miroslav píše:vostalpetr píše:
což se voluntaristům stává,
a pak řeknou, že lidé jsou slabí a neodvážní...
Jestli ty víš, co je to vlastně vůle.
Vůle a chtění není vůbec to samé. Chtění je projev vasany, ulpělosti, závislosti atd. Vůle je jenom nástroj - podobně jako třeba na tělesné úrovni ruka. Ruka může být slabá nebo silná a s voluntarismem to nemá nic společného.
Stejně tak odvaha - odvaha znamená pouze nezávislost na strachu - tedy že strach neovládá naše rozhodování. Odvaha není záležitostí chtění ani vůle, je to jen menší podřízenost strachu.
I realizovaný a většinou právě realizovaný má silnou vůli a je odvážný, ale protože nic nechce, tak tyto nástroje většinou nepoužívá.
Naopak slabý, závislý, ustrašený člověk si může o realizaci nechat tak akorát zdát i kdyby sebevíce chtěl nebo naopak nechtěl.
Vůle a odvaha vyjadřují schopnost soustředění bytosti - třeba k tomu udělat Nic.
Strach a slabost vyjadřují rozptýlenost, rozporuplnost, roztříštěnost, nesvobodu bytosti. Nudli v bandě
prosím tě !!! ty to píšeš, jako by se realizace dala cíleně za pomocí vůle vyvolat přitom je to stejně přírodní jev ve vědomí jako cokoliv jiného, například vyprázdnění močového měchýře
vůlí se tomu můžeš akorát cpát do cesty a snažit se to nějak cíleně usměrňovat, což se jedině pořádně všechno zkomplikuje a co by normálně běželo svojí přirozenou cestou
voda si taky nakonec najde cestu i když jí stavíš do cesty betonovou zábranu ...
nakonec i sám KM na to přišel, že dokud nenastane doslova odevzdání (se), tak všechno marno ... protože přesně jak píše vostál se dopracuje akorát k osvícenému egoismu