Pedrito píše:Ego (já) je i nězné milující a chápající. Jsou dvě krajní nádí, kanály energie (to není výmysl) a ty se kříží v čele, adžně. Jde o to, že ty to svou vůlí nemůžeš "rozklíčovat". Nikdo, "žádný ego to nedokáže". Nikdy nikdoucí, ani to neněžnější "já". Ale jen ono, k tomu může dát impuls. Ma dvě půlky, hrubou a jemnou, rozum a cit. Když je dobrá konstalace, tak se spojí v intuici. A ta ne cíleně ale, spontánně se nese k Vědomí. To probudí sílu. Už nejsi. A tehdy a ne nikdy jindy to je možné. Chápeš! Neděláš to ty, nejsou žádné zásluhy...
Mně to přijde nějaké zmotané
1. rozum může být hrubý i jemný, stejně tak cit může být hrubý nebo jemný.
2. intuice je něco mimo Vědomí? (že se k němu nese)
3. Nezdá se mi, že by ida a pingala reprezentovaly rozum a cit, Jedno má být slunce, druhé měsíc.
a ego chápu jako sebestřednost. Uzel, který je třeba rozvázat a tím zmizí a ne ho rozvíjet a zušlechťovat. Když tak jen do bodu, kdy zjistí, že nejlépe udělá, když skončí.