ode mě chce. Dá se taky vytestovat i jaká cvičení jsou na to třeba, jak často a jak dlouho je dělat.
Asi mám štěstí, že se svou kinezioložkou se setkávám už hodně dlouho a mohla jsem si tak opakovaně ověřit, že nekecá a že to, co vytestuje, opravdu odpovídá danému stavu těla. Potíž je jen v tom, že má tolik klientů, že už pracuje i o víkendech a volné termíny se musí dojednat na dlouho dopředu. Takže si dělám poznámky, co s ní budu potřebovat řešit, a postupně si je aktualizuju.
Mně tahle pomůcka - kineziologie - vyhovuje především proto, že každá chronicky se objevující nemoc nebo porucha má nějaký silný psychosomatický spouštěč, který se dá testováním zjistit. Pak už je jen na mně, nakolik tu odhalenou příčinou dokážu vzít jako fakt, uvědomit si, proč vznikla, a začít na tom pracovat.
Je to velmi praktický způsob. Někdy se tu příčinu podaří rozpustit hned napoprvé, během samotného kineziologickém sezení, a tělesná porucha (např. bolest určitého kloubu, pálení očí a pod.) se po něm přestane objevovat. O tom ale rozhoduje síla toho spouštěče, a tak ve většině případů se ta potíž sice oslabí, ale úplně nezmizí, tu a tam se ještě ozve. Pak nezbývá než na jeho rozpouštění pracovat dál všemi způsoby, které jsou k dispozici. Bez ochoty pomáhat sám sobě a neustále se v každé situaci učit, jak a čím, by ani tady člověk daleko nedošel.