Pavla píše: Podle mych zkusenosti se opravdu jedna pouze o zamereni pozornosti.... Hra s pozornosti...a predstavivosti.. Rozhodnuti jit na darsan je spojeno s nejakou touhou po poznani, touhou po uleve neb duchovnim rustu ... k tomu nactene zkusenosti drivejsich ucastniku darsanu.... Clovek se tam tesi, a si tam dovoli uvolnit se a tehdy jeho vlastni energie proudi v co nejmene omezene forme.... Sam clovek to pak vetsinou hodnoti jako mistrovy zasluhy,ale spis je to vysledek jeho vlastniho uvolneni..... Stejne lze zazit i kdekoli jinde, treba v obchodaku pri nakupu potravin.... to ztiseni je v nas stale....
Souhlasim. Diky sebepozorovani, treba dodatečného. Většina toho nad-přirozeného se dá vysvětlit strizlivym zpusobem - je to způsobeno stavem naši mysli. Jejim zamerovanim nebo nezamerovanim. Kazde zaměřovani je něčím podmíněno a ta podmínka je v nás jakoby zapsaná. Proc, netuším, snad touha po změně, věčnost je nudná a mrtvá?
Představím si tři stavy:
1. Zazeres se do něčeho až tak, ze zapomenes na sebe, nevíš o sobe, absorbuje te to
2. Vypnes, cucis do blba a tim padem taky vis prd o světe i o sobe
3. Normální stav, kdy zaměřujes pozornost s tim, ze se pri tom sebeuplatnujes a tim sebeuvedomujes
Ty dva prvni stavy bývají dost krátkodobé, čím to je?
"Smích je afekt z náhlé proměny napjatého očekávání v nic." (I. Kant)