Asi má Miroslav pravdu, že bychom se měli přesenout jinam - vp.inspiruj nebo inspiruj.cz.. Ale ona za námi vždycky stejně přilezla.
Nemyslím si, že je to dobrý nápad.
Žije to tam, kde je nějaké vzrušení, střety, řekněme nějak vyhrocení vztahu ve smyslu souhlasu a nesouhlasu, důvod, kde má smysl se angažovat, svůj čas, energii, kde je krev... modří vědí, co je myšleno krví....
Na inspiruj i vp. inspiruj je dlouho povětšinou klid, je to takový web, archív shromažďovaných monologů, či spíše citací..... žádné vzrůšo, důvod k angažování svého času a energie a popravdě, proto, protože nejvíce se (všichni!) naučíme ve VZTAZÍCH.
A to převážně vztazích komplikovanějších, a nejvíce ve vztazích vyhrocených, v těch, které s námi více či méně nějak emočně cloumají - od mírného nesouhlasu až po např. když to záměrně vyhrotím - po vraždu.
Takové situace jsou pro nás (všechny) ty nejcennější, protože nám chtě nechtě, neplánovaně obnažují naší achilovu patu (aniž bychom si ji byli vědomi).
Viz. příběh např. z knihy Kámen mudrců, kdy jeden vědomě duchovně pracující človíček nechaje se unést svými emocemi jednu takovou nečekanou okolnost neunesl a zabil.... a následoval popis jeho stavů, které s tímto činem souvisely...
Ale to už odbíhám....
Sem tam mě taky něco osloví, zarezonuje se mnou, ať už + nebo mínusem, ale nedotkne se ve mě těch strun, které jsou dobře uklizeny v depozitáři, o kterém nikdo neví a mnohdy ani já ne :-)
Ale kurňa, jak se do nich někdo trefí, to je potom oheň na střeše, nebo v domě uvnitř? :-) A právě to poučení, pochopení často až posléze, z toho nečekaného krizového vývoje - vztahu je to nejcennější pro hledající, a to jsme, myslím, tady všichni....
Tož poděkujme Janě a roli, kterou tady hraje, uvědom me si, že dým nevzniká bez kouře, a že pořád platí to, že ani tak nezáleží na tom, co se děje, ale co my na to.